Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Vědecké projekty na rok 2003 - témata II. část

 

Téma č. 1

Název:
Perspektiva vzniku pevného jádra EU na pozadí možného ustavení posílené spolupráce a případný vliv na postavení ČR


Stručná charakteristika:
Rozšířením EU se zvýší heterogenita členských zemí, což klade nové nároky na politickou, ekonomickou, bezpečnostní a sociální soudružnost EU. V zakládajících zemí dochází v rostoucí míře k projevům protekcionismu vůči přistupujícím zemím. To představuje výzvu pro další vývoj EU jakožto společenství, které různorodost v řadě oblastí stírá nikoli prohlubuje.


Cíle:
Zmapovat tendence v jednotlivých oblastech a naznačit možné důsledky pro ČR.


Výstup:
Studie v rozsahu 30 - 40 stran.


Doba trvání:
3 - 4 měsíce


Téma č. 2


Název:
Opatření v souvislosti s implementací OP k Úmluvě OSN proti mučení do vnitrostátního práva


Stručná charakteristika:
Dne 18.12.2002 přijalo Valné shromáždění OSN Opční protokol (OP) k Úmluvě OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (dále jen Úmluva). Cílem OP není rozšířit hmotnou úpravu obsaženou v Úmluvě, ale posílit na universální úrovni preventivní a kontrolní mechanismy. Podle OP bude zřízen podvýbor s pravomocí provádět pravidelné inspekce detenčních a podobných zařízení ve smluvních státech, s čímž souvisí i rozšíření povinností států, které musí vytvořit podmínky pro činnost nového orgánu.
Další přínos OP lze spatřit v povinnosti smluvních stran zřídit národní monitorovací mechanismy pro zabránění mučení a nelidskému zacházení. Tento naprosto nový moment (i ve srovnání s evropským systémem prevence mučení) má být zárukou pro efektivní implementaci závazků plynoucích z Úmluvy a příslušného OP do vnitrostátní praxe.
Přístup České republiky k OP vyžaduje přijetí konkrétních opatření týkajících se kontroly zařízení, ve kterých jsou osoby zbaveny svobody veřejnou mocí. Tento nový závazek by měl být postaven do kontextu původní mezinárodně-právní úpravy a zvažován v rámci zkušeností získaných v různých členských státech EU a ČR.


Cíle:
- Hodnocení přínosu OP z hlediska mezinárodního práva a analýza konkrétních povinností plynoucích z tohoto instrumentu pro ČR
- Srovnání zkušeností dosud získaných v ČR a vybraných státech EU ve světle dosavadní a budoucí mezinárodní úpravy


Výstup:
- Studie o důsledcích přijetí OP (rozsah 50 stran)
- Konference za účasti zástupců vládní, nevládní a akademické sféry i mezinárodních organizací, která by umožnila výměnu názorů na dosavadní úpravu a praxi i na nové kroky související s přijetím OP


Doba trvání:
12 měsíců


Téma č. 3


Název:
Možnosti zapojení zemí V4 do projektů směřujících k prevenci migrace obyvatel zemí východní a jihovýchodní Evropy


Stručná charakteristika:
Jedním z nejpalčivějších problémů současnosti je ilegální migrace - do Evropy a jiných vyspělých částí světa směřují za lepšími životními podmínkami lidé z rozvojových zemí, ze zemí bývalého Sovětského svazu a dalších oblastí, přičemž jejich situace využívá organizovaný zločin a z migračního toku vytváří výnosný obchod.
Právě vzhledem ke značnému stupni organizovanosti a regulovanosti se "postiženým" zemím daří zvládat ilegální migraci jen s velkými obtížemi. Do značné míry proto tyto země logicky volí při zvládání tohoto fenoménu "restriktivní" formy řešení včetně zpřísňování vízové politiky, kontroly vstupu a pohybu cizinců, zkvalitňování bezpečnostních opatření na hranicích, posilování spolupráce bezpečnostních složek, systematické kontroly pobytového režimu atp. Na druhou stranu si ale cílové země uvědomují, že dokud se nepodaří překonat sociální a ekonomické rozdíly mezi vyspělou a rozvojovou částí světa, nebude problém migrace uspokojivě vyřešen. V této souvislosti proto začínají zaměřovat pozornost i na možné řešení ilegální migrace prostřednictvím projektů, které by pomáhaly občanům "zdrojových" zemí zlepšovat ekonomické a sociální podmínky přímo v jejich původních domovech tak, aby je nebyli nuceni opouštět.
S problémem ilegální migrace se čím dál tím více musejí potýkat i země V4, které přestávají být tranzitními zeměmi a stále častěji se stávají zeměmi cílovými. Neproudí do nich pouze migranti z asijských či afrických zemí, ale rovněž z východní a jihovýchodní Evropy. Všechny země V4 za této situace hledají způsoby, jak s tímto problémem naložit.

