Veřejná zakázka - vědecké projekty na rok 2007 (doplňkové kolo)
14.05.2007 / 15:23 | Aktualizováno: 20.03.2009 / 09:43
Zadání témat
Téma č. 1
Název:
Konkurující jurisdikce mezinárodních rozhodovacích
orgánů
Stručná charakteristika:
Při projednávání tématu Komise OSN pro mezinárodní
právo "Fragmentace mezinárodního práva" bylo konstatováno, že
jurisdikce mezinárodních rozhodovacích orgánů se může překrývat a
že expanze rozhodovacích orgánů může mít vliv na integritu
mezinárodního práva.
Cíle:
Získat doplňující informace o oblastech, ve kterých
se mohou překrývat jurisdikce některých mezinárodních rozhodovacích
orgánů.
Výstup:
Studie v českém jazyce na výše uvedené téma v
rozsahu přibližně 50 - 60 normovaných stran.
Doba trvání:
Maximálně jeden rok
Téma č. 2
Název:
Panství práva na mezinárodní úrovni
Stručná charakteristika:
Při projednávání tématu "Panství práva na národní a
mezinárodní úrovni" v Šestém výboru Valného shromáždění OSN některé
delegace zdůraznily důležitost definování konceptu "panství práva"
a stanovení jeho rozsahu, zejm. na mezinárodní úrovni.
Cíle:
Získat doplňující informace o vývoji konceptu "
panství práva" na mezinárodní úrovni, zejm. s využitím dokumentů
OSN, Rady Evropy a některých dalších mezinárodních organizací.
Výstup:
Studie v českém jazyce na výše uvedené téma v
rozsahu přibližně 50 - 60 normovaných stran.
Doba trvání:
Maximálně jeden rok
Téma č. 3
Název:
"Potřeba, předpoklady a podmínky pro vytvoření České
obchodní rady (ČOR), vládní instituce pro zahraniční obchod a
obchodní politiku, jako nezávislého zdroje doporučení, analýz,
výzkumu a postgraduálního vzdělávání ."
Charakteristika:
V zemích srovnatelných s ČR existují nezávislé
organizace (rady, kolegia, instituty, vzdělávací či výzkumné
organizace, "think-tanky"), které vypracovávají doporučení pro
vládu a napomáhají formulovat její stanoviska. Z evropských
institucí lze například jmenovat švédskou Národní radu pro obchod
Kommerskollegium nebo FINTRA ve Finsku. V ČR podobná instituce
(kdysi existoval Institut zahraničního obchodu) chybí.
V podmínkách českého prostředí by mohly být prostřednictvím ČOR vytvořeny chybějící články systematického vytváření a shromažďování relevantních informací, výuky pro mladé ekonomické diplomaty (spojení ekonomické části DA a Exportní akademie), vedena odborná knihovna a soustředěna veškerá publikační činnost. Po vzoru švédské agentury by mohla být přes ČOR vedena administrace dovozních a vývozních licencí, posuzování dumpingových opatření, řešení otázek WTO, prosazování efektivního vnitřního trhu, SOLVIT, atd.
Základem projektu by měl být popis zkušeností z fungování obdobných institucí v zahraničí (3 - 5 příkladů ze zemí EU), vyhodnocení dopadů na formulace vládních stanovisek, spolupráce s jinými organizacemi a zejména náklady na udržení takové instituce v chodu (předpokládá se "kamenná" instituce).
Zpracovatel by se měl soustředit na hledání optimálního modelu tvorby a koordinace obchodní politiky, výzkumu, vývoje a také vzdělávání. Zejména je třeba se zaměřit na oblast nezávislých analýz a doporučení pro legislativu a exekutivu. Taková instituce by ležela mimo vliv státní správy, a proto by byla také vnímána jako "ochránce" zájmů podnikatelské veřejnosti.
Cíle:
Analyzovat podmínky pro vytvoření vládní instituce
pro zahraniční obchod a obchodní politiku. Navrhnout doporučení a
jmenovat klady a zápory pro vytvoření české instituce na základě
získaných zkušeností ze zahraničí. Navrhnout optimální model pro
ČR, strukturu orgánů a finanční náklady. Dále zjistit zájem
podnikatelské veřejnosti formou dotazníku.
