Seznam témat vědeckých projektů MZV pro rok 2004

1) Vnímání problematiky bezpečnostní politiky českou veřejností - sociologický výzkum

2) Analýza dalšího vývoje kubánské společnosti s důrazem na srovnání kubánských podmínek se středoevropskými transformačními procesy

3) Perspektiva vzniku pevného jádra či jader v EU a z toho plynoucí vliv na postavení ČR a dalších přistupujících států

4) Konvent jako nová metoda přípravy základních smluv evropské integrace - přínosy a výzvy

5) Alianční politika ve Střední Asii a na Kavkaze - zájmy a priority ČR

6) Komunikační strategie ČR pro oblast bezpečnostní a vojenské politiky

7) Politické, ekonomické, kulturní a jazykové vazby středoasijských států na Rusko a jejich integrační resp. dezintegrační vývoj v poslední době

8) Dopad pravidel jednotného trhu na systém zahraniční rozvojové spolupráce ČR

9) Česko-thajské partnerství 2004. Historie spolupráce jemných vztahů

10) Reforma strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU po roce 2006 z hlediska České republiky

11) Dopad využití informačních technologií na politické a sociálně-ekonomické procesy a tvorbu veřejného mínění v arabských a islámských zemích

12) Vnitřní vyhnání, odsun a útěky čsl. občanů z území Třetí říše a z odtržených území od roku 1933 do března 1939

13) Pronásledování Čechů, Židů a německých demokratů a antifašistů na odtržených území od října 1938 do března 1939

14) Zahraničně politické koncepce reformních států po roce 1989 a jejich srovnání. Střet představ a skutečnosti

15) Prezentace ČR v zahraničí - výčet subjektů a prostředků, hodnocení jejich významu a funkčnosti s ohledem na efektivitu a možnosti koordinace jednotné prezentace ČR

16) Prezentace ČR v zahraničí s ohledem na měnící se pozici ČR

---

Téma č. 1

Název:
Vnímání problematiky bezpečnostní politiky českou veřejností - sociologický výzkum

Stručná charakteristika:
Navržený výzkum by měl navázat na řadu průzkumů, které již byly v dřívějších letech na danou problematiku zpracovány. Smyslem těchto projektů je sledovat vývoj veřejného mínění a informovanosti v souvislosti s bezpečnostní politikou našeho státu a zejména pak členstvím v Severoatlantické alianci. Získané informace jsou užitečné pro vytváření představy o přehledu české veřejnosti o tématech souvisejících s bezpečnostní politikou, o informačních zdrojích, které veřejnost využívá a kterým důvěřuje a do jisté míry i o zájmu občanů o zmíněná témata. Dále pak na základě získaných informací dochází k iniciaci projektů, které odpovídají zájmu i požadavkům veřejnosti.

V navrženém průzkumu by bylo zajímavé a přínosné zohlednit aktuální zahraničně-politický vývoj, zejména v souvislosti s konáním Summitu NATO v Praze a operací i stabilizačním procesem v Iráku. Bylo by přínosné, kdyby MZV mělo možnost aspoň částečně ovlivnit témata či specifikaci zadávaných otázek.

Cíle:
Zjištění aktuálního vývoje veřejného mínění souvisejícího s bezpečnostní politikou České republiky a zařazení získaných informací do širšího kontextu.

Výstup:
Sociologický výzkum (zahrnující kvantitativní i kvalitativní výzkum a sekundární analýzu) na jehož základě bude zpracována souhrnná písemná zpráva i zvláštní výzkumné zprávy z jednotlivých částí šetření.

Doba trvání: 1 rok

---

Téma č. 2

Název:
Analýza dalšího vývoje kubánské společnosti s důrazem na srovnání kubánských podmínek se středoevropskými transformačními procesy

Stručná charakteristika:
V rámci účasti na mezinárodních fórech i bilaterálních setkání Česká republika dlouhodobě zastává ke Kubě aktivní zahraniční politiku. Přes současnou situaci lze do budoucnosti na Kubě očekávat proces srovnatelný s transformací zemí střední a východní Evropy v devadesátých letech. Ačkoliv na Kubě je situace specifická silou vlivu Spojených států lze předpokládat s ohledem na dlouhodobé zájmy a angažovanost ČR možnost uplatnění středoevropských zkušeností z transformačního procesu.

