Veřejná zakázka - vědecké projekty na rok 2005
24.03.2005 / 11:11 | Aktualizováno: 02.03.2009 / 13:14
Seznam témat a zadání.
Seznam témat vědeckých projektů MZV pro r. 2005
1) Důsledky existence Evropské obranné agentury pro oblast vojenských kapacit v rámci EU s důrazem na ČR
2) Regionální spolupráce v rámci EU a nové vlivy na ni po rozšíření
3) Twinningové projekty - přínos pro Českou republiku
4) Analýza přeshraniční spolupráce v euroregionálních strukturách na česko-polském pohraničí
5) České vlivy na kulturní a společenský rozvoj Bosny a Hercegoviny
6) Dopady migrací v rámci území bývalé Jugoslávie
7) Dopady migrací ze zemí bývalé Jugoslávie do ostatních evropských zemí
8) Vztahy Československa se zeměmi Latinské Ameriky v meziválečném období
9) Voda jako fenomén mezinárodní politiky na Blízkém východě
10) Mezinárodně-právní aspekty arabsko-izraelského konfliktu
11) Politické aspekty ekonomické liberalizace na Blízkém východě
12) Klasické náboženské paradigma jako způsob moderního politického chování - fenomén hidžry v soudobém arabském světě a jeho vztah k radikálním islamistickým hnutím a islámskému terorismu
13) Možnosti regionální spolupráce na Blízkém východě
14) Energetická závislost Evropy a její odraz v mezinárodních vztazích
15) Meze kontroly souladu mezinárodní smlouvy sjednávané v tzv. výlučné nebo smíšené pravomoci s ústavním pořádkem ČR podle čl. 87 odst. 2 Ústavy ČR
Téma č. 1
Název:
Důsledky existence Evropské obranné agentury pro
oblast vojenských kapacit v rámci EU s důrazem na ČR
Stručná charakteristika:
Od ledna 2005 začala fakticky fungovat Evropská
obraná agentura (European Defence Agency, EDA). K jejím úkolům
patří zejména koordinace a zvýšení spolupráce v oblasti zbrojních
projektů, koordinace zbrojních akvizic, harmonizace standardů a
podpora výzkumu v této oblasti v rámci EU.
První část výstupu by měla stručně analyzovat možný dopad
vzniku EDA na členské státy EU v oblasti jejich vojenských kapacit,
akviziční politiky a obranného průmyslu. Dále by měly být posouzeny
možnosti EDA realizovat zadané úkoly a nastíněn případný další
vývoj aktivit EDA. Popsány by měly být také možné dopady působení
EDA na transatlantické vztahy.
Druhá část výstupu by se měla soustředit na dopad vzniku EDA
na ČR v oblastech působnosti EDA a na identifikaci možných zájmů ČR
v EDA. Výstup by se měl rovněž zabývat variantami dlouhodobějšího
vlivu EDA na akviziční politiku ČR a možnostmi zapojení ČR do
společných projektů v rámci EU. Popsány by měly být i předpokládané
právní úpravy v rámci EU v souvislosti se vznikem EDA a jejich
dopad na ČR.
Cíle:
Identifikovat důsledky vzniku EDA v rámci EU. Dále
v souvislosti se zapojením ČR v době jejího členství v EU
analyzovat předpokládané dopady vzniku EDA pro ČR v krátkodobém i
střednědobém výhledu.
Výstup:
Text v českém jazyce v rozsahu maximálně 40
stran.
Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců.
Téma č. 2
Název:
Regionální spolupráce v rámci EU a nové vlivy na ni
po rozšíření
Stručná charakteristika:
V rámci EU působí členské země, které ještě před
svým vstupem byly zapojeny do soustavné regionální spolupráce, ve
které nadále pokračují (Benelux, Severská rada). ČR k takovým zemím
patří a spolu se svými partnery z Visegrádské spolupráce v
současnosti pracuje na nové orientaci tohoto rámce regionální
spolupráce po vstupu všech čtyř zúčastněných zemí do EU. Vstup
Finska a Švédska do EU měl nepochybně vliv na obsah i formy
severské spolupráce. Jistě i V4 bude procházet podobným hledáním
nového poslání.
Cíle:
Provést analýzu různých typů regionální spolupráce
mezi členskými zeměmi EU po posledním rozšíření. V závěru evt.
nastínit možnosti směřování regionální spolupráce s účastí ČR
(Visegrádská spolupráce, evt. regionální partnerství, příhraniční
spolupráce), z hlediska zájmů ČR i možností podpory v rámci EU.
Výstup:
Studie v českém jazyce o různých typech a způsobech
regionální spolupráce mezi členskými zeměmi EU, včetně analýzy
působení EU v oblasti regionální spolupráce. Rozsah: do 60
stran.
Doba trvání:
Šest měsíců
Téma č. 3
Název:
Twinningové projekty - přínos pro Českou
republiku
Stručná charakteristika:
Členství v EU umožní ČR novou etapu vztahů k
nečlenským státům EU formou twinningové podpory. ČR získala v
průběhu procesu harmonizace právního prostředí a přípravě institucí
na členství v EU zkušenosti, které může předávat dalším zemím.
Teritoriálně přicházejí v úvahu především státy, ve kterých má ČR
ekonomické zájmy a o které má česká podnikatelská sféra trvalý
zájem. Často se jedná o tradiční dovozce českého strojírenství a
rovněž o země, které prošly obdobnou historickou zkušeností s
totalitním politickým systémem a "plánovanou" ekonomikou.
Návrhu projektu často předchází neformální kontakt obou
zúčastněných institucí. Pokud je projekt "předjednán" a maximálně
vyhovuje požadavkům přijímající instituce, má výrazně vyšší šance
uspět ve výběrovém řízení. Přijímající země je povinna vypsat
výběrové řízení, které je zveřejňováno prostřednictvím Evropské
komise a mohou se do něj hlásit instituce všech členských států.
Konkrétní přínos twinningových projektů lze očekávat v celkovém
posílení právního prostředí v cílové zemi, tudíž ve větší jistotě
např. pro české investory a potenciálního posílení vzájemných
vazeb. Zároveň je twinning vhodnou příležitostí jak navázat
kontakty pro dlouhodobou a poměrně úzkou expertní spolupráci v
některých oblastech (např. již zmiňovaná justice a vnitro, finanční
kontrola a další). V případě zemí usilujících o členství v EU
funguje twinning částečně i jako kontrolní mechanismus Evropské
komise pro problémové otázky.
Cíle:
Shromáždit informace o reálných mechanismech
fungování twinningových projektů a vyhodnotit je. Na základě
analýzy vypracovat doporučení pro ČR, jak se nejefektivněji do
systému twinningových projektů ve třetích zemích zapojit.
Projekt by měl být zaměřen na postupy pro "twinning-out", tj.
spíše vycházet ze zkušeností "starých" členských států EU a jejich
využití pro budoucnost. (Nejde o zkušenosti ČR v uplynulých letech
coby příjemce pomoci v rámci twinningových projektů.)
Výstup:
Strukturovaná analýza v českém jazyce v rozsahu cca
50 stran s návrhem konkrétních kroků pro ČR, jak se efektivně
zapojit do twinningových projektů, včetně odhadovaného přínosu pro
českou veřejnou správu a pro postavení ČR v daném teritoriu.
Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců
Téma č. 4
Název:
Analýza přeshraniční spolupráce v euroregionálních
strukturách na česko-polském pohraničí
Stručná charakteristika:
Úzká spolupráce mezi pohraničními oblastmi
sousedních států v rámci euroregionů je realizována zejména na bázi
hospodářské spolupráce a kulturní výměny. Obsahem přeshraniční
spolupráce je příprava a realizace konkrétních návrhů projektů,
vedoucích k eliminaci regionálních disparit. Ze současných 13
euroregionů na území České republiky působí 6 euroregionů na
česko-polském úseku hranice. Jedná se o území, které zabírá více
než třetinu území všech euroregionů na české straně, stejně
významný je i jejich populační potenciál. Fakt současného vstupu
obou zemí - jak Polska, tak České republiky - do Evropské unie je
vnímán jako potenciál rozvoje jejich příhraničních oblastí.
Specifikum fungování euroregionů v česko-polském pohraničí je dáno
zvláště odlišným stupněm hospodářského rozvoje, než jaký
představují země jádrové oblasti Evropské unie.
Cíle:
Cílem projektu je ekonomická a sociální analýza
fungování euroregionálních struktur v daném území, se zaměřením na
identifikaci mechanismů přeshranicční spolupráce. Nedílnou součástí
projektu bude komparativní analýza, umožňující lépe porozumět
současným trendům v oblasti přeshraniční spolupráce. Projekt se
zaměří na vliv rozšíření EU na fungování euroregionů.
Výstup:
Studie v českém jazyce, rozsah do 60 stran.
Doba trvání:
9 - 12 měsíců
Téma č. 5
Název:
České vlivy na kulturní a společenský rozvoj Bosny
a Hercegoviny
Stručná charakteristika:
Vzájemné styky mezi českými zeměmi a Bosnou a
Hercegovinou mají evidentně velkou a velmi bohatou tradici, ale
jsou prakticky historicky a politologicky nezpracovány. V současné
době neexistuje žádná studie o těchto česko-bosensko-hercegovských
kontaktech a není ani k dispozici žádný relevantní přehled pramenů
o Bosně a Hercegovině v české literatuře. Vzhledem k prioritnímu
postavení Bosny a Hercegoviny v české zahraniční politice, je
potřeba vytvořit reálný obraz vzájemných vztahů a to od samého
počátku intenzivnějších kontaktů, tedy od roku 1878, až po dobu
současnou.
Cíle:
Studie o historii české přítomnosti a působení v
Bosně a Hercegovině je velmi potřebná a užitečná a umožní české
diplomacii argumentovat na základě konkrétních a prověřených
skutečností. Rozvoj dobrých a prospěšných vztahů s Bosnou a
Hercegovinou a prosazování zájmů ČR bude opravdu úspěšné pouze za
předpokladu, že budeme dobře znát historii vzájemných vztahů a když
pochopíme jak se národy těchto dvou států během dějin vzájemně
vnímaly.
Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu 100-150 stran
Doba trvání:
Maximálně 1 rok
Téma č. 6
Název:
Dopady migrací v rámci území bývalé Jugoslávie
Stručná charakteristika:
Rozpad bývalé SFR Jugoslávie v 90. letech 20.
století byl mj. provázen silnou vlnou migrací obyvatel. Vedle
migračních proudů, které směřovaly mimo území někdejší SFRJ,
probíhalo uvnitř jejích hranic mohutné přesídlování početných
skupin osob, spojené s vysídlováním celých oblastí. Nástupnické
státy SFRJ se dodnes potýkají s důsledky těchto migrací, které
představují nejen trvalý problém vnitropolitický, ale současně i
problém, odrážející se jistou měrou na vztazích bývalých
jugoslávských republik k ostatním, převážně evropským, zemím.
Cíle:
Cílem projektu je analýza migrací na území bývalé
Jugoslávie za období posledních 15 let a identifikace jejich vlivu
na mezinárodní vztahy.
Výstup:
Studie v českém jazyce, rozsah do 60 stran textu,
grafické přílohy.
Doba trvání:
9 - 12 měsíců
Téma č. 7
Název:
Dopady migrací ze zemí bývalé Jugoslávie do
ostatních evropských zemí
Stručná charakteristika:
Rozpad bývalé SFR Jugoslávie v 90. letech 20.
století byl mj. provázen silnou vlnou migrací obyvatel. Vedle
vnitřních migrací - v rámci hranic bývalé SFRJ - směřovaly silné
proudy migrantů (uprchlíků) mimo území bývalé SFRJ, především do
evropských zemí, ale také mimo Evropu, zvl. do USA a Austrálie.
Problém vysídlených osob je v nástupnických státech bývalé
Jugoslávie stále živý a odráží se zvláště ve vztahu těchto států k
ostatním zemím, a to jak na bilaterální, tak multilaterální
úrovni.
Cíle:
Cílem projektu je komplexní analýza přeshraničních
migrací z území bývalé Jugoslávie do ostatních evropských zemí za
období posledních 15 let a identifikace jejich vlivu na mezinárodní
vztahy, se zvláštním zřetelem na vztahy česko-jihoslovanské.
Výstup:
Studie v českém jazyce, rozsah do 60 stran,
grafické přílohy.
Doba trvání:
9 - 12 měsíců
Téma č. 8
Název:
Vztahy Československa se zeměmi Latinské Ameriky v
meziválečném období
Stručná charakteristika:
Po ustavení samostatného československého státu v
roce 1918 postupně docházelo k navazování diplomatických styků se
zeměmi Latinské Ameriky, přičemž s mnohými státy zmíněného regionu
byly vzájemné vztahy natolik korektní a vřelé, že v mnohých
případech vyvrcholily uznáním Benešovy exilové vlády v průběhu 2.
světové války. V některých zemích LA působily na vysokých
diplomatických postech až do roku 1948 známé osobnosti
československého o politického a kulturního života. Úspěšně se
rozvíjela obchodní spolupráce a značky jako Škoda nebo ČKD byly
známé téměř v celé oblasti. Průvodním jevem období 20. a 30. let
minulého století byla silná vlna emigrace z Československa do Jižní
Ameriky a založení početných krajanských komunit, například v
Argentině.
Cíle:
Zachytit a vyhodnotit vývoj vztahů mezi ČSR a
jednotlivými zeměmi Latinské Ameriky (a mezi ČSR a LA jako celkem)
mezi rokem 1918 a 1945 a jejich přínos pro rozvoj obchodní,
kulturní, krajanské aj. spolupráce. Předpokládá se spolupráce s
Institutem iberoamerických studií v Praze a s odbornými pracovišti
na příslušných fakultách Univerzity Karlovy.
Výstup:
Studie v českém jazyce rozsahu cca 50 - 70 stran
pro interní využití na MZV, zejména pro potřeby odboru amerických
států. Vedlejším produktem bude počítačově zpracovaný soupis
pramenů k tématu.
Doba trvání:
2 roky
Téma č. 9
Název:
Voda jako fenomén mezinárodní politiky na Blízkém
východě
Stručná charakteristika:
Mezi strategické přírodní zdroje patří na Blízkém
východě vedle ropy a plynu zejména voda. Její nedostatek a s ním
související sdílení omezených vodních zdrojů vedou často k
hraničním i širším regionálním rozporům či dokonce konfliktům.
Klíčovou oblast zájmu představují aktuální a budoucí
rozmístění zdrojů a zásob vody a dopady na mezinárodně-politické
dění v regionu Blízkého východu. Do okruhu otázek patří i role a
působení mezinárodních a regionálních organizací, které se zabývají
danou problematikou. Výstup by měl, kromě stručného zmapování
problémových oblastí, zahrnovat střednědobý výhled sdílení vody,
relevantní právní analýzu závažných otázek a dále i návrh možných
podnikatelských příležitostí českých firem a zapojení českých
odborníků v sektoru vodního hospodaření v regionu Blízkého
východu.
Cíle:
Vymezit oblasti, v nichž nedostatek vody má či v
budoucnu bude mít mezinárodně-politické dopady. Navrhnout další
zapojení českých podnikatelských a odborných kapacit ve sféře
hydrogeologie, vodní hospodaření apod.
Výstup:
studie v českém jazyce rozsahu do 100 stran
rozčleněná do kapitol věnovaných jednotlivým problémovým oblastem s
dalším vnitřním dělením podle výše uvedené charakteristiky a cílů
projektu
Doba trvání:
6 až 12 měsíců
Téma č. 10
Název:
Mezinárodně-právní aspekty arabsko-izraelského
konfliktu
Stručná charakteristika:
Problematika arabsko-izraelského konfliktu tradičně
zaujímá jedno z předních míst na mezinárodních fórech. Mnohé
související otázky jsou politizovány, aniž by byla důkladně známa a
analyzována jejich právní podstata.
Vědecký projekt by měl obsahovat právní definice a výklad užívaných pojmů (např. okupace, právo na sebeobranu, disputed vs. occupied territories), rezolucí OSN a rozhodnutí dalších mezinárodních institucí (MSD).
Součástí výstupu z projektu by měly být konkrétní dopady na mezinárodně-právní závazky ČR, popřípadě i implikace pro možnosti a limity zahraniční politiky ČR.
Cíle:
Analýza a zhodnocení soudobých mezinárodně-právních
aspektů arabsko-izraelského konfliktu a závazků ČR z nich
vyplývajících pro potřeby právních i politických odborů MZV ČR.
Výstup:
Analytický materiál v českém jazyce v rozsahu cca
100 stran sloužící jako podklad pro tvorbu zahraniční politiky ČR
ve vztahu k blízkovýchodnímu regionu.
Doba trvání:
1 rok
Téma č. 11
Název:
Politické aspekty ekonomické liberalizace na
Blízkém východě
Stručná charakteristika:
Přes značný optimizmus a víru v univerzální
aplikovatelnost procesu transformace a demokratizace, které
zavládly v západních zemích po zhroucení bipolárního rozdělení
světa, nedošlo v regionu Blízkého východu od počátku 90. let do
současnosti k žádným významným změnám v politické charakteristice
vládnoucích režimů. Tyto režimy naopak prokázaly pozoruhodnou
schopnost zmocnit se procesů politické a ekonomické liberalizace
(např. vytváření demokratických institucí, privatizace, dynamika
občanské společnosti) a proměnit je v nástroje stabilizace, ba
posílení vlastní autoritářské moci a vlády.
Teoretické východisko vědeckého projektu se tedy opírá o
zpochybnění optimistické rétoriky převládající v části politických
a akademických kruhů, která je postavena na představě více či méně
nezvratitelného a lineárního procesu demokratizace blízkovýchodních
zemí. Práce by naproti tomu měla sledovat prolínání dvou zdánlivě
neslučitelných a protikladných linií, tj. a) linii procesu současné
ekonomické liberalizace diktované tlakem mezinárodních institucí a
států (MMF, SB, EU, americká administrativa aj.) a vyčerpáním
vnitřních zdrojů (energetická a "migrační" renta, populistická
ideologie) a b) linii paralelního procesu politické
"deliberalizace" vycházející z nedostatečné legitimity režimů v
očích vlastních společností.
V konkrétní rovině by se práce měla především soustředit
analýzu toho, jak si blízkovýchodní režimy dokázaly poradit s
hlavními výzvami nové doby, tj. např. jak řešily otázku své
legitimity; jak se chovaly jejich elity a nakolik byly schopny
adaptace na proměňující se politické a ekonomické prostředí; jak
probíhalo vytváření "demokratických" institucí imitujících vzory z
industriálních zemí; jak probíhal proces tzv. kooptace (ústup od
populistické politiky a doprovázený současnou snahou o rozšiřování
mocenské základny režimů; jak režimy reagovaly na vnější vlivy (se
zvláštním důrazem na následky, které vnesly události 9/11 do vztahu
mezi režimy a danými společnostmi) aj.
Cíle:
Práce by se měla pokusit zodpovědět otázku, pomocí
jakých technik a procesů si autoritářské režimy na Blízkém východě
zajišťují své přežití a obnovování, aniž by se byly nuceny uchýlit
k vysoce "rizikovému" počinu v podobě plné a bezvýhradné
demokratizace společenského života.
Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu cca 100 stran
rozčleněná do kapitol, které budou obsahovat analýzu několika
řešitelem vhodně vybraných zemí regionu Blízkého východu (případové
studie) a zároveň syntézu shrnující prvky společné pro všechny či
alespoň většinu režimů.
Doba trvání:
6 až 12 měsíců
Téma č. 12
Název:
Klasické náboženské paradigma jako způsob moderního
politického chování - fenomén hidžry v soudobém arabském světě a
jeho vztah k radikálním islamistickým hnutím a islámskému
terorizmu
Stručná charakteristika:
Význam arabského termínu hidžra lze stručně
charakterizovat jako náboženstvím inspirované rozhodnutí určité
skupiny obyvatel (obce souvěrců, kmenového svazu, celého etnika)
reagovat na nepříznivou politickou realitu odchodem z
"bezvěreckého" prostředí na jiné místo. V něm má pak daná komunita
zpravidla dvojí ambici: a) vytvořit obrozené (reformované)
společenství; b) z daného místa se vrátit a nastolit "nový řád".
Jakkoli archaicky se tato konstrukce jeví z pohledu soudobého
"západního" myšlení, fenomén hidžry rozhodně není možno ani dnes
pokládat marginální nebo překonaný. Předlohou tohoto kolektivního
vzorce politického chování je známá hidžra - události spjaté s
odchodem proroka Muhammada a jeho stoupenců z nepřátelské "
polyteistické" Mekky do Medíny. Tato kapitola raného vývoje islámu
zůstala integrována v jeho politickém diskurzu a stala se jedním z
možných komponentů ideologického pozadí určité politické akce.
Idea hidžry byla často využita v moderních a soudobých
dějinách - během období islámského reformismu 18. a 19. století a
je plnohodnotnou součástí některých proudů soudobého islámského
myšlení a politického aktivizmu, včetně islámského fundamentalizmu
od 70. let 20. století. Stala se mj. významnou součástí ideologické
argumentace různých islamistických hnutí a aktivistických skupin
jako např. at-Takfír wa ´l-hidžra v Egyptě, Tablighi džama'at v
jižní a jihovýchodní Asii a nového, velmi nebezpečného rozměru
nabrala v prostředí soudobých radikálních a teroristických
organizací (např. přítomnost arabských radikálů a bojovníků
(mudžáhidů) v Bosně, na Krymu, v Čečensku, střední Asii, Iráku,
Afghánistánu, Pákistánu aj., "globální" charakter teroristické síě
al-Qá'ida aj.).
Cíle:
Vědecký projekt by měl poskytnout a) analýzu hidžry
jako společensko-náboženského jevu a b) zhodnocení praktických
důsledků tohoto jevu v současném světě - tj. zejména popsat
motivaci jedinců, kteří dnes hidžru provádějí; odhadnout jejich
počty v jednotlivých muslimských (v praxi zejména arabských)
zemích; vymezit země (případně regiony), kam tito jedinci odcházejí
a s jakými cíli a zhodnotit jejich vliv různých radikálních či
teroristických skupinách. Práce by měla být napsána se zřetelem jak
na případná přímá bezpečnostní rizika pro ČR, tak i na širší
zapojení ČR do boje s terorizmem.
Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu cca 100 stran
rozčleněná do kapitol reflektujících cíle vědeckého projektu.
Doba trvání:
6 až 12 měsíců
Téma č. 13
Název:
Možnosti regionální spolupráce na Blízkém
východě
Stručná charakteristika:
Projekt analyzuje příčiny neúspěchů dosavadních
pokusů o hlubší regionální spolupráci v oblasti Blízkého východu a
severní Afriky. Současně shrnuje poznatky získané výzkumem
regionální spolupráce v jiných oblastech. Věnuje se možnosti
uplatnění těchto poznatků v oblasti Blízkého východu a severní
Afriky a odpovídá na otázku, do jaké míry může zkušenost evropské
integrace a dalších úspěšných regionálních uskupení posloužit jako
východisko pro spolupráci v dané oblasti.
Cíle:
Kriticky zhodnotit dosavadní zkušenosti regionální
spolupráce v oblasti Blízkého východu a severní Afriky.
Identifikovat nevyužité možnosti z hlediska zemí regionu a
formulovat doporučení.
Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu 60-80 stran
reflektující cíle projektu.
Doba trvání:
6 až 12 měsíců
Téma č. 14
Název:
Energetická závislost Evropy a její odraz v
mezinárodních vztazích
Stručná charakteristika:
Evropa je energeticky (ropa, plyn) ve značné míře
závislá na více či méně nestabilních regionech. Úkolem práce je
jednak popsat aktuální stav nabídky a poptávky, aktuální
realizované i plánované trasy produktovodů a jejich závislosti na
politické situaci, jednak ukázat, jakým způsobem realizují svůj
vliv zdrojové oblasti, jak funguje jejich interakce s hlavními
cílovým státy i integracemi, s jakým vývojem může Evropa a ČR
zvláště počítat a jak je možné z hlediska ČR jej ovlivnit.
Materiál bude navazovat na předchozí výzkumný úkol RB 7/10/01
Ruské produktovody a střední Evropa s tím, že stručně popíše celou
situaci a upřesní vývoj tam, kde předchozí úkol jen předvídal nebo
věc nechal otevřenu.
Cíle:
Poskytnout zahraniční službě a relevantním vnitřním
subjektům ČR komplexní pohled na vzájemně se prolínající a
ovlivňující ekonomicko-strategicko-politické prostředí a definovat
východiska pro směřování relevantních subjektů ČR.
Výstup:
Materiál v českém jazyce v rozsahu 150 stran (v
případě použití neveřejných info možno i v neveřejné podobě) vč.
aktuální mapy produktovodů a grafů
Doba trvání:
9 měsíců
Téma č. 15
Název:
Meze kontroly souladu mezinárodní smlouvy
sjednávané v tzv. výlučné nebo smíšené pravomoci s ústavním
pořádkem ČR podle čl. 87 odst. 2 Ústavy ČR
Stručná charakteristika:
Evropská společenství (t.j. Evropské společenství a
Evropské společenství pro atomovou energii - dále jen "ES") mohou v
oblastech, ve kterých jim je zakládajícími smlouvami svěřena
pravomoc, sjednávat mezinárodní smlouvy. Tyto smlouvy jsou sjednány
buď ES, resp. jedním z nich, samostatně, nebo společně s členskými
státy, a to v návaznosti na to, zda má ES pravomoci ohledně celého
obsahu smlouvy (tzv. smlouva ve výlučné pravomoci) nebo zda některé
části smlouvy zasahují také do oblasti pravomoci členských států
(tzv. smlouva ve smíšené pravomoci). V návaznosti na to je/jsou
jednou ze smluvních stran smlouvy ve výlučné pravomoci pouze (jedno
nebo obě) ES a smlouvy ve smíšené pravomoci (jedno nebo obě) ES
společně s členskými státy.
Určení, zda jsou pravomoci rozděleny mezi ES a členské státy
nebo zda obsah smlouvy nepřekračuje rámec pravomocí svěřených ES,
je jednou z klíčových otázek při sjednávání těchto mezinárodních
smluv. Je jednou z hlavních otázek předkládaných Soudnímu dvoru ES
v rámci tzv. posudkového řízení podle čl. 300 odst. 6 Smlouvy o
založení ES.
Tato práce by se měla týkat možnosti přezkumu těchto
mezinárodních smluv nikoli na evropské, ale na vnitrostátní úrovni,
a to z hlediska kontroly jejich souladu s ústavním pořádkem ČR.
Jako problematické body spatřujeme následující:
- (ne)přístupnost přezkumu souladu s ústavním pořádkem ve
vztahu ke smlouvě ve výlučné pravomoci ES, resp. k té části smíšené
smlouvy, která je ve výlučné pravomoci ES;
- pravomoc Ústavního soudu ČR k určení, zda a v jakých
částech smlouvy došlo k přenosu pravomocí na ES ve smyslu článku
10a Ústavy ČR, a meze této pravomoci. Toto určení považujeme za
nezbytné nejen k rozlišení, zda se jedná o smlouvu ve výlučné nebo
smíšené pravomoci, ale též ve vztahu k možnosti přezkumu těch částí
smíšené smlouvy, které jsou v pravomoci členského státu;
- zda vůbec a do jaké míry může být v rozporu s ústavním
pořádkem ČR, pokud by ES při uzavírání mezinárodní smlouvy
překročilo svoji pravomoc, tzn. pokud by ES uzavřelo mezinárodní
smlouvu jako ve výlučné pravomoci, zatímco by se jednalo o smlouvu
ve smíšené pravomoci;
- nezbytnost, aby v rámci řízení podle čl. 87 odst. 2 Ústavy
ČR položil Ústavní soud ČR předběžnou otázku Soudnímu dvoru ES.
Cíle:
Práce by měla do hloubky pojednat o výše zmíněných
čtyřech bodech a sloužit jako podkladový a informační materiál
zejm. pro právní odbory ministerstva a jako argumentační zdroj při
jejich jednání s ústavními orgány a s ostatními orgány státní
správy.
Výstup:
Studie v českém jazyce pojednávající o možnostech a
mezích kontroly souladu smluv ve výlučné a smíšené pravomoci ES s
ústavním pořádkem ČR (v rozsahu cca 30-40 stran).
Doba trvání:
Maximálně 4 měsíce