Doba trvání:
9 měsíců
Téma č. 4
Název:
Přenos kompetencí na nadnárodní úroveň v členských zemích
EU
Stručná charakteristika:
Proces prohlubování evropské integrace je spojen s
přenosem kompetencí na nadnárodní úroveň. Přenos pravomocí může být
vnímán jak v kvantitativní (přidání nových pravomocí pro EU), tak i
v kvalitativní rovině (změna způsobu výkonu stávajících pravomocí,
tj. např. přechod z jednomyslnosti na hlasování kvalifikovanou
většinou v Radě ministrů). V této souvislosti vyvstává problém
konformity přenosu pravomocí s ústavními řády jednotlivých
členských zemí..
Na základě stávajícího primárního práva ES/EU lze přenést kompetence řádným způsobem (změnou zakládajících smluv) podle čl. 48 Smlouvy o EU (SEU) nebo ve vymezených oblastech zjednodušeným způsobem, tzv. passerelle, podle čl. 42 SEU.
Smlouva o Ústavě pro Evropu (ÚS), která bude představovat výchozí základ pro další jednání o institucionální reformě EU, dále rozšiřuje možnosti přenosu kompetencí na nadnárodní úroveň, a to jak v kvantitativní (Doložka flexibility /čl. I-18 ÚS/), tak v kvalitativní rovině (Zjednodušený postup pro přijímání změn /čl. IV-444 ÚS/). Oproti stávajícím smlouvám však ÚS explicitně nezmiňuje jako předpoklad pro přenos kompetencí jeho soulad s ústavními předpisy členských zemí.
Cíle:
Studie by měla důsledně analyzovat ústavní systémy
členských zemí EU ve vztahu k přenosu kompetencí na nadnárodní
úroveň. V úvahu by měly být vzaty rozdíly mezi ústavními systémy
starých členských zemí, ve kterých přenos kompetencí na úroveň
ES/EU funguje již delší dobu, a nových členských zemí, pro které je
tato problematika novum.
Přenos kompetencí na nadnárodní úroveň by měl být zkoumán rovněž z politického hlediska, a to zejména v souvislosti s výše uvedenými změnami, které obsahuje Smlouva o Ústavě pro Evropu a o kterých se s velkou pravděpodobností povede diskuse na mezivládní konferenci k nové smlouvě.
Výstup:
Studie/analýza s relevantní vypovídací hodnotou v
českém jazyce.
Využití studie:
Studie by měla napomoci k formulaci a prosazování
stanoviska ČR v rámci diskuse o institucionální reformě EU.
Doba trvání:
4 měsíce (čas ke zpracování studie je možno
prodloužit v závislosti na rozhodnutí červnové Evropské rady o
dalším postupu v institucionální reformě EU)
Téma č. 5
Název:
Reforma Společné zemědělské politiky, včetně zmapování a
vyhodnocení modelů současně aplikovaných přímých plateb ve
vybraných členských státech EU a jejich přechodu na "platbu na
farmu" ještě před nástupem předsednictví ČR v EU v roce
2009
Stručná charakteristika:
ČR by měla v krátké době jasně artikulovat vizi
svého rámcového přístupu k otázce budoucího modelu Společné
zemědělské politiky EU a v jeho intencích přistupovat k hodnocení
konkrétních elementů budoucí reformy, z nichž některé lze již nyní
se značnou mírou jistoty anticipovat a o nichž se již začalo
hovořit v souvislosti se současnými dílčími úpravami SZP.
Předkládaný vědecký projekt by měl pomoci ČR tento problém
řešit a nabídnout možnosti vývoje různých scénářů včetně možných
řešení pro ČR. Projekt by měl zohlednit skutečnost, že CZ PRES se
bude nacházet mezi FR a SE PRES, tzn. konzervativní postoj FR k
reformě SZP a i částečný vliv FR na budoucí CZ PŘES a vzít v úvahu
postoj EK k této problematice ve světle neustálého vývoje a jednání
s WTO, pozici liberálních zemí a nedořešeného UK rabatu v rámci
vývoje finanční perspektivy 2007-2013.
