Vědecké projekty 2004 - popis témat
01.04.2004 / 11:14 | Aktualizováno: 20.03.2009 / 09:40
Téma č. 1
Název
Alianční politika na Kavkaze - zájmy a priority
ČR
Stručná charakteristika:
NATO tradičně rozvíjí vztahy se zeměmi EAPC/PfP.
Tato politika doznává změn. Jedním z důležitých důvodů je další
rozšiřování NATO v roce 2004. Vyvíjí se geografické těžiště i náplň
partnerských aktivit. Vstupem sedmičky přizvaných zemí do Aliance
se významně redukuje dimenze Partnerství coby přípravy výhledových
kandidátů na členství v NATO. To, společně s bojem proti terorismu
a pozorností, již Aliance věnuje vzdálenějším oblastem, včetně
širšího Blízkého východu, zvyšuje význam i Kavkazu pro NATO (včetně
České republiky jako jednoho z členů Aliance). Aliance deklaruje o
spolupráci s Kavkazem (vedle střední Asie) zvláštní zájem, ale
dosud váhá v rozlišování mezi tímto regionem i jednotlivými zeměmi.
Alianci čeká hledání dlouhodobé vize jejího vztahu k jednotlivým
státům a ČR by se do této debaty ráda zapojila. Při tom by měla mít
na zřeteli také své vlastní zájmy v regionu.
Cíle:
1. Nastínit možné priority spolupráce NATO se
zeměmi Kavkazu, s důrazem na odlišnosti mezi jednotlivými zeměmi co
do strategického významu, vojenských, demokratických, ekonomických,
společenských a jiných reálií, i očekávaný přínos pro NATO v
krátko-, středně- i dlouhodobém horizontu.
2. Identifikovat partikulární české zájmy v rámci rozvoje
alianční spolupráce se zeměmi regionu a doporučit pozici ČR k
požadavkům zemí Kavkazu po posilování vybraných forem spolupráce,
např. zřízení NATO Office nebo IPAP (Individual Partnership Action
Plan).
Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu do 50 stran. Od
zpracovatele se požaduje průběžná komunikace se zadavatelem.
Doba trvání:
Maximálně šest měsíců
Téma č. 2
Název:
ESDP a možnosti jejího dalšího vývoje
Stručná charakteristika:
V rámci ESDP dochází od podzimu 2003 k mnohým
aktivitám, které mají nebo budou mít významný dopad na její další
podobu. Tento vývoj ESDP se zaměřuje na to, aby EU vystupovala jako
soudržný i samostatný aktér schopný efektivně jednat v globálním
měřítku.
Na základě analýzy současného stavu by měly být zpracovány
možné varianty dalšího vývoje ESDP. Hlavní důraz by měl být položen
na vnitřní změny v rámci ESDP (mj. proměny institucionálního
uspořádání ESDP, navržená strukturovaná spolupráce, vývoj dalších
vojenských kapacit), aktivity ESDP směrem k jejím prioritním
geografickým oblastem jejího zájmu a na transatlantické vztahy. Ve
výstupu by měly být zahrnuty priority členských států, které mají
významný dopad na další utváření ESDP.
Cíle:
Analyzovat současné trendy v ESDP včetně hlavních
zájmů jejích členských států. Na tomto základě představit možné
scénáře dalšího vývoje ESDP.
Výstup:
Text v rozsahu maximálně 30 stran. Podmínkou
gestora je konzultace zpracovatele projektu s gestorem v polovině
jeho trvání (tj. po třech měsících).
Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců
Téma č. 3
Název:
Vznik Evropské obranné agentury a její důsledky pro
oblast vojenských kapacit v rámci EU s důrazem na ČR
Stručná charakteristika:
Od června 2004 se předpokládá, že začne fungovat
Evropská obraná agentura (European Defence Agency - EDA). K jejím
úkolům bude patřit zejména koordinace a zvýšení spolupráce v
oblasti zbrojních projektů, koordinace zbrojních akvizic,
harmonizace standardů a podpora výzkumu v této oblasti v rámci EU.
Výstup by měl stručně analyzovat možný dopad vzniku EDA na vojenské
kapacity členských států, jejich akviziční politiku a na obranný
průmysl členských států EU. Dále by měl posoudit možnosti Agentury
realizovat zadané úkoly a případný další vývoj jejích aktivit.
