Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vědecké projekty na rok 2003 - témata

 

Téma č. 1

Název:
Analýza efektivity poskytování vládních stipendií ke studiu na veřejných vysokých školách v ČR pro občany z rozvojových a dalších potřebných zemí

Stručná charakteristika:
Česká republika dlouhodobě poskytuje vládní vysokoškolská stipendia zahraničním studentům. Poskytování stipendií je evidováno již od r. 1960. Po roce 1989, se změnou politického systému, došlo ke změně koncepce jejich udílení. Vládní vysokoškolská stipendia se stala součástí zahraniční rozvojové pomoci, kterou ČR pomáhá rozvojovým zemím zvyšovat vzdělanost jejich populace.
Poskytování vládních stipendií je realizováno na základě usnesení, která vláda ČR ve 4 - 5 letých intervalech přijímá na základě návrhu MZV a MŠMT.

Cíle:
Cílem tohoto projektu je vyhodnotit současný stav a efektivnost realizace poskytování vládních stipendijních míst, nastínit perspektivnost současného systému, event. najít i jiné formy pomoci při zvyšování úrovně vzdělání občanů v rozvojových a dalších potřebných zemí.
K tomu je potřebné dojít vyhodnocením zájmu rozvojových zemí o tuto formu pomoci s ohledem na možnosti české strany, porovnáním zájmu se skutečným využitím stipendijních míst, úspěšnosti v dokončení studia, návratu absolventů do vlasti a to jak v jednotlivých zemích, tak v regionech - střední Evropa, jihovýchodní Evropa Asie, Blízký Východ, jižní Amerika, Afrika. Neukončená studia a na druhé straně analýza absolvování studia v ČR a oborové a obecné uplatnění absolventů v jejich vlasti (včetně praxe s aplikováním platných předpisů o uznávání a rovnocennosti vzdělání), poskytne náhled na efektivnost projektu poskytování vládních stipendijních míst ke studiu v ČR, na které je vynakládána nemalá částka finančních prostředků.
Využitelné pro závěry analýzy bude i srovnání systému poskytování vládních stipendií nejen se zeměmi EU, ale především se srovnatelnými zeměmi, např. Maďarsko, Polsko, Rakousko nebo Irsko.

Výstup:
Studie Analýza efektivnosti poskytování vládních stipendií ke studiu na veřejných vysokých školách v ČR pro občany z rozvojových a dalších potřebných zemí.
Výsledky zpracované podle zemí a regionů budou využitelné v práci zastupitelských úřadů a v materiálech o rozvojové pomoci ČR.

Doba trvání:
Maximálně jeden rok až rok a půl.


Téma č. 2

Název:
Optimální doba/rok pro zavedení jednotné evropské měny v ČR

Stručná charakteristika:
S přistoupením ke Smlouvě o založení ES bude muset Česká republika akceptovat práva a povinnosti spojené s členstvím v plné šíři, tedy i v oblasti hospodářské a měnové unie. I když Česká republika již od počátku svého členství v Evropské unii bude participovat na tzv. jednotném trhu a na koordinaci hospodářských politik v rámci Hospodářské a měnové unie, z evropské legislativy vyplývá, že euro k datu přistoupení k Evropské unii zavést nemůže. Okamžikem přistoupení získá Česká republika, stejně jako ostatní kandidátské země, statut členské země EU s odkladem zavedení eura. Aby Česká republika mohla jednotnou měnu zavést, bude muset v určitých časových horizontech splnit tzv. konvergenční kritéria. Přesné načasování zavedení eura však evropskou legislativou specifikováno není. V ČR oficiální pozice vlády a ČNB ke strategii zavedení jednotné měny zatím neexistuje. Nicméně probíhá intenzivní, spíše akademická, debata o výhodách a nevýhodách zavedení euro a o vhodné rychlosti jeho přijetí.

