Vědecké projekty na rok 2003 - témata
02.04.2003 | Aktualizováno: 20.03.2009 / 09:22
Téma č. 1
Název:
Analýza efektivity poskytování vládních stipendií ke
studiu na veřejných vysokých školách v ČR pro občany z rozvojových
a dalších potřebných zemí
Stručná charakteristika:
Česká republika dlouhodobě poskytuje vládní
vysokoškolská stipendia zahraničním studentům. Poskytování
stipendií je evidováno již od r. 1960. Po roce 1989, se změnou
politického systému, došlo ke změně koncepce jejich udílení. Vládní
vysokoškolská stipendia se stala součástí zahraniční rozvojové
pomoci, kterou ČR pomáhá rozvojovým zemím zvyšovat vzdělanost
jejich populace.
Poskytování vládních stipendií je realizováno na základě
usnesení, která vláda ČR ve 4 - 5 letých intervalech přijímá na
základě návrhu MZV a MŠMT.
Cíle:
Cílem tohoto projektu je vyhodnotit současný stav a
efektivnost realizace poskytování vládních stipendijních míst,
nastínit perspektivnost současného systému, event. najít i jiné
formy pomoci při zvyšování úrovně vzdělání občanů v rozvojových a
dalších potřebných zemí.
K tomu je potřebné dojít vyhodnocením zájmu rozvojových zemí
o tuto formu pomoci s ohledem na možnosti české strany, porovnáním
zájmu se skutečným využitím stipendijních míst, úspěšnosti v
dokončení studia, návratu absolventů do vlasti a to jak v
jednotlivých zemích, tak v regionech - střední Evropa,
jihovýchodní Evropa Asie, Blízký Východ, jižní Amerika, Afrika.
Neukončená studia a na druhé straně analýza absolvování studia v ČR
a oborové a obecné uplatnění absolventů v jejich vlasti (včetně
praxe s aplikováním platných předpisů o uznávání a rovnocennosti
vzdělání), poskytne náhled na efektivnost projektu poskytování
vládních stipendijních míst ke studiu v ČR, na které je
vynakládána nemalá částka finančních prostředků.
Využitelné pro závěry analýzy bude i srovnání systému
poskytování vládních stipendií nejen se zeměmi EU, ale především se
srovnatelnými zeměmi, např. Maďarsko, Polsko, Rakousko nebo
Irsko.
Výstup:
Studie Analýza efektivnosti poskytování vládních stipendií
ke studiu na veřejných vysokých školách v ČR pro občany z
rozvojových a dalších potřebných zemí.
Výsledky zpracované podle zemí a regionů budou využitelné v
práci zastupitelských úřadů a v materiálech o rozvojové pomoci
ČR.
Doba trvání:
Maximálně jeden rok až rok a půl.
Téma č. 2
Název:
Optimální doba/rok pro zavedení jednotné evropské měny v
ČR
Stručná charakteristika:
S přistoupením ke Smlouvě o založení ES bude muset Česká
republika akceptovat práva a povinnosti spojené s členstvím v plné
šíři, tedy i v oblasti hospodářské a měnové unie. I když Česká
republika již od počátku svého členství v Evropské unii bude
participovat na tzv. jednotném trhu a na koordinaci hospodářských
politik v rámci Hospodářské a měnové unie, z evropské legislativy
vyplývá, že euro k datu přistoupení k Evropské unii zavést nemůže.
Okamžikem přistoupení získá Česká republika, stejně jako ostatní
kandidátské země, statut členské země EU s odkladem zavedení eura.
Aby Česká republika mohla jednotnou měnu zavést, bude muset v
určitých časových horizontech splnit tzv. konvergenční kritéria.
Přesné načasování zavedení eura však evropskou legislativou
specifikováno není. V ČR oficiální pozice vlády a ČNB ke strategii
zavedení jednotné měny zatím neexistuje. Nicméně probíhá
intenzivní, spíše akademická, debata o výhodách a nevýhodách
zavedení euro a o vhodné rychlosti jeho přijetí.
