Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Veřejná zakázka - vědecké projekty na rok 2005

 

Seznam témat a zadání.

Seznam témat vědeckých projektů MZV pro r. 2005

1) Důsledky existence Evropské obranné agentury pro oblast vojenských kapacit v rámci EU s důrazem na ČR

2) Regionální spolupráce v rámci EU a nové vlivy na ni po rozšíření

3) Twinningové projekty - přínos pro Českou republiku

4) Analýza přeshraniční spolupráce v euroregionálních strukturách na česko-polském pohraničí

5) České vlivy na kulturní a společenský rozvoj Bosny a Hercegoviny

6) Dopady migrací v rámci území bývalé Jugoslávie

7) Dopady migrací ze zemí bývalé Jugoslávie do ostatních evropských zemí

8) Vztahy Československa se zeměmi Latinské Ameriky v meziválečném období

9) Voda jako fenomén mezinárodní politiky na Blízkém východě

10) Mezinárodně-právní aspekty arabsko-izraelského konfliktu

11) Politické aspekty ekonomické liberalizace na Blízkém východě

12) Klasické náboženské paradigma jako způsob moderního politického chování - fenomén hidžry v soudobém arabském světě a jeho vztah k radikálním islamistickým hnutím a islámskému terorismu

13) Možnosti regionální spolupráce na Blízkém východě

14) Energetická závislost Evropy a její odraz v mezinárodních vztazích

15) Meze kontroly souladu mezinárodní smlouvy sjednávané v tzv. výlučné nebo smíšené pravomoci s ústavním pořádkem ČR podle čl. 87 odst. 2 Ústavy ČR



Téma č. 1

Název:
Důsledky existence Evropské obranné agentury pro oblast vojenských kapacit v rámci EU s důrazem na ČR

Stručná charakteristika:
Od ledna 2005 začala fakticky fungovat Evropská obraná agentura (European Defence Agency, EDA). K jejím úkolům patří zejména koordinace a zvýšení spolupráce v oblasti zbrojních projektů, koordinace zbrojních akvizic, harmonizace standardů a podpora výzkumu v této oblasti v rámci EU.
První část výstupu by měla stručně analyzovat možný dopad vzniku EDA na členské státy EU v oblasti jejich vojenských kapacit, akviziční politiky a obranného průmyslu. Dále by měly být posouzeny možnosti EDA realizovat zadané úkoly a nastíněn případný další vývoj aktivit EDA. Popsány by měly být také možné dopady působení EDA na transatlantické vztahy.
Druhá část výstupu by se měla soustředit na dopad vzniku EDA na ČR v oblastech působnosti EDA a na identifikaci možných zájmů ČR v EDA. Výstup by se měl rovněž zabývat variantami dlouhodobějšího vlivu EDA na akviziční politiku ČR a možnostmi zapojení ČR do společných projektů v rámci EU. Popsány by měly být i předpokládané právní úpravy v rámci EU v souvislosti se vznikem EDA a jejich dopad na ČR.

Cíle:
Identifikovat důsledky vzniku EDA v rámci EU. Dále v souvislosti se zapojením ČR v době jejího členství v EU analyzovat předpokládané dopady vzniku EDA pro ČR v krátkodobém i střednědobém výhledu.

Výstup:
Text v českém jazyce v rozsahu maximálně 40 stran.

Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců.



Téma č. 2


Název:
Regionální spolupráce v rámci EU a nové vlivy na ni po rozšíření

Stručná charakteristika:
V rámci EU působí členské země, které ještě před svým vstupem byly zapojeny do soustavné regionální spolupráce, ve které nadále pokračují (Benelux, Severská rada). ČR k takovým zemím patří a spolu se svými partnery z Visegrádské spolupráce v současnosti pracuje na nové orientaci tohoto rámce regionální spolupráce po vstupu všech čtyř zúčastněných zemí do EU. Vstup Finska a Švédska do EU měl nepochybně vliv na obsah i formy severské spolupráce. Jistě i V4 bude procházet podobným hledáním nového poslání.

Cíle:
Provést analýzu různých typů regionální spolupráce mezi členskými zeměmi EU po posledním rozšíření. V závěru evt. nastínit možnosti směřování regionální spolupráce s účastí ČR (Visegrádská spolupráce, evt. regionální partnerství, příhraniční spolupráce), z hlediska zájmů ČR i možností podpory v rámci EU.