Cíle:
Optimální doba/rok pro zavedení jednotné evropské měny v ČR, a to i ve vazbě na úmysly v této věci sousedních zemí ČR - budoucích členů EU

Výstup:
Studie o optimálním načasování zavedení jednotné evropské měny v ČR v rozsahu 50-60 stran

Doba trvání:
Maximálně šest měsíců


Téma č. 3

Název:
Posilování tzv. Středomořského dialogu NATO a možnosti ČR

Stručná charakteristika:
Bezpečnost Evropy je úzce provázána s bezpečností a stabilitou ve Středomoří (islámský extremismus, nelegální migrace). NATO proto v roce 1995 navázalo tzv. Středomořský dialog (Mediterranean Dialogue - MeD) s některými zeměmi severní Afriky a Blízkého východu, jehož cílem je přispět k bezpečnosti a stabilitě ve Středomoří, dosáhnout lepšího vzájemného porozumění a pozměnit některé negativní náhledy na NATO v těchto zemích. Dnes se ho účastní Egypt, Izrael, Jordánsko, Maroko, Mauretánie, Tunisko a Alžírsko - jde tedy o nesourodou skupinu zemí s odlišnými zájmy.

Do 11. září byl MeD spíše okrajovou aktivitou Aliance, po teroristických útocích proti USA probíhají politické konzultace častěji a na vyšší úrovni. Posílení vztahů bylo identifikováno jako jedna z priorit NATO, na Pražském summitu by měla být přijata rozhodnutí o posílení vztahů se zeměmi MeD.

ČR se v MeD zatím příliš výrazně neprofilovala, ale chce se do politického dialogu aktivněji zapojit. Máme zájem získat v letech 2005 - 2006 funkci Kontaktního velvyslanectví NATO (KV NATO) v některé ze zemí MeD.

Cíle:
1. Analyzovat vnímání NATO v jednotlivých zemích MeD. Jak byl postoj k Alianci ovlivněn událostmi 11. září a kampaní proti terorismu? Jak se do vnímání NATO promítá vztah zemí MeD k USA?
2. Předložit návrhy pro náplň posíleného MeD celkově i specificky vůči jednotlivým zemím. Lze si vůbec představit těsnější spolupráci nad rámec politických konzultací a omezené výměny informací?
3. Identifikovat oblasti, kde může ČR sehrát výraznější roli. Přihlédnout ke skutečnosti, že ČR usiluje o získání KV NATO v některé ze zemí MeD.

Výstup:
Studie (max. 50 stránek) na dané téma včetně doporučení

Doba trvání:
1 rok


Téma č. 4

Název:
Analýza implementace doporučení OECD z hlediska tvorby hospodářské politiky vlády ČR

Stručná charakteristika:
ČR se na půdě OECD zúčastňuje, v souladu s posláním organizace, dialogu o uplatňovaných i zamýšlených politikách v různých oblastech národního hospodářství. Jedná se o jednu z indikativních forem koordinace politik mezi členskými státy OECD. V této souvislosti je v OECD v součinnosti s rezorty ČR připravována celá řada pravidelných přehledů v oblasti ekonomické, energetické, environmentální, sociální, vzdělávací, vědní aj. politiky, regulatorních mechanismů apod., které jsou za účasti náměstků příslušných ministrů ČR projednávány v pracovních orgánech OECD. Doporučení vyplývající z těchto přehledů vycházejí z nejlepší praxe členských zemí OECD. Jedná o standardní metodu práce organizace, doplněnou o tzv. "peer pressure", která je uplatňována vůči všem členským zemím. Dokumenty OECD jsou publikovány a sledovány světovou odbornou a investiční veřejností, proto představují pro členské země významný nástroj ovlivňování svého image.

Vzájemná spolupráce a koordinace politik vyplývá pro členské země OECD již ze zakládající Úmluvy o OECD. Rovněž vláda ČR se k této praxi vyspělých zemí přihlásila mj. svým usnesením č. 466 z 10.5.2000, v němž uložila členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy, aby brali při přípravě koncepcí vlády v příslušných oblastech v úvahu závěry a doporučení z jednání Rady a odborných orgánů OECD. K využití podnětů z dialogu na půdě OECD ve své hospodářské politice se vláda přihlásila také ve svém programovém prohlášení z srpna t.r.

V praxi však není zřejmé, zda a jak jsou doporučení z tohoto dialogu systematicky využívána, eventuelně českou stranou dostatečně argumentována, což zpochybňuje potenciál, který členství ČR v OECD představuje pro domácí i zahraniční politiku. Studie mapující míru využívání doporučení OECD posílí koordinační roli MZV.

Cíle:
1) Analyzovat doporučení adresovaná ČR v Ekonomickém přehledu, Přehledu energetické politiky, Hloubkovém hodnocení regulatorních mechanismů a Přehledu politiky životního prostředí za posledních 5 let v kontextu s dolaďováním ekonomické reformy v ČR a z hlediska mezinárodních závazků ČR v OECD.

