Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Veřejná zakázka - vědecké projekty na rok 2007 (doplňkové kolo)

 

Zadání témat

Téma č. 1

Název:
Konkurující jurisdikce mezinárodních rozhodovacích orgánů

Stručná charakteristika:
Při projednávání tématu Komise OSN pro mezinárodní právo "Fragmentace mezinárodního práva" bylo konstatováno, že jurisdikce mezinárodních rozhodovacích orgánů se může překrývat a že expanze rozhodovacích orgánů může mít vliv na integritu mezinárodního práva.

Cíle:
Získat doplňující informace o oblastech, ve kterých se mohou překrývat jurisdikce některých mezinárodních rozhodovacích orgánů.

Výstup:
Studie v českém jazyce na výše uvedené téma v rozsahu přibližně 50 - 60 normovaných stran.

Doba trvání:
Maximálně jeden rok


Téma č. 2

Název:
Panství práva na mezinárodní úrovni

Stručná charakteristika:
Při projednávání tématu "Panství práva na národní a mezinárodní úrovni" v Šestém výboru Valného shromáždění OSN některé delegace zdůraznily důležitost definování konceptu "panství práva" a stanovení jeho rozsahu, zejm. na mezinárodní úrovni.

Cíle:
Získat doplňující informace o vývoji konceptu " panství práva" na mezinárodní úrovni, zejm. s využitím dokumentů OSN, Rady Evropy a některých dalších mezinárodních organizací.

Výstup:
Studie v českém jazyce na výše uvedené téma v rozsahu přibližně 50 - 60 normovaných stran.

Doba trvání:
Maximálně jeden rok


Téma č. 3

Název:
"Potřeba, předpoklady a podmínky pro vytvoření České obchodní rady (ČOR), vládní instituce pro zahraniční obchod a obchodní politiku, jako nezávislého zdroje doporučení, analýz, výzkumu a postgraduálního vzdělávání ."

Charakteristika:
V zemích srovnatelných s ČR existují nezávislé organizace (rady, kolegia, instituty, vzdělávací či výzkumné organizace, "think-tanky"), které vypracovávají doporučení pro vládu a napomáhají formulovat její stanoviska. Z evropských institucí lze například jmenovat švédskou Národní radu pro obchod Kommerskollegium nebo FINTRA ve Finsku. V ČR podobná instituce (kdysi existoval Institut zahraničního obchodu) chybí.

V podmínkách českého prostředí by mohly být prostřednictvím ČOR vytvořeny chybějící články systematického vytváření a shromažďování relevantních informací, výuky pro mladé ekonomické diplomaty (spojení ekonomické části DA a Exportní akademie), vedena odborná knihovna a soustředěna veškerá publikační činnost. Po vzoru švédské agentury by mohla být přes ČOR vedena administrace dovozních a vývozních licencí, posuzování dumpingových opatření, řešení otázek WTO, prosazování efektivního vnitřního trhu, SOLVIT, atd.

Základem projektu by měl být popis zkušeností z fungování obdobných institucí v zahraničí (3 - 5 příkladů ze zemí EU), vyhodnocení dopadů na formulace vládních stanovisek, spolupráce s jinými organizacemi a zejména náklady na udržení takové instituce v chodu (předpokládá se "kamenná" instituce).

Zpracovatel by se měl soustředit na hledání optimálního modelu tvorby a koordinace obchodní politiky, výzkumu, vývoje a také vzdělávání. Zejména je třeba se zaměřit na oblast nezávislých analýz a doporučení pro legislativu a exekutivu. Taková instituce by ležela mimo vliv státní správy, a proto by byla také vnímána jako "ochránce" zájmů podnikatelské veřejnosti.

Cíle:
Analyzovat podmínky pro vytvoření vládní instituce pro zahraniční obchod a obchodní politiku. Navrhnout doporučení a jmenovat klady a zápory pro vytvoření české instituce na základě získaných zkušeností ze zahraničí. Navrhnout optimální model pro ČR, strukturu orgánů a finanční náklady. Dále zjistit zájem podnikatelské veřejnosti formou dotazníku.

