Vědecké projekty na rok 2003 - témata II. část
02.04.2003 | Aktualizováno: 20.03.2009 / 09:23
Téma č. 1
Název:
Perspektiva vzniku pevného jádra EU na pozadí možného
ustavení posílené spolupráce a případný vliv na postavení
ČR
Stručná charakteristika:
Rozšířením EU se zvýší heterogenita členských zemí,
což klade nové nároky na politickou, ekonomickou, bezpečnostní a
sociální soudružnost EU. V zakládajících zemí dochází v rostoucí
míře k projevům protekcionismu vůči přistupujícím zemím. To
představuje výzvu pro další vývoj EU jakožto společenství, které
různorodost v řadě oblastí stírá nikoli prohlubuje.
Cíle:
Zmapovat tendence v jednotlivých oblastech a
naznačit možné důsledky pro ČR.
Výstup:
Studie v rozsahu 30 - 40 stran.
Doba trvání:
3 - 4 měsíce
Téma č. 2
Název:
Opatření v souvislosti s implementací OP k Úmluvě OSN proti
mučení do vnitrostátního práva
Stručná charakteristika:
Dne 18.12.2002 přijalo Valné shromáždění OSN Opční
protokol (OP) k Úmluvě OSN proti mučení a jinému krutému,
nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (dále jen
Úmluva). Cílem OP není rozšířit hmotnou úpravu obsaženou v Úmluvě,
ale posílit na universální úrovni preventivní a kontrolní
mechanismy. Podle OP bude zřízen podvýbor s pravomocí provádět
pravidelné inspekce detenčních a podobných zařízení ve smluvních
státech, s čímž souvisí i rozšíření povinností států, které musí
vytvořit podmínky pro činnost nového orgánu.
Další přínos OP lze spatřit v povinnosti smluvních stran
zřídit národní monitorovací mechanismy pro zabránění mučení a
nelidskému zacházení. Tento naprosto nový moment (i ve srovnání s
evropským systémem prevence mučení) má být zárukou pro efektivní
implementaci závazků plynoucích z Úmluvy a příslušného OP do
vnitrostátní praxe.
Přístup České republiky k OP vyžaduje přijetí konkrétních
opatření týkajících se kontroly zařízení, ve kterých jsou osoby
zbaveny svobody veřejnou mocí. Tento nový závazek by měl být
postaven do kontextu původní mezinárodně-právní úpravy a zvažován v
rámci zkušeností získaných v různých členských státech EU a ČR.
Cíle:
- Hodnocení přínosu OP z hlediska mezinárodního
práva a analýza konkrétních povinností plynoucích z tohoto
instrumentu pro ČR
- Srovnání zkušeností dosud získaných v ČR a vybraných
státech EU ve světle dosavadní a budoucí mezinárodní úpravy
Výstup:
- Studie o důsledcích přijetí OP (rozsah 50 stran)
- Konference za účasti zástupců vládní, nevládní a akademické
sféry i mezinárodních organizací, která by umožnila výměnu názorů
na dosavadní úpravu a praxi i na nové kroky související s přijetím
OP
Doba trvání:
12 měsíců
Téma č. 3
Název:
Možnosti zapojení zemí V4 do projektů směřujících k prevenci
migrace obyvatel zemí východní a jihovýchodní Evropy
Stručná charakteristika:
Jedním z nejpalčivějších problémů současnosti je ilegální
migrace - do Evropy a jiných vyspělých částí světa směřují za
lepšími životními podmínkami lidé z rozvojových zemí, ze zemí
bývalého Sovětského svazu a dalších oblastí, přičemž jejich situace
využívá organizovaný zločin a z migračního toku vytváří výnosný
obchod.
Právě vzhledem ke značnému stupni organizovanosti a
regulovanosti se "postiženým" zemím daří zvládat ilegální migraci
jen s velkými obtížemi. Do značné míry proto tyto země logicky volí
při zvládání tohoto fenoménu "restriktivní" formy řešení včetně
zpřísňování vízové politiky, kontroly vstupu a pohybu cizinců,
zkvalitňování bezpečnostních opatření na hranicích, posilování
spolupráce bezpečnostních složek, systematické kontroly pobytového
režimu atp. Na druhou stranu si ale cílové země uvědomují, že dokud
se nepodaří překonat sociální a ekonomické rozdíly mezi vyspělou a
rozvojovou částí světa, nebude problém migrace uspokojivě vyřešen.