2) Porovnat uplatňované politik vlády ČR v příslušném období s akceptovanými doporučeními OECD a posoudit vysvětlovací a vyjednávací úsilí ČR.

3) Posoudit s odstupem času, která doporučení byla životaschopná, která z nich česká strana využila a která z nich stále stojí za to, aby byla zohledněna při tvorbě politik.

4) Získat zpětnou vazbu pro posílení role MZV v koordinaci vztahů ČR s OECD a pro zkvalitnění objasňovací a vyjednávací kapacity státní správy ČR v mezinárodních jednáních při utváření image ČR v zahraničí.

Výstupy:
Dvě na sebe navazující samostatné studie - analytická (reagující na cíl 1 a 2) a politická (částečně cíl 2, cíl 3 a 4). Výsledky projektu budou využity jednak v mezirezortní Pracovní skupině pro spolupráci ČR s OECD při MZV a dále se navrhuje o nich informovat vládu ČR.


Předpokládaná doba trvání:
1 - 2 roky


Téma č. 5

Název:
Externí dimenze visegrádské spolupráce.

Charakteristika:
Visegrádským zemím se podařilo prokázat v mnoha oblastech životaschopnost visegrádské spolupráce a vtisknout tomuto uskupení vlastní identitu, která se již těší respektu širšího mezinárodního společenství. Vývoj ukázal, že Visegrádská skupina jako celek si na mezinárodním poli již získala určitou prestiž a renomé.
Projekt by v této souvislosti měl zhodnotit aktuální pozici V4 jako činitele na mezinárodní scéně. Očekává se rovněž analýza využitelnosti visegrádské spolupráce pro zahraniční politiku visegrádských zemí, včetně možnosti vlivu V4 na formování společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU po vstupu visegrádských zemí do EU.
V současnosti je velmi aktuální otázka spolupráce Visegrádské skupiny s dalšími zeměmi či jinými regionálními uskupeními. Projekt by měl zmapovat i možnosti rozvoje spolupráce v tomto tzv. formátu V4+, zejména spolupráci ve formátu V4+Ukrajina a V4+Severská rada.

Cíle:
Cílem grantu je zamyslet se nad možnostmi V4 jako činitele na mezinárodně-politické scéně.

Výstupy:
Analýza zahraničně-politického významu V4, využitelnosti visegrádské spolupráce pro zahraniční politiku visegrádských zemí a možností spolupráce ve formátu V4+

Doba trvání:
1 rok


Téma č. 6

Název:

Analýza a předpokládaný vývoj hraničních oblastí ČR-SRN

Stručná charakteristika:
Vstup České republiky do Evropské Unie by se měl uskutečnit v roce 2004.
Jeho první praktické dopady se budou v denním styku bezprostředně realizovat v příhraničních oblastech po obou stranách hranice, přednostně česko-německé hranice). Česko-německé příhraničí je oblast, která se svým vývojem vymyká běžným společenským, politickým a hospodářským, kulturním a historickým standardům obou států. Vzhledem ke skutečnosti, že je rovněž značně vzdáleno i od center zahraniční politiky obou zemí (pracujících na zpravidla na základě většinových analýz, kde nebývá dostatečnou měrou zachycena specifika příhraničních oblastí), mohlo by se stát, že nedostatečné informace o životě na česko německé hranici, povedou k přehlédnutí nebo nedocenění jevů a úkazů v této oblasti, které směřují ke vzniku konfliktů a krizových situací, jejichž vyhrocení nebude možno po vstupu ČR do EU zabránit.
Je třeba vypracovat analýzu česko-německé hranice, která by na základě místních pozitivních i negativních zkušeností zmapovala možnosti vzniku eventuelních konfrontací a přinesla by návrhy na řešení problémů. (Musí vypracovat místní subjekt na česko.-německé hranici, s dostatkem celoplošných kontaktů ).

