Veřejná zakázka - vědecké projekty na rok 2005
07.10.2004 / 14:42 | Aktualizováno: 02.03.2009 / 13:14
Seznam témat, zadání témat 1 - 12.
Seznam témat vědeckých projektů MZV pro r. 2005
1) Aspekty začlenění Turecka do Evropské unie
2) Koncept preemptivní sebeobrany v kontextu boje proti terorismu po 11. září 2001
3) Vznik Evropské obranné agentury a důsledky její existence pro oblast vojenských kapacit v rámci EU s důrazem na ČR
4) Mediální/komunikační strategie boje proti terorismu
5) Regionální spolupráce v rámci EU a nové vlivy na ni po rozšíření
6) Vlivy a dopady rozšíření na hospodářský život přeshraničních regionů
7) Integrace balkánských států do EU a zájmy ČR
8) Twinningové projekty - přínos pro Českou republiku
9) Otázka řešení statutu Kosova
10) Běloruský exil v demokratickém Československu a České republice
11) Analýza transformační pomoci Československu na přelomu 80. a 90. let
12) Vztah zájmů a zásad v zahraniční politice, resp. relace podpory dodržování lidských práv a zájmů státu v obchodně-ekonomické oblasti
13) Fotodokumentace českých kulturních památek v teritoriu USA
14) Diplomatické styky Československa se zeměmi Latinské Ameriky v meziválečném období
15) Internacionalizace projevů terorismu ve Střední Asii (bývalé sovětské republiky)
16) Voda jako fenomén mezinárodní politiky na Blízkém východě
17) Energetická závislost Evropy a její odraz v mezinárodních vztazích
18) Mezinárodně-právní aspekty arabsko-izraelského konfliktu
19) Mezinárodněprávní postavení Lichtenštejnského knížectví a jeho občanů v průběhu druhé světové války a bezprostředně po ní
20) Právní úprava postavení Evropských společenství a Evropské unie jako subjektů sui generis, jejich organizační struktura a změny institucionálního rámce ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu
21) Následky porušení práva ES/EU pro ČR jako členský stát EU a pro fyzické a právnické osoby jako adresáty přímo použitelných komunitárních předpisů (včetně problematiky odpovědnosti členského státu za škodu způsobenou jednotlivci)
22) Význam judikatury Soudního dvora ES v právním řádu ČR a role vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem ES a Soudem prvního stupně
23) Vztah vybraných právních nástrojů přijímaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (Hlava VI Smlouvy o EU) k mezinárodněprávním závazkům ČR v oblasti mezinárodní trestní spolupráce
24) Lužičtí Srbové v česko-německých vztazích
Téma č. 1
Název:
Aspekty začlenění Turecka do Evropské unie
Stručná charakteristika:
Integrační snahy Turecka ve vztahu k ES, resp. EU se datují
od roku 1963. Vzhledem k historicko-kulturním odlišnostem,
ekonomickému a sociálnímu vývoji, geografické poloze, a především
vzhledem ke geopolitickému významu země má začlenění Turecka do EU
řadu příznivců, ale i odpůrců, nejen mezi členskými státy EU.
Jednání EU s Tureckem budou s největší pravděpodobností zahájena
již koncem roku 2004. Turecko získalo příslib objektivní hodnotící
zprávy Evropské komise, kterou obdrží na podzim 2004. Sledování
trendů vývoje Turecka jak z hlediska politického, tak
socioekonomického bude mít pro nejbližší období přístupových
jednání obrovský význam. V turecké společnosti přetrvává řada
problémů, které budou muset být v nejbližší době řešeny.
Problematickými body jsou především otázky práva, sociální
postavení žen, celní unie s Kyprem, mučení zadržovaných osob apod.
Z hlediska bezpečnostní politiky v Evropě a na Blízkém
východě však Turecko - přes všechny dosavadní nedostatky - bude
pravděpodobně hrát významnou roli.
