Téma č. 1

Název
Alianční politika na Kavkaze - zájmy a priority ČR

Stručná charakteristika:
NATO tradičně rozvíjí vztahy se zeměmi EAPC/PfP. Tato politika doznává změn. Jedním z důležitých důvodů je další rozšiřování NATO v roce 2004. Vyvíjí se geografické těžiště i náplň partnerských aktivit. Vstupem sedmičky přizvaných zemí do Aliance se významně redukuje dimenze Partnerství coby přípravy výhledových kandidátů na členství v NATO. To, společně s bojem proti terorismu a pozorností, již Aliance věnuje vzdálenějším oblastem, včetně širšího Blízkého východu, zvyšuje význam i Kavkazu pro NATO (včetně České republiky jako jednoho z členů Aliance). Aliance deklaruje o spolupráci s Kavkazem (vedle střední Asie) zvláštní zájem, ale dosud váhá v rozlišování mezi tímto regionem i jednotlivými zeměmi. Alianci čeká hledání dlouhodobé vize jejího vztahu k jednotlivým státům a ČR by se do této debaty ráda zapojila. Při tom by měla mít na zřeteli také své vlastní zájmy v regionu.

Cíle:
1. Nastínit možné priority spolupráce NATO se zeměmi Kavkazu, s důrazem na odlišnosti mezi jednotlivými zeměmi co do strategického významu, vojenských, demokratických, ekonomických, společenských a jiných reálií, i očekávaný přínos pro NATO v krátko-, středně- i dlouhodobém horizontu.
2. Identifikovat partikulární české zájmy v rámci rozvoje alianční spolupráce se zeměmi regionu a doporučit pozici ČR k požadavkům zemí Kavkazu po posilování vybraných forem spolupráce, např. zřízení NATO Office nebo IPAP (Individual Partnership Action Plan).

Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu do 50 stran. Od zpracovatele se požaduje průběžná komunikace se zadavatelem.

Doba trvání:
Maximálně šest měsíců

---

Téma č. 2

Název:
ESDP a možnosti jejího dalšího vývoje

Stručná charakteristika:
V rámci ESDP dochází od podzimu 2003 k mnohým aktivitám, které mají nebo budou mít významný dopad na její další podobu. Tento vývoj ESDP se zaměřuje na to, aby EU vystupovala jako soudržný i samostatný aktér schopný efektivně jednat v globálním měřítku.
Na základě analýzy současného stavu by měly být zpracovány možné varianty dalšího vývoje ESDP. Hlavní důraz by měl být položen na vnitřní změny v rámci ESDP (mj. proměny institucionálního uspořádání ESDP, navržená strukturovaná spolupráce, vývoj dalších vojenských kapacit), aktivity ESDP směrem k jejím prioritním geografickým oblastem jejího zájmu a na transatlantické vztahy. Ve výstupu by měly být zahrnuty priority členských států, které mají významný dopad na další utváření ESDP.

Cíle:
Analyzovat současné trendy v ESDP včetně hlavních zájmů jejích členských států. Na tomto základě představit možné scénáře dalšího vývoje ESDP.

Výstup:
Text v rozsahu maximálně 30 stran. Podmínkou gestora je konzultace zpracovatele projektu s gestorem v polovině jeho trvání (tj. po třech měsících).

Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců

---

Téma č. 3

Název:
Vznik Evropské obranné agentury a její důsledky pro oblast vojenských kapacit v rámci EU s důrazem na ČR

Stručná charakteristika:
Od června 2004 se předpokládá, že začne fungovat Evropská obraná agentura (European Defence Agency - EDA). K jejím úkolům bude patřit zejména koordinace a zvýšení spolupráce v oblasti zbrojních projektů, koordinace zbrojních akvizic, harmonizace standardů a podpora výzkumu v této oblasti v rámci EU. Výstup by měl stručně analyzovat možný dopad vzniku EDA na vojenské kapacity členských států, jejich akviziční politiku a na obranný průmysl členských států EU. Dále by měl posoudit možnosti Agentury realizovat zadané úkoly a případný další vývoj jejích aktivit. Materiál by se měl rovněž zabývat možnými dopady působení EDA na transatlantické vztahy.
Druhá část výstupu by se měla soustředit na dopad vzniku EDA na ČR v oblastech působnosti Agentury a na možné zájmy ČR v Agentuře. Materiál by se měl rovněž zabývat variantami dlouhodobějšího vlivu Agentury na akviziční politiku ČR a možnostmi zapojení ČR do společných projektů v rámci EU. Zahrnuty by měly být i předpokládané právní úpravy v souvislosti se vznikem EDA v rámci EU a jejich dopad na ČR.