Cíle:
Zhodnocení variant možného dalšího vývoje na Kubě a poukázání na oblasti, kde jsou využitelné zkušenosti ČR. Získání materiálů vhodných k dalšímu použití při tvorbě zahraniční politiky a využitelných rovněž přímo v kubánském prostředí.

Výstup:
Studie hodnotící možnosti použití českých a východoevropských zkušeností v kubánském transformačním procesu. Součástí studie by rovněž měly být krátké statě účastníků transformace poukazující na zkušenosti získané během procesu.

Doba trvání: Šest měsíců

---

Téma č. 3

Název:

Perspektiva vzniku pevného jádra či jader v EU a z toho plynoucí vliv na postavení ČR a dalších přistupujících států

Stručná charakteristika:
Rozšířením EU se zvýší její heterogenita, což klade nové nároky na politickou, ekonomickou, bezpečnostní a sociální soudružnost EU. Zakládající země EU budou na tento fakt reagovat, zvláště v některých oblastech a s možnou oporou v posílené či strukturované spolupráci, jak je zmíněno v návrhu Evropské ústavní smlouvy. Tyto záměry nezůstanou bez dopadů na nově přistupující státy. Robustní rozšíření, k němuž dojde v květnu 2004, tak představuje výzvu pro další vývoj EU jakožto společenství, které různorodost v řadě oblastí stírá, nikoli prohlubuje.

Cíle:
Zmapovat tendence v jednotlivých unijních politikách a naznačit možné důsledky pro ČR, popř. pro dalších devět přistupujících států.

Výstup:
Studie v rozsahu 30 - 40 stran.

Doba trvání:
3 - 4 měsíce

---

Téma č. 4

Název:
Konvent jako nová metoda přípravy základních smluv evropské integrace - přínosy a výzvy

Stručná charakteristika:
Konvent byl použit jako metoda důkladné inventury a revize smluv. Vyznačoval se demokratičtějším profilem, neboť sdružoval jak volené, tak nevolené zástupce na národní i nadnárodní úrovni. Velkou roli při práci Konventu sehrávalo předsednictvo a zejména jeho tříčlenné vedení, které se výrazně projevilo při předkládání návrhů a projednávání změn vzešlých z plenárních rozprav. Konvent si k rozboru témat utvářel pracovní skupiny, ne však pro všechny otázky.

Cíle:
1) Kritické zhodnocení Konventu - jeho činnosti, procedur, mandátu a zastoupení.
2) Posouzení, jak se projevily aktivity jednotlivých kandidátských států do činnosti Konventu a výsledného návrhu Evropské ústavní smlouvy.
3) Úvaha o využití tohoto modelu v EU v budoucnu.

Výstup:
Studie v rozsahu 30 - 40 stran.

Doba trvání: 3 měsíce.

---

Téma č. 5

Název:

Alianční politika ve Střední Asii a na Kavkaze - zájmy a priority ČR

Stručná charakteristika:

NATO tradičně rozvíjí vztahy se zeměmi EAPC/PfP. Tato politika doznává změn. Jedním z důležitých důvodů je nadcházející další rozšiřování NATO, po němž bude mít Aliance více členů než partnerů. Vyvíjí se geografické těžiště i náplň partnerských aktivit. Vstupem sedmičky přizvaných zemí do Aliance se významně redukuje dimenze Partnerství coby přípravy výhledových kandidátů na členství v NATO. To, společně s bojem proti terorismu a pozorností, již Aliance věnuje vzdálenějším oblastem, zvyšuje význam i (přinejmenším některých zemí) Střední Asie a Kavkazu pro NATO, vč. samotné ČR. Aliance deklaruje na spolupráci se Střední Asií a Kavkazem zvláštní zájem, ale dosud váhá v rozlišování mezi oběma regiony i jednotlivými zeměmi. Alianci čeká hledání dlouhodobé vize jejího vztahu k jednotlivým entitám a ČR by se do této debaty ráda zapojila. Při tom by měla mít na zřeteli také své vlastní zájmy v regionu.