Východiska a cíle :
analýza současné úrovně vývoje hraničních oblastí
určení krajních odlišností na obou stranách hranice
definování příčin možných konfliktů
analýza stavu přeshraničních aktivit a vztahů
návrh řešení v oblastech řízení, informatiky, kultury a sportu, mládeže a hospodářství

Výstup:
studie (v české a německé jazykové mutaci) s návrhy řešení pro obě strany česko-německé hranice

Doba trvání:
do poloviny roku 2003


Téma č. 7

Název:
Podíl obecních a krajských samospráv na zahraniční politice ČR

Stručná charakteristika:
Od vzniku ČR probíhá v ČR decentralizace. V roce 2000 proběhly první volby do krajských zastupitelstev, která od roku 2001 rozvíjejí mj. i vlastní zahraniční politiku (byť v omezené míře a v zásadních ohledech pouze se souhlasem MZV). Zahraniční politika, i když je formulována především vládou, příslušným ministerstvem, parlamentem a prezidentem, je výslednicí působení nejrůznějších aktérů, mezi něž patří obecní i krajská zastupitelstva.


Východiska a cíle:
Cílem grantového úkolu by mělo být zmapování vztahů krajských zastupitelstev a jejich zahraničních (zejména středoevropských) partnerů, a to s přihlédnutím k obdobné formě spolupráce u vybraných obecních zastupitelstev. Součástí zadání by měla být i analýza smluv a dohod, které podchycují tuto spolupráci, a v neposlední míře také porovnání obdobných vztahů u některé země, kde kraje či regiony fungují již delší dobu.


Doba trvání:
12 měsíců (bez možnosti prodloužení)


Téma č. 8

Název:
Zákonná opatření a nezákonné zásahy vůči skupinám obyvatelstva a jednotlivcům v Československu v letech 1938-1945"

Stručná charakteristika:
V souvislosti s událostmi souvisejícími s II. světovou válkou docházelo na území bývalého Československa a sice, jak v době předválečné 1938-39, tak poválečné 1945-48, k zákonným opatřením jakož i nezákonným zásahům vůči různým skupinám obyvatelstva, ale i jednotlivcům. Tyto zásahy jsou i dnes předmětem diskusí o jejich rozsahu, důsledcích, ale i souladu s československým právním řádem. Především vůči dekretům prezidenta republiky, zvláště pak tzv. Amnestijnímu zákonu č. 115/1946 z 8. května 1946, zaznívá kritika s odůvodněním, že poskytoval beztrestnost pachatelům trestných činů v poválečné době.
V této souvislosti by bylo zapotřebí vyjasnit jaký skutečný rozsah měla zákonná opatření a nezákonné zásahy vůči obyvatelstvu a jaké individuální tresty byly na základě retribučního soudnictví udělovány za činy z období války a mnichovské krize. Nedílnou součástí projektu by měla být tehdejší soudní praxe včetně zmapování přístupu československých státních orgánů k obětem a pachatelům, jakož i politické diskuse, která na uvedená téma v Československu probíhala a jejích důsledků.

Východiska, cíle:
- analýza situace v letech 1938-39 a 1945-48
- soudní praxe: jaké činy se trestaly a jakou podobu měly individuální tresty za činy z období mnichovské krize a války, počty, struktura trestaných
- nezákonné zásahy: pachatelé a oběti, osobní újmy na zdraví a svobodě, konkrétní případy, počty obětí
- přístup poválečných československých státních orgánů k obětem a pachatelům v případech nezákonných zásahů
- tehdejší politická diskuse a její konsekvence, soudní praxe

Výstup:
studie v českém jazyce

Doba trvání:
cca 9 měsíců


Téma č. 9

Název:
Francouzsko-německé vztahy v současné fázi vývoje EU, zejména se zaměřením na rozšíření EU

Stručná charakteristika:
- hodnocení výsledků summitu v Nice v obou partnerských zemích. Vítězství a prohry, vzájemný konsensus. Návaznost IGC v roce 2004 na summit v Nice, prostor k politickému manévrování, ratifikace výsledků summitu v Nice, veřejné mínění, význam irského referenda

- IGC 2004 - rozdílné historické kořeny veřejné správy obou zemí a jejich dopad na evropskou integraci. francouzská tradice silného centra a decentralizace moci v SRN. Hledání kompromisu pro budoucí uspořádání evropských institucí

- debata o budoucnosti Evropy: rozdílné vnímání federalismu. Německý model federalismu, francouzská koncepce "federace národních států". Vývoj po summitu v belgickém Laekenu

- reforma institucí a rozšiřování: rozpory a konsensus obou zemí. Geopolitické zájmy SRN a Francie. Otázka malých a velkých členských zemí EU, udržení rovnováhy v rámci institucí po 1. vlně rozšíření

- postoj obou zemí k problematice rozšíření EU, rozdílné názory na nezbytné reformy společných politik (společné zemědělské politiky, regionální politiky a strukturálních nástrojů), názory na fungování společné obchodní politiky, Evropské obranné politiky

Cíle:
Ukázat jak francouzsko-německý tandem ovlivňuje současný vývoj v EU a jeho možný dopad na budoucí uspořádání EU.