Cíle:
Navržený projekt by se měl zaměřit na možnosti preventivních forem řešení ilegální migrace ze zemí východní a jihovýchodní Evropy (Ukrajina, Moldavsko ad.), resp. na návrh projektů, které by země V4 mohly společně realizovat ve vztahu k zemím tohoto regionu tak, aby jim pomáhaly zlepšovat sociální a ekonomické podmínky jejich obyvatel a odvracely je od migrace směrem na západ.
Při vypracování projektu by mělo být reflektováno nadcházející členství zemí V4 v EU, tj. navržená řešení by měla být vypracována s ohledem na širší kontext východní politiky EU, resp. vhodně jej doplňovat. Zároveň by měl být zmapován postoj dotčených zemí k podobné spolupráci.

Výstup:
Analýza možností V4 při řešení ilegální migrace ze zemí východní a jihovýchodní Evropy preventivními metodami, navržení obsahu, forem a cílů efektivní spolupráce v tomto směru v kontextu širší východní politiky EU.

Doba trvání:
1 rok


Téma č. 4


Název:
"Krajané ve světě" - systematické zpracování historie a současného stavu krajanské komunity ve světě


Stručná charakteristika:
Po více než 12-ti letech od listopadu 1989, kdy se zásadně změnil postoj ČR (ČSFR) ke krajanům, je vhodný čas provést důkladnou analýzu příčin pozitivních i negativních zkušeností práce s krajany, a to prostřednictvím podrobné analýzy jednotlivých komunit ve světě.
K předložení návrhu vede rozdílná zkušenost jednotlivých ZÚ s prací s krajanskými komunitami. Ukazuje se, že ČR doposud není schopna (neumí) plně využít potenciálu, který krajané, ať už spolky či jednotlivé významné osobnosti představují. Pozitivním, avšak skoro zcela výjimečným je příklad naší jediné lobbystické organizace (American Friends of the Czech Republic ve Washingtonu, D.C.), který jasně prokazuje možnosti, jaké spolupráce ČR s dobře fungující krajanskou organizací může otevřít (srv. jejich podpora ČR pro vstup do NATO, projekt postavení pomníku TGM ve Washingtonu, organizace povodňové sbírky, která vynesla zhruba 300.000 USD ad.). Rovněž příklady států, které v této oblasti provádějí systematickou politiku po celá desetiletí (např. Německo, Francie) ukazují, jak účinnou lobby (v oblasti politické, obchodní a kulturní) mohou zahraniční krajané představovat. Analýza reálného stavu pomůže odhalit i rozdíly, které mezi jednotlivými komunitami existují a které vyžadují ze strany ČR diferencovaný přístup (možnosti a potřeby krajanů např. ve státech býv. východního bloku jsou odlišné od situace komunit na západě).
Přestože AMER má eminentní zájem o teritorium obou Amerik, navrhujeme, aby projekt zahrnul i komunity v dalších zemích s početnější nebo vlivnější krajanskou komunitou (tj. např. Velká Británie, Francie, Šýcarsko, Německo, skandinávské státy, státy bývalého SSSR a východního bloku - zejména Slovensko, Rumunsko, Ukrajina, Polsko, Ruská federace, Chorvatsko, dále Izrael, Austrálie, Jihoafrická republika a některé další státy v Asii a Africe s malou, ale někdy vlivnou skupinou krajanů či přátel ČR.