Cíle:
1. Nastínit možné priority spolupráce NATO se zeměmi Střední Asie a Kavkazu, s důrazem na odlišnosti mezi jednotlivými zeměmi co do strategického významu, vojenských, demokratických, ekonomických, společenských a jiných reálií, i očekávaný přínos pro NATO v krátko-, středně- i dlouhodobém horizontu.
2. Identifikovat (za zohlednění širších zájmů ČR, vč. zapojení do unijní politiky) partikulární české zájmy v rámci rozvoje alianční spolupráce se zeměmi regionu. Doporučit pozici ČR k požadavkům zemí Střední Asie a Kavkazu po posilování vybraných forem spolupráce, např. zřízení NATO Office nebo IPAP (Individual Partnership Action Plan).

Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu do 50 stran. Od zpracovatele se požaduje průběžná komunikace se zadavatelem.

Doba trvání: Maximálně šest měsíců

---

Téma č. 6

Název
Komunikační strategie ČR pro oblast bezpečnostní a vojenské politiky

Stručná charakteristika:
Schopnost informovat, komunikovat a aktivně utvářet vlastní obraz je dnes jedním z prvořadých předpokladů úspěchu většiny projektů sféry soukromé i veřejné. Vyvstává proto otázka nakolik také bezpečnostní a vojenská politika vyžaduje ze strany ČR komunikační strategii a případně jaké by mělo být její primární zaměření. V této chvíli se rýsují tři základní úrovně:

1. Komunikační strategie jako příspěvek k veřejné diplomacii NATO
Severoatlantická Aliance v současnosti rozpracovává vlastní Public Diplomacy Strategy; v ní mj. zdůrazňuje, že členské státy mají primární zodpovědnost za šíření informací o NATO a za komunikaci ve vlastních zemích.
Od ČR se proto očekává, že bude jednak participovat na formování společné informační politiky NATO a současně zajišťovat její implementaci na národní úrovni, tj. že mj. identifikuje vhodné cílové skupiny, vybere nejúčinnější formy sdělení, sdělení samotná a realizuje jejich komunikaci. ČR by měla také zajistit odpovídající publicitu významným aliančním aktivitám (summit, zahájení mírové operace atd.), organizovat nezávislé PR aktivity, a to jak samostatně, tak ve spolupráci či s přispěním mezinárodního sekretariátu, informovat prostřednictvím seminářů, konferencí, racionální distribuce aliančních publikací i co nejúčinnějším využíváním internetu a elektronických médií. Pro koordinované a smysluplné naplňování těchto cílů je nutný časový harmonogram vytyčující krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé úkoly.
K uskutečnění zmíněných kroků je samozřejmě zapotřebí dostatečné personální, organizační i finanční zázemí, které by měly vytvořit státní instituce (MZV ČR) jak přímo, tak i ve spolupráci s nevládními organizacemi. Role NGOs při realizaci cílů komunikační strategie je neopominutelná.

2. Komunikační strategie jako součást operačního plánování
Mediální pokrytí války v Iráku otevřelo novou dimenzi ozbrojeného konfliktu. Ambicí válčících stran je nejen vítězství na vojenském poli nýbrž i v oblasti veřejného mínění. Komunikační strategie se tak často stávají plnohodnotnou součástí operačního plánování, využívajíce mj. závislosti válečných zpravodajů na vstřícnosti velitelských struktur.
V souladu se svými koncepčními dokumenty se Česká republika hodlá i nadále zapojovat do vojenských operací, a to zejména operací na podporu a udržení míru. Nelze však vyloučit ani dílčí příspěvek (např. jednotek ochrany proti ZHN) do budoucích větších operací v rámci boje proti terorismu, šíření zbraní hromadného ničení apod. Vystává proto otázka nakolik a jakými prostředky by ČR měla vytvářet svou vlastní strategii komunikace s veřejností také pro případy účasti ve vojenských konfliktech různé intenzity. Taková strategie by pak měla být synchronizována mezi GŠ AČR a MZV ČR