Cíle:
Hlavním cílem je podrobná analýza aspektů
začleňování Turecka do Evropské unie, s ohledem na jeho dosavadní
politický, socioekonomický a kulturně historický vývoj. Analýza by
měla obsahovat i možná rizika členství Turecka v EU, trendy vývoje
turecké společnosti a možné scénáře přibližování Evropské unii s
ohledem na časový vývoj přístupových jednání.
Zvláštní pozornost bude ve studii věnována roli Turecka jako
" mostu" mezi Západem a Východem, především z hlediska bezpečnosti
a spolupráce.
Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu do 80 stran, pokud
možno s kartografickými přílohami.
Doba trvání:
Max. 10 měsíců.
Téma č. 2
Název:
Koncept preemptivní sebeobrany v kontextu boje
proti terorismu po 11. září 2001
Stručná charakteristika:
Po 11. září se terorismus a šíření ZHN staly
hlavními bezpečnostními hrozbami, což se promítlo jak do chování,
tak do koncepčních dokumentů jednotlivých aktérů mezinárodních
vztahů. Národní bezpečnostní strategie USA z roku 2002 vzbudila
značnou diskusi deklarací připravenosti zasahovat silou proti těmto
hrozbám v případě nutnosti "preemptivně". Pod tímto pojmem se
rozumí zásahy ve chvíli, kdy již existuje bezprostřední nebezpečí,
ale k samotnému útoku ještě nedošlo. Pokračující teroristické útoky
v Evropě i Asii vyvolávají vždy novou vlnu hromadného odsouzení
terorismu a státy deklarují odhodlání bojovat s ním všemi
prostředky. Normy mezinárodního práva veřejného však nejsou na
preemptivní sebeobranu připraveny, byť je to jeden z možných
způsobů boje proti terorismu. Odpůrci preempce na tomto faktu staví
svoji kritiku, ale otázka zní, zda stále nové teroristické útoky
nevedou ke změnám jejich postoje.
Cíle:
Zjistit pomocí analýzy koncepčních dokumentů a
veřejných výroků, které státy v jakých případech a proč s
preemptivní sebeobranou počítají nebo ji připouštějí, a zda v
řadách kritiků preempce došlo po 11. září 2001 k posunu, případně
zda se možnost posunu rýsuje. Nejde o mezinárodněprávní rozbor
problému preemptivní sebeobrany, ale o zachycení aktuálních pozic
euroatlantické komunity a klíčových státních aktérů mezinárodních
vztahů. Zpracovatel by se však měl mezinárodněprávního rozboru
dotknout a to především při vyhodnocení těch argumentů kritiků
preemptivní sebeobrany, které se opírají o mezinárodní právo.
Výstup:
Studie v českém jazyce v maximálním rozsahu 40
stran s důrazem na současnost.
Doba trvání:
Maximálně šest měsíců.
Téma č. 3
Název:
Vznik Evropské obranné agentury a důsledky její
existence pro oblast vojenských kapacit v rámci EU s důrazem na
ČR
Stručná charakteristika:
Od konce roku 2004 začne fungovat Evropská obraná
agentura (European Defence Agency, EDA). K jejím úkolům bude patřit
zejména koordinace a zvýšení spolupráce v oblasti zbrojních
projektů, koordinace zbrojních akvizic, harmonizace standardů a
podpora výzkumu v této oblasti v rámci EU.
První část výstupu by měla stručně analyzovat možný dopad
vzniku EDA na členské státy EU v oblasti jejich vojenských kapacit,
akviziční politiky a obranného průmyslu. Dále by měly být posouzeny
možnosti EDA realizovat zadané úkoly a nastíněn případný další
vývoj aktivit EDA. Popsány by měly být také možné dopady působení
EDA na transatlantické vztahy.