V této souvislosti proto začínají zaměřovat pozornost i na možné
řešení ilegální migrace prostřednictvím projektů, které by pomáhaly
občanům "zdrojových" zemí zlepšovat ekonomické a sociální podmínky
přímo v jejich původních domovech tak, aby je nebyli nuceni
opouštět.
S problémem ilegální migrace se čím dál tím více musejí
potýkat i země V4, které přestávají být tranzitními zeměmi a stále
častěji se stávají zeměmi cílovými. Neproudí do nich pouze migranti
z asijských či afrických zemí, ale rovněž z východní a jihovýchodní
Evropy. Všechny země V4 za této situace hledají způsoby, jak s
tímto problémem naložit.
Cíle:
Navržený projekt by se měl zaměřit na možnosti
preventivních forem řešení ilegální migrace ze zemí východní a
jihovýchodní Evropy (Ukrajina, Moldavsko ad.), resp. na návrh
projektů, které by země V4 mohly společně realizovat ve vztahu k
zemím tohoto regionu tak, aby jim pomáhaly zlepšovat sociální a
ekonomické podmínky jejich obyvatel a odvracely je od migrace
směrem na západ.
Při vypracování projektu by mělo být reflektováno
nadcházející členství zemí V4 v EU, tj. navržená řešení by měla být
vypracována s ohledem na širší kontext východní politiky EU, resp.
vhodně jej doplňovat. Zároveň by měl být zmapován postoj dotčených
zemí k podobné spolupráci.
Výstup:
Analýza možností V4 při řešení ilegální migrace ze
zemí východní a jihovýchodní Evropy preventivními metodami,
navržení obsahu, forem a cílů efektivní spolupráce v tomto směru v
kontextu širší východní politiky EU.
Doba trvání:
1 rok
Téma č. 4
Název:
"Krajané ve světě" - systematické zpracování historie a
současného stavu krajanské komunity ve světě
Stručná charakteristika:
Po více než 12-ti letech od listopadu 1989, kdy se
zásadně změnil postoj ČR (ČSFR) ke krajanům, je vhodný čas provést
důkladnou analýzu příčin pozitivních i negativních zkušeností práce
s krajany, a to prostřednictvím podrobné analýzy jednotlivých
komunit ve světě.
K předložení návrhu vede rozdílná zkušenost jednotlivých ZÚ s
prací s krajanskými komunitami. Ukazuje se, že ČR doposud není
schopna (neumí) plně využít potenciálu, který krajané, ať už spolky
či jednotlivé významné osobnosti představují. Pozitivním, avšak
skoro zcela výjimečným je příklad naší jediné lobbystické
organizace (American Friends of the Czech Republic ve Washingtonu,
D.C.), který jasně prokazuje možnosti, jaké spolupráce ČR s dobře
fungující krajanskou organizací může otevřít (srv. jejich podpora
ČR pro vstup do NATO, projekt postavení pomníku TGM ve Washingtonu,
organizace povodňové sbírky, která vynesla zhruba 300.000 USD ad.).
Rovněž příklady států, které v této oblasti provádějí systematickou
politiku po celá desetiletí (např. Německo, Francie) ukazují, jak
účinnou lobby (v oblasti politické, obchodní a kulturní) mohou
zahraniční krajané představovat. Analýza reálného stavu pomůže
odhalit i rozdíly, které mezi jednotlivými komunitami existují a
které vyžadují ze strany ČR diferencovaný přístup (možnosti a
potřeby krajanů např. ve státech býv. východního bloku jsou odlišné
od situace komunit na západě).