Materiál by se měl rovněž zabývat možnými dopady působení EDA na
transatlantické vztahy.
Druhá část výstupu by se měla soustředit na dopad vzniku EDA
na ČR v oblastech působnosti Agentury a na možné zájmy ČR v
Agentuře. Materiál by se měl rovněž zabývat variantami
dlouhodobějšího vlivu Agentury na akviziční politiku ČR a možnostmi
zapojení ČR do společných projektů v rámci EU. Zahrnuty by měly být
i předpokládané právní úpravy v souvislosti se vznikem EDA v rámci
EU a jejich dopad na ČR.
Cíle:
Identifikovat důsledky vzniku EDA v rámci EU. Dále
v souvislosti se zapojením ČR v době jejího členství v EU
analyzovat předpokládané dopady vzniku EDA pro ČR v krátkodobém i
střednědobém výhledu.
Výstup:
Text v rozsahu maximálně 40 stran. Podmínkou
gestora je konzultace zpracovatele projektu s gestorem v polovině
jeho trvání (tj. po třech měsících).
Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců
Téma č. 4
Název:
Reformy v monarchiích na Arabském poloostrově a
jejich vliv na tradiční společnost
Stručná charakteristika:
Vlády tradičních monarchií na Arabském poloostrově
v důsledku aktivní zahraniční politiky USA přislíbily provádět
zásadní společenské a politické reformy s cílem eliminovat šance
extrémistických sil. Podobnou iniciativu jako USA vyvíjejí také EU
a NATO. Snahy po realizaci plánů reforem jsou však potlačovány
silným odporem náboženských představitelů a konzervativností
politických a společenských struktur. Muslimské duchovenstvo,
podobně jako tradiční kmenové elity se oprávněně obávají, že by
reformami ztratili své pozice. Důležitou otázkou v této souvislosti
je, jaká je vůbec míra slučitelnosti tradiční kmenové společnosti s
modernizovanými politickými systémy a jak dalece může být úspěšná
snaha ji novým trendům přizpůsobovat. Je proto otázkou, do jaké
míry se v případě přijímaných reformních opatření v zemích
Arabského poloostrova bude jednat o skutečné změny a do jaké pouze
o kosmetické úpravy zaměřené na vylepšení obrazu země a jejího
vedení. I omezený pokrok by však mohl mít svůj význam. Výstup by
měl zmapovat možnosti a limity reforem (či jejich předstírání) a
jejich společenský dopad. Zároveň by měl být podán alespoň základní
přehled politických proudů a hnutí působících v daných zemích.
Cíle:
Zmapování možností a limitů předpokládaných reforem
v tradičních monarchiích na Arabském poloostrově a podání
základního přehledu politických proudů a hnutí působících v těchto
zemích.
Výstup:
Informační a analytický materiál v rozsahu 60 - 70
stran o problému reforem v tradičních monarchiích na Arabském
poloostrově
Doba trvání:
1 rok
Téma č. 5
Název:
Působení mezinárodních islámských organizací na
Balkánu
Stručná charakteristika:
Důležitým faktorem současné post-komunistické a
poválečné transformace balkánských států je působení mezinárodních
islámských organizací. Některé z nich lze spojit s konkrétními
zeměmi BV regionu, zejména s monarchiemi Perského zálivu a Íránem.
Zásadní problematikami jsou v této souvislosti: nepřehledné
financování těchto organizací, jejich role v procesu re-islamizace
muslimských komunit a zejména možná bezpečnostní rizika pro daný
region i Evropu obecně. Zpracování tématu by mělo zahrnovat
posouzení obecných tendencí, komparaci aktuálního stavu dané
problematiky ve 2-4 státech Balkánu, jakož i střednědobou predikci
budoucího vývoje.
Cíle:
Zmapovat a zhodnotit současnou roli islámských
organizací v postkomunistických zemích na Balkánu. Posoudit proces
re-islamizace zejména s ohledem na bezpečnost v regionu i v širším
evropském kontextu.
Výstup:
Analytický materiál v rozsahu 60-70 stran o
působení mezinárodních islámských organizací na Balkánu a o jejich
vazbách na blízkovýchodní státy.