Jedním z důležitých aspektů, které by ČR mohla využít je
zmapování stávajících modelů aplikace přímých plateb a decouplingu
(plateb oddělených od produkce) ve vybraných ČS EU (státy EU 15 +
Malta a Slovinsko), které tento způsob v současné době aplikují
nebo budou aplikovat do roku 2009. Tyto modely plateb by měly být
nahrazeny plným (decouplovaným) systém plateb odtržených od
produkce. Zmapování funkčnosti těchto modelů do roku 2009 by
přineslo cenné poznatky pro CZ PRES, neboť reforma SZP jednou z
priorit ČR. Rovněž by měl být zhodnocen přechod těchto zemí na tzv.
platbu na farmu (SPS).
Cíle:
V rámci projektu artikulovat vizi možného přístupu
ČR k otázce budoucího modelu Společné zemědělské politiky EU na
dobu CZ PRES a v jeho intencích definovat a zhodnotit konkrétních
elementy budoucí reformy.
Zohlednit hlavní prvky reformy, tzn. modulaci přímých plateb,
decoupling a platbu na farmu, budoucnost systému SAPS (systém
platby na ha) a jeho případné využití v EU, včetně citlivých
komodit a definovat priority pro ČR, včetně pravděpodobnosti jejich
realizace během CZ PRES.
Zmapovat a zanalyzovat systémy přímých plateb v zemědělství,
aplikované v EU 15 + Maltě a Slovinsku, včetně vyhodnocení jejich
funkčnosti, výhod a nevýhod ještě před nástupem CZ PRES. Zároveň u
těchto zemí zhodnotit přechod z dosavadního systému přímých plateb
na systém platby na farmu (SPS).
Výstup:
Souhrnný materiál viz. výše popsané cíle a stručná
charakteristika, by měl zmapovat situaci tak, aby mohl být použit
ještě před nástupem CZ PRES.
Doba trvání:
(max. 1 rok) Projekt by měl být dokončen během 1. pol. roku
2008
Téma č. 6
Název:
Hodnocení zapojení České republiky do rekonstrukce a
stabilizace Iráku
Charakteristika:
V roce 2003 byl v Iráku koalicí mezinárodních sil svržen
režim Saddáma Husajna. Česká republika se ve složité
mezinárodně-politické situaci zařadila mezi podporovatele vojenské
akce. Po pádu režimu se pak zapojila do poválečné rekonstrukce a
stabilizace země. Česká republika pojala pomoc Iráku nejen jako akt
solidarity, ale také jako investici do vztahů se znovuobjeveným,
slibným strategickým partnerem.
Vůči Iráku uplatnila Česká republika relativně velkorysý,
multidisciplinární a v dějinách české zahraniční rozvojové
spolupráce bezprecedentní přístup, který jí v okruhu donorů získal
respekt a renomé (např. projekty na záchranu iráckého kulturního
dědictví). Ve spolupráci s novým Irákem Česká republika rovněž v
roce 2004 začala poprvé uplatňovat v rámci systému své zahraniční
rozvojové spolupráce novou metodu: transformační spolupráci. Nový
nástroj se zaměřil na podporu demokracie a rozvoj občanské
společnosti s využitím zkušeností, které Česká republika učinila
při transformací všech oblastí života společnosti zejména v 90.
letech minulého století.
Vláda ČR po pádu režimu Saddáma Husajna vyčlenila na
rekonstrukci Iráku takřka 2 mld. Kč. Tyto prostředky byly využity
na humanitární pomoc, působení polní nemocnice a vojenské policie,
zapojení českých expertů do práce ORHA a CPA, vybavení a výcvik
iráckých policistů, převoz a léčení iráckých dětí v České
republice, poskytnutí zdravotnického zařízení iráckým nemocnicím,
vzdělávací programy pro irácké studenty a odborníky v klíčových
oblastech, projekty na záchranu iráckého kulturního dědictví i na
podporu českých hospodářských subjektů působících v Iráku.
