Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Veřejná zakázka - vědecké projekty na rok 2005

 

Seznam témat, zadání témat 1 - 12.

Seznam témat vědeckých projektů MZV pro r. 2005

1) Aspekty začlenění Turecka do Evropské unie

2) Koncept preemptivní sebeobrany v kontextu boje proti terorismu po 11. září 2001

3) Vznik Evropské obranné agentury a důsledky její existence pro oblast vojenských kapacit v rámci EU s důrazem na ČR

4) Mediální/komunikační strategie boje proti terorismu

5) Regionální spolupráce v rámci EU a nové vlivy na ni po rozšíření

6) Vlivy a dopady rozšíření na hospodářský život přeshraničních regionů

7) Integrace balkánských států do EU a zájmy ČR

8) Twinningové projekty - přínos pro Českou republiku

9) Otázka řešení statutu Kosova

10) Běloruský exil v demokratickém Československu a České republice

11) Analýza transformační pomoci Československu na přelomu 80. a 90. let

12) Vztah zájmů a zásad v zahraniční politice, resp. relace podpory dodržování lidských práv a zájmů státu v obchodně-ekonomické oblasti

13) Fotodokumentace českých kulturních památek v teritoriu USA

14) Diplomatické styky Československa se zeměmi Latinské Ameriky v meziválečném období

15) Internacionalizace projevů terorismu ve Střední Asii (bývalé sovětské republiky)

16) Voda jako fenomén mezinárodní politiky na Blízkém východě

17) Energetická závislost Evropy a její odraz v mezinárodních vztazích

18) Mezinárodně-právní aspekty arabsko-izraelského konfliktu

19) Mezinárodněprávní postavení Lichtenštejnského knížectví a jeho občanů v průběhu druhé světové války a bezprostředně po ní

20) Právní úprava postavení Evropských společenství a Evropské unie jako subjektů sui generis, jejich organizační struktura a změny institucionálního rámce ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu

21) Následky porušení práva ES/EU pro ČR jako členský stát EU a pro fyzické a právnické osoby jako adresáty přímo použitelných komunitárních předpisů (včetně problematiky odpovědnosti členského státu za škodu způsobenou jednotlivci)

22) Význam judikatury Soudního dvora ES v právním řádu ČR a role vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem ES a Soudem prvního stupně

23) Vztah vybraných právních nástrojů přijímaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (Hlava VI Smlouvy o EU) k mezinárodněprávním závazkům ČR v oblasti mezinárodní trestní spolupráce

24) Lužičtí Srbové v česko-německých vztazích



Téma č. 1


Název:
Aspekty začlenění Turecka do Evropské unie

Stručná charakteristika:
Integrační snahy Turecka ve vztahu k ES, resp. EU se datují od roku 1963. Vzhledem k historicko-kulturním odlišnostem, ekonomickému a sociálnímu vývoji, geografické poloze, a především vzhledem ke geopolitickému významu země má začlenění Turecka do EU řadu příznivců, ale i odpůrců, nejen mezi členskými státy EU. Jednání EU s Tureckem budou s největší pravděpodobností zahájena již koncem roku 2004. Turecko získalo příslib objektivní hodnotící zprávy Evropské komise, kterou obdrží na podzim 2004. Sledování trendů vývoje Turecka jak z hlediska politického, tak socioekonomického bude mít pro nejbližší období přístupových jednání obrovský význam. V turecké společnosti přetrvává řada problémů, které budou muset být v nejbližší době řešeny. Problematickými body jsou především otázky práva, sociální postavení žen, celní unie s Kyprem, mučení zadržovaných osob apod.
Z hlediska bezpečnostní politiky v Evropě a na Blízkém východě však Turecko - přes všechny dosavadní nedostatky - bude pravděpodobně hrát významnou roli.

Cíle:
Hlavním cílem je podrobná analýza aspektů začleňování Turecka do Evropské unie, s ohledem na jeho dosavadní politický, socioekonomický a kulturně historický vývoj. Analýza by měla obsahovat i možná rizika členství Turecka v EU, trendy vývoje turecké společnosti a možné scénáře přibližování Evropské unii s ohledem na časový vývoj přístupových jednání.
Zvláštní pozornost bude ve studii věnována roli Turecka jako " mostu" mezi Západem a Východem, především z hlediska bezpečnosti a spolupráce.

Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu do 80 stran, pokud možno s kartografickými přílohami.

Doba trvání:
Max. 10 měsíců.