Cíle:
1) Vytvoření aktuálního přehledu krajanských spolků a významných krajanských osobností ve světě spolu se zhodnocením role, jakou během posledních let tyto spolky (osobnosti) hrály.
2) Vytvoření aktuální počítačové informační databáze (nejlépe na OKKV, dílčí využití jednotlivými teritoriálními odbory) podle jednotného vzoru (viz níže) ve spolupráci se ZÚ a případnými řešiteli.
3) Utřídění a zpracování dostupných pramenů k dějinám a současnosti vybraných krajanských komunit a jejich počítačová katalogizace
4) Vypracování kritické analýzy současné situace v krajanském hnutí v jednotlivých zemích.
5) Zmapování současných očekávání krajanů ve vztahu k ČR, aktivit ve prospěch ČR a perspektiv (předpokladů a limitů) takových aktivit.


Výstup:
Počítačová databáze (centrální na OKKV, dílčí na teritoriálních odborech)


Doba trvání:
4 roky


Předpokládané náklady:
3 mil. Kč


Navrhovaná forma realizace
1) Doporučujeme vytvořit na MZV malou pracovní skupinu složenou ze zástupců OKKV a vybraných teritoriálních odborů, která by zpracovala konkrétní zadání úkolů pro jednotlivá ZÚ a současně po provedeném výběrovém řízení svěřit některé dílčí projekty několika řešitelům, (zejména u úkolů přesahujících pracovní možnosti ZÚ - např. k soupis životopisů významných osobností, k soupisu pramenů ad. dokumentace o jednotlivých spolcích atd.).

2) Navrhujeme rozložit řešení projektu na dobu 4 let.
1. rok (2003-4):
Pilotní projekt: Rakousko (řešení bude usnadněno skutečností, že bude možné využít informací získaných z jiných grantů zaměřených na tuto tématiku)
2. rok:
- Severní Amerika (USA, Kanada)
- Latinská Amerika
- Austrálie a Oceánie
3. rok:
- Západní Evropa (Francie, Anglie, Německo, Velká Británie, Švýcarsko, Skandinávie ad.)
- země býv. východního bloku (Slovensko, Polsko, Rumunsko, Ukrajina, Bulharsko, státy býv. SSSR, Chorvatsko a Jugoslávie).
4. rok:
- Asie
- Afrika

Na základě získaných informací se ve druhé fázi přistoupí k analýze situace v krajanském hnutí v jednotlivých zemích a k vypracování nové strategie práce s krajany.

3) Doporučujeme každý rok uspořádat malou konferenci (seminář, v rozsahu max. 1 dne) za účelem prezentace výsledků jednotlivých řešitelů, které by zčásti byly publikovány v knižní verzi i pro širší veřejnost.


Příloha - Jednotné schéma informační databáze

1. Struktura vedení informací
Z hlediska MZV se účelově nejvhodnější jeví primární dělení podle teritorií. V rámci každého teritoria budou pak vytvořeny následující podskupiny (podadresáře), v nichž budou údaje seřazeny abecedně:
- komunity
- osobnosti
- spolky
- tisk
- podpora ze strany ČR (MZV, MK ad.)
- aktivity ve prospěch ČR (politické, obchodní, kulturní ad.)
- ostatní informace

2. Členění informací
Navrhujeme členění informací u každé podskupiny do 2 základních skupin:
- základní a zveřejnitelné informace (uspořádány tak, aby mohly být bez dalších úprav zveřejňovány nebo použity pro podkladové materiály, pro tisk atd.)
- podrobné informace (pro interní potřeby MZV, tj. včetně poznámek zpracovatelů o osobních zkušenostech, doporučení atd.).