Cíle:
S využitím dostupných dat o objemu a formách poskytnuté
pomoci analyzovat její efektivitu. Jakkoli je obtížné porovnat
očekávání a výsledky či vůbec posoudit dopad pomoci na situaci v
Iráku vzhledem k bezpečností situaci a složitým souvislostem mezi
jednotlivými aktuálními faktory, mělo by být posouzeno následující:
1. Efektivita poskytování pomoci srovnáním objemu celkově
vyčleněných finančních prostředků s objemem celkově poskytnuté
pomoci; důležitou součástí měření efektivity je rovněž rychlost,
pružnost, koherence a transparentnost rozhodovacího procesu (při
definici potřeb, priorit a výběru projektů);
2. Veřejná percepce zapojení České republiky do rekonstrukce
a stabilizace Iráku (mediální obraz);
3. Vnitropolitické a zahraničněpolitické souvislosti.
Výstupy:
Studie (analýza), resp. soubor studií (analýz) v
českém jazyce se stručným hodnotícím úvodem a přílohou obsahující
strukturované faktografický přehled poskytnuté pomoci v letech 2003
- 2005.
Doba trvání:
6 měsíců
Téma č. 7
Název:
Strategické partnerství vládního a nevládního sektoru v
problematice podpory transformací, demokracie a lidských práv ve
světě
Stručná charakteristika:
Cílem transformační spolupráce je - v rámci systému
zahraniční pomoci - přispívat k tomu, aby probíhající či možné
budoucí společenské a politické změny ve sledovaných zemích byly
úspěšné a vedly k demokracii, stabilitě a právnímu státu.
Prostředkem je vzdělávání, šíření informací a zkušeností s
nenásilným odporem proti totalitnímu systému a s procesem
společenské transformace. Transformační spolupráce se zaměřuje na
prioritní země zahraniční politiky ČR.
Transformační spolupráce je založena na interakci s domácími
subjekty občanské společnosti. V demokratických zemích i na půdě
řady mezinárodních organizací je však nevládní sektor také
samozřejmým účastníkem debaty o zahraniční politice, standardním
zdrojem informací, zpětné vazby a nezávislé expertízy. Pro účel
nastolení systematické komunikace vládních institucí se strukturami
občanské společnosti v ČR se proto jeví potřebné vytvořit model
strategického partnerství se subjekty občanské společnosti pro
oblast podpory demokracie a lidských práv jako specifického
segmentu zahraniční politiky. Přitom je nezbytné zvážit různá
kritéria (právní), zahraniční zkušenosti, jakož i výhody a rizika
spolupráce tohoto typu. Při této příležitosti se jeví účelné
zpracovat také přehled (katalog) relevantních nevládních
subjektů.
Cíle:
1. Analyzovat vzájemné působení vládního a nevládního sektoru
v ČR v oblasti podpory demokracie a lidských práv ve světě, a to
(a) v kontextu probíhající debaty o zapojování české veřejnosti do
přípravy strategických dokumentů a (b) s využitím inspirace ze zemí
s relevantní zkušeností a dobrým systémem zahraniční pomoci (např.
Nizozemsko, Dánsko);
2. Na pozadí existujících modelů navrhnout (a) metody, (b)
podmínky a formy spolupráce v dané oblasti vhodné pro ČR a (c)
kritéria výběru partnerů; (d) posoudit výhody a rizika.
3. Zpracovat katalog subjektů občanské společnosti, které
působí v ČR (a jsou relevantní z hlediska transformační
spolupráce), s profilem a hodnocením jejich činnosti.
Výstupy:
1. Analýza interakce vládního a nevládního sektoru
v ČR v zahraničně-politické oblasti podpory demokracie a lidských
práv ve světě;
2. Návrh modelu "strategického partnerství" jako systému
spolupráce subjektů občanské společnosti (nevládních organizací,
think-tanků, akademických institucí aj.) a vlády (MZV) v oblasti
podpory demokracie a lidských práv jako specifického segmentu
zahraniční politiky.
3. Příloha: Katalog adeptů strategického partnerství (soubor
kontaktů a informací o činnosti).
Doba trvání:
1 rok
Téma č. 8
Název:
Zapojení ČR do společné obchodní a rozvojové politiky EU
vůči ECOWAS
Stručná charakteristika ECOWAS:
Jedním z nejaktivnějších ekonomických uskupení v
oblasti subsaharské Afriky je ECOWAS (Economic Community of West
African States, založeno 1975 se sídlem v Lagosu, Nigérie).