Doba trvání:
9 měsíců


Téma č. 4

Název:
Přenos kompetencí na nadnárodní úroveň v členských zemích EU

Stručná charakteristika:
Proces prohlubování evropské integrace je spojen s přenosem kompetencí na nadnárodní úroveň. Přenos pravomocí může být vnímán jak v kvantitativní (přidání nových pravomocí pro EU), tak i v kvalitativní rovině (změna způsobu výkonu stávajících pravomocí, tj. např. přechod z jednomyslnosti na hlasování kvalifikovanou většinou v Radě ministrů). V této souvislosti vyvstává problém konformity přenosu pravomocí s ústavními řády jednotlivých členských zemí..

Na základě stávajícího primárního práva ES/EU lze přenést kompetence řádným způsobem (změnou zakládajících smluv) podle čl. 48 Smlouvy o EU (SEU) nebo ve vymezených oblastech zjednodušeným způsobem, tzv. passerelle, podle čl. 42 SEU.

Smlouva o Ústavě pro Evropu (ÚS), která bude představovat výchozí základ pro další jednání o institucionální reformě EU, dále rozšiřuje možnosti přenosu kompetencí na nadnárodní úroveň, a to jak v kvantitativní (Doložka flexibility /čl. I-18 ÚS/), tak v kvalitativní rovině (Zjednodušený postup pro přijímání změn /čl. IV-444 ÚS/). Oproti stávajícím smlouvám však ÚS explicitně nezmiňuje jako předpoklad pro přenos kompetencí jeho soulad s ústavními předpisy členských zemí.

Cíle:
Studie by měla důsledně analyzovat ústavní systémy členských zemí EU ve vztahu k přenosu kompetencí na nadnárodní úroveň. V úvahu by měly být vzaty rozdíly mezi ústavními systémy starých členských zemí, ve kterých přenos kompetencí na úroveň ES/EU funguje již delší dobu, a nových členských zemí, pro které je tato problematika novum.

Přenos kompetencí na nadnárodní úroveň by měl být zkoumán rovněž z politického hlediska, a to zejména v souvislosti s výše uvedenými změnami, které obsahuje Smlouva o Ústavě pro Evropu a o kterých se s velkou pravděpodobností povede diskuse na mezivládní konferenci k nové smlouvě.

Výstup:
Studie/analýza s relevantní vypovídací hodnotou v českém jazyce.

Využití studie:
Studie by měla napomoci k formulaci a prosazování stanoviska ČR v rámci diskuse o institucionální reformě EU.

Doba trvání:
4 měsíce (čas ke zpracování studie je možno prodloužit v závislosti na rozhodnutí červnové Evropské rady o dalším postupu v institucionální reformě EU)


Téma č. 5

Název:
Reforma Společné zemědělské politiky, včetně zmapování a vyhodnocení modelů současně aplikovaných přímých plateb ve vybraných členských státech EU a jejich přechodu na "platbu na farmu" ještě před nástupem předsednictví ČR v EU v roce 2009

Stručná charakteristika:
ČR by měla v krátké době jasně artikulovat vizi svého rámcového přístupu k otázce budoucího modelu Společné zemědělské politiky EU a v jeho intencích přistupovat k hodnocení konkrétních elementů budoucí reformy, z nichž některé lze již nyní se značnou mírou jistoty anticipovat a o nichž se již začalo hovořit v souvislosti se současnými dílčími úpravami SZP.
Předkládaný vědecký projekt by měl pomoci ČR tento problém řešit a nabídnout možnosti vývoje různých scénářů včetně možných řešení pro ČR. Projekt by měl zohlednit skutečnost, že CZ PRES se bude nacházet mezi FR a SE PRES, tzn. konzervativní postoj FR k reformě SZP a i částečný vliv FR na budoucí CZ PŘES a vzít v úvahu postoj EK k této problematice ve světle neustálého vývoje a jednání s WTO, pozici liberálních zemí a nedořešeného UK rabatu v rámci vývoje finanční perspektivy 2007-2013.
Jedním z důležitých aspektů, které by ČR mohla využít je zmapování stávajících modelů aplikace přímých plateb a decouplingu (plateb oddělených od produkce) ve vybraných ČS EU (státy EU 15 + Malta a Slovinsko), které tento způsob v současné době aplikují nebo budou aplikovat do roku 2009. Tyto modely plateb by měly být nahrazeny plným (decouplovaným) systém plateb odtržených od produkce. Zmapování funkčnosti těchto modelů do roku 2009 by přineslo cenné poznatky pro CZ PRES, neboť reforma SZP jednou z priorit ČR. Rovněž by měl být zhodnocen přechod těchto zemí na tzv. platbu na farmu (SPS).