Téma č. 2


Název:
Koncept preemptivní sebeobrany v kontextu boje proti terorismu po 11. září 2001

Stručná charakteristika:
Po 11. září se terorismus a šíření ZHN staly hlavními bezpečnostními hrozbami, což se promítlo jak do chování, tak do koncepčních dokumentů jednotlivých aktérů mezinárodních vztahů. Národní bezpečnostní strategie USA z roku 2002 vzbudila značnou diskusi deklarací připravenosti zasahovat silou proti těmto hrozbám v případě nutnosti "preemptivně". Pod tímto pojmem se rozumí zásahy ve chvíli, kdy již existuje bezprostřední nebezpečí, ale k samotnému útoku ještě nedošlo. Pokračující teroristické útoky v Evropě i Asii vyvolávají vždy novou vlnu hromadného odsouzení terorismu a státy deklarují odhodlání bojovat s ním všemi prostředky. Normy mezinárodního práva veřejného však nejsou na preemptivní sebeobranu připraveny, byť je to jeden z možných způsobů boje proti terorismu. Odpůrci preempce na tomto faktu staví svoji kritiku, ale otázka zní, zda stále nové teroristické útoky nevedou ke změnám jejich postoje.

Cíle:
Zjistit pomocí analýzy koncepčních dokumentů a veřejných výroků, které státy v jakých případech a proč s preemptivní sebeobranou počítají nebo ji připouštějí, a zda v řadách kritiků preempce došlo po 11. září 2001 k posunu, případně zda se možnost posunu rýsuje. Nejde o mezinárodněprávní rozbor problému preemptivní sebeobrany, ale o zachycení aktuálních pozic euroatlantické komunity a klíčových státních aktérů mezinárodních vztahů. Zpracovatel by se však měl mezinárodněprávního rozboru dotknout a to především při vyhodnocení těch argumentů kritiků preemptivní sebeobrany, které se opírají o mezinárodní právo.

Výstup:
Studie v českém jazyce v maximálním rozsahu 40 stran s důrazem na současnost.

Doba trvání:
Maximálně šest měsíců.



Téma č. 3


Název:
Vznik Evropské obranné agentury a důsledky její existence pro oblast vojenských kapacit v rámci EU s důrazem na ČR

Stručná charakteristika:
Od konce roku 2004 začne fungovat Evropská obraná agentura (European Defence Agency, EDA). K jejím úkolům bude patřit zejména koordinace a zvýšení spolupráce v oblasti zbrojních projektů, koordinace zbrojních akvizic, harmonizace standardů a podpora výzkumu v této oblasti v rámci EU.
První část výstupu by měla stručně analyzovat možný dopad vzniku EDA na členské státy EU v oblasti jejich vojenských kapacit, akviziční politiky a obranného průmyslu. Dále by měly být posouzeny možnosti EDA realizovat zadané úkoly a nastíněn případný další vývoj aktivit EDA. Popsány by měly být také možné dopady působení EDA na transatlantické vztahy.
Druhá část výstupu by se měla soustředit na dopad vzniku EDA na ČR v oblastech působnosti EDA a na identifikaci možných zájmů ČR v EDA. Výstup by se měl rovněž zabývat variantami dlouhodobějšího vlivu EDA na akviziční politiku ČR a možnostmi zapojení ČR do společných projektů v rámci EU. Popsány by měly být i předpokládané právní úpravy v rámci EU v souvislosti se vznikem EDA a jejich dopad na ČR.

Cíle:
Identifikovat důsledky vzniku EDA v rámci EU. Dále v souvislosti se zapojením ČR v době jejího členství v EU analyzovat předpokládané dopady vzniku EDA pro ČR v krátkodobém i střednědobém výhledu.

Výstup:
Text v rozsahu maximálně 40 stran.
Podmínkou gestora je konzultace zpracovatele projektu s gestorem v polovině jeho trvání (tj. po třech měsících).

Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců.