Přestože AMER má eminentní zájem o teritorium obou Amerik,
navrhujeme, aby projekt zahrnul i komunity v dalších zemích s
početnější nebo vlivnější krajanskou komunitou (tj. např. Velká
Británie, Francie, Šýcarsko, Německo, skandinávské státy, státy
bývalého SSSR a východního bloku - zejména Slovensko, Rumunsko,
Ukrajina, Polsko, Ruská federace, Chorvatsko, dále Izrael,
Austrálie, Jihoafrická republika a některé další státy v Asii a
Africe s malou, ale někdy vlivnou skupinou krajanů či přátel
ČR.
Cíle:
1) Vytvoření aktuálního přehledu krajanských spolků a
významných krajanských osobností ve světě spolu se zhodnocením
role, jakou během posledních let tyto spolky (osobnosti) hrály.
2) Vytvoření aktuální počítačové informační databáze (nejlépe
na OKKV, dílčí využití jednotlivými teritoriálními odbory) podle
jednotného vzoru (viz níže) ve spolupráci se ZÚ a případnými
řešiteli.
3) Utřídění a zpracování dostupných pramenů k dějinám a
současnosti vybraných krajanských komunit a jejich počítačová
katalogizace
4) Vypracování kritické analýzy současné situace v krajanském
hnutí v jednotlivých zemích.
5) Zmapování současných očekávání krajanů ve vztahu k ČR,
aktivit ve prospěch ČR a perspektiv (předpokladů a limitů) takových
aktivit.
Výstup:
Počítačová databáze (centrální na OKKV, dílčí na
teritoriálních odborech)
Doba trvání:
4 roky
Předpokládané náklady:
3 mil. Kč
Navrhovaná forma realizace
1) Doporučujeme vytvořit na MZV malou pracovní
skupinu složenou ze zástupců OKKV a vybraných teritoriálních
odborů, která by zpracovala konkrétní zadání úkolů pro jednotlivá
ZÚ a současně po provedeném výběrovém řízení svěřit některé dílčí
projekty několika řešitelům, (zejména u úkolů přesahujících
pracovní možnosti ZÚ - např. k soupis životopisů významných
osobností, k soupisu pramenů ad. dokumentace o jednotlivých
spolcích atd.).
2) Navrhujeme rozložit řešení projektu na dobu 4 let.
1. rok (2003-4):
Pilotní projekt: Rakousko (řešení bude usnadněno skutečností,
že bude možné využít informací získaných z jiných grantů zaměřených
na tuto tématiku)
2. rok:
- Severní Amerika (USA, Kanada)
- Latinská Amerika
- Austrálie a Oceánie
3. rok:
- Západní Evropa (Francie, Anglie, Německo, Velká
Británie, Švýcarsko, Skandinávie ad.)
- země býv. východního bloku (Slovensko, Polsko, Rumunsko,
Ukrajina, Bulharsko, státy býv. SSSR, Chorvatsko a Jugoslávie).
4. rok:
- Asie
- Afrika
Na základě získaných informací se ve druhé fázi přistoupí k analýze situace v krajanském hnutí v jednotlivých zemích a k vypracování nové strategie práce s krajany.
3) Doporučujeme každý rok uspořádat malou konferenci (seminář, v
rozsahu max. 1 dne) za účelem prezentace výsledků jednotlivých
řešitelů, které by zčásti byly publikovány v knižní verzi i pro
širší veřejnost.
Příloha - Jednotné schéma informační databáze
1. Struktura vedení informací
Z hlediska MZV se účelově nejvhodnější jeví
primární dělení podle teritorií. V rámci každého teritoria budou
pak vytvořeny následující podskupiny (podadresáře), v nichž budou
údaje seřazeny abecedně:
- komunity
- osobnosti
- spolky
- tisk
- podpora ze strany ČR (MZV, MK ad.)
- aktivity ve prospěch ČR (politické, obchodní, kulturní ad.)
- ostatní informace
2. Členění informací
Navrhujeme členění informací u každé podskupiny do
2 základních skupin:
- základní a zveřejnitelné informace (uspořádány tak, aby
mohly být bez dalších úprav zveřejňovány nebo použity pro
podkladové materiály, pro tisk atd.)
- podrobné informace (pro interní potřeby MZV, tj. včetně
poznámek zpracovatelů o osobních zkušenostech, doporučení
atd.).