Cíle:
Optimální doba/rok pro zavedení jednotné evropské měny v ČR,
a to i ve vazbě na úmysly v této věci sousedních zemí ČR -
budoucích členů EU
Výstup:
Studie o optimálním načasování zavedení jednotné evropské
měny v ČR v rozsahu 50-60 stran
Doba trvání:
Maximálně šest měsíců
Téma č. 3
Název:
Posilování tzv. Středomořského dialogu NATO a
možnosti ČR
Stručná charakteristika:
Bezpečnost Evropy je úzce provázána s bezpečností a
stabilitou ve Středomoří (islámský extremismus, nelegální migrace).
NATO proto v roce 1995 navázalo tzv. Středomořský dialog
(Mediterranean Dialogue - MeD) s některými zeměmi severní Afriky a
Blízkého východu, jehož cílem je přispět k bezpečnosti a stabilitě
ve Středomoří, dosáhnout lepšího vzájemného porozumění a pozměnit
některé negativní náhledy na NATO v těchto zemích. Dnes se ho
účastní Egypt, Izrael, Jordánsko, Maroko, Mauretánie, Tunisko a
Alžírsko - jde tedy o nesourodou skupinu zemí s odlišnými
zájmy.
Do 11. září byl MeD spíše okrajovou aktivitou Aliance, po teroristických útocích proti USA probíhají politické konzultace častěji a na vyšší úrovni. Posílení vztahů bylo identifikováno jako jedna z priorit NATO, na Pražském summitu by měla být přijata rozhodnutí o posílení vztahů se zeměmi MeD.
ČR se v MeD zatím příliš výrazně neprofilovala, ale chce se do politického dialogu aktivněji zapojit. Máme zájem získat v letech 2005 - 2006 funkci Kontaktního velvyslanectví NATO (KV NATO) v některé ze zemí MeD.
Cíle:
1. Analyzovat vnímání NATO v jednotlivých zemích
MeD. Jak byl postoj k Alianci ovlivněn událostmi 11. září a kampaní
proti terorismu? Jak se do vnímání NATO promítá vztah zemí MeD k
USA?
2. Předložit návrhy pro náplň posíleného MeD celkově i
specificky vůči jednotlivým zemím. Lze si vůbec představit těsnější
spolupráci nad rámec politických konzultací a omezené výměny
informací?
3. Identifikovat oblasti, kde může ČR sehrát výraznější roli.
Přihlédnout ke skutečnosti, že ČR usiluje o získání KV NATO v
některé ze zemí MeD.
Výstup:
Studie (max. 50 stránek) na dané téma včetně
doporučení
Doba trvání:
1 rok
Téma č. 4
Název:
Analýza implementace doporučení OECD z hlediska
tvorby hospodářské politiky vlády ČR
Stručná charakteristika:
ČR se na půdě OECD zúčastňuje, v souladu s posláním
organizace, dialogu o uplatňovaných i zamýšlených politikách v
různých oblastech národního hospodářství. Jedná se o jednu z
indikativních forem koordinace politik mezi členskými státy OECD. V
této souvislosti je v OECD v součinnosti s rezorty ČR připravována
celá řada pravidelných přehledů v oblasti ekonomické, energetické,
environmentální, sociální, vzdělávací, vědní aj. politiky,
regulatorních mechanismů apod., které jsou za účasti náměstků
příslušných ministrů ČR projednávány v pracovních orgánech OECD.
Doporučení vyplývající z těchto přehledů vycházejí z nejlepší praxe
členských zemí OECD. Jedná o standardní metodu práce organizace,
doplněnou o tzv. "peer pressure", která je uplatňována vůči všem
členským zemím. Dokumenty OECD jsou publikovány a sledovány
světovou odbornou a investiční veřejností, proto představují pro
členské země významný nástroj ovlivňování svého image.