Předpokládaná doba trvání:
3 měsíce


Téma č. 10

Název:
Mezivládní konference (IGC) EU - ve světle příští IGC 2004

Stručná charakteristika:
Mezivládní konference jako ústavní konvence evropské integrace a jako instrument její postupující konstitucionalizace - historie, aplikace, perspektivy

Reforma institucí - bilance z mezivládních konferencí, zvláště z "pilířové" zakončené v Maastrichtu, "federalizační" finalizované v Amsterodamu a "rozšiřovací" z Nice

Perspektiva mezivládní konference jako instrumentu exekutivního, resp. "širokospektrálního" způsobu změn primární komunitární legislativy

Metody přípravy mezivládních konferencí, účast zájmových skupin a struktur občanské společnosti na nich - historické precedenty (summit EHS v Paříži v r. 1974), příští možnosti

Výsledky mezivládních konferencí a jejich odraz ve veřejném mínění, resp. vliv či tlak veřejného mínění a situace ve vnitřní politice jednotlivých členských států na průběh a závěry mezivládních konferencí

Debata o budoucnosti Evropy" a účast kandidátů členství na přípravě mezivládní konference 2004

Cíl:
Využitelnost pro MZV při přípravě koncepce účasti ČR v IGC

Předpokládaná doba trvání:
3 měsíce


Téma č. 11

Název:
Vyhodnocení reformního úsilí K. Annana v OSN a jeho perspektivy

Stručná charakteristika:
OSN musí pokračovat v reformním úsilí a přizpůsobit se politickým, ekonomickým a dalším realitám a požadavkům současného světa tak, aby mohla OSN plně a efektivně naplňovat své poslání.
Klíčovým dokumentem pro reformní úsilí se stal "Renewing the UN: A Program for Reform" (1997) generálního tajemníka (GT) OSN Kofiho Annana, úvodní vlna reformního nadšení však po určité době opadla.
Významným impulsem pro oživení reformních procesů byl tzv. summit tisíciletí, který schválil Deklaraci tisíciletí vytyčující základní hodnoty, principy a cíle OSN, včetně jejího posílení.
V rámci zefektivnění práce Sekretariátu OSN došlo k řadě organizačních a dalších změn zahrnujících mj.:
zřízení pozice zástupce GT;
snížení stavu personálu a konsolidace funkcí/práce;
strukturálním změnám v rámci odborů;
zavedení systémů konzultací (mezi GT a zástupci GT, mezi Sekretariátem a programy, agenturami a fondy OSN).
Podařilo se uskutečnit některé dílčí kroky ke zlepšení činnosti jednotlivých orgánů OSN, včetně vzájemné provázanosti a koordinace, řadu reformních návrhů se však z různých důvodů nepodařilo realizovat. Další reformní cíle mj. zahrnují:
reformu hlavních orgánů OSN, příp. posílení jejich významu (prioritizace jednotlivých bodů agendy a zlepšení pracovních metod VS OSN, reforma Rady bezpečnosti OSN zahrnující zvýšení počtu jejích členů a zlepšení pracovních metod, lepší využití potenciálu Hospodářské a sociální rady OSN);
posílení úsilí při předcházení konfliktům, zefektivnění systému mírových operací a posílení kapacity pro postkonfliktní obnovu;
zlepšení vzájemné koordinace mezi jednotlivými orgány OSN a mezi OSN a jejími agenturami a programy;
další zefektivnění poskytování rozvojové pomoci;
posílení schopnosti poskytování humanitární pomoci;
zvýšení ochrany personálu OSN.

Cíle:
Shrnout výsledky reformních opatření v OSN od nástupu K. Annana do funkce generálního tajemníka OSN, vyhodnotit jejich úspěšnost a nastínit perspektivy dalších reformních kroků, a to jak z hlediska "optimalizace" činností OSN, tak z hlediska reálné politické dosažitelnosti navrhovaných opatření. Celkový rozsah studie by měl být v rozsahu do 50 stran textu.