3. Obsah jednotlivých podskupin souborů
3.1. Komunity
a) Základní informace
- geografický název
- velikost (dostupné statistické údaje, oficiální i
neoficiální, s odkazem na pramen či zdroj)
- charakter komunity (podle dominantní profesionální
struktury)
- základní přehled spolků, organizací, politických stran v
dané komunitě
- školství (údaje o škole, počtu žáků, učitelích, o výuce
češtiny ad.)
- publikační činnost (přehled časopisů, bulletinů a knih
vydávaných příslušníky dané komunity)
- hlavní aktivity (festivaly, konference, výstavy, oslavy)
- osobnosti (základní přehled, ostatní v podskupině "
osobnosti")
- reference (pokud existuje literatura o komunitě)
b) Podrobné informace
- podrobná historie komunity, její současný stav
- poznámky zpracovatele o ekonomické prosperitě, o stupni
asimilace atd. (z vlastních zkušeností, informace z jiných zdrojů a
jejich zhodnocení)
- informace o možných očekáváních členů komunity vůči ČR a
naopak možnosti komunity z hlediska ČR
- kontaktní adresa
3.2. Osobnosti
a) Základní informace:
- narození: datum a místo
- povolání (i dřívější) nebo aktivita relevantní z pohledu ČR
(např. váleční letci)
- rok odchodu z ČR (oni nebo jejich předkové)
- členství (ve spolcích, politických stranách, ve vedení
redakcí atd.)
- stručný životopis
- odměny a ocenění
- publikační činnost
- reference
b) Podrobné informace:
- osobní dojmy, zkušenosti a doporučení zpracovatele
- zhodnocení významu osobnosti
- informace o možných očekáváních vůči ČR a naopak možnosti
využití dané osobnosti z hlediska ČR
- kontaktní adresa
3.3. Spolky
a) Základní informace:
- název
- sídlo
- rok vzniku
- počet členů (rozlišit aktivní a pasivní)
- charakter spolku (podle zaměření hlavní činnosti)
- jména funkcionářů, příp. jiných důležitých osob
- publikační činnost
- hlavní aktivity z posledních let
- reference
b) Podrobné informace:
- historie
- adresa
- informace o možných očekáváních členů spolku vůči ČR a
naopak možnosti spolku z hlediska ČR
- hodnocení významu spolku (pro komunitu, pro ČR)
3.4. Tisk
a) Základní informace:
- název
- sídlo
- vydavatel
- jazyk
- charakter (týdeník, měsíčník atd.)
- náklad
b) Podrobné informace:
- zameření (všeobecné informace, politická orientace ad.)
- adresa vydavatele
- poznámky zpracovatele (postoj redakce vůči ČR, objektivita
článků, kvalita ad.)
3.5. Podpora ze strany ČR (MZV, MK ad.)
Tento podadresář slouží k podrobné evidenci již
poskytnuté podpory a k evidenci dosud nesplněných požadavků a
potřeb:
- projekty (výše fin. podpory nebo grantu, datum, kvalita
vyúčtování, čj. spisu na MZV ad.)
- knihy
- časopisy
- MC, CD
- video
- učebnice
- učební pomůcky
- jiné
3.6. Aktivity ve prospěch ČR
- oblast přínosu pro ČR (prezentace české kultury,
studentské výměny, politická lobby, finanční podpora atd.)
3.7. Ostatní
- všechny údaje o krajanech a jejich aktivitách, které nelze
zařadit ani do jedné z předešlých podskupin
Téma č. 5
Název:
Efektivita zahraniční služby ve vztahu k zahraničně
politickým prioritám - teoretické přístupy, zahraniční zkušenosti,
možné aplikace pro MZV
Stručná charakteristika:
Při plánování a hodnocení činnosti zahraniční služby je třeba
zkoumat efektivnost dílčích nákladů ve vztahu k deklarovaným
prioritám. Zahraniční služby vyspělých zemí uplatňují různé metody
vedoucí ke zpřehlednění a zefektivnění financování zahraničních
aktivit státu.
Cíle:
Poskytnout na základě rešerše odborných publikací a
dostupných informací přehled o užívaných modelech hodnocení a
efektivnosti alokace veřejných zdrojů při zahraničně politických
aktivitách.