Druhá část výstupu by se měla soustředit na dopad vzniku EDA
na ČR v oblastech působnosti EDA a na identifikaci možných zájmů ČR
v EDA. Výstup by se měl rovněž zabývat variantami dlouhodobějšího
vlivu EDA na akviziční politiku ČR a možnostmi zapojení ČR do
společných projektů v rámci EU. Popsány by měly být i předpokládané
právní úpravy v rámci EU v souvislosti se vznikem EDA a jejich
dopad na ČR.
Cíle:
Identifikovat důsledky vzniku EDA v rámci EU. Dále
v souvislosti se zapojením ČR v době jejího členství v EU
analyzovat předpokládané dopady vzniku EDA pro ČR v krátkodobém i
střednědobém výhledu.
Výstup:
Text v rozsahu maximálně 40 stran.
Podmínkou gestora je konzultace zpracovatele projektu s
gestorem v polovině jeho trvání (tj. po třech měsících).
Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců.
Téma č. 4
Název:
Mediální/komunikační strategie boje proti
terorismu
Stručná charakteristika:
Sdělovací prostředky a veřejné mínění mají pro
teroristické skupiny stále vysokou důležitost. V obsahu sdělení ze
strany teroristických organizací je však aktuálně patrný zásadní
posun od dosavadní snahy o upoutání pozornosti k současnému
zastrašování veřejnosti prostřednictvím stupňovaného násilí. Zdá
se, že význam, který teroristé médiím přikládají, není
odpovídajícím způsobem reflektován ze strany vlád, které se na
protiteroristickém úsilí podílejí. Tento problém má několik rovin a
v každé z nich by bylo vhodné vytvořit určitá doporučení. Tyto
roviny je možné označit jako ofenzivní a defenzivní.
Ofenzivní komunikace by měla směřovat především do třetích
zemí, odkud teroristé pocházejí a kde hledají podporu. Tato část
studie by měla být zaměřena spíše z pohledu EU. Měly by být
prozkoumány možnosti a přínos vytvoření soustředěné komunikační
strategie, která by komentovala teroristické činy a rovněž citlivým
způsobem zprostředkovávala občanům ve třetích zemích hodnoty
otevřené společnosti.
Defenzivní rovinou se rozumí především mediální strategie
směrem k vlastním občanům. V obecné rovině by mělo být zhodnoceno,
jakým způsobem vláda informuje občany o přijatých opatřeních v boji
proti terorismu. V tomto směru je tradičně obtížné nalézt hranici
mezi pozitivním dopadem informace o bezpečnostních opatřeních a
snahou nevytvářet přehnaný pocit ohrožení.
Současně je nutné i prozkoumání přístupu samotných médií,
zvláště s ohledem na roli, jakou média nepřímo hrají při
rekrutování teroristů.
Cíle:
Navržení obecných zásad a doporučení pro
komunikační strategii v boji proti terorismu. Strategie by měla být
zaměřena na vnitrostátní i mezinárodní aspekty. Vnitrostátní
doporučení by měla být prakticky využitelná v českém prostředí.
Mezinárodní rovina by měla být příspěvkem v rámci možného
projednávání této problematiky na úrovni EU. Doporučení by měla
vycházet z analytické studie, která by důkladně posuzovala současný
stav. Součástí by měl být i nástin významu, jaký v současnosti
média a veřejné mínění mají pro teroristické skupiny.
Výstup:
Studie v českém a anglickém jazyce, která se bude
skládat z operačních závěrů a doporučení a z analytické části.
Doba trvání:
Maximálně šest měsíců.
Téma č. 5
Název:
Regionální spolupráce v rámci EU a nové vlivy na ni
po rozšíření
Stručná charakteristika:
V rámci EU působí členské země, které ještě před
svým vstupem byly zapojeny do soustavné regionální spolupráce, ve
které nadále pokračují (Benelux, Severská rada). ČR k takovým zemím
patří a spolu se svými partnery z Visegrádské spolupráce v
současnosti pracuje na nové orientaci tohoto rámce regionální
spolupráce po vstupu všech čtyř zúčastněných zemí do EU. Vstup
Finska a Švédska do EU měl nepochybně vliv na obsah i formy
severské spolupráce. Jistě i V4 bude procházet podobným hledáním
nového poslání.