Téma č. 4


Název:
Mediální/komunikační strategie boje proti terorismu

Stručná charakteristika:
Sdělovací prostředky a veřejné mínění mají pro teroristické skupiny stále vysokou důležitost. V obsahu sdělení ze strany teroristických organizací je však aktuálně patrný zásadní posun od dosavadní snahy o upoutání pozornosti k současnému zastrašování veřejnosti prostřednictvím stupňovaného násilí. Zdá se, že význam, který teroristé médiím přikládají, není odpovídajícím způsobem reflektován ze strany vlád, které se na protiteroristickém úsilí podílejí. Tento problém má několik rovin a v každé z nich by bylo vhodné vytvořit určitá doporučení. Tyto roviny je možné označit jako ofenzivní a defenzivní.
Ofenzivní komunikace by měla směřovat především do třetích zemí, odkud teroristé pocházejí a kde hledají podporu. Tato část studie by měla být zaměřena spíše z pohledu EU. Měly by být prozkoumány možnosti a přínos vytvoření soustředěné komunikační strategie, která by komentovala teroristické činy a rovněž citlivým způsobem zprostředkovávala občanům ve třetích zemích hodnoty otevřené společnosti.
Defenzivní rovinou se rozumí především mediální strategie směrem k vlastním občanům. V obecné rovině by mělo být zhodnoceno, jakým způsobem vláda informuje občany o přijatých opatřeních v boji proti terorismu. V tomto směru je tradičně obtížné nalézt hranici mezi pozitivním dopadem informace o bezpečnostních opatřeních a snahou nevytvářet přehnaný pocit ohrožení.
Současně je nutné i prozkoumání přístupu samotných médií, zvláště s ohledem na roli, jakou média nepřímo hrají při rekrutování teroristů.

Cíle:
Navržení obecných zásad a doporučení pro komunikační strategii v boji proti terorismu. Strategie by měla být zaměřena na vnitrostátní i mezinárodní aspekty. Vnitrostátní doporučení by měla být prakticky využitelná v českém prostředí. Mezinárodní rovina by měla být příspěvkem v rámci možného projednávání této problematiky na úrovni EU. Doporučení by měla vycházet z analytické studie, která by důkladně posuzovala současný stav. Součástí by měl být i nástin významu, jaký v současnosti média a veřejné mínění mají pro teroristické skupiny.

Výstup:
Studie v českém a anglickém jazyce, která se bude skládat z operačních závěrů a doporučení a z analytické části.

Doba trvání:
Maximálně šest měsíců.



Téma č. 5


Název:
Regionální spolupráce v rámci EU a nové vlivy na ni po rozšíření

Stručná charakteristika:
V rámci EU působí členské země, které ještě před svým vstupem byly zapojeny do soustavné regionální spolupráce, ve které nadále pokračují (Benelux, Severská rada). ČR k takovým zemím patří a spolu se svými partnery z Visegrádské spolupráce v současnosti pracuje na nové orientaci tohoto rámce regionální spolupráce po vstupu všech čtyř zúčastněných zemí do EU. Vstup Finska a Švédska do EU měl nepochybně vliv na obsah i formy severské spolupráce. Jistě i V4 bude procházet podobným hledáním nového poslání.

Cíle:
Provést analýzu různých typů regionální spolupráce mezi členskými zeměmi EU po posledním rozšíření. V závěru evt. nastínit možnosti směřování regionální spolupráce s účastí ČR (Visegrádská spolupráce, evt. regionální partnerství, příhraniční spolupráce), z hlediska zájmů ČR i možností podpory v rámci EU.

Výstup:
Studie v českém jazyce o různých typech a způsobech regionální spolupráce mezi členskými zeměmi EU, včetně analýzy působení EU v oblasti regionální spolupráce. Rozsah: do 60 stran.

Doba trvání:
Šest měsíců



Téma č. 6


Název:
Vlivy a dopady rozšíření na hospodářský život přeshraničních regionů

Stručná charakteristika:
Příhraniční regiony některých starých a některých nových členských států po nedávno završeném rozšíření EU sdílejí nejen sousedství, ale i podněty ke sbližování včetně intenzivnější hospodářské spolupráce, i součinnosti při využívání evropských podpůrných programů. Sousedící regiony ve starých a v nových členských zemích vykazují rozdílnou úroveň prosperity, z čehož vyplývá i potenciál konkurence. Do prostoru spolupráce a konkurence se promítají i podněty zprostředkované podporami z evropských strukturálních fondů, resp. výchozí rozdíly. Např. regiony Bavorska, "postižené" efektem rozšíření, dostaly strukturální podporu navíc, aby se s "nepříznivými" důsledky rozšíření mohly vyrovnávat. Studie by se měla zaměřit na situaci v konkurenci a ve spolupráci malých a středních podniků, na jejich schopnost využívat podpor z EU v příhraničních regionech. Studie by měla zmapovat počínání malých a středních podniků v evropské konkurenci a spolupráci a vliv tohoto faktoru na zaměstnanost. Studie by na pozadí empirických dat měla zhodnotit tradované "zaručené" pravdy.