Téma č. 12

Název:
Nešíření zbraní hromadného ničení v kontextu aktuálních otázek mezinárodní bezpečnosti a boje proti mezinárodnímu terorismu

Stručná charakteristika:
Nešíření zbraní hromadného ničení, včetně jejich nosičů, je významná součást mezinárodního úsilí při udržování a posilování mezinárodního míru a bezpečnosti. Z tohoto důvodu se tato problematika významně dotýká i zájmů ČR;
Problematika nešíření byla v minulosti na příslušných mezinárodních fórech (OSN, EU, NATO) i jednotlivými státy považována za významnou; státy za tímto účelem vytvořily zvláštní mezinárodní instituce (MAAE, OPCW) a další kontrolní mechanismy (mezinárodní kontrolní režimy) s cílem zajistit kontrolu, posílit a/nebo doplnit nástroje a mechanismy universálního dosahu (úmluvy OSN k odzbrojení, kontrole zbrojení a nešíření: NPT, BTWC, CWC, CTBT);
Nedávné teroristické útoky na USA (11.9.2001) však podstatně změnily reálné vnímání hrozby zneužití zbraní hromadného ničení (zj. ze strany teroristických skupin), lze proto předpokládat, že dojde k posílení významu existujících mechanismů, vyhodnocení jejich účinnosti a hledání nových cest posílení režimu nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, včetně položek, které by mohly být použity k jejich výrobě, získání atp.
Souvisejícím aspektem je neustálý technologický pokrok, který s sebou přináší nové možnosti použití, přenosu atp. citlivých technologií; mezinárodní společenství musí na tyto změny umět účinně a včas reagovat; na druhé straně některé prostředky není příliš technologicky složité vyrobit a použít (např. sarin v tokijském metru v roce 1995) a mohou přitom způsobit značné škody;
Různí se i názory na možnou účinnost některých kontrolních mechanismů (např. otázka kontroly dodržování BTWC) s ohledem na specifický charakter každého druhu zbraní hromadného ničení, což sice nevylučuje další využití existujících mechanismů, může to však vést k hledání alternativních řešení;
Vedle rozměru politického a bezpečnostního se tato oblast dotýká i ochrany duševního vlastnictví a obchodních zájmů jednotlivých států; tento aspekt má i významný politický rozměr, neboť s sebou nese diferenciaci mezi státy z hlediska dostupnosti některých druhů zboží a technologií; z tohoto důvodu řada rozvojových zemí kritizuje mezinárodní kontrolní režimy jako diskriminační opatření v rozporu s principem mezinárodní spolupráce;
(Nejen) Poslední vývoj ukazuje na nutnost věnovat stále vyšší pozornost nestátním subjektům mezinárodních vztahů; to mj. otevírá nový prostor pro spolupráci mezi státy rozdílné politické aj. orientace; zcela jistě půjde o významnou oblast mezinárodního boje proti terorismu;

Cíle:
Zhodnotit dosavadní mezinárodní mechanismy proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, jejich zakotvení v systému mezinárodního práva se zvláštním zřetelem na odlišnost universálních a "výběrových" mechanismů. S ohledem na poslední události zhodnotit perspektivy dalšího vývoje - posilování stávajících mechanismů, hledání nových alternativních metod kontroly zbrojení, odzbrojení a nešíření - aby bylo účinně předcházeno šíření zbraní hromadného ničení, včetně jejich nosičů. Analyzovat dopady této situace na postoje významných subjektů mezinárodní politiky a možnosti zapojení ČR do souvisejících mezinárodních jednání a postupů.

Doba trvání:
1 rok

Rozsah:
do 120 stran


Téma č. 13

Název:
Vliv rodinných a kmenových struktur na politický rozhodovací proces v regionu Blízkého východu

Stručná charakteristika:
Spolupráce České republiky se státy Blízkého východu má dlouhou historii a prošla nejrůznějšími peripetiemi. S očekávaným vstupem ČR do EU, která z řady důvodů (např. energetická bezpečnost členských zemí EU, hrozba nekontrolovatelné imigrační vlny z regionu do EU atd.) považuje blízkovýchodní dimenzi své zahraniční politiky za prioritní (Barcelonský proces), se stane BV jednou z priorit společné zahraniční a bezpečnostní politiky i pro Českou republiku.
Pro rozhodovací proces v ZP ČR je důležité mít správné výchozí údaje o hlavních faktorech, ovlivňujících chování elit zemí BV.
Tradiční rodové a kmenové vazby ve značné míře ovlivňují rozhodovací proces v zemích BV. Zmapování těchto vazeb přispěje k lepšímu pochopení někdy netransparentních
procesů

Cíle:
Zmapování vlivu rodinných a kmenových struktur na politický rozhodovací proces v zemích regionu Blízkého východu, identifikace hlavních rodin a kmenů a event. predikce či určení paradigmatu pro periodickou (či neperiodickou) aspiraci na vliv.