Cíle:
Identifikovat důsledky vzniku EDA v rámci EU. Dále v souvislosti se zapojením ČR v době jejího členství v EU analyzovat předpokládané dopady vzniku EDA pro ČR v krátkodobém i střednědobém výhledu.

Výstup:
Text v rozsahu maximálně 40 stran. Podmínkou gestora je konzultace zpracovatele projektu s gestorem v polovině jeho trvání (tj. po třech měsících).

Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců

---

Téma č. 4

Název:
Reformy v monarchiích na Arabském poloostrově a jejich vliv na tradiční společnost

Stručná charakteristika:
Vlády tradičních monarchií na Arabském poloostrově v důsledku aktivní zahraniční politiky USA přislíbily provádět zásadní společenské a politické reformy s cílem eliminovat šance extrémistických sil. Podobnou iniciativu jako USA vyvíjejí také EU a NATO. Snahy po realizaci plánů reforem jsou však potlačovány silným odporem náboženských představitelů a konzervativností politických a společenských struktur. Muslimské duchovenstvo, podobně jako tradiční kmenové elity se oprávněně obávají, že by reformami ztratili své pozice. Důležitou otázkou v této souvislosti je, jaká je vůbec míra slučitelnosti tradiční kmenové společnosti s modernizovanými politickými systémy a jak dalece může být úspěšná snaha ji novým trendům přizpůsobovat. Je proto otázkou, do jaké míry se v případě přijímaných reformních opatření v zemích Arabského poloostrova bude jednat o skutečné změny a do jaké pouze o kosmetické úpravy zaměřené na vylepšení obrazu země a jejího vedení. I omezený pokrok by však mohl mít svůj význam. Výstup by měl zmapovat možnosti a limity reforem (či jejich předstírání) a jejich společenský dopad. Zároveň by měl být podán alespoň základní přehled politických proudů a hnutí působících v daných zemích.

Cíle:
Zmapování možností a limitů předpokládaných reforem v tradičních monarchiích na Arabském poloostrově a podání základního přehledu politických proudů a hnutí působících v těchto zemích.

Výstup:
Informační a analytický materiál v rozsahu 60 - 70 stran o problému reforem v tradičních monarchiích na Arabském poloostrově

Doba trvání:
1 rok

---

Téma č. 5

Název:
Působení mezinárodních islámských organizací na Balkánu

Stručná charakteristika:
Důležitým faktorem současné post-komunistické a poválečné transformace balkánských států je působení mezinárodních islámských organizací. Některé z nich lze spojit s konkrétními zeměmi BV regionu, zejména s monarchiemi Perského zálivu a Íránem. Zásadní problematikami jsou v této souvislosti: nepřehledné financování těchto organizací, jejich role v procesu re-islamizace muslimských komunit a zejména možná bezpečnostní rizika pro daný region i Evropu obecně. Zpracování tématu by mělo zahrnovat posouzení obecných tendencí, komparaci aktuálního stavu dané problematiky ve 2-4 státech Balkánu, jakož i střednědobou predikci budoucího vývoje.

Cíle:
Zmapovat a zhodnotit současnou roli islámských organizací v postkomunistických zemích na Balkánu. Posoudit proces re-islamizace zejména s ohledem na bezpečnost v regionu i v širším evropském kontextu.

Výstup:
Analytický materiál v rozsahu 60-70 stran o působení mezinárodních islámských organizací na Balkánu a o jejich vazbách na blízkovýchodní státy.