Cíle:
Vyhodnocení vlivů a dopadů rozšíření na fungování bezprostředních hospodářských a jiných kontaktů v sousedících regionech, které vykazují diametrálně odlišnou míru prosperity. Na přístupu malých a středních podniků k využívání evropských podpůrných fondů sestavit databázi nejčastějších chyb.

Výstup:
Studie v českém jazyce, rozsah 60 stran

Doba trvání:
9 měsíců až jeden rok



Téma č. 7


Název:
Integrace balkánských států do EU a zájmy ČR

Stručná charakteristika:
S ohledem na stabilitu a prosperitu Evropy i vzhledem k faktickému uplatňování principu otevřenosti v EU je integrace států ležících na Balkánu do EU v jednoznačném zájmu ČR. Podpora ČR pro tyto státy v jejich integračním úsilí by se kromě nezpochybnitelné politické vůle měla opírat i o vědomí, jak budou vstupem těchto států do EU dotčeny zájmy ČR, především politické a ekonomické, v tomto regionu a jak výhledové členství těchto států v EU může ovlivnit postavení ČR v Unii.

Cíl:
Získat představu o vlivu integrace států na Balkáně do EU na zájmy ČR a bilaterální vztahy a pokusit se promítnout tuto perspektivu do jednotlivých fází integračního procesu.

Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu 30 stran.

Doba trvání:
Maximálně čtyři měsíce



Téma č. 8


Název:
Twinningové projekty - přínos pro Českou republiku

Stručná charakteristika:
Členství v EU umožní ČR novou etapu vztahů k nečlenským státům EU formou twinningové podpory. ČR získala v průběhu procesu harmonizace právního prostředí a přípravě institucí na členství v EU zkušenosti, které může předávat dalším zemím. Teritoriálně přicházejí v úvahu především státy, ve kterých má ČR ekonomické zájmy a o které má česká podnikatelská sféra trvalý zájem. Často se jedná o tradiční dovozce českého strojírenství a rovněž o země, které prošly obdobnou historickou zkušeností s totalitním politickým systémem a "plánovanou" ekonomikou.
Návrhu projektu často předchází neformální kontakt obou zúčastněných institucí. Pokud je projekt "předjednán" a maximálně vyhovuje požadavkům přijímající instituce, má výrazně vyšší šance uspět ve výběrovém řízení. Přijímající země je povinna vypsat výběrové řízení, které je zveřejňováno prostřednictvím Evropské komise a mohou se do něj hlásit instituce všech členských států. Konkrétní přínos twinningových projektů lze očekávat v celkovém posílení právního prostředí v cílové zemi, tudíž ve větší jistotě např. pro české investory a potenciálního posílení vzájemných vazeb. Zároveň je twinning vhodnou příležitostí jak navázat kontakty pro dlouhodobou a poměrně úzkou expertní spolupráci v některých oblastech (např. již zmiňovaná justice a vnitro, finanční kontrola a další). V případě zemí usilujících o členství v EU funguje twinning částečně i jako kontrolní mechanismus Evropské komise pro problémové otázky.

Cíle:
Shromáždit informace o reálných mechanismech fungování twinningových projektů a vyhodnotit je. Na základě analýzy vypracovat doporučení pro ČR, jak se nejefektivněji do systému twinningových projektů ve třetích zemích zapojit.
Projekt by měl být zaměřen na postupy pro "twinning-out", tj. spíše vycházet ze zkušeností "starých" členských států EU a jejich využití pro budoucnost. (Nejde o zkušenosti ČR v uplynulých letech coby příjemce pomoci v rámci twinningových projektů.)

Výstup:
Strukturovaná analýza v rozsahu cca 50 stran s návrhem konkrétních kroků pro ČR, jak se efektivně zapojit do twinningových projektů, včetně odhadovaného přínosu pro českou veřejnou správu a pro postavení ČR v daném teritoriu.

Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců



Téma č. 9


Název:
Otázka řešení statutu Kosova

Stručná charakteristika:
Mezinárodní společenství začne v roce 2005 řešit otázku statusu Kosova, které je pod mezinárodní správou od roku 1999. Po explozi násilí v březnu t.r. se ukázalo, že pokračování současné formy mezinárodní správy v čele s UNMIK je neudržitelné. Probíhá proces posilování přítomnosti a působení EU v provincii a tento fakt bude hrát významnou roli při řešení budoucího statusu Kosova. ČR, jako nový členský stát, se musí urychleně zapojit do unijního rozhodování ve všech oblastech, kde má vlastní zahraničněpolitické priority jako je tomu právě v regionu západního Balkánu. Aby se toto zapojení mohlo uskutečnit, ČR nezbytně potřebuje odbornou studii o problematice možného řešení statusu Kosovo včetně jeho dopadu na region.