Účastnickými zeměmi jsou Benin, Burkina Faso, Cape Verde, Pobřeží
slonoviny, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Liberie, Mali,
Niger, Nigerie, Senegal, Sierra Leone a Togo. EU prosazuje toto
uskupení formou rozvojových programů a dává jej za vzor ostatním
africkým ekonomickým organizacím. ECOWAS je přitom svým složením
zajímavý jak z hlediska ekonomických možností jednotlivých členů,
ale i z hlediska rozdílnosti jazykové a kulturní. V neposlední řadě
je jednou z mála funkčních regulativních organizací ve vztahu k
dovozům malých střelných zbraní v regionu. ČR by se měla více
zapojovat do společných programů EU/ECOWAS, využít svých dobrých
pozic např. v Nigérii, Guinea (aktivní česky mluvící absolventi),
Guinea Bissau (česky mluvící absolventi), Mali (obchodní vyhlídky,
stabilní země, již probíhá trilaterální projekt s Lucemburskem,
probíhá dovoz Damašku z ČR), Burkina Faso (zájem o zpracování
bavlny v ČR) a usilovat o pomyslné "prodloužení ruky" současných
nadějných kontraktů v této zemi na ECOWAS. S ohledem na své reálné
možnosti se pak zapojit do společných rozvojových projektů (event.
alespoň usilovat o jejich úzkou koordinaci) EU vůči ECOWAS.
ECOWAS např. prezentoval program zaměřený na problém
energetiky s hlavním tématem dostupnosti energií ve venkovských a
příměstských oblastech na Rozvojovém fóru, které se konalo 22. 3.
2007 v Nairobi v rámci konference s tématem "Cílů tisíciletí".
Cíle:
- stručné a orientačně snadné zhodnocení dosavadní
spolupráce mezi EU a ECOWAS (hospodářské a rozvojové);
- pojednání o vlivu ECOWAS na pozice jeho jednotlivých
účastnických států;
- pojednání o regulační roli a vlivu ECOWAS na dovozy malých
pěchotních palných zbraní do oblasti;
- pojednání o vnitřní problematice ECOWAS /rozdílnosti
hospodářské, kulturní, náboženské apod. signatářských zemí/;
- zhodnocení dosavadní ekonomické spolupráce ČR s ECOWAS,
jeho kvantifikace, přítomnost ČR v oblasti států ECOWAS;
- návrh dalšího postupu, hledání cest k aktivizaci
oboustranně prospěšné (především ekonomické a rozvojové) spolupráce
ČR s ECOWAS při zohlednění vztahů ČR k EU
- využití výhodné startovací pozice, kterou má ČR mezi "
novými, ale i starými" ČS EU v oblasti západní Afriky
Výstup:
Souhrnný materiál o uplatnění společné obchodní
politiky a rozvojové politiky EU ve vztazích ČR k ECOWAS - v
písemné i elektronické podobě (CD)
Doba trvání:
max. 1 rok
Téma č. 9
Název
Působení práva Evropské unie v České republice
Stručná charakteristika
Výstupem projektu by měla být podrobná analýza možných účinků
působení práva EU v rámci vnitrostátního právního řádu, a to s
ohledem na praktické potřeby OKP/Kanceláře vládního zmocněnce ve
třech základních rovinách:
(a) V rovině ústavní: Konstrukce vztahu práva EU a
vnitrostátních právních řádů Soudní dvůr v souvislosti s aktuální
judikaturou českého Ústavního soudu. V potaz by měly být brány
zejména důsledky pro exekutivu, resp. zákonodárce - např. jakým
způsobem ovlivňuje konstrukce přenesení pravomocí ČR na EU vzájemný
vztah prezidenta republiky, Parlamentu a vlády? V širším kontextu
by poznatky této části měly být využitelné i v diskusi ohledně
osudu Evropské ústavní smlouvy - co například mělo přinést zrušení
pilířové struktury EU?
(b) V rovině praktické aplikace práva: Zde by se měl projekt
zaměřit především na vliv principů efektivity a rovnocennosti na
procesní zakotvení uplatňování práva EU na vnitrostátní úrovni,
spolu s požadavkem eurokonformního výkladu vnitrostátního práva.
Předmětem této části by rovněž byl princip odpovědnosti členského
státu za porušení práva Společenství popř. Unie.
(c) V rovině související se vstupem ČR do EU a s rozšiřováním
EU: Projekt by se měl detailně zabývat aktuálními právními otázkami
vyplývajícími ze vstupu ČR do EU, včetně jejich podrobné
identifikace a nastínění řešení.