3. Obsah jednotlivých podskupin souborů

3.1. Komunity
a) Základní informace
- geografický název
- velikost (dostupné statistické údaje, oficiální i neoficiální, s odkazem na pramen či zdroj)
- charakter komunity (podle dominantní profesionální struktury)
- základní přehled spolků, organizací, politických stran v dané komunitě
- školství (údaje o škole, počtu žáků, učitelích, o výuce češtiny ad.)
- publikační činnost (přehled časopisů, bulletinů a knih vydávaných příslušníky dané komunity)
- hlavní aktivity (festivaly, konference, výstavy, oslavy)
- osobnosti (základní přehled, ostatní v podskupině " osobnosti")
- reference (pokud existuje literatura o komunitě)

b) Podrobné informace
- podrobná historie komunity, její současný stav
- poznámky zpracovatele o ekonomické prosperitě, o stupni asimilace atd. (z vlastních zkušeností, informace z jiných zdrojů a jejich zhodnocení)
- informace o možných očekáváních členů komunity vůči ČR a naopak možnosti komunity z hlediska ČR
- kontaktní adresa

3.2. Osobnosti
a) Základní informace:
- narození: datum a místo
- povolání (i dřívější) nebo aktivita relevantní z pohledu ČR (např. váleční letci)
- rok odchodu z ČR (oni nebo jejich předkové)
- členství (ve spolcích, politických stranách, ve vedení redakcí atd.)
- stručný životopis
- odměny a ocenění
- publikační činnost
- reference

b) Podrobné informace:
- osobní dojmy, zkušenosti a doporučení zpracovatele
- zhodnocení významu osobnosti
- informace o možných očekáváních vůči ČR a naopak možnosti využití dané osobnosti z hlediska ČR
- kontaktní adresa

3.3. Spolky
a) Základní informace:
- název
- sídlo
- rok vzniku
- počet členů (rozlišit aktivní a pasivní)
- charakter spolku (podle zaměření hlavní činnosti)
- jména funkcionářů, příp. jiných důležitých osob
- publikační činnost
- hlavní aktivity z posledních let
- reference

b) Podrobné informace:
- historie
- adresa
- informace o možných očekáváních členů spolku vůči ČR a naopak možnosti spolku z hlediska ČR
- hodnocení významu spolku (pro komunitu, pro ČR)

3.4. Tisk
a) Základní informace:
- název
- sídlo
- vydavatel
- jazyk
- charakter (týdeník, měsíčník atd.)
- náklad

b) Podrobné informace:
- zameření (všeobecné informace, politická orientace ad.)
- adresa vydavatele
- poznámky zpracovatele (postoj redakce vůči ČR, objektivita článků, kvalita ad.)

3.5. Podpora ze strany ČR (MZV, MK ad.)
Tento podadresář slouží k podrobné evidenci již poskytnuté podpory a k evidenci dosud nesplněných požadavků a potřeb:
- projekty (výše fin. podpory nebo grantu, datum, kvalita vyúčtování, čj. spisu na MZV ad.)
- knihy
- časopisy
- MC, CD
- video
- učebnice
- učební pomůcky
- jiné

3.6. Aktivity ve prospěch ČR
- oblast přínosu pro ČR (prezentace české kultury, studentské výměny, politická lobby, finanční podpora atd.)

3.7. Ostatní
- všechny údaje o krajanech a jejich aktivitách, které nelze zařadit ani do jedné z předešlých podskupin


Téma č. 5


Název:
Efektivita zahraniční služby ve vztahu k zahraničně politickým prioritám - teoretické přístupy, zahraniční zkušenosti, možné aplikace pro MZV

Stručná charakteristika:
Při plánování a hodnocení činnosti zahraniční služby je třeba zkoumat efektivnost dílčích nákladů ve vztahu k deklarovaným prioritám. Zahraniční služby vyspělých zemí uplatňují různé metody vedoucí ke zpřehlednění a zefektivnění financování zahraničních aktivit státu.

Cíle:
Poskytnout na základě rešerše odborných publikací a dostupných informací přehled o užívaných modelech hodnocení a efektivnosti alokace veřejných zdrojů při zahraničně politických aktivitách.