Výstup:
Studie (v rozsahu cca 100 stran) zaměřená na
teoretické modely, zahraniční zkušenosti s jejich aplikací a
doporučení pro MZV ČR.
Doba trvání:
6 měsíců
Téma č. 6
Název:
ČR-Rakousko - možnosti a limity vzájemné
spolupráce
Stručná charakteristika:
Rakousko je jako sousední země přirozeným a
důležitým partnerem České republiky, se kterým se realizuje široká
bilaterální i regionální spolupráce. Dobré a vyvážené vzájemné
vztahy, které jsou v zájmu obou zemí, také představují důležitý
prvek středoevropské spolupráce a stability. Vstup České republiky
do Evropské unie umožní rozšíření spolupráce na nové oblasti a bude
mít vliv na rozvoj obou zemí. Bylo by proto žádoucí podrobněji
analyzovat možné důsledky rozšíření Evropské unie na Rakousko a
Českou republiku, výchozí stav vzájemné spolupráce a dále definovat
její silné a slabé stránky v politice, ekonomice (včetně malých a
středních podniků, spolupráce na trzích ve třetích trzích),
kultuře, ve spolupráci při budování a navazování dopravní
infrastruktury, v ochraně životní prostředí, v otázce vnitra
(společná ochrana hranic či boj proti organizovanému zločinu či
terorismu) a v regionální spolupráci včetně možných společných
zájmů, které by byly východiskem pro funkční partnerství obou zemí.
Cílem projektu by měla být odpověď na otázku, zda je využit
potenciál vzájemných vztahů a případně navržení konkrétních
zlepšení a postupů k tomu vedoucích.
Východiska a cíle:
- vliv vývoje české a rakouské společnosti v letech 1990-2003
(s důrazem na období 1999-2003) na úroveň česko-rakouských vztahů
- zhodnocení česko-rakouské spolupráce v současnosti - silné
a slabé stránky, návrhy konkrétních kroků a oblastí pro zlepšení,
včetně nutné modifikace stávající spolupráce v důsledku rozšíření
EU
- nové či modifikované oblasti spolupráce po vstupu ČR do EU
- Rakouskem iniciované "Regionální partnerství" po vstupu ČR
do EU - dosavadní výsledky, budoucí reálné možnosti praktické
spolupráce a přínos pro ČR
Výstup:
studie v českém jazyce
Doba trvání:
do poloviny roku 2004
Téma č. 7
Název:
Politika jedné Číny a mezinárodně právní rámec principu "
jedna země, dva systémy", postavení Tchaj-wanu
Charakteristika:
ČR se ve svých vztazích s Tchaj-wanem hlásí k
politice jedné Číny, jejíž součástí je také Tchaj-wan a zákonnou
představitelkou je vláda ČLR. V rámci této politiky rozvíjí ČR s
Tchaj-wanem hospodářské a kulturní kontakty na nevládní úrovni. ČR
sice nepodporuje úsilí Tchaj-wanu o obnovení členství v OSN,
nicméně podporuje demokratický vývoj na Tchaj-wanu a možnost jeho
většího zapojení do mezinárodních ekonomických a humanitárních
organizacích. ČLR nebrání rozvoji vztahů s Tchaj-wanem na nevládní
úrovni, přesto je většina vztahů mezi ČR a Tchaj-wanem podrobena
silné kritice ze strany ČLR. Vztahy komplikuje také skutečnost, že
po návratu Hongkongu a Macaa pod jurisdikci ČLR je otázka
znovusjednocení s Tchaj-wanem nejvyšší prioritou současného
čínského vedení (na Hongkong a Macao byl aplikován systém "jedna
země, dva systémy", jehož potenciální využití v případě Tchaj-wanu
je málo reálné, nicméně ne zcela vyloučené).Otázka dodržování
politiky jedné Číny je rovněž nutnou podmínkou pro rozvíjení vztahů
ČLR s mezinárodním společenstvím.ČLR si navíc vyhrazuje právo
rozhodovat, jaký druh kontaktů s Tchaj-wanem splňuje princip
politiky jedné Číny a kdy se již jedná o oficiální kontakty (to je
většinou zemí, které rozvíjejí s Tchaj-wanem obchodní a kulturní
kontakty, vnímáno jako zasahování do jejich vnitřních
záležitostí).