Vzájemná spolupráce a koordinace politik vyplývá pro členské země OECD již ze zakládající Úmluvy o OECD. Rovněž vláda ČR se k této praxi vyspělých zemí přihlásila mj. svým usnesením č. 466 z 10.5.2000, v němž uložila členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy, aby brali při přípravě koncepcí vlády v příslušných oblastech v úvahu závěry a doporučení z jednání Rady a odborných orgánů OECD. K využití podnětů z dialogu na půdě OECD ve své hospodářské politice se vláda přihlásila také ve svém programovém prohlášení z srpna t.r.
V praxi však není zřejmé, zda a jak jsou doporučení z tohoto dialogu systematicky využívána, eventuelně českou stranou dostatečně argumentována, což zpochybňuje potenciál, který členství ČR v OECD představuje pro domácí i zahraniční politiku. Studie mapující míru využívání doporučení OECD posílí koordinační roli MZV.
Cíle:
1) Analyzovat doporučení adresovaná ČR v Ekonomickém
přehledu, Přehledu energetické politiky, Hloubkovém hodnocení
regulatorních mechanismů a Přehledu politiky životního prostředí za
posledních 5 let v kontextu s dolaďováním ekonomické reformy v ČR a
z hlediska mezinárodních závazků ČR v OECD.
2) Porovnat uplatňované politik vlády ČR v příslušném období s akceptovanými doporučeními OECD a posoudit vysvětlovací a vyjednávací úsilí ČR.
3) Posoudit s odstupem času, která doporučení byla životaschopná, která z nich česká strana využila a která z nich stále stojí za to, aby byla zohledněna při tvorbě politik.
4) Získat zpětnou vazbu pro posílení role MZV v koordinaci vztahů ČR s OECD a pro zkvalitnění objasňovací a vyjednávací kapacity státní správy ČR v mezinárodních jednáních při utváření image ČR v zahraničí.
Výstupy:
Dvě na sebe navazující samostatné studie - analytická
(reagující na cíl 1 a 2) a politická (částečně cíl 2, cíl 3 a 4).
Výsledky projektu budou využity jednak v mezirezortní Pracovní
skupině pro spolupráci ČR s OECD při MZV a dále se navrhuje o nich
informovat vládu ČR.
Předpokládaná doba trvání:
1 - 2 roky
Téma č. 5
Název:
Externí dimenze visegrádské spolupráce.
Charakteristika:
Visegrádským zemím se podařilo prokázat v mnoha
oblastech životaschopnost visegrádské spolupráce a vtisknout tomuto
uskupení vlastní identitu, která se již těší respektu širšího
mezinárodního společenství. Vývoj ukázal, že Visegrádská skupina
jako celek si na mezinárodním poli již získala určitou prestiž a
renomé.
Projekt by v této souvislosti měl zhodnotit aktuální pozici
V4 jako činitele na mezinárodní scéně. Očekává se rovněž analýza
využitelnosti visegrádské spolupráce pro zahraniční politiku
visegrádských zemí, včetně možnosti vlivu V4 na formování společné
zahraniční a bezpečnostní politiky EU po vstupu visegrádských zemí
do EU.
V současnosti je velmi aktuální otázka spolupráce Visegrádské
skupiny s dalšími zeměmi či jinými regionálními uskupeními. Projekt
by měl zmapovat i možnosti rozvoje spolupráce v tomto tzv. formátu
V4+, zejména spolupráci ve formátu V4+Ukrajina a V4+Severská
rada.
Cíle:
Cílem grantu je zamyslet se nad možnostmi V4 jako
činitele na mezinárodně-politické scéně.
Výstupy:
Analýza zahraničně-politického významu V4,
využitelnosti visegrádské spolupráce pro zahraniční politiku
visegrádských zemí a možností spolupráce ve formátu V4+
Doba trvání:
1 rok
Téma č. 6
Název:
Analýza a předpokládaný vývoj hraničních oblastí ČR-SRN
Stručná charakteristika:
Vstup České republiky do Evropské Unie by se měl
uskutečnit v roce 2004.