Cíle:
Provést analýzu různých typů regionální spolupráce
mezi členskými zeměmi EU po posledním rozšíření. V závěru evt.
nastínit možnosti směřování regionální spolupráce s účastí ČR
(Visegrádská spolupráce, evt. regionální partnerství, příhraniční
spolupráce), z hlediska zájmů ČR i možností podpory v rámci EU.
Výstup:
Studie v českém jazyce o různých typech a způsobech
regionální spolupráce mezi členskými zeměmi EU, včetně analýzy
působení EU v oblasti regionální spolupráce. Rozsah: do 60
stran.
Doba trvání:
Šest měsíců
Téma č. 6
Název:
Vlivy a dopady rozšíření na hospodářský život
přeshraničních regionů
Stručná charakteristika:
Příhraniční regiony některých starých a některých
nových členských států po nedávno završeném rozšíření EU sdílejí
nejen sousedství, ale i podněty ke sbližování včetně intenzivnější
hospodářské spolupráce, i součinnosti při využívání evropských
podpůrných programů. Sousedící regiony ve starých a v nových
členských zemích vykazují rozdílnou úroveň prosperity, z čehož
vyplývá i potenciál konkurence. Do prostoru spolupráce a konkurence
se promítají i podněty zprostředkované podporami z evropských
strukturálních fondů, resp. výchozí rozdíly. Např. regiony
Bavorska, "postižené" efektem rozšíření, dostaly strukturální
podporu navíc, aby se s "nepříznivými" důsledky rozšíření mohly
vyrovnávat. Studie by se měla zaměřit na situaci v konkurenci a ve
spolupráci malých a středních podniků, na jejich schopnost využívat
podpor z EU v příhraničních regionech. Studie by měla zmapovat
počínání malých a středních podniků v evropské konkurenci a
spolupráci a vliv tohoto faktoru na zaměstnanost. Studie by na
pozadí empirických dat měla zhodnotit tradované "zaručené"
pravdy.
Cíle:
Vyhodnocení vlivů a dopadů rozšíření na fungování
bezprostředních hospodářských a jiných kontaktů v sousedících
regionech, které vykazují diametrálně odlišnou míru prosperity. Na
přístupu malých a středních podniků k využívání evropských
podpůrných fondů sestavit databázi nejčastějších chyb.
Výstup:
Studie v českém jazyce, rozsah 60 stran
Doba trvání:
9 měsíců až jeden rok
Téma č. 7
Název:
Integrace balkánských států do EU a zájmy ČR
Stručná charakteristika:
S ohledem na stabilitu a prosperitu Evropy i
vzhledem k faktickému uplatňování principu otevřenosti v EU je
integrace států ležících na Balkánu do EU v jednoznačném zájmu ČR.
Podpora ČR pro tyto státy v jejich integračním úsilí by se kromě
nezpochybnitelné politické vůle měla opírat i o vědomí, jak budou
vstupem těchto států do EU dotčeny zájmy ČR, především politické a
ekonomické, v tomto regionu a jak výhledové členství těchto států v
EU může ovlivnit postavení ČR v Unii.
Cíl:
Získat představu o vlivu integrace států na Balkáně
do EU na zájmy ČR a bilaterální vztahy a pokusit se promítnout tuto
perspektivu do jednotlivých fází integračního procesu.
Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu 30 stran.
Doba trvání:
Maximálně čtyři měsíce
Téma č. 8
Název:
Twinningové projekty - přínos pro Českou
republiku
Stručná charakteristika:
Členství v EU umožní ČR novou etapu vztahů k
nečlenským státům EU formou twinningové podpory. ČR získala v
průběhu procesu harmonizace právního prostředí a přípravě institucí
na členství v EU zkušenosti, které může předávat dalším zemím.