Výstup:
Studie (v rozsahu cca 100 stran) zaměřená na teoretické modely, zahraniční zkušenosti s jejich aplikací a doporučení pro MZV ČR.


Doba trvání:
6 měsíců


Téma č. 6


Název:
ČR-Rakousko - možnosti a limity vzájemné spolupráce


Stručná charakteristika:
Rakousko je jako sousední země přirozeným a důležitým partnerem České republiky, se kterým se realizuje široká bilaterální i regionální spolupráce. Dobré a vyvážené vzájemné vztahy, které jsou v zájmu obou zemí, také představují důležitý prvek středoevropské spolupráce a stability. Vstup České republiky do Evropské unie umožní rozšíření spolupráce na nové oblasti a bude mít vliv na rozvoj obou zemí. Bylo by proto žádoucí podrobněji analyzovat možné důsledky rozšíření Evropské unie na Rakousko a Českou republiku, výchozí stav vzájemné spolupráce a dále definovat její silné a slabé stránky v politice, ekonomice (včetně malých a středních podniků, spolupráce na trzích ve třetích trzích), kultuře, ve spolupráci při budování a navazování dopravní infrastruktury, v ochraně životní prostředí, v otázce vnitra (společná ochrana hranic či boj proti organizovanému zločinu či terorismu) a v regionální spolupráci včetně možných společných zájmů, které by byly východiskem pro funkční partnerství obou zemí. Cílem projektu by měla být odpověď na otázku, zda je využit potenciál vzájemných vztahů a případně navržení konkrétních zlepšení a postupů k tomu vedoucích.


Východiska a cíle:
- vliv vývoje české a rakouské společnosti v letech 1990-2003 (s důrazem na období 1999-2003) na úroveň česko-rakouských vztahů
- zhodnocení česko-rakouské spolupráce v současnosti - silné a slabé stránky, návrhy konkrétních kroků a oblastí pro zlepšení, včetně nutné modifikace stávající spolupráce v důsledku rozšíření EU
- nové či modifikované oblasti spolupráce po vstupu ČR do EU
- Rakouskem iniciované "Regionální partnerství" po vstupu ČR do EU - dosavadní výsledky, budoucí reálné možnosti praktické spolupráce a přínos pro ČR


Výstup:
studie v českém jazyce


Doba trvání:
do poloviny roku 2004


Téma č. 7


Název:
Politika jedné Číny a mezinárodně právní rámec principu " jedna země, dva systémy", postavení Tchaj-wanu


Charakteristika:
ČR se ve svých vztazích s Tchaj-wanem hlásí k politice jedné Číny, jejíž součástí je také Tchaj-wan a zákonnou představitelkou je vláda ČLR. V rámci této politiky rozvíjí ČR s Tchaj-wanem hospodářské a kulturní kontakty na nevládní úrovni. ČR sice nepodporuje úsilí Tchaj-wanu o obnovení členství v OSN, nicméně podporuje demokratický vývoj na Tchaj-wanu a možnost jeho většího zapojení do mezinárodních ekonomických a humanitárních organizacích. ČLR nebrání rozvoji vztahů s Tchaj-wanem na nevládní úrovni, přesto je většina vztahů mezi ČR a Tchaj-wanem podrobena silné kritice ze strany ČLR. Vztahy komplikuje také skutečnost, že po návratu Hongkongu a Macaa pod jurisdikci ČLR je otázka znovusjednocení s Tchaj-wanem nejvyšší prioritou současného čínského vedení (na Hongkong a Macao byl aplikován systém "jedna země, dva systémy", jehož potenciální využití v případě Tchaj-wanu je málo reálné, nicméně ne zcela vyloučené).Otázka dodržování politiky jedné Číny je rovněž nutnou podmínkou pro rozvíjení vztahů ČLR s mezinárodním společenstvím.ČLR si navíc vyhrazuje právo rozhodovat, jaký druh kontaktů s Tchaj-wanem splňuje princip politiky jedné Číny a kdy se již jedná o oficiální kontakty (to je většinou zemí, které rozvíjejí s Tchaj-wanem obchodní a kulturní kontakty, vnímáno jako zasahování do jejich vnitřních záležitostí).