Jeho první praktické dopady se budou v denním styku
bezprostředně realizovat v příhraničních oblastech po obou stranách
hranice, přednostně česko-německé hranice). Česko-německé
příhraničí je oblast, která se svým vývojem vymyká běžným
společenským, politickým a hospodářským, kulturním a historickým
standardům obou států. Vzhledem ke skutečnosti, že je rovněž
značně vzdáleno i od center zahraniční politiky obou zemí
(pracujících na zpravidla na základě většinových analýz, kde nebývá
dostatečnou měrou zachycena specifika příhraničních oblastí), mohlo
by se stát, že nedostatečné informace o životě na česko německé
hranici, povedou k přehlédnutí nebo nedocenění jevů a úkazů v této
oblasti, které směřují ke vzniku konfliktů a krizových situací,
jejichž vyhrocení nebude možno po vstupu ČR do EU zabránit.
Je třeba vypracovat analýzu česko-německé hranice, která by
na základě místních pozitivních i negativních zkušeností zmapovala
možnosti vzniku eventuelních konfrontací a přinesla by návrhy na
řešení problémů. (Musí vypracovat místní subjekt na česko.-německé
hranici, s dostatkem celoplošných kontaktů ).
Východiska a cíle :
analýza současné úrovně vývoje hraničních oblastí
určení krajních odlišností na obou stranách hranice
definování příčin možných konfliktů
analýza stavu přeshraničních aktivit a vztahů
návrh řešení v oblastech řízení, informatiky, kultury a
sportu, mládeže a hospodářství
Výstup:
studie (v české a německé jazykové mutaci) s návrhy
řešení pro obě strany česko-německé hranice
Doba trvání:
do poloviny roku 2003
Téma č. 7
Název:
Podíl obecních a krajských samospráv na zahraniční
politice ČR
Stručná charakteristika:
Od vzniku ČR probíhá v ČR decentralizace. V roce 2000
proběhly první volby do krajských zastupitelstev, která od roku
2001 rozvíjejí mj. i vlastní zahraniční politiku (byť v omezené
míře a v zásadních ohledech pouze se souhlasem MZV). Zahraniční
politika, i když je formulována především vládou, příslušným
ministerstvem, parlamentem a prezidentem, je výslednicí působení
nejrůznějších aktérů, mezi něž patří obecní i krajská
zastupitelstva.
Východiska a cíle:
Cílem grantového úkolu by mělo být zmapování vztahů
krajských zastupitelstev a jejich zahraničních (zejména
středoevropských) partnerů, a to s přihlédnutím k obdobné formě
spolupráce u vybraných obecních zastupitelstev. Součástí zadání by
měla být i analýza smluv a dohod, které podchycují tuto spolupráci,
a v neposlední míře také porovnání obdobných vztahů u některé země,
kde kraje či regiony fungují již delší dobu.
Doba trvání:
12 měsíců (bez možnosti prodloužení)
Téma č. 8
Název:
Zákonná opatření a nezákonné zásahy vůči skupinám
obyvatelstva a jednotlivcům v Československu v letech
1938-1945"
Stručná charakteristika:
V souvislosti s událostmi souvisejícími s II. světovou válkou
docházelo na území bývalého Československa a sice, jak v době
předválečné 1938-39, tak poválečné 1945-48, k zákonným opatřením
jakož i nezákonným zásahům vůči různým skupinám obyvatelstva, ale i
jednotlivcům. Tyto zásahy jsou i dnes předmětem diskusí o jejich
rozsahu, důsledcích, ale i souladu s československým právním řádem.
Především vůči dekretům prezidenta republiky, zvláště pak tzv.
Amnestijnímu zákonu č. 115/1946 z 8. května 1946, zaznívá kritika s
odůvodněním, že poskytoval beztrestnost pachatelům trestných činů v
poválečné době.