Cíle:
V rámci projektu artikulovat vizi možného přístupu ČR k otázce budoucího modelu Společné zemědělské politiky EU na dobu CZ PRES a v jeho intencích definovat a zhodnotit konkrétních elementy budoucí reformy.
Zohlednit hlavní prvky reformy, tzn. modulaci přímých plateb, decoupling a platbu na farmu, budoucnost systému SAPS (systém platby na ha) a jeho případné využití v EU, včetně citlivých komodit a definovat priority pro ČR, včetně pravděpodobnosti jejich realizace během CZ PRES.
Zmapovat a zanalyzovat systémy přímých plateb v zemědělství, aplikované v EU 15 + Maltě a Slovinsku, včetně vyhodnocení jejich funkčnosti, výhod a nevýhod ještě před nástupem CZ PRES. Zároveň u těchto zemí zhodnotit přechod z dosavadního systému přímých plateb na systém platby na farmu (SPS).

Výstup:
Souhrnný materiál viz. výše popsané cíle a stručná charakteristika, by měl zmapovat situaci tak, aby mohl být použit ještě před nástupem CZ PRES.

Doba trvání:
(max. 1 rok) Projekt by měl být dokončen během 1. pol. roku 2008


Téma č. 6

Název:
Hodnocení zapojení České republiky do rekonstrukce a stabilizace Iráku

Charakteristika:
V roce 2003 byl v Iráku koalicí mezinárodních sil svržen režim Saddáma Husajna. Česká republika se ve složité mezinárodně-politické situaci zařadila mezi podporovatele vojenské akce. Po pádu režimu se pak zapojila do poválečné rekonstrukce a stabilizace země. Česká republika pojala pomoc Iráku nejen jako akt solidarity, ale také jako investici do vztahů se znovuobjeveným, slibným strategickým partnerem.
Vůči Iráku uplatnila Česká republika relativně velkorysý, multidisciplinární a v dějinách české zahraniční rozvojové spolupráce bezprecedentní přístup, který jí v okruhu donorů získal respekt a renomé (např. projekty na záchranu iráckého kulturního dědictví). Ve spolupráci s novým Irákem Česká republika rovněž v roce 2004 začala poprvé uplatňovat v rámci systému své zahraniční rozvojové spolupráce novou metodu: transformační spolupráci. Nový nástroj se zaměřil na podporu demokracie a rozvoj občanské společnosti s využitím zkušeností, které Česká republika učinila při transformací všech oblastí života společnosti zejména v 90. letech minulého století.
Vláda ČR po pádu režimu Saddáma Husajna vyčlenila na rekonstrukci Iráku takřka 2 mld. Kč. Tyto prostředky byly využity na humanitární pomoc, působení polní nemocnice a vojenské policie, zapojení českých expertů do práce ORHA a CPA, vybavení a výcvik iráckých policistů, převoz a léčení iráckých dětí v České republice, poskytnutí zdravotnického zařízení iráckým nemocnicím, vzdělávací programy pro irácké studenty a odborníky v klíčových oblastech, projekty na záchranu iráckého kulturního dědictví i na podporu českých hospodářských subjektů působících v Iráku.

Cíle:
S využitím dostupných dat o objemu a formách poskytnuté pomoci analyzovat její efektivitu. Jakkoli je obtížné porovnat očekávání a výsledky či vůbec posoudit dopad pomoci na situaci v Iráku vzhledem k bezpečností situaci a složitým souvislostem mezi jednotlivými aktuálními faktory, mělo by být posouzeno následující:
1. Efektivita poskytování pomoci srovnáním objemu celkově vyčleněných finančních prostředků s objemem celkově poskytnuté pomoci; důležitou součástí měření efektivity je rovněž rychlost, pružnost, koherence a transparentnost rozhodovacího procesu (při definici potřeb, priorit a výběru projektů);
2. Veřejná percepce zapojení České republiky do rekonstrukce a stabilizace Iráku (mediální obraz);
3. Vnitropolitické a zahraničněpolitické souvislosti.