Teritoriálně přicházejí v úvahu především státy, ve kterých má ČR
ekonomické zájmy a o které má česká podnikatelská sféra trvalý
zájem. Často se jedná o tradiční dovozce českého strojírenství a
rovněž o země, které prošly obdobnou historickou zkušeností s
totalitním politickým systémem a "plánovanou" ekonomikou.
Návrhu projektu často předchází neformální kontakt obou
zúčastněných institucí. Pokud je projekt "předjednán" a maximálně
vyhovuje požadavkům přijímající instituce, má výrazně vyšší šance
uspět ve výběrovém řízení. Přijímající země je povinna vypsat
výběrové řízení, které je zveřejňováno prostřednictvím Evropské
komise a mohou se do něj hlásit instituce všech členských států.
Konkrétní přínos twinningových projektů lze očekávat v celkovém
posílení právního prostředí v cílové zemi, tudíž ve větší jistotě
např. pro české investory a potenciálního posílení vzájemných
vazeb. Zároveň je twinning vhodnou příležitostí jak navázat
kontakty pro dlouhodobou a poměrně úzkou expertní spolupráci v
některých oblastech (např. již zmiňovaná justice a vnitro, finanční
kontrola a další). V případě zemí usilujících o členství v EU
funguje twinning částečně i jako kontrolní mechanismus Evropské
komise pro problémové otázky.
Cíle:
Shromáždit informace o reálných mechanismech
fungování twinningových projektů a vyhodnotit je. Na základě
analýzy vypracovat doporučení pro ČR, jak se nejefektivněji do
systému twinningových projektů ve třetích zemích zapojit.
Projekt by měl být zaměřen na postupy pro "twinning-out", tj.
spíše vycházet ze zkušeností "starých" členských států EU a jejich
využití pro budoucnost. (Nejde o zkušenosti ČR v uplynulých letech
coby příjemce pomoci v rámci twinningových projektů.)
Výstup:
Strukturovaná analýza v rozsahu cca 50 stran s
návrhem konkrétních kroků pro ČR, jak se efektivně zapojit do
twinningových projektů, včetně odhadovaného přínosu pro českou
veřejnou správu a pro postavení ČR v daném teritoriu.
Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců
Téma č. 9
Název:
Otázka řešení statutu Kosova
Stručná charakteristika:
Mezinárodní společenství začne v roce 2005 řešit
otázku statusu Kosova, které je pod mezinárodní správou od roku
1999. Po explozi násilí v březnu t.r. se ukázalo, že pokračování
současné formy mezinárodní správy v čele s UNMIK je neudržitelné.
Probíhá proces posilování přítomnosti a působení EU v provincii a
tento fakt bude hrát významnou roli při řešení budoucího statusu
Kosova. ČR, jako nový členský stát, se musí urychleně zapojit do
unijního rozhodování ve všech oblastech, kde má vlastní
zahraničněpolitické priority jako je tomu právě v regionu západního
Balkánu. Aby se toto zapojení mohlo uskutečnit, ČR nezbytně
potřebuje odbornou studii o problematice možného řešení statusu
Kosovo včetně jeho dopadu na region.
Cíl:
Zpracování studie o budoucnosti Kosova a způsobu
řešení jeho konečného statusu, která by sloužila jako odborný
podklad pro postup české zahraniční politiky, včetně případných
českých iniciativ ke Kosovu.
Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu 40 stran
Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců
Téma č. 10
Název:
Běloruský exil v demokratickém Československu a
České republice
Stručná charakteristika:
Území našeho státu je tradičním útočištěm uprchlíků
z Běloruska. V meziválečném Československu působil jak běloruský
politický exil (Rada BNR), tak i řada vzdělávacích a kulturních
spolků. V rámci tzv. Ruské pomocné akce vlády ČSR zde rovněž
studovaly desítky studentů z území dnešní Běloruské republiky.