3. Komunikační strategie na podporu reformy AČR
ČR nastupuje zásadní reformu armády, jejíž součástí je i úplná profesionalizace armády. Úspěšnost profesionalizace je podmíněna mj. zájmem mladých mužů a žen o službu v armádě, a proto do značné míry závisí právě na obrazu ozbrojených sil i bezpečnostní a vojenské politiky v očích české veřejnosti. Ztotožnění se s orientací bezpečnostní politiky spolu s přijetím obrazu "voják-hrdina" mohou výrazně přispět k úspěchu profesionalizace.
Reforma stejně jako fungování ozbrojených sil obecně jsou navíc mimořádně finančně náročné. Vyčleňování potřebných prostředků ze státního rozpočtu by proto mělo být provázeno všeobecným porozuměním pro potřeby ČR z hlediska vlastní obrany i spojeneckých závazků a tedy pro opodstatněnost vládních výdajů.
Hlavní úlohu by při realizaci této komunikační strategie mělo sehrát Ministerstvo obrany ČR. MZV by se pak při koordinaci s MO mohlo soustředit na vzdělávání mladé generace na téma bezpečnostní politika našeho státu (ve spolupráci s MŠMT), podporu národního sebeuvědomění, pomoc přiblížit a představit AČR jako jednu z komplexu bezpečnostních složek, které ochraňují občana atd.

Cíle:
1. Posoudit roli médií a jiných komunikačních kanálů při formování postoje české veřejnosti vůči vládní bezpečnostní a obranné politice i vůči zapojování ČR do ozbrojených operací. Určit hlavní současné trendy. Načrtnout možnosti aktivního působení státu při šíření informací, s cílem srozumět veřejnost se záměry a postupy ČR ve vztahu k daným bezpečnostním a vojenským tématům, vč. odhadu předpokládaných nákladů;
2. Analyzovat veřejnou diplomacii NATO, identifikovat její případné nedostatky a doporučit konkrétní formy její implementace v ČR (cílové skupiny, sdělení, prostředky, PR aktivity atd. viz. výše). Studie by měla také posoudit možnosti/nákladnost zapojení komerčních PR agentur.
3. Vyhodnotit možnosti a potřebu systematičtějšího přístupu ke komunikaci státních institucí ČR, konkrétně pak MZV ČR s veřejností obecně ve vztahu k bezpečnostní a obranné politice i se zaměřením na NATO Public Diplomacy, vedení vojenských operací a k reformě AČR. V závislosti na závěrech šetření doporučit nejvhodnější postup tvorby a zaměření komunikační strategie (případně několika strategií) nebo navrhnout pouze dílčí zlepšení.

Výstup:
Studie v českém jazyce na dané téma včetně doporučení (celkem cca 80 str.)

Doba trvání: 6 - 8 měsíců

---

Téma č. 7

Název:

Politické, ekonomické, kulturní a jazykové vazby středoasijských států na Rusko a jejich integrační resp. dezintegrační vývoj v poslední době

Stručná charakteristika:
Po rozpadu SSSR se začaly zpočátku s menší intenzitou, později ovšem výrazněji rozmělňovat vazby na zbytek ex-sovětského prostoru.
Rozlišný je i přístup jednotlivých republik, některé si přejí vazby na Rusko zachovat, jiné se orientují na USA.
Vznikají nejrůznější integrační seskupení, jejichž činnost je ovšem málo přehledná.
Na rozdíl od demokratického Ruska se navíc středoasijské státy vydávají spíše cestou autokracií, s tendencemi zakládat nové vládnoucí dynastie. Je proto logické, že vzájemné vazby začínají slábnout. Toto téma je zatím v našich podmínkách velmi málo zpracováno.