Výstupy:
Studie (analýza), resp. soubor studií (analýz) v českém jazyce se stručným hodnotícím úvodem a přílohou obsahující strukturované faktografický přehled poskytnuté pomoci v letech 2003 - 2005.

Doba trvání:
6 měsíců


Téma č. 7

Název:
Strategické partnerství vládního a nevládního sektoru v problematice podpory transformací, demokracie a lidských práv ve světě

Stručná charakteristika:
Cílem transformační spolupráce je - v rámci systému zahraniční pomoci - přispívat k tomu, aby probíhající či možné budoucí společenské a politické změny ve sledovaných zemích byly úspěšné a vedly k demokracii, stabilitě a právnímu státu. Prostředkem je vzdělávání, šíření informací a zkušeností s nenásilným odporem proti totalitnímu systému a s procesem společenské transformace. Transformační spolupráce se zaměřuje na prioritní země zahraniční politiky ČR.
Transformační spolupráce je založena na interakci s domácími subjekty občanské společnosti. V demokratických zemích i na půdě řady mezinárodních organizací je však nevládní sektor také samozřejmým účastníkem debaty o zahraniční politice, standardním zdrojem informací, zpětné vazby a nezávislé expertízy. Pro účel nastolení systematické komunikace vládních institucí se strukturami občanské společnosti v ČR se proto jeví potřebné vytvořit model strategického partnerství se subjekty občanské společnosti pro oblast podpory demokracie a lidských práv jako specifického segmentu zahraniční politiky. Přitom je nezbytné zvážit různá kritéria (právní), zahraniční zkušenosti, jakož i výhody a rizika spolupráce tohoto typu. Při této příležitosti se jeví účelné zpracovat také přehled (katalog) relevantních nevládních subjektů.

Cíle:
1. Analyzovat vzájemné působení vládního a nevládního sektoru v ČR v oblasti podpory demokracie a lidských práv ve světě, a to (a) v kontextu probíhající debaty o zapojování české veřejnosti do přípravy strategických dokumentů a (b) s využitím inspirace ze zemí s relevantní zkušeností a dobrým systémem zahraniční pomoci (např. Nizozemsko, Dánsko);
2. Na pozadí existujících modelů navrhnout (a) metody, (b) podmínky a formy spolupráce v dané oblasti vhodné pro ČR a (c) kritéria výběru partnerů; (d) posoudit výhody a rizika.
3. Zpracovat katalog subjektů občanské společnosti, které působí v ČR (a jsou relevantní z hlediska transformační spolupráce), s profilem a hodnocením jejich činnosti.

Výstupy:
1. Analýza interakce vládního a nevládního sektoru v ČR v zahraničně-politické oblasti podpory demokracie a lidských práv ve světě;
2. Návrh modelu "strategického partnerství" jako systému spolupráce subjektů občanské společnosti (nevládních organizací, think-tanků, akademických institucí aj.) a vlády (MZV) v oblasti podpory demokracie a lidských práv jako specifického segmentu zahraniční politiky.
3. Příloha: Katalog adeptů strategického partnerství (soubor kontaktů a informací o činnosti).