Cíle:
V této souvislosti by bylo velmi přínosné zmapovat dosavadní vývoj v této problematice, včetně praxe a obtíží ostatních zemí ve vztazích s Tchaj-wanem a včetně mezinárodněprávního rámce principu " jedna země, dva systémy" a jeho možného využití v případě Tchaj-wanu, a nastínění potenciálního vývoje.


Výstup:
Studie o aplikaci a dopadech politiky jedné Číny na vztahy mezi ČR a Tchaj-wanem v rozsahu přibližně 50 stran.


Doba trvání:
Šest až sedm měsíců.


Téma č. 8


Název:
Úloha zemí V4 při formování východní politiky EU


Stručná charakteristika:
Po vstupu visegrádských zemí do evropských a euroatlantických struktur se naplní hlavní mezinárodně politické cíle, které si skupina zemí V4 kladla při svém vzniku. Při promýšlení dalších možností spolupráce ve sféře mezinárodní politiky se rozbíhá diskuse o podílu visegrádských zemí na formování východní politiky Evropské unie. Visegrádské země mají historické, geografické i psychologické předpoklady pro to, aby se v tomto segmentu politiky EU mohly výrazně a efektivně prosadit.
Projekt by se měl zaměřit na návrh a popis forem východní politiky, kterou by mohla EU předložit skupina visegrádských zemí. Mělo by se především jednat o rozbor možností zemí V4 při formulování a uskutečňování východní politiky EU. Dále je důležité zmapovat postoj zemí, kterých by se to týkalo (Bělorusko, Ukrajina, popř. Moldavsko) ke spolupráci s EU a k V4 jako představiteli realizace takové politiky.
Projekt by se měl především zaměřit na rozbor východní dimenze politiky EU vůči zmíněným zemím. Mělo by jít o pilotní projekt, který by mohl být v další fázi rozšířen na výzkum zaměřený na další země hraničící s rozšířenou EU.


Cíle:
Cílem grantu je promyslet, na základě výzkumu týmu, který by byl přednostně složen z odborníků na problematiku Běloruska a Ukrajiny (popř. Moldavska), možnosti V4 jako aktivního účastníka formování východní politiky EU.

Výsledná studie by měla rovněž konkrétně ukázat, kde hledat ve vybraných zemích partnery a jaké aktivity podporovat. Vzhledem k současnému stavu společnosti ve zmíněných zemích je třeba zaměřit se především na rozvoj občanské společnosti a vzdělávání nových elit, nespojených se stávajícím establishmentem.


Výstup:
Analýza možností V4 při formování politiky EU vůči Ukrajině, Bělorusku a popř. Moldavsku, navržení obsahu, forem a cílů efektivní spolupráce, postoj Ukrajiny a Běloruska (Moldavska) ke spolupráci s EU a vůči zemím V4 jako prostředníku mezi EU a tou kterou zemí.


Doba trvání:
1 rok


Téma č. 9


Název:
Mezinárodní romské hnutí od roku 1945


Stručná charakteristika:
Zpracovat dosud neznámé období novodobých dějin Romů s postižením současného stavu romského hnutí a jeho vymezení. Charakterizovat subjekty mezinárodního romského hnutí, jejich programy, cíle, statut. Uvést důležité doklady o jejich činnosti a spolupráci se státními institucemi a nevládními organizacemi. Nastínit jejich potenciální roli při vytváření Evropského romského fóra.


Cíle:
Zmapovat cíle a snahy mezinárodního romského hnutí, směry jeho vývoje, dopad na politiku státu vůči Romům. Vymezit základní východiska a předpoklady pro fungování mezinárodního romského subjektu v evropských strukturách zejména ve vztahu k výběru představitelů popřípadě zástupců romských komunit v jednotlivých evropských zemích.