Cíle:
V této souvislosti by bylo velmi přínosné zmapovat dosavadní
vývoj v této problematice, včetně praxe a obtíží ostatních zemí ve
vztazích s Tchaj-wanem a včetně mezinárodněprávního rámce principu
" jedna země, dva systémy" a jeho možného využití v případě
Tchaj-wanu, a nastínění potenciálního vývoje.
Výstup:
Studie o aplikaci a dopadech politiky jedné Číny na vztahy
mezi ČR a Tchaj-wanem v rozsahu přibližně 50 stran.
Doba trvání:
Šest až sedm měsíců.
Téma č. 8
Název:
Úloha zemí V4 při formování východní politiky EU
Stručná charakteristika:
Po vstupu visegrádských zemí do evropských a
euroatlantických struktur se naplní hlavní mezinárodně politické
cíle, které si skupina zemí V4 kladla při svém vzniku. Při
promýšlení dalších možností spolupráce ve sféře mezinárodní
politiky se rozbíhá diskuse o podílu visegrádských zemí na
formování východní politiky Evropské unie. Visegrádské země mají
historické, geografické i psychologické předpoklady pro to, aby se
v tomto segmentu politiky EU mohly výrazně a efektivně prosadit.
Projekt by se měl zaměřit na návrh a popis forem východní
politiky, kterou by mohla EU předložit skupina visegrádských zemí.
Mělo by se především jednat o rozbor možností zemí V4 při
formulování a uskutečňování východní politiky EU. Dále je důležité
zmapovat postoj zemí, kterých by se to týkalo (Bělorusko, Ukrajina,
popř. Moldavsko) ke spolupráci s EU a k V4 jako představiteli
realizace takové politiky.
Projekt by se měl především zaměřit na rozbor východní
dimenze politiky EU vůči zmíněným zemím. Mělo by jít o pilotní
projekt, který by mohl být v další fázi rozšířen na výzkum zaměřený
na další země hraničící s rozšířenou EU.
Cíle:
Cílem grantu je promyslet, na základě výzkumu týmu,
který by byl přednostně složen z odborníků na problematiku
Běloruska a Ukrajiny (popř. Moldavska), možnosti V4 jako aktivního
účastníka formování východní politiky EU.
Výsledná studie by měla rovněž konkrétně ukázat, kde hledat ve vybraných zemích partnery a jaké aktivity podporovat. Vzhledem k současnému stavu společnosti ve zmíněných zemích je třeba zaměřit se především na rozvoj občanské společnosti a vzdělávání nových elit, nespojených se stávajícím establishmentem.
Výstup:
Analýza možností V4 při formování politiky EU vůči
Ukrajině, Bělorusku a popř. Moldavsku, navržení obsahu, forem a
cílů efektivní spolupráce, postoj Ukrajiny a Běloruska (Moldavska)
ke spolupráci s EU a vůči zemím V4 jako prostředníku mezi EU a tou
kterou zemí.
Doba trvání:
1 rok
Téma č. 9
Název:
Mezinárodní romské hnutí od roku 1945
Stručná charakteristika:
Zpracovat dosud neznámé období novodobých dějin Romů s
postižením současného stavu romského hnutí a jeho vymezení.
Charakterizovat subjekty mezinárodního romského hnutí, jejich
programy, cíle, statut. Uvést důležité doklady o jejich činnosti a
spolupráci se státními institucemi a nevládními organizacemi.
Nastínit jejich potenciální roli při vytváření Evropského romského
fóra.
Cíle:
Zmapovat cíle a snahy mezinárodního romského hnutí,
směry jeho vývoje, dopad na politiku státu vůči Romům. Vymezit
základní východiska a předpoklady pro fungování mezinárodního
romského subjektu v evropských strukturách zejména ve vztahu k
výběru představitelů popřípadě zástupců romských komunit v
jednotlivých evropských zemích.