Doba trvání:
1 rok


Téma č. 8

Název:
Zapojení ČR do společné obchodní a rozvojové politiky EU vůči ECOWAS

Stručná charakteristika ECOWAS:
Jedním z nejaktivnějších ekonomických uskupení v oblasti subsaharské Afriky je ECOWAS (Economic Community of West African States, založeno 1975 se sídlem v Lagosu, Nigérie). Účastnickými zeměmi jsou Benin, Burkina Faso, Cape Verde, Pobřeží slonoviny, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Liberie, Mali, Niger, Nigerie, Senegal, Sierra Leone a Togo. EU prosazuje toto uskupení formou rozvojových programů a dává jej za vzor ostatním africkým ekonomickým organizacím. ECOWAS je přitom svým složením zajímavý jak z hlediska ekonomických možností jednotlivých členů, ale i z hlediska rozdílnosti jazykové a kulturní. V neposlední řadě je jednou z mála funkčních regulativních organizací ve vztahu k dovozům malých střelných zbraní v regionu. ČR by se měla více zapojovat do společných programů EU/ECOWAS, využít svých dobrých pozic např. v Nigérii, Guinea (aktivní česky mluvící absolventi), Guinea Bissau (česky mluvící absolventi), Mali (obchodní vyhlídky, stabilní země, již probíhá trilaterální projekt s Lucemburskem, probíhá dovoz Damašku z ČR), Burkina Faso (zájem o zpracování bavlny v ČR) a usilovat o pomyslné "prodloužení ruky" současných nadějných kontraktů v této zemi na ECOWAS. S ohledem na své reálné možnosti se pak zapojit do společných rozvojových projektů (event. alespoň usilovat o jejich úzkou koordinaci) EU vůči ECOWAS.
ECOWAS např. prezentoval program zaměřený na problém energetiky s hlavním tématem dostupnosti energií ve venkovských a příměstských oblastech na Rozvojovém fóru, které se konalo 22. 3. 2007 v Nairobi v rámci konference s tématem "Cílů tisíciletí".

Cíle:
- stručné a orientačně snadné zhodnocení dosavadní spolupráce mezi EU a ECOWAS (hospodářské a rozvojové);
- pojednání o vlivu ECOWAS na pozice jeho jednotlivých účastnických států;
- pojednání o regulační roli a vlivu ECOWAS na dovozy malých pěchotních palných zbraní do oblasti;
- pojednání o vnitřní problematice ECOWAS /rozdílnosti hospodářské, kulturní, náboženské apod. signatářských zemí/;
- zhodnocení dosavadní ekonomické spolupráce ČR s ECOWAS, jeho kvantifikace, přítomnost ČR v oblasti států ECOWAS;
- návrh dalšího postupu, hledání cest k aktivizaci oboustranně prospěšné (především ekonomické a rozvojové) spolupráce ČR s ECOWAS při zohlednění vztahů ČR k EU
- využití výhodné startovací pozice, kterou má ČR mezi " novými, ale i starými" ČS EU v oblasti západní Afriky

Výstup:
Souhrnný materiál o uplatnění společné obchodní politiky a rozvojové politiky EU ve vztazích ČR k ECOWAS - v písemné i elektronické podobě (CD)

Doba trvání:
max. 1 rok


Téma č. 9

Název
Působení práva Evropské unie v České republice

Stručná charakteristika
Výstupem projektu by měla být podrobná analýza možných účinků působení práva EU v rámci vnitrostátního právního řádu, a to s ohledem na praktické potřeby OKP/Kanceláře vládního zmocněnce ve třech základních rovinách:
(a) V rovině ústavní: Konstrukce vztahu práva EU a vnitrostátních právních řádů Soudní dvůr v souvislosti s aktuální judikaturou českého Ústavního soudu. V potaz by měly být brány zejména důsledky pro exekutivu, resp. zákonodárce - např. jakým způsobem ovlivňuje konstrukce přenesení pravomocí ČR na EU vzájemný vztah prezidenta republiky, Parlamentu a vlády? V širším kontextu by poznatky této části měly být využitelné i v diskusi ohledně osudu Evropské ústavní smlouvy - co například mělo přinést zrušení pilířové struktury EU?
(b) V rovině praktické aplikace práva: Zde by se měl projekt zaměřit především na vliv principů efektivity a rovnocennosti na procesní zakotvení uplatňování práva EU na vnitrostátní úrovni, spolu s požadavkem eurokonformního výkladu vnitrostátního práva. Předmětem této části by rovněž byl princip odpovědnosti členského státu za porušení práva Společenství popř. Unie.
(c) V rovině související se vstupem ČR do EU a s rozšiřováním EU: Projekt by se měl detailně zabývat aktuálními právními otázkami vyplývajícími ze vstupu ČR do EU, včetně jejich podrobné identifikace a nastínění řešení.