Doba trvání:
1 rok
Téma č. 6
Název:
Politická kultura palestinské společnosti -
současnost a perspektivy vývoje
Stručná charakteristika:
S ohledem na aktuální mezinárodně-politické změny v
oblasti Blízkého východu se vyvíjí i priority české zahraniční
politiky ve vztahu k tomuto regionu. Politické, bezpečnostní a
hospodářské reálie palestinské společnosti jsou velice dynamické a
zásadně ovlivňují mírový proces, kterému Česká republika přikládá
velký význam. Jedním z klíčových problémů je v tomto směru
problematika alternativních či paralelních politických, kmenových i
jiných neoficiálních mocenských center, jejich vzájemné vztahy a
propojení s okolními státy. Do okruhu otázek patří též srovnání
palestinské společnosti v Gaze a na Západním břehu Jordánu, popř.
též s Palestinci žijícími v okolních státech, jakož i hospodářské a
sociální instituce s vlivem na politické rozhodování. Výstup by měl
zahrnout i zhodnocení alternativ politického vývoje v následujících
5 - 10 letech.
Cíle:
Zmapovat aktuální politickou, bezpečnostní a
hospodářskou situaci PAÚ s důrazem na současné mocenské struktury,
tradiční kmenové vazby a politickou kulturu. Zhodnotit perspektivy
politických změn ve střednědobém časovém horizontu.
Výstup:
Informativní a analytický materiál v rozsahu 60 -
70 stran sloužící jako podklad pro tvorbu zahraniční politiky ČR ve
vztahu k blízkovýchodnímu regionu.
Doba trvání:
1 rok
Téma č. 7
Název:
Voda jako fenomén mezinárodní politiky na Blízkém
východě
Stručná charakteristika:
Mezi důležité, strategické přírodní zdroje patří na
Blízkém východě vedle ropy a plynu zejména voda. Problematika
jejího sdílení vede často k hraničním i širším regionálním rozporům
či dokonce konfliktům. Klíčovou problematiku tvoří aktuální a
budoucí rozmístění zdrojů a zásob vody a dopady na
mezinárodně-politické dění v regionu Blízkého východu. Do okruhu
otázek patří i role a působení mezinárodních a regionálních
organizací, které se zabývají danou problematikou. Výstup by měl,
kromě stručného zmapování kritických oblastí, zahrnovat střednědobý
výhled sdílení vody a dále i návrh možných podnikatelských
příležitostí českých firem a zapojení českých odborníků v sektoru
vodního hospodaření v BV regionu.
Cíle:
Vymezit oblasti, jejichž nedostatečné vodní zásoby
mají či v budoucnu budou mít mezinárodně-politické dopady.
Navrhnout další zapojení českých podnikatelských a odborných
kapacit ve sféře hydrogeologie, vodní hospodaření apod.
Výstup:
Studie v rozsahu 60-70 stran mapující kritické
oblasti mezinárodního sdílení vody v regionu Blízkého východu.
Doba trvání:
1 rok
Téma č. 8
Název:
Československo a subsaharská Afrika (1945 -
1989)
Stručná charakteristika:
Československá zahraniční politika k zemím
subsaharské Afriky po druhé světové válce nebyla nikdy podrobena
soustavnému zkoumání založenému na využití archivních dokumentů.
Doposud neexistuje žádná publikace, která by alespoň v hrubých
rysech zpracovala archivní dokumenty mapující tyto vztahy.
Opomenutí není důsledkem marginality tématu: zejména v 60. letech
dosáhly vztahy s Afrikou značné šíře i hloubky. Poznání tohoto
tématu není důležité pouze pro současnou českou zahraniční politiku
k danému teritoriu, ale také pro bližší historickou analýzu
fungování československé zahraniční politiky v celém vymezeném
období.
Cíle:
Přinést přehled vztahů Československa a zemí
subsaharské Afriky ve sledovaném období zejména s ohledem na
dynamiku politických a hospodářských styků, analyzovat mechanismy
československé zahraniční politiky, navrhnout periodizaci
československo-afrických vztahů.
Výstup:
Přehledná publikace s rejstříkem a odkazovacím
aparátem v rozsahu cca 400 stran.
Doba řešení:
1 rok