Cíl:
Zpracování studie o budoucnosti Kosova a způsobu řešení jeho konečného statusu, která by sloužila jako odborný podklad pro postup české zahraniční politiky, včetně případných českých iniciativ ke Kosovu.

Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu 40 stran

Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců



Téma č. 10


Název:
Běloruský exil v demokratickém Československu a České republice

Stručná charakteristika:
Území našeho státu je tradičním útočištěm uprchlíků z Běloruska. V meziválečném Československu působil jak běloruský politický exil (Rada BNR), tak i řada vzdělávacích a kulturních spolků. V rámci tzv. Ruské pomocné akce vlády ČSR zde rovněž studovaly desítky studentů z území dnešní Běloruské republiky. Narozdíl od dějin ruského a ukrajinského exilu nejsou k tomuto tématu zpracovány žádné prameny ani publikace. Česko a Praha zejména je přitom dodnes místem často zmiňovaným běloruskými demokratickými aktivisty; jako místo azylu je pro ně symbolem svázaným s běloruskou demokratickou státností a tradicemi a zároveň naděje, kterou vkládají do naší pomoci i dnes.
V druhé polovině 90. let minulého století se začali uprchlíci z Běloruska na naše území uchylovat opět a dnes tvoří jednu z nejpočetnějších skupin osob, které o přiznání postavení uprchlíka žádají či jej získaly. Česká republika rovněž již několik let poskytuje vysokoškolská stipendia mladým Bělorusům. V současné době se běloruský exil aktivizuje, zároveň však štěpí a rozrůzňuje, je to živý organismus, jehož poznání a zmapování má význam mj. pro správnou identifikaci cílů české transformační pomoci běloruské demokratické opozici.

Cíle:
Navržený projekt by měl sledovat dva základní cíle:
a) zmapovat dějiny běloruského exilu (1) mezi dvěma světovými válkami a (2) po roce 1989 formou edice klíčových dokumentů;
b) na základě takto vytvořené heuristické základny by se projekt ve své druhé části měl zaměřit na výzkum současného běloruského exilu v ČR. Pozornost by měla být věnována především jeho vývoji, složení a formálním i neformálním uskupením, které v jeho rámci vyvíjejí činnost. Analyzovány a popsány by měly být možnosti spolupráce s těmito skupinami jak v krátkodobém, tak i dlouhodobějším horizontu.

Výstupy:
Studie v českém jazyce zpracovávající základní dokumenty ke vztahům meziválečného Československa k Běloruské demokratické republice (BNR) a běloruskému exilu.
Analýza složení, činnosti a možností spolupráce s moderním exilem (od 90. let minulého století).

Doba trvání:
1 rok



Téma č. 11


Název:
Analýza transformační pomoci Československu na přelomu 80. a 90. let

Charakteristika:
Československo bylo před pádem totalitního komunistického režimu v r. 1989 a v letech následujících příjemcem širokého spektra tzv. transformačních projektů financovaných zahraničními subjekty, vládními i nevládními organizacemi zejména z Evropy a USA. Zvláště v období po Sametové revoluci využívaly reformující se státní instituce a místní samosprávy, vznikající nevládní organizace, univerzity, vědecká pracoviště i jednotlivci masivní materiální a poradenské pomoci financované zeměmi demokratického světa. Tato pomoc byla důležitá pro další rozvoj mnoha oborů a oblastí, např. ekonomiky, státní správy, školství, médií, právního řádu, soudnictví, bankovnictví, tajných služeb, policie, armády, diplomacie, atd.
Česká republika má vlastní praktickou zkušenost s tím, jak byly připravovány a realizovány jednotlivé projekty zaměřené na transformaci společnosti a disponuje tedy i unikátní zkušeností s tím, které projekty měly dlouhodobý význam a které se spíše minuly účinkem. Analýza těchto zkušeností může významně přispět k programům transformační pomoci, kterou Česká republika nyní hodlá poskytovat zemím, které obdobím přechodu k demokracii procházejí, resp. u nichž lze předpokládat (např. díky aktivitě demokratické opozice v zemi), že by v nich k nastartování demokratických změn mohlo výhledově dojít. Tyto zkušenosti by měly být součástí expertízy České republiky jako nastávající dárcovské země oblasti tzv. transformační či demokratizační pomoci.