Narozdíl od dějin ruského a ukrajinského exilu nejsou k tomuto
tématu zpracovány žádné prameny ani publikace. Česko a Praha
zejména je přitom dodnes místem často zmiňovaným běloruskými
demokratickými aktivisty; jako místo azylu je pro ně symbolem
svázaným s běloruskou demokratickou státností a tradicemi a zároveň
naděje, kterou vkládají do naší pomoci i dnes.
V druhé polovině 90. let minulého století se začali uprchlíci
z Běloruska na naše území uchylovat opět a dnes tvoří jednu z
nejpočetnějších skupin osob, které o přiznání postavení uprchlíka
žádají či jej získaly. Česká republika rovněž již několik let
poskytuje vysokoškolská stipendia mladým Bělorusům. V současné době
se běloruský exil aktivizuje, zároveň však štěpí a rozrůzňuje, je
to živý organismus, jehož poznání a zmapování má význam mj. pro
správnou identifikaci cílů české transformační pomoci běloruské
demokratické opozici.
Cíle:
Navržený projekt by měl sledovat dva základní cíle:
a) zmapovat dějiny běloruského exilu (1) mezi dvěma světovými
válkami a (2) po roce 1989 formou edice klíčových dokumentů;
b) na základě takto vytvořené heuristické základny by se
projekt ve své druhé části měl zaměřit na výzkum současného
běloruského exilu v ČR. Pozornost by měla být věnována především
jeho vývoji, složení a formálním i neformálním uskupením, které v
jeho rámci vyvíjejí činnost. Analyzovány a popsány by měly být
možnosti spolupráce s těmito skupinami jak v krátkodobém, tak i
dlouhodobějším horizontu.
Výstupy:
Studie v českém jazyce zpracovávající základní
dokumenty ke vztahům meziválečného Československa k Běloruské
demokratické republice (BNR) a běloruskému exilu.
Analýza složení, činnosti a možností spolupráce s moderním
exilem (od 90. let minulého století).
Doba trvání:
1 rok
Téma č. 11
Název:
Analýza transformační pomoci Československu na
přelomu 80. a 90. let
Charakteristika:
Československo bylo před pádem totalitního
komunistického režimu v r. 1989 a v letech následujících příjemcem
širokého spektra tzv. transformačních projektů financovaných
zahraničními subjekty, vládními i nevládními organizacemi zejména z
Evropy a USA. Zvláště v období po Sametové revoluci využívaly
reformující se státní instituce a místní samosprávy, vznikající
nevládní organizace, univerzity, vědecká pracoviště i jednotlivci
masivní materiální a poradenské pomoci financované zeměmi
demokratického světa. Tato pomoc byla důležitá pro další rozvoj
mnoha oborů a oblastí, např. ekonomiky, státní správy, školství,
médií, právního řádu, soudnictví, bankovnictví, tajných služeb,
policie, armády, diplomacie, atd.
Česká republika má vlastní praktickou zkušenost s tím, jak
byly připravovány a realizovány jednotlivé projekty zaměřené na
transformaci společnosti a disponuje tedy i unikátní zkušeností s
tím, které projekty měly dlouhodobý význam a které se spíše minuly
účinkem. Analýza těchto zkušeností může významně přispět k
programům transformační pomoci, kterou Česká republika nyní hodlá
poskytovat zemím, které obdobím přechodu k demokracii procházejí,
resp. u nichž lze předpokládat (např. díky aktivitě demokratické
opozice v zemi), že by v nich k nastartování demokratických změn
mohlo výhledově dojít. Tyto zkušenosti by měly být součástí
expertízy České republiky jako nastávající dárcovské země oblasti
tzv. transformační či demokratizační pomoci.