Cíle
Komplexně identifikovat aktuální otázky vztahu práva EU a vnitrostátního právního řádu a nastínit jejich možná řešení.

Výstup
Odborná studie - v písemné i elektronické podobě (předpokládaný rozsah cca 200 stran, s možným snížením rozsahu podle potřeby).

Doba trvání
Max. 1 rok (s možností prodloužení).


Téma č. 10

Název:
Regionální zahraniční politika Íránu v kontextu politické aktivizace šíitů na Blízkém východě

Stručná charakteristika:
Na Blízkém východě dochází k politické emancipaci šíitské komunity, což může ovlivnit výrazně i situaci v okolních arabských zemích. Patrná je větší aktivita šíitské menšiny v Egyptě i zemích Zálivu, jež je posilována současným demokratizačním hnutím a zájmem Západu. Role šíitského Hizbulláhu v libanonském politickém systému je velmi silná. Může se měnit i regionální postavení Íránu a jeho schopnost ovlivňovat vývoj v Iráku. Nejdůležitější pro stabilitu oblasti Blízkého východu bude především irácká šíitská komunita, která není vnitřně homogenní. Jednotlivé frakce mají různé zájmy a orientaci, což je podmíněno kulturně historickými souvislostmi.

Výstup by se měl zaměřit na detailní popsání a vysvětlení současné ideologie, činnosti, krátkodobých a dlouhodobých cílů šíitské konfesní komunity na Blízkém východě, především v Iráku, státech GCC, Egyptě a Libanonu. Popsány by měly být různé šíitské strany, frakce, skupiny i organizace, jež působí v arabském světě i diaspoře. Pozornost by měla být věnována i charitativní činnosti šíitských asociací. Očekáváme vysvětlení vztahů šíitských komunit k sunnitům, panarabismu.

Cíle:
Identifikovat cíle a prostředky zahraniční politiky Íránu v regionu Blízkého východu
- Analyzovat existující vazby mezi íránským režimem a šíitskými komunitami v regionu Blízkého východu, a to jak na mezivládní úrovni, tak i v neformální rovině s relevantními vlivnými skupinami či jednotlivci. Zhodnotit význam podpory, kterou íránský režim poskytuje spřáteleným skupinám a hnutím v regionu, a možností Íránu využít těchto skupin k prosazování vlastních zahraničně-politických cílů.
- Zmapovat islámsky orientované šíitské skupiny a jejich ideologie, včetně postavení a programových východisek hlavních proudů soudobého šíitského islámu, a to mj. v kontextu demokratizačních iniciativ a boje proti terorismu.
- Zhodnotit riziko přenesení sektářského konfliktu v Iráku do dalších oblastí, bezpečnostní hrozby vyplývající pro Evropu z případné eskalace sunnitsko-šíitského konfliktu a z eventuální radikalizace šíitských komunit muslimských přistěhovalců v Evropě.

Výstup:
Studie v rozsahu 100 stran

Doba trvání:
max. 1 rok


Téma č. 11

Název:
Implikace vstupu do EU pro Českou republiku

Stručná charakteristika :
Potřeba zpracování daného materiálu vyplývá ze stále častěji se opakujících požadavků zahraničních partnerů na obecná hodnocení implikací vstupu do EU na vývoj v ČR. Zájem těchto partnerů (v konkrétním případě z asijského regionu např. členských zemí ASEM, jistě však aktuální i u partnerů z jiných geografických oblastí) plyne z jejich vlastních politických úvah o možných politických, sociálních, ekonomických aj. reformách směřujících k postupné integraci. Odbor ASIE zjistil, že podobné obecnější hodnocení zatím nebylo zpracováno ani na MZV, ani Úřadem vlády (resp. jeho Eurocentrem); konkrétní resorty, vládní agentury (CzechInvest) nebo Eurocentrum zatím zaměřovaly odpověď na případné dotazy pouze na jednu z konkrétních oblastí ad hoc. Zkušenosti ČR mohou dotazujícím se zahraničním partnerům posloužit jako kladné či naopak záporné argumentu, pochopitelně při interpretaci podle partikulárních zájmů toho kterého zahraničního partnera.