Cíle:
Zmapovat transformační projekty určené pro příjemce v bývalém Československu (zejména však v České republice) na přelomu 80. a 90. let (cca v letech 1989 - 1993), zpracovat jejich typologii s ohledem na:
a/ časové období (např. i/ období před listopadem 1989, ii/ období od listopadu 1989 do prvních demokratických voleb v r. 1990, atd.),
b/ zdroj finančních a materiálních prostředků a celkové náklady projektu,
c/ oblast a obor, na který byly projekty zaměřeny (např. ekonomická transformace → legislativa → zákony zamezující tzv. praní špinavých peněz),
d/ časové vymezení (dlouhodobé a krátkodobé, resp. jednorázové projekty),
e/ efektivitu, resp.celkovou využitelnost projektu (vč. metody výběru konkrétních příjemců - osob a odezvy ze strany příjemce).
Analyzovat význam a přínos transformační pomoci, které se Československu (zejména ale České republice) v předmětném období dostalo a na jednotlivých typech/příkladech projektů ukázat, které formy pomoci se při zpětném hodnocení ukazují jako úspěšné a které nikoli.

Výstupy:
Studie/analýza v českém jazyce zpracovávající zkušenost příjemce transformačních projektů v obecnější vodítko pro metodologii české transformační spolupráce.

Doba trvání:
9 měsíců



Téma č. 12


Název:
Vztah zájmů a zásad v zahraniční politice, resp. relace podpory dodržování lidských práv a zájmů státu v obchodně-ekonomické oblasti

Charakteristika:
V současném pojetí zahraničně-politických priorit demokratických států je neopominutelná - i když se objevuje v různé intenzitě - podpora dodržování lidských práv. Univerzální pojetí lidských práv a jejich obrana je obecně v demokratických systémech vnímána jako výraz důvěryhodnosti a zásadovosti zahraniční politiky. Tyto principy (zásady) zahraniční politiky státu nezřídka implikují nejen podporu obecnou, deklarovanou, ale také aktivní a přímou. Zmíněné státy uplatňují ovšem zároveň i své národní (či lépe státní) koncepce či doktríny zájmů, kde téměř vždy stojí velmi vysoko zájmy obchodně-ekonomické. Lze předpokládat, že souběžná existence "zásad" a "zájmů" může v některých případech, ve vztazích k určitým konkrétním zemím či teritoriím znamenat rozpor, konflikt. Systémově patrně nelze tento druh konfliktu plně vyloučit ani při sebelepším vyladění zahraničně-politického a obchodně-ekonomického působení státu. Není však nutno chápat tento rozpor jako a priorní, neboť není v zahraničně-politických vztazích demokratických zemí se zeměmi porušujícími lidská práva přítomen nevyhnutelně, automaticky, vždy ve stejné intenzitě a s potenciálem ohrozit buď dodržování zásad nebo realizaci zájmů. Jeví se jako přínosné zmapovat některé zvláště poučné konkrétní případy rozporů, resp. konfliktů "zájmů" a "zásad" z dosavadní historie zahraniční politiky ČR a rovněž v mezinárodním měřítku. Analýza jednotlivých příkladů může vést k obecnějším závěrům, hlubšímu poznání vzniku korelace "zájmů" a "zásad" a jejího skutečného dopadu.

Cíle:
§ Zmapovat typické případy skutečného či domnělého rozporu/konfliktu mezi politikou v oblasti lidských práv a obchodně-ekonomickými zájmy z dosavadní historie ČR (např. ve vztahu k Číně/Tchaj-wanu, Iráku, Íránu, zemím Blízkého východu atd.). Uvést podobné emblematické případy, ev. způsoby jejich řešení ze zkušenosti jiných států.
§ Analyzovat hlavní společné charakteristiky a mechanismy tohoto specifického druhu střetu zájmů.
§ Navrhnout základní teze strategie pro hlavní aktéry zahraniční politiky ČR umožňující zlepšení koordinace, zefektivní zahraničně-politického působení státu, resp. snížení negativních vlivů (např. též eliminaci neopodstatněných, krátkodobě či utilitárně motivovaných zásahů do zahraniční politiky).

Výstupy:
Studie/analýza v českém jazyce.

Doba trvání:
1 rok


.