Výstup:
Odborná studie v rozsahu 100 - 120 stran, veřejná
prezentace výsledků projektu v Muzeu romské kultury.
Daný námět nebyl dosud zpracován. LP se vyjadřoval v
minulosti k vědeckému projektu "Romská migrace ve střední Evopě -
trendy" (projekt zůstal nedopracován) a k práci Daniely Kozlíkové
ze Sociologického ústavu "Romská otázka - překážka vstupu do
Evropské Unie?". Zpracování námětu by mělo na jedné straně zmapovat
postavení jednotlivých subjektů mezinárodního romského hnutí a
jejich roli v něm a na straně druhé pomoci při vyjasňování otázek
spojených s jejich integrací do evropských struktur.
Doba trvání:
12 měsíců
Téma č. 10
Název:
Právní postavení Romů v jednotlivých členských zemích
Evropské unie
Stručná charakteristika:
Přehled standardů týkající se ochrany menšin se zaměřením na
integraci romské komunity v jednotlivých členských zemích EU,
zahrnující specializovanou legislativu, instituce a politiky, které
zaručují ochranu před diskriminací a podporují rozvoj menšin.
Cíle:
Analýza právní úpravy romské integrace v jednotlivých zemích
EU a její srovnání s právním stavem v ČR.
Výstup:
Studie (rozsah 60 - 80 stran) o právním postavení
Romů v Evropské unii vzhledem k národní právní úpravě
Doba trvání:
7 - 9 měsíců
Téma č. 11
Název:
"Finská iniciativa" - návrh na ustavení Evropského romského
fóra (ERF)
Stručná charakteristika:
Analýza návrhu na vytvoření romského poradního orgánu na
evropské úrovni a jeho implementace v ČR. Návrh byl tématicky
otevřen na zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve
Štrasburku v lednu 2001 (Tarja Halonenová). Návrh předpokládá
vytvoření ERF výhradně ze zástupců Romů, které by se stalo součástí
struktur Rady Evropy. V jejich rámci by ERF sloužilo k zajištění
spolurozhodování Romů na mezinárodní úrovni, plného požívání
lidských práv evropskými Romy a odstranění jejich diskriminace.
Cíle:
Analyzovat otázky spojené s realizovatelností tohoto návrhu v
České republice, které se týkají zejména mandátu ERF, jeho cílů,
výběru, počtu a reprezentativnosti jeho zástupců a z ní vyplývající
legitimity ERF, financování tohoto orgánu, vazeb ERF s ostatními
evropskými institucemi, vztahu ERF k již fungujícím romským tělesům
v Evropě (Kancelář Koordinátora pro Romy, expertní skupina
MG-S-ROM).
Výstup:
Studie (rozsah 30 - 40 stran). Zpracování námětu by
mělo vymezit nezbytné předpoklady ke zřízení navrhovaného ERF a
posoudit realizovatelnost návrhu v současných podmínkách romských
komunit v Evropě.
Doba trvání:
6 - 8 měsíců
Téma č. 12
Název:
Popis jednotlivých forem domácího násilí, analýza jejich
příčin, prevence
Stručná charakteristika:
Existence domácího násilí je velmi závažným problémem
současnosti. Uvádí se, že jde o nejrozšířenější formu násilí vůbec
a dle zkušeností zahraničních expertů postihuje 10-50% vztahů.
Zahrnuje všechny formy fyzického, sexuálního a psychického násilí
ve všech typech intimních vztahů. Nejčastěji se násilí dopouštějí
muži vůči svým partnerkám, objevuje se však také ve formě násilí
žen na mužích či mezi generacemi. Následky takového jednání
dosahují značné závažnosti a smrt oběti zde není výjimkou. Pro
tento jev je charakteristický fakt, že většinou vyjde najevo až ve
velmi pokročilém stádiu, neboť jeho projevy bývají často považovány
za běžnou součást vztahu, popřípadě bývají okolím bagatelizovány.
Eliminací či nápravou následků se zabývá množství organizací z
nevládního sektoru, některé následky však již zpravidla odstranit
nelze. Je proto třeba zaměřit se nejen na pomoc obětem domácího
násilí a postih agresorů, ale především na způsob jak tomuto jevu
předcházet.