V této souvislosti by bylo zapotřebí vyjasnit jaký skutečný
rozsah měla zákonná opatření a nezákonné zásahy vůči obyvatelstvu a
jaké individuální tresty byly na základě retribučního soudnictví
udělovány za činy z období války a mnichovské krize. Nedílnou
součástí projektu by měla být tehdejší soudní praxe včetně
zmapování přístupu československých státních orgánů k obětem a
pachatelům, jakož i politické diskuse, která na uvedená téma v
Československu probíhala a jejích důsledků.
Východiska, cíle:
- analýza situace v letech 1938-39 a 1945-48
- soudní praxe: jaké činy se trestaly a jakou podobu měly
individuální tresty za činy z období mnichovské krize a války,
počty, struktura trestaných
- nezákonné zásahy: pachatelé a oběti, osobní újmy na zdraví
a svobodě, konkrétní případy, počty obětí
- přístup poválečných československých státních orgánů k
obětem a pachatelům v případech nezákonných zásahů
- tehdejší politická diskuse a její konsekvence, soudní
praxe
Výstup:
studie v českém jazyce
Doba trvání:
cca 9 měsíců
Téma č. 9
Název:
Francouzsko-německé vztahy v současné fázi vývoje
EU, zejména se zaměřením na rozšíření EU
Stručná charakteristika:
- hodnocení výsledků summitu v Nice v obou
partnerských zemích. Vítězství a prohry, vzájemný konsensus.
Návaznost IGC v roce 2004 na summit v Nice, prostor k politickému
manévrování, ratifikace výsledků summitu v Nice, veřejné mínění,
význam irského referenda
- IGC 2004 - rozdílné historické kořeny veřejné správy obou zemí a jejich dopad na evropskou integraci. francouzská tradice silného centra a decentralizace moci v SRN. Hledání kompromisu pro budoucí uspořádání evropských institucí
- debata o budoucnosti Evropy: rozdílné vnímání federalismu. Německý model federalismu, francouzská koncepce "federace národních států". Vývoj po summitu v belgickém Laekenu
- reforma institucí a rozšiřování: rozpory a konsensus obou zemí. Geopolitické zájmy SRN a Francie. Otázka malých a velkých členských zemí EU, udržení rovnováhy v rámci institucí po 1. vlně rozšíření
- postoj obou zemí k problematice rozšíření EU, rozdílné názory na nezbytné reformy společných politik (společné zemědělské politiky, regionální politiky a strukturálních nástrojů), názory na fungování společné obchodní politiky, Evropské obranné politiky
Cíle:
Ukázat jak francouzsko-německý tandem ovlivňuje
současný vývoj v EU a jeho možný dopad na budoucí uspořádání
EU.
Předpokládaná doba trvání:
3 měsíce
Téma č. 10
Název:
Mezivládní konference (IGC) EU - ve světle příští
IGC 2004
Stručná charakteristika:
Mezivládní konference jako ústavní konvence
evropské integrace a jako instrument její postupující
konstitucionalizace - historie, aplikace, perspektivy
Reforma institucí - bilance z mezivládních konferencí, zvláště z "pilířové" zakončené v Maastrichtu, "federalizační" finalizované v Amsterodamu a "rozšiřovací" z Nice
Perspektiva mezivládní konference jako instrumentu exekutivního, resp. "širokospektrálního" způsobu změn primární komunitární legislativy
Metody přípravy mezivládních konferencí, účast zájmových skupin a struktur občanské společnosti na nich - historické precedenty (summit EHS v Paříži v r. 1974), příští možnosti
Výsledky mezivládních konferencí a jejich odraz ve veřejném mínění, resp. vliv či tlak veřejného mínění a situace ve vnitřní politice jednotlivých členských států na průběh a závěry mezivládních konferencí
Debata o budoucnosti Evropy" a účast kandidátů členství na přípravě mezivládní konference 2004
Cíl:
Využitelnost pro MZV při přípravě koncepce účasti
ČR v IGC
Předpokládaná doba trvání:
3 měsíce
Téma č. 11
Název:
Vyhodnocení reformního úsilí K. Annana v OSN a jeho
perspektivy
Stručná charakteristika:
OSN musí pokračovat v reformním úsilí a přizpůsobit
se politickým, ekonomickým a dalším realitám a požadavkům
současného světa tak, aby mohla OSN plně a efektivně naplňovat své
poslání.