Výstup:
Odborná studie v rozsahu 100 - 120 stran, veřejná prezentace výsledků projektu v Muzeu romské kultury.
Daný námět nebyl dosud zpracován. LP se vyjadřoval v minulosti k vědeckému projektu "Romská migrace ve střední Evopě - trendy" (projekt zůstal nedopracován) a k práci Daniely Kozlíkové ze Sociologického ústavu "Romská otázka - překážka vstupu do Evropské Unie?". Zpracování námětu by mělo na jedné straně zmapovat postavení jednotlivých subjektů mezinárodního romského hnutí a jejich roli v něm a na straně druhé pomoci při vyjasňování otázek spojených s jejich integrací do evropských struktur.

Doba trvání:
12 měsíců


Téma č. 10


Název:
Právní postavení Romů v jednotlivých členských zemích Evropské unie


Stručná charakteristika:
Přehled standardů týkající se ochrany menšin se zaměřením na integraci romské komunity v jednotlivých členských zemích EU, zahrnující specializovanou legislativu, instituce a politiky, které zaručují ochranu před diskriminací a podporují rozvoj menšin.


Cíle:
Analýza právní úpravy romské integrace v jednotlivých zemích EU a její srovnání s právním stavem v ČR.


Výstup:
Studie (rozsah 60 - 80 stran) o právním postavení Romů v Evropské unii vzhledem k národní právní úpravě


Doba trvání:
7 - 9 měsíců


Téma č. 11


Název:
"Finská iniciativa" - návrh na ustavení Evropského romského fóra (ERF)


Stručná charakteristika:
Analýza návrhu na vytvoření romského poradního orgánu na evropské úrovni a jeho implementace v ČR. Návrh byl tématicky otevřen na zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku v lednu 2001 (Tarja Halonenová). Návrh předpokládá vytvoření ERF výhradně ze zástupců Romů, které by se stalo součástí struktur Rady Evropy. V jejich rámci by ERF sloužilo k zajištění spolurozhodování Romů na mezinárodní úrovni, plného požívání lidských práv evropskými Romy a odstranění jejich diskriminace.


Cíle:
Analyzovat otázky spojené s realizovatelností tohoto návrhu v České republice, které se týkají zejména mandátu ERF, jeho cílů, výběru, počtu a reprezentativnosti jeho zástupců a z ní vyplývající legitimity ERF, financování tohoto orgánu, vazeb ERF s ostatními evropskými institucemi, vztahu ERF k již fungujícím romským tělesům v Evropě (Kancelář Koordinátora pro Romy, expertní skupina MG-S-ROM).


Výstup:
Studie (rozsah 30 - 40 stran). Zpracování námětu by mělo vymezit nezbytné předpoklady ke zřízení navrhovaného ERF a posoudit realizovatelnost návrhu v současných podmínkách romských komunit v Evropě.


Doba trvání:
6 - 8 měsíců


Téma č. 12


Název:
Popis jednotlivých forem domácího násilí, analýza jejich příčin, prevence


Stručná charakteristika:
Existence domácího násilí je velmi závažným problémem současnosti. Uvádí se, že jde o nejrozšířenější formu násilí vůbec a dle zkušeností zahraničních expertů postihuje 10-50% vztahů. Zahrnuje všechny formy fyzického, sexuálního a psychického násilí ve všech typech intimních vztahů. Nejčastěji se násilí dopouštějí muži vůči svým partnerkám, objevuje se však také ve formě násilí žen na mužích či mezi generacemi. Následky takového jednání dosahují značné závažnosti a smrt oběti zde není výjimkou. Pro tento jev je charakteristický fakt, že většinou vyjde najevo až ve velmi pokročilém stádiu, neboť jeho projevy bývají často považovány za běžnou součást vztahu, popřípadě bývají okolím bagatelizovány. Eliminací či nápravou následků se zabývá množství organizací z nevládního sektoru, některé následky však již zpravidla odstranit nelze. Je proto třeba zaměřit se nejen na pomoc obětem domácího násilí a postih agresorů, ale především na způsob jak tomuto jevu předcházet.