Cíle
Komplexně identifikovat aktuální otázky vztahu práva EU a
vnitrostátního právního řádu a nastínit jejich možná řešení.
Výstup
Odborná studie - v písemné i elektronické podobě
(předpokládaný rozsah cca 200 stran, s možným snížením rozsahu
podle potřeby).
Doba trvání
Max. 1 rok (s možností prodloužení).
Téma č. 10
Název:
Regionální zahraniční politika Íránu v kontextu politické
aktivizace šíitů na Blízkém východě
Stručná charakteristika:
Na Blízkém východě dochází k politické emancipaci šíitské
komunity, což může ovlivnit výrazně i situaci v okolních arabských
zemích. Patrná je větší aktivita šíitské menšiny v Egyptě i zemích
Zálivu, jež je posilována současným demokratizačním hnutím a zájmem
Západu. Role šíitského Hizbulláhu v libanonském politickém systému
je velmi silná. Může se měnit i regionální postavení Íránu a jeho
schopnost ovlivňovat vývoj v Iráku. Nejdůležitější pro stabilitu
oblasti Blízkého východu bude především irácká šíitská komunita,
která není vnitřně homogenní. Jednotlivé frakce mají různé zájmy a
orientaci, což je podmíněno kulturně historickými souvislostmi.
Výstup by se měl zaměřit na detailní popsání a vysvětlení současné ideologie, činnosti, krátkodobých a dlouhodobých cílů šíitské konfesní komunity na Blízkém východě, především v Iráku, státech GCC, Egyptě a Libanonu. Popsány by měly být různé šíitské strany, frakce, skupiny i organizace, jež působí v arabském světě i diaspoře. Pozornost by měla být věnována i charitativní činnosti šíitských asociací. Očekáváme vysvětlení vztahů šíitských komunit k sunnitům, panarabismu.
Cíle:
Identifikovat cíle a prostředky zahraniční politiky
Íránu v regionu Blízkého východu
- Analyzovat existující vazby mezi íránským režimem a
šíitskými komunitami v regionu Blízkého východu, a to jak na
mezivládní úrovni, tak i v neformální rovině s relevantními
vlivnými skupinami či jednotlivci. Zhodnotit význam podpory, kterou
íránský režim poskytuje spřáteleným skupinám a hnutím v regionu, a
možností Íránu využít těchto skupin k prosazování vlastních
zahraničně-politických cílů.
- Zmapovat islámsky orientované šíitské skupiny a jejich
ideologie, včetně postavení a programových východisek hlavních
proudů soudobého šíitského islámu, a to mj. v kontextu
demokratizačních iniciativ a boje proti terorismu.
- Zhodnotit riziko přenesení sektářského konfliktu v Iráku do
dalších oblastí, bezpečnostní hrozby vyplývající pro Evropu z
případné eskalace sunnitsko-šíitského konfliktu a z eventuální
radikalizace šíitských komunit muslimských přistěhovalců v
Evropě.
Výstup:
Studie v rozsahu 100 stran
Doba trvání:
max. 1 rok
Téma č. 11
Název:
Implikace vstupu do EU pro Českou republiku
Stručná charakteristika :
Potřeba zpracování daného materiálu vyplývá ze stále častěji
se opakujících požadavků zahraničních partnerů na obecná hodnocení
implikací vstupu do EU na vývoj v ČR. Zájem těchto partnerů (v
konkrétním případě z asijského regionu např. členských zemí ASEM,
jistě však aktuální i u partnerů z jiných geografických oblastí)
plyne z jejich vlastních politických úvah o možných politických,
sociálních, ekonomických aj. reformách směřujících k postupné
integraci. Odbor ASIE zjistil, že podobné obecnější hodnocení zatím
nebylo zpracováno ani na MZV, ani Úřadem vlády (resp. jeho
Eurocentrem); konkrétní resorty, vládní agentury (CzechInvest) nebo
Eurocentrum zatím zaměřovaly odpověď na případné dotazy pouze na
jednu z konkrétních oblastí ad hoc. Zkušenosti ČR mohou dotazujícím
se zahraničním partnerům posloužit jako kladné či naopak záporné
argumentu, pochopitelně při interpretaci podle partikulárních zájmů
toho kterého zahraničního partnera.