Cíle:
Přispět k lepší informovanosti o možném vývoji v oblasti a mezinárodních organizacích působících v tomto regionu

Výstup:
Studie v českém jazyce, shrnující tendence v jednotlivých zemích, geopolitických vazeb v regionu, členství a aktivitu v nejrůznějších mezinárodních organizacích, zejména regionálních.

Doba trvání: 1 rok

---

Téma č. 8

Název:
Dopad pravidel jednotného trhu na systém zahraniční rozvojové spolupráce ČR

Stručná charakteristika:
Po vstupu České republiky do Evropské unie bude třeba pozměnit a přizpůsobit systém zahraniční rozvojové spolupráce ČR tak, aby plně odpovídal pravidlům, jež pro tuto oblast stanoví nařízení EK. Jedním z klíčových problémů je v tomto směru otázka " vázání/nevázání" (tying/untying) české zahraniční rozvojové spolupráce s ohledem na možnost participace jiných než domácích subjektů na procesu rozvojové spolupráce hrazené z rozpočtu ČR. Do okruhu otázek též patří aspekt optimálního nastavení konfigurace institucí v ČR angažovaných na poli rozvojové spolupráce a jejich vzájemných vztahů, tzn. koordinovat je a kým či soustředit veškeré aktivity do jedné specializované agentury apod. Výstup by též měl zahrnout humanitární pomoc jakožto integrální oblast rozvojové spolupráce a pokrýt tak její stěžejní části.

Cíle:
S ohledem na vstup ČR do EU jednoznačně určit dopady uplatňování pravidel jednotného trhu EU na systém zahraniční rozvojové spolupráce ČR a doporučit následné postupy.

Výstup:
Základní manuál v rozsahu 60 - 70 stran o dopadech uplatňování pravidel vnitřního trhu v ZRS ČR.

Doba trvání: Maximálně 6 měsíců

---

Téma č. 9

Název:
Česko-thajské partnerství 2004
Historie spolupráce jemných vztahů

Stručná charakteristika:
Thajsko je jednou z nejsilnějších a nejvlivnějších zemí sdružení asijských států ASEAN. Je považováno za vstupní bránu pro politickou a ekonomickou spolupráci i s dalšími zeměmi v regionu, mimo jiné do Laosu, Kambodže a Myanmaru. Thajský premiér i ministerstvo zahraničních věcí v posledním období opakovaně proklamovali zájem Thajska o rozšíření spolupráce s příštími novými členy EU v r. 2004. Důkazem toho jsou opakované cesty ministra zahraničních věcí do střední a východní Evropy i jeho návštěva v květnu 2003 v ČR. Navíc je potvrzeno, že premiér by rád navštívil ČR ještě před naším vstupem do EU. Rok 2004 bude zároveň významným mezníkem při hodnocení česko-thajských vztahů. V tomto roce uplyne 30 let od navázání diplomatických vztahů mezi Československem a Thajským královstvím. Zároveň si připomeneme 70. výročí návštěvy thajského krále Pradžádhipoka (Ramy VII.) v Československu a 10. výročí státní návštěvy pana prezidenta Václava Havla v Thajsku.
S ohledem na thajský tradicionalismus a důraz na významná výročí by bylo právě v této době žádoucí zpracovat historii vzájemných vztahů, od roviny politické (intenzivní kontakty za 1. republiky, přerušené po válce a únoru 1948 a postupně oživované od 70. a zvl. 90. let) až po ekonomickou (historie činnosti českých podniků v Thajsku). České archivy státní (MZV ČR, KPR) i podnikové (Škoda Plzeň aj.) disponují značným množstvím dosud nezpracovaných archiválií a dalších pramenů, které by bylo možno k podobné studii využít. Vzhledem k obrovské úctě, kterou thajská společnost chová ke královské rodině, by i zdokumentování kontaktů na nejvyšší úrovni včetně návštěvy Ramy VII. r. 1934 vzbudilo velký zájem současné celé královské rodiny a nebylo by problémem sponzorsky zajistit publikaci studie v Thajsku. Vzhledem k tomu, že pramenná základna se nachází především (byť ne výhradně) v ČR (písemné prameny v češtině a částečně angličtině, ale i naprosto unikátní fotografie), vlastní příprava studie musí být především úkolem české strany.