Cíle:
Popsat jednotlivé formy domácího násilí (včetně charakteristiky prostředí, oběti a agresora) a na základě dosavadních poznatků především z oboru psychologie a sociálních věd zanalyzovat příčiny tohoto jevu. V návaznosti na provedenou analýzu navrhnout konkrétní způsoby jak tomuto jevu předcházet.


Výstup:
Studie v rozsahu 70 stran


Doba trvání:
12 měsíců


Téma č. 13


Název:
Přistěhovalecká a integrační politika Francie, Velké Británie a Německa po 2. světové válce


Stručná charakteristika:
Přistěhovalectví přestalo být v současném světě výjimkou a stalo se permanentním fenoménem. Proto i země jako Německo, které se tradičně nepovažovaly za přistěhovalecké, se nyní snaží zavést systematickou přistěhovaleckou politiku. V Česku se zatím různými dílčími aspekty imigrace a integrace zabývalo především ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo vnitra. Naléhavým úkolem dne je zahrnout různé aspekty přistěhovalectví (včetně zahraničně-politického) do celkové koncepce, která bude jasně definovat svá normativní východiska a cíle. Úkolem výzkumného projektu bude na základě dosavadních praktických zkušeností i teoretických diskusí v západoevropských zemích formulovat základní koncepční alternativy přistěhovalecké politiky.


Cíle:
- identifikovat základní ideově-politické přístupy k přistěhovalecké politice a formulovat jejich hlavní argumenty
- prezentovat tři modely přistěhovalecké a integrační politiky tak, jak byly po 2. světové válce ztělesněny v politikách Francie, Velké Británie a Německa
- s ohledem na nedávné změny v přistěhovaleckých politikách výše jmenovaných států ukázat základní koncepční alternativy možné přistěhovalecké politiky Česka


Výstup:
Studie o rozsahu 30 - 40 stran


Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců


Téma č. 14


Název:
Ochrana práv osob se zdravotním postižením v České republice

Stručná charakteristika:
V minulém roce zahájil svou činnost Ad Hoc Výbor OSN pro přípravu úmluvy na ochranu a prosazení práv a důstojnosti osob se zdravotním postižením. Jedná se o otevřenou expertní skupinu jejímž úkolem je příprava zvláštního mezinárodního instrumentu na ochranu práv zdravotně postižených osob.
ČR obecně podporuje vznik rámcové úmluvy, jejímž cílem by mělo být zvýšení příležitostí a usnadnění integrace osob se zdravotním postižením do většinové společnosti. V této souvislosti by bylo užitečné stručně shrnout historický vývoj ochrany práv osob se zdravotně postiženým v českých zemích od r.1918, a to s důrazem na právní úpravu meziválečného období.
Pro vytvoření podrobné národní pozice bude zapotřebí posoudit stav vnitrostátního právního řádu a jeho nedostatků z pohledu osob se zdravotním postižením ve vztahu k základním lidským právům zakotveným v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech, Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Evropské sociální chartě. Dalším úkolem bude srovnání naší současné vnitrostátní úpravy práv zdravotně postižených osob s ochranou poskytovanou této skupině osob právem EU, resp. s převažující úrovní ochrany v členských státech EU. Dále bude žádoucí shrnout připomínky z hlediska národní praxe ČR ke Standardním pravidlům pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, za účelem předběžného přezkoumání realizovatelnosti případných budoucích závazků. Zároveň bude nutné pořídit důkladnou analýzu úlohy stávajících mezinárodních úmluv, jakož i mechanismů ochrany jimi založených v ochraně práv zdravotně postižených a sumarizovat jejich nedostatky ve vztahu ke Standardním pravidlům.


Cíle:
Analýza ochrany základních lidských práv osob se zdravotním postižením v ČR - zhodnocení a připomínky k existující legislativě (resp.jejím nedostatkům)


Výstup:
Studie o situaci osob se zdravotním postižením v ČR vzhledem k národní i mezinárodní právní úpravě


Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců

.