Materiál by měl proto shrnout všechny oblasti rozsáhlého spektra, kde vstup do EU systémové implikace pro ČR přinesl. Každá z nich by pak měla být (zřejmě ve spolupráci s příslušnými resorty) v rozsahu několika stran stručně a fakticky popsána. I když se jedná o materiál pro de facto politickou prezentaci (nebo právě proto), měl by být prost hodnotících formulací, které by ve své podstatě negativně propagovaly EU či evropskou integraci a mohly být druhotně zneužity k propagandistické kritice EU nebo jejích jednotlivých členských zemí.
Cíle:
Připravit souhrnný objektivní faktografický
materiál, využitelný v případě potřeby různými subjekty resp.
delegacemi státní správy (případně též Parlamentu či KPR) při
přípravě jednání se zahraničními partnery (na bilaterální i
multilaterální scéně) zajímajícími se o zkušenosti nových členů EU
se začleněním do evropského integrovaného prostoru a jeho
rozhodovacích procesů. Materiál by byl k dispozici MZV, které by
jej případně na žádost o podklady poskytovalo jiným resortům, s
aktuálními politickými dodatky podle konkrétního zahraničního
partnera. V případě účasti Úřadu vlády / Eurocentra na přípravě
materiálu by byl tento případně k využití také pro ně.
Výstup:
Souhrnný materiál v rozsahu max. 100 stran v písemné a
elektronické podobě.
Doba trvání:
do září 2007
Téma č. 12
Název:
Další rozšiřovaní EU
Stručná charakteristika:
Rozšiřováni je jednou z nejúspěšnějších politik
Evropské unie. Je stále více zřejmé, že pouze co nejvíce sjednocená
Evropa bude schopna čelit globálním výzvám 21. století. Rok 2006
znamenal úspěšné zakončení pátého rozšíření EU. 1.1.2007
přistoupily k Evropské unii Bulharsko a Rumunsko a rozšířily tak
počet stávajících členských států na 27. Ukončení pátého rozšíření
znamenalo zlomový bod v pohledu členských zemí EU na budoucnost
rozšiřování. Nedostatečná připravenost Bulharska a Rumunska na
vstup do EU vedla některé členské země v čele s Francií a
Nizozemskem ke značně skeptickému pohledu na další rozšiřování.
Stále častěji se operuje s termínem absorpční kapacity, jakožto s
možným nový kritériem pro kandidátské země spolu s nutností
vyřešení institucionální reformy před vstupem nových zemí do EU.
Na druhé straně Česká republika stejně jako většina nových
členů EU velmi podporuje další rozšiřování EU. Z jejího pohledu
jsou přístupová jednání jsou důležitým stimulem pro pokračování
reformního procesu v kandidátských zemích. Především evropská
perspektiva zemí západního Balkánu garantuje mírový vývoj v této
potencionálně výbušné oblasti. Pokračují jednání o přistoupení
Chorvatska, které by mohlo svojí poslední kapitolu uzavřít během
českého předsednictví v Radě EU v prvním pololetí roku 2009.
Zvláštní kapitolu je členství Turecka, se kterým byla na podzim
roku 2005 otevřena přístupová jednání. Jeho případné členství v EU
patří k nekontroverznějším plánům Unie. Nelze si ovšem nepovšimnout
pozitivního vlivu přístupových jednání na transformační proces v
zemi a na rostoucí strategickou důležitost Turecka pro EU jako
celek.
Cíle:
Studie by měla důsledně analyzovat současnou
diskusi a na základě provedeného výzkumu nastínit perspektivu
dalšího rozšiřování EU. Rozšiřování EU bude jednou z priorit
českého předsednictví v Radě EU v prvním pololetí roku 2009. Z
tohoto důvodu by se měla studie detailně zaměřit na postoje
jednotlivých členských států k dalšímu rozšíření, s ohledem na
jejich vlastní zájmy. Je nezbytné také důkladně zmapovat finanční,
právní a politické důsledky ukončené páté vlny rozšíření, spolu s
analýzou možných pozitivních i negativních aspektů rozšíření v
budoucnosti. Důležitý je i odborný pohled na stále častěji
využívaný termín absorpční kapacity a případnou nutnost
institucionální reformy pro další rozšíření EU. Specifická kapitola
by měla býti věnována případným dopadům přistoupení zemí západního
Balkánu na stabilitu regionu a možné členství Turecka, jakožto
první převážné muslimské země. Materiál by po svém vzniku mohl
posloužit jako pro diplomaty podílejících se na předsednictví ČR v
Radě EU.