Klíčovým dokumentem pro reformní úsilí se stal "Renewing the
UN: A Program for Reform" (1997) generálního tajemníka (GT) OSN
Kofiho Annana, úvodní vlna reformního nadšení však po určité době
opadla.
Významným impulsem pro oživení reformních procesů byl tzv.
summit tisíciletí, který schválil Deklaraci tisíciletí vytyčující
základní hodnoty, principy a cíle OSN, včetně jejího posílení.
V rámci zefektivnění práce Sekretariátu OSN došlo k řadě
organizačních a dalších změn zahrnujících mj.:
zřízení pozice zástupce GT;
snížení stavu personálu a konsolidace funkcí/práce;
strukturálním změnám v rámci odborů;
zavedení systémů konzultací (mezi GT a zástupci GT, mezi
Sekretariátem a programy, agenturami a fondy OSN).
Podařilo se uskutečnit některé dílčí kroky ke zlepšení
činnosti jednotlivých orgánů OSN, včetně vzájemné provázanosti a
koordinace, řadu reformních návrhů se však z různých důvodů
nepodařilo realizovat. Další reformní cíle mj. zahrnují:
reformu hlavních orgánů OSN, příp. posílení jejich významu
(prioritizace jednotlivých bodů agendy a zlepšení pracovních metod
VS OSN, reforma Rady bezpečnosti OSN zahrnující zvýšení počtu
jejích členů a zlepšení pracovních metod, lepší využití potenciálu
Hospodářské a sociální rady OSN);
posílení úsilí při předcházení konfliktům, zefektivnění
systému mírových operací a posílení kapacity pro postkonfliktní
obnovu;
zlepšení vzájemné koordinace mezi jednotlivými orgány OSN
a mezi OSN a jejími agenturami a programy;
další zefektivnění poskytování rozvojové pomoci;
posílení schopnosti poskytování humanitární pomoci;
zvýšení ochrany personálu OSN.
Cíle:
Shrnout výsledky reformních opatření v OSN od
nástupu K. Annana do funkce generálního tajemníka OSN, vyhodnotit
jejich úspěšnost a nastínit perspektivy dalších reformních kroků, a
to jak z hlediska "optimalizace" činností OSN, tak z hlediska
reálné politické dosažitelnosti navrhovaných opatření. Celkový
rozsah studie by měl být v rozsahu do 50 stran textu.
Téma č. 12
Název:
Nešíření zbraní hromadného ničení v kontextu
aktuálních otázek mezinárodní bezpečnosti a boje proti
mezinárodnímu terorismu
Stručná charakteristika:
Nešíření zbraní hromadného ničení, včetně jejich
nosičů, je významná součást mezinárodního úsilí při udržování a
posilování mezinárodního míru a bezpečnosti. Z tohoto důvodu se
tato problematika významně dotýká i zájmů ČR;
Problematika nešíření byla v minulosti na příslušných
mezinárodních fórech (OSN, EU, NATO) i jednotlivými státy
považována za významnou; státy za tímto účelem vytvořily zvláštní
mezinárodní instituce (MAAE, OPCW) a další kontrolní mechanismy
(mezinárodní kontrolní režimy) s cílem zajistit kontrolu, posílit
a/nebo doplnit nástroje a mechanismy universálního dosahu (úmluvy
OSN k odzbrojení, kontrole zbrojení a nešíření: NPT, BTWC, CWC,
CTBT);
Nedávné teroristické útoky na USA (11.9.2001) však
podstatně změnily reálné vnímání hrozby zneužití zbraní hromadného
ničení (zj. ze strany teroristických skupin), lze proto
předpokládat, že dojde k posílení významu existujících mechanismů,
vyhodnocení jejich účinnosti a hledání nových cest posílení režimu
nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, včetně položek,
které by mohly být použity k jejich výrobě, získání atp.