Východiska a cíle:
- historie vztahů thajské královské rodiny k českým zemím
- dějiny politických a diplomatických vztahů
- dějiny hospodářských vztahů
- oživení vzájemných vztahů po r. 1989 a perspektivy jejich dalšího rozvoje po r. 2004

Výstup:
studie v anglickém jazyce

Doba trvání: 5 měsíců

---

Téma č. 10

Název:

Reforma strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU po roce 2006 z hlediska České republiky

Stručná charakteristika:
Po vstupu do Evropské unie bude mít Česká republika možnost využívat prostředky z fondů EU. Bude třeba se aktivně podílet na přípravě reformy systému pro období 2007 - 2013. Současná debata o budoucnosti strukturální politiky EU se zaměřuje na zjednodušení celého systému fondů, pravidel pro jejich administraci a přehodnocení globálních cílů regionální politiky. Konkrétně by měl zpracovatel předložit analýzu možných způsobů rozdělování prostředků mezi strukturální fondy (SF) a Fond soudržnosti, v rámci SF i procentuální alokace na jednotlivé cíle. Další diskutovanou otázkou je strop 4% HDP na strukturální politiku - je to pro Českou republiku výhodné anebo bude tato hranice v budoucnosti představovat omezení a naše absorpční kapacita by mohla být větší?
Doprovodným výstupem je navržení indikátorů dopadů realizovaných projektů pro Českou republiku, tudíž celkového přínosu investic ze strukturálních fondů EU. Zároveň je nutné provést analýzu rizik v souvislosti se změnou hladin HDP (i na regionální úrovni) po rozšíření, a to i v souvislosti s plánovaným dalším kolem rozšíření.

Cíle:
Vypracovat studii na téma "Nejvýhodnější pozice České republiky v debatě o budoucnosti strukturální politiky EU po roce 2006", která by mohla sloužit jako podklad pro aktualizaci momentálně připravovaného "Memoranda České republiky k reformě politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU".
Zároveň navrhnout způsob, jak již v tomto programovacím období získat údaje použitelné pro analýzu dlouhodobých dopadů investic ze strukturálních fondů.

Výstup:
1. Studie na téma "Nejvýhodnější pozice České republiky v debatě o budoucnosti strukturální politiky EU po roce 2006" v rozsahu cca 60 stran obsahující SWOT analýzu a analýzu vývoje HDP v regionech v kontextu strukturální politiky.
2. Studie v rozsahu 20 - 30 stran o navržených indikátorech dlouhodobých dopadů investic ze strukturálních fondů EU pro Českou republiku.

Doba trvání: leden - říjen 2004

---

Téma č. 11

Název:
Dopad využití informačních technologií na politické a sociálně-ekonomické procesy a tvorbu veřejného mínění v arabských a islámských zemích

Stručná charakteristika:
Rozvoj satelitní techniky a vznik celoarabských zpravodajských stanic (MBC, Al-Džazíra, Al-Arabíja) v 90. letech naboural informační monopol vládnoucích režimů, kde až na výjimky (Libanon) byla a je uplatňována vládní cenzura nebo autocenzura. Nyní k tomu přistupuje šíření internetu, který v pozitivním i negativním smyslu bude ovlivňovat veřejné náklady v těchto zemích (Al-Káida, Saddám Husajn). Přitom každá z arabských a islámských zemí uplatňuje svá pravidla přístupu k informacím z internetu, která jsou v přímém poměru k míře demokracie a svobod jejich občanů.

Studie by se měla zaměřit na analýzu současného stavu přístupu k informacím v arabských a islámských zemích, způsobu soužití vládnoucích neliberálních režimů a hi-tech, využívání informačních technologií na svoji podporu a metody jejich boje proti "nežádoucím" vlivům a limitům šíření demokracie prostřednictvím pokrokových technologií.