Cíle:
Popsat jednotlivé formy domácího násilí (včetně
charakteristiky prostředí, oběti a agresora) a na základě
dosavadních poznatků především z oboru psychologie a sociálních věd
zanalyzovat příčiny tohoto jevu. V návaznosti na provedenou analýzu
navrhnout konkrétní způsoby jak tomuto jevu předcházet.
Výstup:
Studie v rozsahu 70 stran
Doba trvání:
12 měsíců
Téma č. 13
Název:
Přistěhovalecká a integrační politika Francie, Velké Británie
a Německa po 2. světové válce
Stručná charakteristika:
Přistěhovalectví přestalo být v současném světě výjimkou a
stalo se permanentním fenoménem. Proto i země jako Německo, které
se tradičně nepovažovaly za přistěhovalecké, se nyní snaží zavést
systematickou přistěhovaleckou politiku. V Česku se zatím různými
dílčími aspekty imigrace a integrace zabývalo především
ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo vnitra.
Naléhavým úkolem dne je zahrnout různé aspekty přistěhovalectví
(včetně zahraničně-politického) do celkové koncepce, která bude
jasně definovat svá normativní východiska a cíle. Úkolem výzkumného
projektu bude na základě dosavadních praktických zkušeností i
teoretických diskusí v západoevropských zemích formulovat základní
koncepční alternativy přistěhovalecké politiky.
Cíle:
- identifikovat základní ideově-politické přístupy
k přistěhovalecké politice a formulovat jejich hlavní argumenty
- prezentovat tři modely přistěhovalecké a integrační
politiky tak, jak byly po 2. světové válce ztělesněny v politikách
Francie, Velké Británie a Německa
- s ohledem na nedávné změny v přistěhovaleckých politikách
výše jmenovaných států ukázat základní koncepční alternativy možné
přistěhovalecké politiky Česka
Výstup:
Studie o rozsahu 30 - 40 stran
Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců
Téma č. 14
Název:
Ochrana práv osob se zdravotním postižením v České
republice
Stručná charakteristika:
V minulém roce zahájil svou činnost Ad Hoc Výbor
OSN pro přípravu úmluvy na ochranu a prosazení práv a důstojnosti
osob se zdravotním postižením. Jedná se o otevřenou expertní
skupinu jejímž úkolem je příprava zvláštního mezinárodního
instrumentu na ochranu práv zdravotně postižených osob.
ČR obecně podporuje vznik rámcové úmluvy, jejímž cílem by
mělo být zvýšení příležitostí a usnadnění integrace osob se
zdravotním postižením do většinové společnosti. V této souvislosti
by bylo užitečné stručně shrnout historický vývoj ochrany práv osob
se zdravotně postiženým v českých zemích od r.1918, a to s důrazem
na právní úpravu meziválečného období.
Pro vytvoření podrobné národní pozice bude zapotřebí posoudit
stav vnitrostátního právního řádu a jeho nedostatků z pohledu osob
se zdravotním postižením ve vztahu k základním lidským právům
zakotveným v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech,
Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech
a Evropské sociální chartě. Dalším úkolem bude srovnání naší
současné vnitrostátní úpravy práv zdravotně postižených osob s
ochranou poskytovanou této skupině osob právem EU, resp. s
převažující úrovní ochrany v členských státech EU. Dále bude
žádoucí shrnout připomínky z hlediska národní praxe ČR ke
Standardním pravidlům pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se
zdravotním postižením, za účelem předběžného přezkoumání
realizovatelnosti případných budoucích závazků. Zároveň bude nutné
pořídit důkladnou analýzu úlohy stávajících mezinárodních úmluv,
jakož i mechanismů ochrany jimi založených v ochraně práv zdravotně
postižených a sumarizovat jejich nedostatky ve vztahu ke
Standardním pravidlům.
Cíle:
Analýza ochrany základních lidských práv osob se zdravotním
postižením v ČR - zhodnocení a připomínky k existující legislativě
(resp.jejím nedostatkům)
Výstup:
Studie o situaci osob se zdravotním postižením v ČR vzhledem
k národní i mezinárodní právní úpravě
Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců