Téma č. 13

Název:
Fotodokumentace českých kulturních památek v teritoriu USA

Stručná charakteristika:
Po listopadu 1989 se ČR snaží vytvářet podmínky pro to, aby byla zařazena mezi vyspělé demokratické země. Neoddělitelnou součástí této transformace je i změna v přístupu ke svým kulturním hodnotám, a to nejen na území ČR, ale i ve světě. V důsledku skutečnosti, že na území USA dnes žije přes 1,6 mil. osob s českým původem (z celkově odhadovaných cca 2,2 - 2,5 mil. na celém světě), je v teritoriu USA roztroušeno množství nemovitých, často unikátních kulturních památek. Některé z nich jsou na seznamu národních, státních či městských kulturních památek USA (dle evidence AMER a ZÚ Washington se jedná o 13 národních a státních památek), v naprosté většině však zůstávají americké i české širší veřejnosti naprosto neznámy, přestože ve většině představují cenný doklad o životě a činnosti Čechů v USA. Navíc mnohým z těchto památek - unikátních architektonických objektů, původních českých čtvrtí a ulic, hřbitovů, pomníků atd. - hrozí postupný zánik (nejlépe to dokládá osud domu A. Dvořáka v New Yorku, který byl zbourán).

MZV ČR se již v minulosti ujalo úkolu zdokumentovat tyto památky, v první fázi ve formě soupisu - výsledkem tohoto grantu MZV ČR byl rozsáhlý soupis několika set památek, čímž se ČR zařadila mezi několik málo etnik na světě (podobné soupisy systematicky pořizuje jen židovské a německé etnikum). Na tento soupis by měl logicky navazovat další krok, a to postupné pořízení fotodokumentace alespoň nejvýznamnějších kulturních památek.

Cíle:
Pořídit fotografickou dokumentaci nejvýznamnějších nemovitých kulturních památek vztahujících se k životu a činnosti Čechů v USA. Výběr fotografií lze v budoucnu využít i pro putovní výstavy (např. GK LA již předběžně vyjádřilo zájem o její uspořádání). Projekt může posloužit i jako silný argument, že ČR jako jedna z mála zemí ve světě systematicky pečuje o své kulturní hodnoty nacházející se mimo území vlastního státu.

Výstup:
Fotografická dokumentace (cca 100 objektů)

Doba trvání:
3 roky

---

Téma č. 14

Název:
Diplomatické styky Československa se zeměmi Latinské Ameriky v meziválečném období

Stručná charakteristika:
Po ustavení samostatného československého státu v roce 1918 postupně docházelo k navazování diplomatických styků se zeměmi Latinské Ameriky, přičemž s mnohými státy zmíněného regionu byly vzájemné vztahy natolik korektní a vřelé, že v mnohých případech vyvrcholily uznáním Benešovy exilové vlády v průběhu 2. světové války. V některých zemích LA působily na vysokých diplomatických postech až do roku 1948 známé osobnosti československého o politického a kulturního života. Úspěšně se rozvíjela obchodní spolupráce a značky jako Škoda nebo ČKD byly známé téměř v celé oblasti. Průvodním jevem období 20. a 30. let minulého století byla silná vlna emigrace z Československa do Jižní Ameriky a založení početných krajanských komunit, například v Argentině.

Cíle:
Zachytit a vyhodnotit vývoj vztahů mezi ČSR a jednotlivými zeměmi Latinské Ameriky (a mezi ČSR a LA jako celkem) mezi rokem 1918 a 1945 a jejich přínos pro rozvoj obchodní, kulturní, krajanské aj. spolupráce. Předpokládá se spolupráce s Institutem iberoamerických studií v Praze a s odbornými pracovišti na příslušných fakultách Univerzity Karlovy.

Výstup:
Studie v rozsahu cca 50 - 70 stran pro interní využití na MZV, zejména pro potřeby odboru amerických států. Vedlejším produktem bude počítačově zpracovaný soupis pramenů k tématu.

Doba trvání:
2 roky

---

Téma č. 15

Název:
Internacionalizace projevů terorismu ve Střední Asii (bývalé sovětské republiky)

Stručná charakteristika:
V 90. letech minulého i na počátku tohoto století se v zemích střední Asie objevil terorismus, do té doby zde prakticky neznámý. Teroristé se pohybují po celém regionu, útoky byly zaměřeny zatím jen vnitřně - v rámci regionu hlavní aktivity byly v Uzbekistánu, v Taškentu, proti nejvyšším představitelům a vládám některých států, proti ozbrojeným složkám různých úrovní, proti diplomatickým misím některých zemí i proti bezbrannému civilnímu obyvatelstvu. Jsou jednoznačně spojovány s radikálním islámem, " normální" představitelé islámského duchovenstva je odsuzují stejně rozhořčeně jako sekulární veřejnost a osobnosti.
Jsou spojovány s fanatickými náboženskými hnutími a skupinami a zdroje jejich financování zřejmě souvisí mj. s ilegálním obchodem s drogami - prý 70% výroby heroinu je v Afghánistánu a jeho rozhodující část tranzituje právě přes země Střední Asie….
Kulturně a historicky Centrální Asie zahrnuje jiné území než jen bývalé středoasijské sovětské republiky - část Pákistánu, Afghánistánu, Íránu, Číny, mezi členy Al Kajdá jsou Uzbeci a Tádžici atd., proto velmi snadno dochází k prolínání názorů, probíhá školení středoasijských skupin na území na jihu a potenciál společného postupu v teroristických akcích nelze vyloučit.
Kořeny terorismu a fundamentalismu v regionu a problém internacionalizace terorismu ve smyslu známého hesla "teroristé všech zemí, spojte se" je to, co by měla tato práce posoudit.
Samostatným důležitým problémem práce by mělo být financování jejich aktivit, které je založeno především na nezákonné činnosti, zejména na obchodu s drogami.

Cíle:
Na základě výše uvedeného rozboru analyzovat potenciální konkrétní nebezpečí pro ČR (resp. EU) v několika horizontech:
- přímo - ohrožení ČR a českých občanů přímými útoky
- přímo - trestná činnost spojená zejména s drogami, ale i s migrací

Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu nejméně 50 stran, zpracovaná pro eventuální pozdější překlad do angličtiny, vhodné prezentovat na některém mezinárodním fóru..

Doba pro zpracování:
Nejdéle 6 měsíců

---

Téma č. 16

Název:
Voda jako fenomén mezinárodní politiky na Blízkém východě

Stručná charakteristika:
Mezi strategické přírodní zdroje patří na Blízkém východě vedle ropy a plynu zejména voda. Její nedostatek a s ním související sdílení omezených vodních zdrojů vedou často k hraničním i širším regionálním rozporům či dokonce konfliktům.
Klíčovou oblast zájmu představují aktuální a budoucí rozmístění zdrojů a zásob vody a dopady na mezinárodně-politické dění v regionu Blízkého východu. Do okruhu otázek patří i role a působení mezinárodních a regionálních organizací, které se zabývají danou problematikou. Výstup by měl, kromě stručného zmapování problémových oblastí, zahrnovat střednědobý výhled sdílení vody, relevantní právní analýzu závažných otázek a dále i návrh možných podnikatelských příležitostí českých firem a zapojení českých odborníků v sektoru vodního hospodaření v regionu Blízkého východu.

Cíle:
Vymezit oblasti, v nichž nedostatek vody má či v budoucnu bude mít mezinárodně-politické dopady. Navrhnout další zapojení českých podnikatelských a odborných kapacit ve sféře hydrogeologie, vodní hospodaření apod.

Výstup:
studie v rozsahu do 100 stran rozčleněná do kapitol věnovaných jednotlivým problémovým oblastem s dalším vnitřním dělením podle výše uvedené charakteristiky a cílů projektu

Doba trvání:
6 až 12 měsíců

---

Téma č. 17

Název:
Energetická závislost Evropy a její odraz v mezinárodních vztazích

Stručná charakteristika:
Evropa je energeticky (ropa, plyn) ve značné míře závislá na více či méně nestabilních regionech. Úkolem práce je jednak popsat aktuální stav nabídky a poptávky, aktuální realizované i plánované trasy produktovodů a jejich závislosti na politické situaci, jednak ukázat, jakým způsobem realizují svůj vliv zdrojové oblasti, jak funguje jejich interakce s hlavními cílovým státy i integracemi, s jakým vývojem může Evropa a ČR zvláště počítat a jak je možné z hlediska ČR jej ovlivnit.
Materiál bude navazovat na předchozí výzkumný úkol RB 7/10/01 Ruské produktovody a střední Evropa s tím, že stručně popíše celou situaci a upřesní vývoj tam, kde předchozí úkol jen předvídal nebo věc nechal otevřenu.

Cíle:
Poskytnout zahraniční službě a relevantním vnitřním subjektům ČR komplexní pohled na vzájemně se prolínající a ovlivňující ekonomicko-strategicko-politické prostředí a definovat východiska pro směřování relevantních subjektů ČR.

Výstup:
Materiál 150 stran (v případě použití neveřejných info možno i v neveřejné podobě) vč. aktuální mapy produktovodů a grafů

Doba trvání:
9 měsíců

---

Téma č. 18

Název:
Mezinárodně-právní aspekty arabsko-izraelského konfliktu

Stručná charakteristika:
Problematika arabsko-izraelského konfliktu tradičně zaujímá jedno z předních míst na mezinárodních fórech. Mnohé související otázky jsou politizovány, aniž by byla důkladně známa a analyzována jejich právní podstata.

Vědecký projekt by měl obsahovat právní definice a výklad užívaných pojmů (např. okupace, právo na sebeobranu, disputed vs. occupied territories), rezolucí OSN a rozhodnutí dalších mezinárodních institucí (MSD).

Součástí výstupu z projektu by měly být konkrétní dopady na mezinárodně-právní závazky ČR, popřípadě i implikace pro možnosti a limity zahraniční politiky ČR.

Cíle:
Analýza a zhodnocení soudobých mezinárodně-právních aspektů arabsko-izraelského konfliktu a závazků ČR z nich vyplývajících pro potřeby právních i politických odborů MZV ČR.

Výstup:
Analytický materiál v rozsahu cca 100 stran sloužící jako podklad pro tvorbu zahraniční politiky ČR ve vztahu k blízkovýchodnímu regionu.

Doba trvání:
1 rok

---

Téma č. 19

Název:
Mezinárodněprávní postavení Lichtenštejnského knížectví a jeho občanů v průběhu druhé světové války a bezprostředně po ní

Stručná charakteristika:
Účelem vědeckého projektu je blíže dokumentovat vývoj mezinárodního postavení Lichtenštejnského knížectví a jeho občanů ve světle pravidel mezinárodního práva, zejm. v období 2. světové války a bezprostředně po ní.

Cíle:
Získat doplňující informace o vývoji mezinárodního postavení Lichtenštejnského knížectví a jeho občanů ve 20. století ve světle pravidel mezinárodního práva.

Výstup:
Studie v českém jazyce na výše uvedené téma v rozsahu přibližně 50 - 60 normovaných stran.

Doba trvání:
Maximálně jeden rok

---

Téma č. 20

Název:
Právní úprava postavení Evropských společenství a Evropské unie jako subjektů sui generis, jejich organizační struktura a změny institucionálního rámce ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu

Stručná charakteristika:

V české odborné literatuře dosud chybí komplexní teoretické zpracování základních pojmů komunitárního práva ve vztahu k právní povaze Evropských společenství (ES) a Evropské unie (EU) jako subjektů (mezinárodního práva) sui generis a jejich zvláštní organizační struktuře. Je třeba zejména objasnit některé základní prvky Evropských společenství a jejich začlenění do Evropské unie, včetně rozdělení EU na tři pilíře (ES, SZBP a SVV) a tomu odpovídající vymezení pravomocí. Dále je třeba pojednat o nejvýznamnějších pojmech jako je pravomoc a působnost ES a jejich orgánů, přenesení pravomoci členskými státy na ES a výkon těchto pravomocí, vymezení vnitřních a vnějších pravomocí ES, právní subjektivita jednotlivých orgánů ES/EU a mezinárodněprávní subjektivita Evropské unie, případně rozpracovat další související otázky.
V souvislosti s pojednáním o pravomocích ES je rovněž žádoucí zpracovat úpravu přenosu pravomocí na základě čl. 10a Ústavy ČR a její důsledky pro ústavní pořádek ČR, v neposlední řadě s ohledem na problematiku státní suverenity ČR a možnosti kontroly ústavnosti právních předpisů ES/EU Ústavním soudem ČR.
S ohledem na změny, které by ve shora uvedených oblastech měla přinést Smlouva o Ústavě pro Evropu (poslední znění textu viz dokument CIG 87/04 ze dne 6.8.2004), je rovněž třeba provést srovnání navrhované nové úpravy (např. v oblasti vymezení pravomocí či tzv. pilířové struktury EU) se současným stavem.

Cíle:
- Teoretické vymezení základních pojmů ve vztahu k institucionální struktuře ES/EU a činnosti jejich orgánů v rámci pravomocí svěřených Smlouvou o ES, resp. Smlouvou o EU.
- Pojednání o aktuálních otázkách přenosu pravomocí na orgány EU v souvislosti s přistoupením ČR k EU a dopadech na ústavní pořádek ČR;
- Analýza změn v předmětných oblastech, jak jsou navrhovány ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu.
Pozn.: V rámci poměrně široce vymezeného tématu lze v případě potřeby rovněž doporučit jeho zúžení a zaměření pouze na jednu ze shora uvedených problematik.

Výstup:
Studie v českém jazyce zahrnující shora uvedené cíle ve vztahu k právní úpravě postavení Evropských společenství a Evropské unie jako subjektů sui generis, jejich organizační struktuře a změnám institucionálního rámce ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu (v rozsahu cca 40-50 stran).

Doba trvání:
Maximálně devět měsíců.

---

Téma č. 21

Název:
Následky porušení práva ES/EU pro ČR jako členský stát EU a pro fyzické a právnické osoby jako adresáty přímo použitelných komunitárních předpisů (včetně problematiky odpovědnosti členského státu za škodu způsobenou jednotlivci)

Stručná charakteristika:
Po přistoupení ČR k EU vyvstala potřeba komplexně zpracovat problematiku případných následků za neplnění závazků vyplývajících pro ČR z členství v EU. Práva a povinnosti členských států (resp. v některých případech fyzických a právnických osob) přitom nezakládají pouze právní akty přijímané v rámci tzv. I. pilíře EU (tj. v mezích pravomocí svěřených orgánům EU na základě Smlouvy o ES), ale také akty přijímané na základě příslušných ustanovení o Společné zahraniční a bezpečnostní politice dle Hlavy V Smlouvy o EU (např. nařízení Rady k provedení společného postoje, které stanoví sankce hospodářské povahy vůči třetím státům).
Kromě následků neplnění závazků pro ČR jako členský stát může mít praktický význam rovněž problematika protiprávního jednání jednotlivců, včetně úpravy sankčního postihu za takové jednání, či naopak podmínky pro vznik nároku fyzické nebo právnické osoby na náhradu škody vůči ČR jako členskému státu odpovědnému za nesplnění určité povinnosti stanovené komunitárním právem.
Shora uvedené problémové okruhy zahrnují nejen procesní dimenzi (řízení o porušení povinnosti členským státem dle čl. 226 a násl. Smlouvy o ES), ale rovněž aspekty hmotněprávní, jako např. problematiku výkladu čl. 36 Listiny základních práv a svobod (právo na soudní ochranu a náhradu škody) Ústavním soudem ČR a otázky spojené s tzv. "euronovelou" zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění.
S navrhovaných tématem dále částečně souvisí uplatňování sankčního mechanismu zakotveného v čl. 7 Smlouvy o EU (porušení zásad demokratického právního státu).

Cíle:
Charakteristika a systematické roztřídění možných následků porušení práva ES/EU pro ČR jako členský stát EU a pro fyzické a právnické osoby, se zaměřením na shora uvedené hlavní problémové okruhy. Výstup navrhovaného projektu by měl obsahovat doporučení pro orgány moci zákonodárné a výkonné s cílem minimalizovat rizika porušení závazků vyplývajících v členství v EU, a dále by mohl sloužit jako vodítko pro postup správních orgánů a soudů v jednotlivých případech porušení povinností stanovených komunitárním právem, aniž by však jeho účelem bylo jakékoliv zasahování do nezávislosti justice.
Přestože jsou problematické okruhy navrhovaného projektu vymezeny značně široce, neměla by výsledná studie být pouze teoretickým pojednáním, ale měla by rovněž obsahovat praktické příklady v kontextu výkonu státní správy a soudnictví v ČR.

Výstup:
Studie v českém jazyce o následcích porušení práva ES/EU pro ČR jako členský stát EU a pro fyzické a právnické osoby jako adresáty přímo použitelných komunitárních předpisů (v rozsahu cca 30-40 stran).

Doba trvání:
maximálně 9 měsíců

---

Téma č. 22

Název:
Význam judikatury Soudního dvora ES v právním řádu ČR a role vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem ES a Soudem prvního stupně

Stručná charakteristika:
Význam soudních rozhodnutí (nejen nadnárodních soudních institucí) je v České republice neustále velmi podceňován. Více než dobře to ilustruje usnesení Nejvyššího soudu ČR
z 26. srpna 2003 (25 Cdo 789/2003), kde k závaznosti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva NS poznamenal, že " [tato rozhodnutí] nemají povahu precedentu a jsou závazná pouze pro strany konkrétního případu". Otázkou je, zda by stejný názor NS zastával
i v případě rozhodnutí Soudního dvora ES. Zde podle rozvinuté judikatury tohoto soudu může členský stát odpovídat jednotlivci za škodu, pokud (za splnění dalších podmínek), aplikující orgány nerespektují jeho ustálenou judikaturu (rozhodnutí ve věcech C-46 a C-48/93 Brasserie du Pêcheur/Factortame [1996] ECR I-1029, C-118/00 Larsy [2001] ECR I-5063
a C-224/01 Köbler, nebylo dosud publikováno). Stejně tak může dojít k řízení o porušení povinnosti podle článku 226 Smlouvy o založení ES, pokud české soudy budou soustavně porušovat povinnosti, jež jim z komunitárního práva vyplývají (věc C-129/00 Komise v. Itálie, nebylo dosud publikováno). Bez ohledu na to, jaké jsou teoretické koncepce závaznosti rozhodnutí Soudního dvora ES, mají tato rozhodnutí dalekosáhlý význam. Jak pro náležité plnění povinností, které České republice vyplývají z členství v EU, tak i pro sankce, které z neplnění těchto povinností pro Českou republiku budou případně následovat.
Je třeba poukázat na to, že vývoj v západní právní kultuře významně pokročil a širší závaznost soudních rozhodnutí (nejen Soudního dvora), je tam víceméně akceptována. Projekt by se měl tedy rovněž věnovat vývoji v těchto zemích (zejména českému právnímu prostředí nejbližších, tedy v Německu, Rakousku, popř. Francii), poukázat na možné paralely s vývojem u nás a případně si všimnout i trendů v jiných nových členských státech EU.
Jedním z poslání vládního zmocněnce je zastupovat Českou republiku v řízeních, která se porušení komunitárního práva jejími orgány budou týkat. Je proto v jeho zájmu, aby byla judikatura Soudního dvora plně těmito orgány doceňována a samozřejmě respektována. Úkolem vládního zmocněnce v souvislosti s tímto významem rovněž je působit na rozvoj judikatury Soudního dvora směrem, který je pro Českou republiku žádoucí. Není to přitom důležité jen v případech, kdy bude Česká republika stranou řízení (a podle výše citovaného usnesení NS tedy o závaznosti rozhodnutí nebude pochyb), ale i případech ostatních.

Cíle:
rozpracovat problematiku rozsahu případné závaznosti rozhodnutí Soudního dvora ES a jejich akceptování rozhodujícími aktéry v ČR (včetně srovnání a odkazů na praxi v jiných členských státech EU)
pojednat o důsledcích takové závaznosti pro činnost jak orgánů zákonodárných a výkonných, tak i soudních (neboť za všechny je členský stát podle komunitárního práva odpovědný)
poukázat na význam a roli vládního zmocněnce, který může účinným způsobem na rozhodovací činnost Soudního dvora ES působit.

Výstup:
Studie v českém jazyce zahrnující shora uvedené cíle v rozsahu cca 50-60 stran.

Doba trvání:
maximálně 9 měsíců

---

Téma č. 23

Název:
Vztah vybraných právních nástrojů přijímaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (Hlava VI Smlouvy o EU) k mezinárodněprávním závazkům ČR v oblasti mezinárodní trestní spolupráce