Výstup:
Souhrnná studie/analýza v českém jazyce a patřičném
rozsahu
Doba trvání:
12 měsíců
Téma č. 13
Název:
Česko-německé vztahy po vstupu ČR do EU ve světle veřejného
mínění.
Od konfrontace ke kooperaci
Stručná charakteristika:
Výzkumu veřejného mínění jako jednoho z možných korektivů
zahraniční politiky nebyla u nás dosud věnována žádoucí pozornost.
V této oblasti je pro MZV ve stávajícím procesu evropské integrace
zvlášť důležitý výzkum reflexe role Německa v postojích a názorech
české společnosti. Projekt by měl v rámci diskursu česko-německých
vztahů pokrývat zejména následující otázky:
- změny v historickém povědomí naší veřejnosti - nakolik
dochází k posunům v rezonanci konfliktních témat minulosti (otázka
platnosti tzv. Benešových dekretů, majetkoprávní pretenze
sudetských Němců, idea Centra proti vyháněním atd.) v kontextu
našeho současného vnímání Německa a jeho zahraniční politiky, resp.
jeho role v Evropě;
- otázka národní identity a etnických stereotypů ve světle
rozpadu konfrontačního vnímání SRN;
- místo SRN v komplexu zahraničněpolitických priorit ČR;
- deficity česko-německé spolupráce;
- dopad odstranění bariérového efektu hranic na česko-německé
vztahy - zejména v oblasti prolínání obou národních prostředí v
pohraničních oblastech.
Monitoring trendů veřejného mínění by se měl odehrávat v
delším časovém prostoru (2 roky), mj. i vzhledem k nutnosti
zmapování rezonance těchto problémů v kontextu působení
integračních procesů v české společnosti.
Cíle:
S využitím empirických sociologických výzkumů zaznamenat
hlavní trendy dynamiky utváření postojů a názorů české společnosti
vůči SRN. Přispět k definici zájmů ČR vůči SRN v kontextu procesů
evropské integrace a členství ČR v EU.
Výstup:
Přehledně strukturovaná práce ve formě sociologické
analýzy nejaktuálnějších trendů veřejného mínění české společnosti
a jejich posunů v nahlížení na česko-německé vztahy poslední doby v
rozsahu 80-100 stran. Porovnání těchto trendů s dostupnými výsledky
německých výzkumů.
Doba trvání:
24 měsíců. (2007-2008)
Téma č. 14
Název:
Porovnání podmínek pro vstup na trhy Číny a
Indie
Stručná charakteristika:
V současné době uplatňují Čína a Indie vůči
ostatním zemím a hospodářským blokům řadu ochranářských opatření,
byrokratických a dalších specifických překážek. Čínský a indický
trh tak fakticky zůstává uzavřen pro řadu českých služeb a výrobků,
které mají dobré předpoklady se na trzích těchto zemí uplatnit.
Chybí ucelená studie o současném stavu těchto opatření a predikce
jejich vývoje do budoucna po vstupu obou zemí do WTO. Ač prvotně
ekonomické téma, poslouží k celkové komparaci potenciálních
možností a výhod pro uplatňování zahraničně-ekonomických zájmů ČR
vůči těmto zemím.
Cíle:
Závěry z tohoto porovnání poslouží jako doprovodný argument
pro další směřování resp. kapacitní rozložení bilaterálních
diplomatických aktivit ČR vůči samotné Číně a Indii i vůči okolním
zemím ve sféře jejich regionálního vlivu (zejména v případech, kde
se přístup do podnikatelského prostředí obou zmíněných regionálních
velmocí přes tyto sousední země ukáže pro ČR méně restriktivním a
prakticky snazším). Závěry srovnání by měly současně dodat
argumenty pro další politickou přípravu ČR jako individuálního
aktéra i jako člena EU na možné střety zájmů mezi oběma
konkurenčními regionálními mocnostmi - Čínou a Indií.
Výstup:
Studie v předpokládaném rozsahu do 100 stran textu
pro MZV a další orgány státní správy
Doba trvání:
6 měsíců