Materiál by měl proto shrnout všechny oblasti rozsáhlého spektra, kde vstup do EU systémové implikace pro ČR přinesl. Každá z nich by pak měla být (zřejmě ve spolupráci s příslušnými resorty) v rozsahu několika stran stručně a fakticky popsána. I když se jedná o materiál pro de facto politickou prezentaci (nebo právě proto), měl by být prost hodnotících formulací, které by ve své podstatě negativně propagovaly EU či evropskou integraci a mohly být druhotně zneužity k propagandistické kritice EU nebo jejích jednotlivých členských zemí.

Cíle:
Připravit souhrnný objektivní faktografický materiál, využitelný v případě potřeby různými subjekty resp. delegacemi státní správy (případně též Parlamentu či KPR) při přípravě jednání se zahraničními partnery (na bilaterální i multilaterální scéně) zajímajícími se o zkušenosti nových členů EU se začleněním do evropského integrovaného prostoru a jeho rozhodovacích procesů. Materiál by byl k dispozici MZV, které by jej případně na žádost o podklady poskytovalo jiným resortům, s aktuálními politickými dodatky podle konkrétního zahraničního partnera. V případě účasti Úřadu vlády / Eurocentra na přípravě materiálu by byl tento případně k využití také pro ně.

Výstup:
Souhrnný materiál v rozsahu max. 100 stran v písemné a elektronické podobě.

Doba trvání:
do září 2007


Téma č. 12

Název:
Další rozšiřovaní EU

Stručná charakteristika:
Rozšiřováni je jednou z nejúspěšnějších politik Evropské unie. Je stále více zřejmé, že pouze co nejvíce sjednocená Evropa bude schopna čelit globálním výzvám 21. století. Rok 2006 znamenal úspěšné zakončení pátého rozšíření EU. 1.1.2007 přistoupily k Evropské unii Bulharsko a Rumunsko a rozšířily tak počet stávajících členských států na 27. Ukončení pátého rozšíření znamenalo zlomový bod v pohledu členských zemí EU na budoucnost rozšiřování. Nedostatečná připravenost Bulharska a Rumunska na vstup do EU vedla některé členské země v čele s Francií a Nizozemskem ke značně skeptickému pohledu na další rozšiřování. Stále častěji se operuje s termínem absorpční kapacity, jakožto s možným nový kritériem pro kandidátské země spolu s nutností vyřešení institucionální reformy před vstupem nových zemí do EU.
Na druhé straně Česká republika stejně jako většina nových členů EU velmi podporuje další rozšiřování EU. Z jejího pohledu jsou přístupová jednání jsou důležitým stimulem pro pokračování reformního procesu v kandidátských zemích. Především evropská perspektiva zemí západního Balkánu garantuje mírový vývoj v této potencionálně výbušné oblasti. Pokračují jednání o přistoupení Chorvatska, které by mohlo svojí poslední kapitolu uzavřít během českého předsednictví v Radě EU v prvním pololetí roku 2009. Zvláštní kapitolu je členství Turecka, se kterým byla na podzim roku 2005 otevřena přístupová jednání. Jeho případné členství v EU patří k nekontroverznějším plánům Unie. Nelze si ovšem nepovšimnout pozitivního vlivu přístupových jednání na transformační proces v zemi a na rostoucí strategickou důležitost Turecka pro EU jako celek.

Cíle:
Studie by měla důsledně analyzovat současnou diskusi a na základě provedeného výzkumu nastínit perspektivu dalšího rozšiřování EU. Rozšiřování EU bude jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU v prvním pololetí roku 2009. Z tohoto důvodu by se měla studie detailně zaměřit na postoje jednotlivých členských států k dalšímu rozšíření, s ohledem na jejich vlastní zájmy. Je nezbytné také důkladně zmapovat finanční, právní a politické důsledky ukončené páté vlny rozšíření, spolu s analýzou možných pozitivních i negativních aspektů rozšíření v budoucnosti. Důležitý je i odborný pohled na stále častěji využívaný termín absorpční kapacity a případnou nutnost institucionální reformy pro další rozšíření EU. Specifická kapitola by měla býti věnována případným dopadům přistoupení zemí západního Balkánu na stabilitu regionu a možné členství Turecka, jakožto první převážné muslimské země. Materiál by po svém vzniku mohl posloužit jako pro diplomaty podílejících se na předsednictví ČR v Radě EU.