Stručná charakteristika:
V rámci tzv. III. pilíře EU (Hlava VI Smlouvy o EU - Ustanovení o policejní a soudní spolupráci v trestních věcech) jsou přijímána opatření za účelem rozvoje společných postupů členských států v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, jejichž konečným cílem je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Na základě čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU je Rada EU zmocněna přijímat příslušná opatření, z nichž významnou úlohu hrají rámcová rozhodnutí za účelem sbližování právních a správních předpisů členských států ve smyslu čl. 34 odst. 2 písm. b).
Rámcové rozhodnutí je adresováno členským státům EU (dále jen "členské státy") a je závazné co do výsledku, kterého má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům. Rámcové rozhodnutí tedy musí být v členském státě implementováno vnitrostátními právními předpisy, podle kterých pak příslušné orgány členského státu postupují. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že čl. 34 odst. 2 písm. b) Smlouvy o EU výslovně stanoví, že rámcová rozhodnutí nemají přímý účinek.
Problematický a dosud ne zcela jasný je vztah rámcových rozhodnutí a z nich plynoucích závazků k mezinárodněprávním závazkům členských států. Jedná se především o aplikaci příslušného rámcového rozhodnutí ve vztazích mezi členskými státy, neboť patrně není sporu o tom, že rámcová rozhodnutí nemohou mít vliv na mezinárodněprávní závazky ČR (nebo jiných členských států EU) vůči třetím státům. Aplikace platných mezinárodních smluv ve vztazích se třetími státy je v některých případech výslovně upravena v příslušném ustanovení daného rámcového rozhodnutí, kdy např. čl. 31 rámcového rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (2002/584/SVV) stanoví, že jeho ustanovení nemají ve vztahu ke třetím státům vliv na aplikaci platných mezinárodních smluv v oblasti extradice.
V teorii ani v praxi však dosud není dostatečně řešena aplikace rámcových rozhodnutí mezi členskými státy v případech, kdy je daná oblast již upravena mezinárodními smlouvami, jimiž jsou členské státy vázány. Rámcové rozhodnutí sice může stanovit, že se ve vztazích mezi členskými státy nebudou aplikovat příslušné mezinárodní smlouvy, ovšem není již zcela jasné, zda ke splnění tohoto závazku musí členský stát podniknout nezbytné kroky v souladu s pravidly mezinárodního smluvního práva, např. uplatnit teritoriální výhradu nebo uložit u depozitáře smlouvy prohlášení o aplikaci vnitrostátních předpisů přijatých k provedení rámcového rozhodnutí ve vztazích mezi členskými státy. Objevily se rovněž názory, že rámcové rozhodnutí lze ve smyslu čl. 41 odst. 1 Vídeňské úmluvy o smluvním právu ze dne 23.5.1969 (dále jen "Vídeňská úmluva" ) považovat za "dohodu pozměňující mnohostranné smlouvy ve vztazích pouze mezi některými stranami", čímž by tedy docházelo k náležité modifikaci mezinárodněprávních závazků ve vztahu mezi členskými státy (tento velice sporný názor zastává část německé právní doktríny).
V předmětné souvislosti je třeba rovněž zmínit základní princip přednosti komunitárního práva před neslučitelnými ustanoveními vnitrostátního práva členských států, přičemž je však sporné, zda ve vztahu k mezinárodněprávním závazkům členských států a vnitrostátním opatřením přijatých k jejich provedení lze operovat s přednostní aplikaci ustanovení rámcových rozhodnutí (rovněž s ohledem na nedostatek jejich přímého účinku).

Cíle:
Posouzení vztahu vybraných právních nástrojů přijímaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (Hlava VI Smlouvy o EU) k mezinárodněprávním závazkům ČR v oblasti mezinárodní trestní spolupráce, se zaměřením na rámcová rozhodnutí Rady EU a jejich aplikaci ve vztazích mezi členskými státy (s ohledem na možný rozpor s prováděním příslušných mezinárodních smluv v dané oblasti, včetně problematiky modifikace těchto smluv ve smyslu Vídeňské úmluvy).
Pozn.: Předmětná problematika bude nadále diskutována v rámci pracovní skupiny Rady EU COPEN (spolupráce v trestních věcech), přičemž průběhu a výsledkům této diskuse by ze strany MZV měla být věnována značná pozornost (spolu s hlavním gestorem MSpr). Z tohoto důvodu považuje SPK zpracování předloženého námětu na vědecký projekt za velice žádoucí.

Výstup:
Studie v českém jazyce pojednávající o vztahu vybraných právních nástrojů dle Hlavy VI Smlouvy o EU k mezinárodněprávním závazkům ČR v oblasti mezinárodní trestní spolupráce (v rozsahu cca 20-30 stran).

Doba trvání:
Maximálně 9 měsíců

---

Téma č. 24

Název:
Lužičtí Srbové v česko-německých vztazích

Stručná charakteristika:
Problematice Lužických Srbů je věnována celá řada prací, ať již na české či německé straně, nicméně stále zde zbývá provést ještě některé archivní výzkumy, jež by problematiku doplnily. Zkompletování archivních výzkumů k této problematice by mělo být významnou součástí projektu.
Na základě pramenného výzkumu a vyhodnocení především současné odborné literatury k problému by měla vzniknout studie zachycující dějiny Lužických Srbů po roce 1945, a to především ve třech rovinách:
a) lužickosrbská relace v česko-německých vztazích;
b) dějiny Lužických Srbů v kontextu dějin Německa po roce 1945 až do současnosti;
c) osudy Lužického semináře

Cíle:
Zkompletování archivních materiálů a odborné literární produkce k tématu. Popis problému a jeho ukotvení v historickém kontextu česko-německé relace.

Výstup:
Studie do 100 stran textu

Doba trvání:
1 rok