Cíle:
Vývody a závěry studie mohou napomoci lepší orientaci v oblasti, která bude mít vliv na rozhodovací procesy

Výstup:
Studie v rozsahu 40 stran

Předpokládaná doba trvání: Maximálně šest měsíců

---

Téma č. 12

Název:

Vnitřní vyhnání, odsun a útěky čsl. občanů z území Třetí říše a z odtržených území od roku 1933 do března 1939

Zdůvodnění:
V souvislosti s nástupem nacistického režimu se stále častěji objevovaly případy zprvu spontánní, ale později též úředně cílené diskriminace cizích státních příslušníků, mezi nimi i československých, z důvodů hospodářských (propouštění českých dělníků), politických (občanská diskriminace), rasových či kombinovaných.
Tento způsob perzekuce dosáhl nevídaných rozměrů na odtržených územích od října 1938 do okupace zbytku českých území v březnu 1939 ze strany orgánů strany SdP za tichého souhlasu úředních říšských míst a později z jejich přímé iniciativy. Projevovala se tak postupně pravá podstata nového režimu a zprostředkovaně i jeho vztah k sousedním zemím. V diskriminačních krocích nacistického režimu se již odrážela potencionální hrozba pro celou Evropu.
Otázka dokumentování tohoto druhu perzekuce na čsl. občanech vyvstává mj. i v kontextu o uvažovaných projektech tzv. Centra proti vyhánění. Dosud však není tato otázka zpracována tak, aby bylo možné ji kvantifikovat a doložit její obecnou platnost.
Potřeba celkově objasnit a zpracovat tuto otázku není tedy dána jen historickou, ale i aktuální politickou potřebou.
V navrhovaném vědeckém projektu by se jednalo o materiálovou studii, která by poskytla dostatek dokladů k této otázce.

Výstup:
Studie v českém jazyce s možným anglickým resume.

Doba trvání: Jeden rok

---

Téma č. 13

Název:
Pronásledování Čechů, Židů a německých demokratů a antifašistů na odtržených území od října 1938 do března 1939

Zdůvodnění:
Doposud neexistuje podrobná a souhrnná studie o perzekuci vůči Čechům, Židům, německým demokratům a antifašistům na odtržených územích. Přitom fyzická perzekuce, včetně fyzického likvidování, je právě ze strany sudetoněmecké publicistiky vydávána jen za činy jednotlivců a degradována na ojedinělé výstřelky, i když perzekuce dosáhla masových rozměrů a byla cíleně organizována stranou SdP za tichého souhlasu úředních říšských míst a později z jejich přímé iniciativy.
Otázka dokumentování tohoto druhu perzekuce na čsl. občanech vyvstává mj. i v kontextu o uvažovaných projektech tzv. Centra proti vyhánění. Dosud však není tato otázka zpracována tak, aby bylo možné ji kvantifikovat a doložit její obecnou platnost.
Potřeba celkově objasnit a zpracovat tuto otázku není tedy dána jen historickou, ale i aktuální politickou potřebou.
V navrhovaném vědeckém projektu by se jednalo o materiálovou studii, která by poskytla dostatek dokladů k této otázce.

Výstup:
Studie v českém jazyce s možným anglickým resume.

Doba trvání: Jeden rok

---

Téma č. 14

Název:

Zahraničně politické koncepce postkomunistických států po roce 1989 a jejich srovnání. Střet představ a skutečnosti.

Stručná charakteristika:
Záměrem studie by bylo podat přehlednou zprávu o vývoji zahraniční politiky dotčených států (minimálně jde o země V-4), jejich doktrín, koncepcí zejména v polaritě očekávání a skutečnosti.

Mělo by jít o politologickou studii, která by komparovala nové zahraničně politické doktríny států osvobozujících se z komunistického systému s přihlédnutím k tomu, jak byla tato zahraničně politická emancipace vnímána uvnitř těchto států, navenek atd., v širším diskursu o "novém světovém řádu" a sjednocení Evropy.

Součástí analýzy by mělo být zahraničně-politické zázemí nových politických a administrativních elit. Studie by se měla dále věnovat i dopadům nových koncepcí na společensko politický vývoj v jednotlivých státech, tj. na to, jakým způsobem ovlivňovala nová zahraničně politická orientace celkový politický systém a základní směřování daných států.