Doba trvání:
1 rok

---

Téma č. 6

Název:
Politická kultura palestinské společnosti - současnost a perspektivy vývoje

Stručná charakteristika:
S ohledem na aktuální mezinárodně-politické změny v oblasti Blízkého východu se vyvíjí i priority české zahraniční politiky ve vztahu k tomuto regionu. Politické, bezpečnostní a hospodářské reálie palestinské společnosti jsou velice dynamické a zásadně ovlivňují mírový proces, kterému Česká republika přikládá velký význam. Jedním z klíčových problémů je v tomto směru problematika alternativních či paralelních politických, kmenových i jiných neoficiálních mocenských center, jejich vzájemné vztahy a propojení s okolními státy. Do okruhu otázek patří též srovnání palestinské společnosti v Gaze a na Západním břehu Jordánu, popř. též s Palestinci žijícími v okolních státech, jakož i hospodářské a sociální instituce s vlivem na politické rozhodování. Výstup by měl zahrnout i zhodnocení alternativ politického vývoje v následujících 5 - 10 letech.

Cíle:
Zmapovat aktuální politickou, bezpečnostní a hospodářskou situaci PAÚ s důrazem na současné mocenské struktury, tradiční kmenové vazby a politickou kulturu. Zhodnotit perspektivy politických změn ve střednědobém časovém horizontu.

Výstup:
Informativní a analytický materiál v rozsahu 60 - 70 stran sloužící jako podklad pro tvorbu zahraniční politiky ČR ve vztahu k blízkovýchodnímu regionu.

Doba trvání:
1 rok

---

Téma č. 7

Název:
Voda jako fenomén mezinárodní politiky na Blízkém východě

Stručná charakteristika:
Mezi důležité, strategické přírodní zdroje patří na Blízkém východě vedle ropy a plynu zejména voda. Problematika jejího sdílení vede často k hraničním i širším regionálním rozporům či dokonce konfliktům. Klíčovou problematiku tvoří aktuální a budoucí rozmístění zdrojů a zásob vody a dopady na mezinárodně-politické dění v regionu Blízkého východu. Do okruhu otázek patří i role a působení mezinárodních a regionálních organizací, které se zabývají danou problematikou. Výstup by měl, kromě stručného zmapování kritických oblastí, zahrnovat střednědobý výhled sdílení vody a dále i návrh možných podnikatelských příležitostí českých firem a zapojení českých odborníků v sektoru vodního hospodaření v BV regionu.

Cíle:
Vymezit oblasti, jejichž nedostatečné vodní zásoby mají či v budoucnu budou mít mezinárodně-politické dopady. Navrhnout další zapojení českých podnikatelských a odborných kapacit ve sféře hydrogeologie, vodní hospodaření apod.

Výstup:
Studie v rozsahu 60-70 stran mapující kritické oblasti mezinárodního sdílení vody v regionu Blízkého východu.

Doba trvání:
1 rok

---

Téma č. 8

Název:
Československo a subsaharská Afrika (1945 - 1989)

Stručná charakteristika:
Československá zahraniční politika k zemím subsaharské Afriky po druhé světové válce nebyla nikdy podrobena soustavnému zkoumání založenému na využití archivních dokumentů. Doposud neexistuje žádná publikace, která by alespoň v hrubých rysech zpracovala archivní dokumenty mapující tyto vztahy. Opomenutí není důsledkem marginality tématu: zejména v 60. letech dosáhly vztahy s Afrikou značné šíře i hloubky. Poznání tohoto tématu není důležité pouze pro současnou českou zahraniční politiku k danému teritoriu, ale také pro bližší historickou analýzu fungování československé zahraniční politiky v celém vymezeném období.

Cíle:
Přinést přehled vztahů Československa a zemí subsaharské Afriky ve sledovaném období zejména s ohledem na dynamiku politických a hospodářských styků, analyzovat mechanismy československé zahraniční politiky, navrhnout periodizaci československo-afrických vztahů.

Výstup:
Přehledná publikace s rejstříkem a odkazovacím aparátem v rozsahu cca 400 stran.

Doba řešení:
1 rok