Souvisejícím aspektem je neustálý technologický pokrok,
který s sebou přináší nové možnosti použití, přenosu atp. citlivých
technologií; mezinárodní společenství musí na tyto změny umět
účinně a včas reagovat; na druhé straně některé prostředky není
příliš technologicky složité vyrobit a použít (např. sarin v
tokijském metru v roce 1995) a mohou přitom způsobit značné škody;
Různí se i názory na možnou účinnost některých kontrolních
mechanismů (např. otázka kontroly dodržování BTWC) s ohledem na
specifický charakter každého druhu zbraní hromadného ničení, což
sice nevylučuje další využití existujících mechanismů, může to však
vést k hledání alternativních řešení;
Vedle rozměru politického a bezpečnostního se tato oblast
dotýká i ochrany duševního vlastnictví a obchodních zájmů
jednotlivých států; tento aspekt má i významný politický rozměr,
neboť s sebou nese diferenciaci mezi státy z hlediska dostupnosti
některých druhů zboží a technologií; z tohoto důvodu řada
rozvojových zemí kritizuje mezinárodní kontrolní režimy jako
diskriminační opatření v rozporu s principem mezinárodní
spolupráce;
(Nejen) Poslední vývoj ukazuje na nutnost věnovat stále
vyšší pozornost nestátním subjektům mezinárodních vztahů; to mj.
otevírá nový prostor pro spolupráci mezi státy rozdílné politické
aj. orientace; zcela jistě půjde o významnou oblast mezinárodního
boje proti terorismu;
Cíle:
Zhodnotit dosavadní mezinárodní mechanismy proti
šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, jejich zakotvení v
systému mezinárodního práva se zvláštním zřetelem na odlišnost
universálních a "výběrových" mechanismů. S ohledem na poslední
události zhodnotit perspektivy dalšího vývoje - posilování
stávajících mechanismů, hledání nových alternativních metod
kontroly zbrojení, odzbrojení a nešíření - aby bylo účinně
předcházeno šíření zbraní hromadného ničení, včetně jejich nosičů.
Analyzovat dopady této situace na postoje významných subjektů
mezinárodní politiky a možnosti zapojení ČR do souvisejících
mezinárodních jednání a postupů.
Doba trvání:
1 rok
Rozsah:
do 120 stran
Téma č. 13
Název:
Vliv rodinných a kmenových struktur na politický
rozhodovací proces v regionu Blízkého východu
Stručná charakteristika:
Spolupráce České republiky se státy Blízkého východu
má dlouhou historii a prošla nejrůznějšími peripetiemi. S
očekávaným vstupem ČR do EU, která z řady důvodů (např. energetická
bezpečnost členských zemí EU, hrozba nekontrolovatelné imigrační
vlny z regionu do EU atd.) považuje blízkovýchodní dimenzi své
zahraniční politiky za prioritní (Barcelonský proces), se stane BV
jednou z priorit společné zahraniční a bezpečnostní politiky i pro
Českou republiku.
Pro rozhodovací proces v ZP ČR je důležité mít správné
výchozí údaje o hlavních faktorech, ovlivňujících chování elit zemí
BV.
Tradiční rodové a kmenové vazby ve značné míře ovlivňují
rozhodovací proces v zemích BV. Zmapování těchto vazeb přispěje k
lepšímu pochopení někdy netransparentních
procesů
Cíle:
Zmapování vlivu rodinných a kmenových struktur na
politický rozhodovací proces v zemích regionu Blízkého východu,
identifikace hlavních rodin a kmenů a event. predikce či určení
paradigmatu pro periodickou (či neperiodickou) aspiraci na vliv.