Výstup:
Studie "Vliv rodinných a kmenových struktur na politický rozhodovací proces v regionu Blízkého východu"

Doba trvání:
12 měsíců


Téma č. 14

Název:
Vnitrostátní aspekty zajištění bezpečnosti ČR v ekonomické oblasti v rámci boje proti terorismu, organizovanému zločinu a korupci

Stručná charakteristika:
Vláda zváží novelizaci Bezpečnostní strategie ČR. V této souvislosti bude posuzovat změny v bezpečnostním prostředí, přičemž významným mezníkem jsou teroristické útoky v USA dne 11. září. Ty ukázaly několik důležitých momentů:
- mezinárodní terorismus je nejvážnější bezpečnostní hrozbou; vzrůstá rozsah jeho propojení s organizovaným zločinem a šířením ZHN;
- úspěšné čelení terorismu a organizovanému zločinu záleží na míře funkčnosti bezpečnostního systému a kvality spolupráce složek zabývajících se mezinárodním a vnitrostátním rozměrem hrozeb terorismu, organizovaného zločinu a šíření ZHN;
- korupce podkopává schopnosti státu zajišťovat bezpečnost pro své občany.

Cíle:
1. Analyzovat stav a trendy působení teroristů a organizovaného zločinu na území ČR se zaměřením na získávání a uchovávání finančních zdrojů pro své cíle.
2. Analyzovat hlavní elementy, které vytváří korupční prostředí. Analyzovat slabé stránky legislativy a donucovacích nástrojů státu (law enforcement).
3. Identifikovat klíčové nedostatky ČR ve vnitrostátním boji proti terorismu, organizovanému zločinu a korupci. Předložit doporučení, jak zlepšit přístupy a schopnosti ČR.

Výstup:
Studie na dané téma (max. 60 stran včetně "Executive summary").

Doba trvání:
- odevzdání počátkem dubna 2003, zadavatel požaduje průběžné konzultace se zpracovatelem již v průběhu zpracování


Téma č. 15

Název:
Nová národní bezpečnostní strategie USA

Stručná charakteristika:
Bushova administrativa zveřejnila dne 20. září 2002 novou bezpečnostní strategii USA, která stanoví tři priority: obranu před globálním terorismem, zachování míru podporou dobrých vztahů mezi světovými mocnostmi a šíření svobody, demokracie a prosperity. Za nejvážnější hrozbu je označen terorismus a šíření zbraní hromadného ničení. Podle přijaté strategie musí USA identifikovat a zničit teroristickou hrozbu "před tím, než se dostane k hranicím USA". Dochází tak k zásadní změně myšlení - zatímco základem předcházejících bezpečnostních koncepcí bylo odstrašení (deterrence) a zadržování (containment), je Bushova strategie postavena na použití tzv. preventivní síly (preemptive force).

Cíle:
1. Srovnat novou bezpečnostní strategii USA s předchozí koncepcí z roku 1999. Zasadit ji do kontextu nového bezpečnostního prostředí. Předložit důvody, které vedly USA k začlenění preventivních útoků do bezpečnostní strategie. Zamyslet se nad tím, zda se opravdu jedná o zásadní posun oproti dřívějším koncepcím (viz např. letecké útoky proti Iráku či Afghánistánu za Clintonovy administrativy). Lze očekávat více jednostranných akcí USA nebo budou usilovat o vytvoření širokých koalic? Lze uvažovat, že možnost preventivních úderů bude fungovat také jako odstrašení?
2. Dát Bushovu bezpečnostní strategii do kontextu mezinárodního práva a identifikovat případné rozpory. Jak budou reagovat další země (např. Rusko, Čína)?
3. Zamyslet se nad tím, zda, popř. jak přijatá bezpečnostní koncepce USA (zejména preventivní údery) ovlivní fungování a politiku Aliance.
1. Vyvodit případné důsledky pro ČR.

Výstup:
Studie (max. 50 stránek) na dané téma

Doba trvání:
6 měsíců

.