Cíle:
Vypracovat souhrnnou studii na dané téma. Mohlo by jít o dílo kolektivu autorů, kteří mají zkušenosti s podobnými tématy, jsou schopni komparace i syntézy. Studie by mohla sloužit jako podklad pro přípravu nových zahraničně politických koncepcí a analýzu působení nových členských zemí v rámci EU. Zároveň by se - vzhledem ke svému shrnujícímu a komparativnímu obsahu - mohla stát politicko historickým pramenem trvalé hodnoty pro další odbornou činnost na tomto poli.

Výstup:
Studie na téma "Zahraničně politické koncepce reformních států po roce 1989" v rozsahu do 150 stran.

Doba trvání: Leden - říjen 2004

---

Téma č. 15

Název:

Prezentace ČR v zahraničí - výčet subjektů a prostředků, hodnocení jejich významu a funkčnosti s ohledem na efektivitu a možnosti koordinace jednotné prezentace ČR

Stručná charakteristika:
Prezentace ČR v zahraničí je prioritní oblastí zahraniční politiky, která není výhradně v kompetenci MZV. Je třeba prohloubit a rozšířit koordinaci a informovanost, aby prezentace ČR lépe a efektivněji fungovala a bylo možno nalézat její nové cesty a prostředky. Přehled zahraničních zkušeností z existujících modelů prezentace státu usnadní vytváření komplexních strategií a formování vlastních mechanismů v ČR.

Cíle:
Cílem výzkumného projektu je utřídit mechanismy, aparát a metody k prezentaci v zahraničí, poskytnout přehled kontaktů, metod, nápadů a jejich hodnocení z hlediska potenciální efektivity subjektů či metod. Projekt by měl vyústit v doporučení optimálního, efektivně fungujícího modelu koordinace státních a nestátních subjektů, popisu funkčních mechanismů hospodaření se zdroji a prostředky a popisu subsystémů určujících strategii a koordinaci včetně zpětné vazby a kontrolních mechanismů. Důraz bude kladen na efektivní a úspěšné systémy, prvky a metody, použitelné pro prezentaci ČR. Preferenčně vybrat materiály, zpracované pro jiná MZV či státní struktury jiných zemí a jimi úspěšně využité.

Výstup:
Studie (případně více dílčích studií) v rozsahu cca 100 stran.
Přílohy - rešerše odborných analýz, projektů a publikací, vztahujících se k prezentaci státu, k vytváření jeho image, k jednotlivým subjektům i metodám prezentace

Doba trvání: 6 měsíců

---

Téma č. 16

Název:

Prezentace ČR v zahraničí s ohledem na měnící se pozici ČR

Stručná charakteristika:
Prezentace ČR v zahraničí je prioritní oblastí zahraniční politiky, nikoli však výhradně v kompetenci MZV. Změněná situace ČR (pevné zakotvení v NATO, vstup do EU, měnící se hospodářská a sociologická charakteristika země) mění i její pozici ve světě a v měnící se Evropě. Na to by měla reagovat i prezentace ČR jednak hledáním priorit, na něž by se měla zaměřit, jednak využitím nových či existujících mechanismů a zdrojů v ČR, v zahraničí i v rámci NATO a EU.

Cíle:
Formulovat návrhy co nejefektivnější jednotné prezentace ČR včetně jejích regionálních modifikací: s ohledem na změněnou pozici ČR definovat prezentační priority vůči určitým zemím, uskupením a regionům. Nalézt nově se nabízející možnosti, mechanismy a zdroje vyplývající z členství ČR v NATO, EU a dalších organizacích, využívající partnerství veřejného a soukromého sektoru. Požadováno je i hodnocení potenciální efektivity (kontraproduktivity) těch kterých metod v dané lokalitě. Pokud hraje roli časové hledisko, definovat priority i z tohoto hlediska.

Výstup:
Základní studie v rozsahu cca 50 stran, případné doplňující studie podle pokynů zadavatele.

Doba trvání: 6 měsíců