Výstup:
Souhrnná studie/analýza v českém jazyce a patřičném rozsahu

Doba trvání:
12 měsíců


Téma č. 13

Název:
Česko-německé vztahy po vstupu ČR do EU ve světle veřejného mínění.
Od konfrontace ke kooperaci

Stručná charakteristika:
Výzkumu veřejného mínění jako jednoho z možných korektivů zahraniční politiky nebyla u nás dosud věnována žádoucí pozornost. V této oblasti je pro MZV ve stávajícím procesu evropské integrace zvlášť důležitý výzkum reflexe role Německa v postojích a názorech české společnosti. Projekt by měl v rámci diskursu česko-německých vztahů pokrývat zejména následující otázky:
- změny v historickém povědomí naší veřejnosti - nakolik dochází k posunům v rezonanci konfliktních témat minulosti (otázka platnosti tzv. Benešových dekretů, majetkoprávní pretenze sudetských Němců, idea Centra proti vyháněním atd.) v kontextu našeho současného vnímání Německa a jeho zahraniční politiky, resp. jeho role v Evropě;
- otázka národní identity a etnických stereotypů ve světle rozpadu konfrontačního vnímání SRN;
- místo SRN v komplexu zahraničněpolitických priorit ČR;
- deficity česko-německé spolupráce;
- dopad odstranění bariérového efektu hranic na česko-německé vztahy - zejména v oblasti prolínání obou národních prostředí v pohraničních oblastech.
Monitoring trendů veřejného mínění by se měl odehrávat v delším časovém prostoru (2 roky), mj. i vzhledem k nutnosti zmapování rezonance těchto problémů v kontextu působení integračních procesů v české společnosti.

Cíle:
S využitím empirických sociologických výzkumů zaznamenat hlavní trendy dynamiky utváření postojů a názorů české společnosti vůči SRN. Přispět k definici zájmů ČR vůči SRN v kontextu procesů evropské integrace a členství ČR v EU.

Výstup:
Přehledně strukturovaná práce ve formě sociologické analýzy nejaktuálnějších trendů veřejného mínění české společnosti a jejich posunů v nahlížení na česko-německé vztahy poslední doby v rozsahu 80-100 stran. Porovnání těchto trendů s dostupnými výsledky německých výzkumů.

Doba trvání:
24 měsíců. (2007-2008)




Téma č. 14

Název:
Porovnání podmínek pro vstup na trhy Číny a Indie

Stručná charakteristika:
V současné době uplatňují Čína a Indie vůči ostatním zemím a hospodářským blokům řadu ochranářských opatření, byrokratických a dalších specifických překážek. Čínský a indický trh tak fakticky zůstává uzavřen pro řadu českých služeb a výrobků, které mají dobré předpoklady se na trzích těchto zemí uplatnit. Chybí ucelená studie o současném stavu těchto opatření a predikce jejich vývoje do budoucna po vstupu obou zemí do WTO. Ač prvotně ekonomické téma, poslouží k celkové komparaci potenciálních možností a výhod pro uplatňování zahraničně-ekonomických zájmů ČR vůči těmto zemím.

Cíle:
Závěry z tohoto porovnání poslouží jako doprovodný argument pro další směřování resp. kapacitní rozložení bilaterálních diplomatických aktivit ČR vůči samotné Číně a Indii i vůči okolním zemím ve sféře jejich regionálního vlivu (zejména v případech, kde se přístup do podnikatelského prostředí obou zmíněných regionálních velmocí přes tyto sousední země ukáže pro ČR méně restriktivním a prakticky snazším). Závěry srovnání by měly současně dodat argumenty pro další politickou přípravu ČR jako individuálního aktéra i jako člena EU na možné střety zájmů mezi oběma konkurenčními regionálními mocnostmi - Čínou a Indií.

Výstup:
Studie v předpokládaném rozsahu do 100 stran textu pro MZV a další orgány státní správy

Doba trvání:
6 měsíců

.