Výstup:
Studie "Vliv rodinných a kmenových struktur na
politický rozhodovací proces v regionu Blízkého východu"
Doba trvání:
12 měsíců
Téma č. 14
Název:
Vnitrostátní aspekty zajištění bezpečnosti ČR v ekonomické
oblasti v rámci boje proti terorismu, organizovanému zločinu a
korupci
Stručná charakteristika:
Vláda zváží novelizaci Bezpečnostní strategie ČR. V této
souvislosti bude posuzovat změny v bezpečnostním prostředí, přičemž
významným mezníkem jsou teroristické útoky v USA dne 11. září. Ty
ukázaly několik důležitých momentů:
- mezinárodní terorismus je nejvážnější bezpečnostní hrozbou;
vzrůstá rozsah jeho propojení s organizovaným zločinem a šířením
ZHN;
- úspěšné čelení terorismu a organizovanému zločinu záleží na
míře funkčnosti bezpečnostního systému a kvality spolupráce složek
zabývajících se mezinárodním a vnitrostátním rozměrem hrozeb
terorismu, organizovaného zločinu a šíření ZHN;
- korupce podkopává schopnosti státu zajišťovat bezpečnost
pro své občany.
Cíle:
1. Analyzovat stav a trendy působení teroristů a
organizovaného zločinu na území ČR se zaměřením na získávání a
uchovávání finančních zdrojů pro své cíle.
2. Analyzovat hlavní elementy, které vytváří korupční
prostředí. Analyzovat slabé stránky legislativy a donucovacích
nástrojů státu (law enforcement).
3. Identifikovat klíčové nedostatky ČR ve vnitrostátním boji
proti terorismu, organizovanému zločinu a korupci. Předložit
doporučení, jak zlepšit přístupy a schopnosti ČR.
Výstup:
Studie na dané téma (max. 60 stran včetně "Executive
summary").
Doba trvání:
- odevzdání počátkem dubna 2003, zadavatel požaduje
průběžné konzultace se zpracovatelem již v průběhu zpracování
Téma č. 15
Název:
Nová národní bezpečnostní strategie USA
Stručná charakteristika:
Bushova administrativa zveřejnila dne 20. září 2002 novou
bezpečnostní strategii USA, která stanoví tři priority: obranu před
globálním terorismem, zachování míru podporou dobrých vztahů mezi
světovými mocnostmi a šíření svobody, demokracie a prosperity. Za
nejvážnější hrozbu je označen terorismus a šíření zbraní hromadného
ničení. Podle přijaté strategie musí USA identifikovat a zničit
teroristickou hrozbu "před tím, než se dostane k hranicím USA".
Dochází tak k zásadní změně myšlení - zatímco základem
předcházejících bezpečnostních koncepcí bylo odstrašení
(deterrence) a zadržování (containment), je Bushova strategie
postavena na použití tzv. preventivní síly (preemptive
force).
Cíle:
1. Srovnat novou bezpečnostní strategii USA s
předchozí koncepcí z roku 1999. Zasadit ji do kontextu nového
bezpečnostního prostředí. Předložit důvody, které vedly USA k
začlenění preventivních útoků do bezpečnostní strategie. Zamyslet
se nad tím, zda se opravdu jedná o zásadní posun oproti dřívějším
koncepcím (viz např. letecké útoky proti Iráku či Afghánistánu za
Clintonovy administrativy). Lze očekávat více jednostranných akcí
USA nebo budou usilovat o vytvoření širokých koalic? Lze uvažovat,
že možnost preventivních úderů bude fungovat také jako odstrašení?
2. Dát Bushovu bezpečnostní strategii do kontextu
mezinárodního práva a identifikovat případné rozpory. Jak budou
reagovat další země (např. Rusko, Čína)?
3. Zamyslet se nad tím, zda, popř. jak přijatá bezpečnostní
koncepce USA (zejména preventivní údery) ovlivní fungování a
politiku Aliance.
1. Vyvodit případné důsledky pro ČR.
Výstup:
Studie (max. 50 stránek) na dané téma
Doba trvání:
6 měsíců