Cíle:
Zmapovat transformační projekty určené pro příjemce
v bývalém Československu (zejména však v České republice) na
přelomu 80. a 90. let (cca v letech 1989 - 1993), zpracovat jejich
typologii s ohledem na:
a/ časové období (např. i/ období před listopadem 1989, ii/
období od listopadu 1989 do prvních demokratických voleb v r. 1990,
atd.),
b/ zdroj finančních a materiálních prostředků a celkové
náklady projektu,
c/ oblast a obor, na který byly projekty zaměřeny (např.
ekonomická transformace → legislativa → zákony zamezující tzv.
praní špinavých peněz),
d/ časové vymezení (dlouhodobé a krátkodobé, resp.
jednorázové projekty),
e/ efektivitu, resp.celkovou využitelnost projektu (vč.
metody výběru konkrétních příjemců - osob a odezvy ze strany
příjemce).
Analyzovat význam a přínos transformační pomoci, které se
Československu (zejména ale České republice) v předmětném období
dostalo a na jednotlivých typech/příkladech projektů ukázat, které
formy pomoci se při zpětném hodnocení ukazují jako úspěšné a které
nikoli.
Výstupy:
Studie/analýza v českém jazyce zpracovávající
zkušenost příjemce transformačních projektů v obecnější vodítko pro
metodologii české transformační spolupráce.
Doba trvání:
9 měsíců
Téma č. 12
Název:
Vztah zájmů a zásad v zahraniční politice, resp.
relace podpory dodržování lidských práv a zájmů státu v
obchodně-ekonomické oblasti
Charakteristika:
V současném pojetí zahraničně-politických priorit
demokratických států je neopominutelná - i když se objevuje v různé
intenzitě - podpora dodržování lidských práv. Univerzální pojetí
lidských práv a jejich obrana je obecně v demokratických systémech
vnímána jako výraz důvěryhodnosti a zásadovosti zahraniční
politiky. Tyto principy (zásady) zahraniční politiky státu nezřídka
implikují nejen podporu obecnou, deklarovanou, ale také aktivní a
přímou. Zmíněné státy uplatňují ovšem zároveň i své národní (či
lépe státní) koncepce či doktríny zájmů, kde téměř vždy stojí velmi
vysoko zájmy obchodně-ekonomické. Lze předpokládat, že souběžná
existence "zásad" a "zájmů" může v některých případech, ve vztazích
k určitým konkrétním zemím či teritoriím znamenat rozpor, konflikt.
Systémově patrně nelze tento druh konfliktu plně vyloučit ani při
sebelepším vyladění zahraničně-politického a obchodně-ekonomického
působení státu. Není však nutno chápat tento rozpor jako a priorní,
neboť není v zahraničně-politických vztazích demokratických zemí se
zeměmi porušujícími lidská práva přítomen nevyhnutelně,
automaticky, vždy ve stejné intenzitě a s potenciálem ohrozit buď
dodržování zásad nebo realizaci zájmů. Jeví se jako přínosné
zmapovat některé zvláště poučné konkrétní případy rozporů, resp.
konfliktů "zájmů" a "zásad" z dosavadní historie zahraniční
politiky ČR a rovněž v mezinárodním měřítku. Analýza jednotlivých
příkladů může vést k obecnějším závěrům, hlubšímu poznání vzniku
korelace "zájmů" a "zásad" a jejího skutečného dopadu.
Cíle:
§ Zmapovat typické případy skutečného či domnělého
rozporu/konfliktu mezi politikou v oblasti lidských práv a
obchodně-ekonomickými zájmy z dosavadní historie ČR (např. ve
vztahu k Číně/Tchaj-wanu, Iráku, Íránu, zemím Blízkého východu
atd.). Uvést podobné emblematické případy, ev. způsoby jejich
řešení ze zkušenosti jiných států.
§ Analyzovat hlavní společné charakteristiky a mechanismy
tohoto specifického druhu střetu zájmů.
§ Navrhnout základní teze strategie pro hlavní aktéry
zahraniční politiky ČR umožňující zlepšení koordinace, zefektivní
zahraničně-politického působení státu, resp. snížení negativních
vlivů (např. též eliminaci neopodstatněných, krátkodobě či
utilitárně motivovaných zásahů do zahraniční politiky).
Výstupy:
Studie/analýza v českém jazyce.
Doba trvání:
1 rok