Výstup:
Studie v českém jazyce o různých typech a způsobech regionální spolupráce mezi členskými zeměmi EU, včetně analýzy působení EU v oblasti regionální spolupráce. Rozsah: do 60 stran.

Doba trvání:
Šest měsíců



Téma č. 3

Název:
Twinningové projekty - přínos pro Českou republiku

Stručná charakteristika:
Členství v EU umožní ČR novou etapu vztahů k nečlenským státům EU formou twinningové podpory. ČR získala v průběhu procesu harmonizace právního prostředí a přípravě institucí na členství v EU zkušenosti, které může předávat dalším zemím. Teritoriálně přicházejí v úvahu především státy, ve kterých má ČR ekonomické zájmy a o které má česká podnikatelská sféra trvalý zájem. Často se jedná o tradiční dovozce českého strojírenství a rovněž o země, které prošly obdobnou historickou zkušeností s totalitním politickým systémem a "plánovanou" ekonomikou.
Návrhu projektu často předchází neformální kontakt obou zúčastněných institucí. Pokud je projekt "předjednán" a maximálně vyhovuje požadavkům přijímající instituce, má výrazně vyšší šance uspět ve výběrovém řízení. Přijímající země je povinna vypsat výběrové řízení, které je zveřejňováno prostřednictvím Evropské komise a mohou se do něj hlásit instituce všech členských států. Konkrétní přínos twinningových projektů lze očekávat v celkovém posílení právního prostředí v cílové zemi, tudíž ve větší jistotě např. pro české investory a potenciálního posílení vzájemných vazeb. Zároveň je twinning vhodnou příležitostí jak navázat kontakty pro dlouhodobou a poměrně úzkou expertní spolupráci v některých oblastech (např. již zmiňovaná justice a vnitro, finanční kontrola a další). V případě zemí usilujících o členství v EU funguje twinning částečně i jako kontrolní mechanismus Evropské komise pro problémové otázky.

Cíle:
Shromáždit informace o reálných mechanismech fungování twinningových projektů a vyhodnotit je. Na základě analýzy vypracovat doporučení pro ČR, jak se nejefektivněji do systému twinningových projektů ve třetích zemích zapojit.
Projekt by měl být zaměřen na postupy pro "twinning-out", tj. spíše vycházet ze zkušeností "starých" členských států EU a jejich využití pro budoucnost. (Nejde o zkušenosti ČR v uplynulých letech coby příjemce pomoci v rámci twinningových projektů.)

Výstup:
Strukturovaná analýza v českém jazyce v rozsahu cca 50 stran s návrhem konkrétních kroků pro ČR, jak se efektivně zapojit do twinningových projektů, včetně odhadovaného přínosu pro českou veřejnou správu a pro postavení ČR v daném teritoriu.

Doba trvání:
Maximálně 6 měsíců



Téma č. 4


Název:
Analýza přeshraniční spolupráce v euroregionálních strukturách na česko-polském pohraničí

Stručná charakteristika:
Úzká spolupráce mezi pohraničními oblastmi sousedních států v rámci euroregionů je realizována zejména na bázi hospodářské spolupráce a kulturní výměny. Obsahem přeshraniční spolupráce je příprava a realizace konkrétních návrhů projektů, vedoucích k eliminaci regionálních disparit. Ze současných 13 euroregionů na území České republiky působí 6 euroregionů na česko-polském úseku hranice. Jedná se o území, které zabírá více než třetinu území všech euroregionů na české straně, stejně významný je i jejich populační potenciál. Fakt současného vstupu obou zemí - jak Polska, tak České republiky - do Evropské unie je vnímán jako potenciál rozvoje jejich příhraničních oblastí. Specifikum fungování euroregionů v česko-polském pohraničí je dáno zvláště odlišným stupněm hospodářského rozvoje, než jaký představují země jádrové oblasti Evropské unie.

Cíle:
Cílem projektu je ekonomická a sociální analýza fungování euroregionálních struktur v daném území, se zaměřením na identifikaci mechanismů přeshranicční spolupráce. Nedílnou součástí projektu bude komparativní analýza, umožňující lépe porozumět současným trendům v oblasti přeshraniční spolupráce. Projekt se zaměří na vliv rozšíření EU na fungování euroregionů.

Výstup:
Studie v českém jazyce, rozsah do 60 stran.

Doba trvání:
9 - 12 měsíců



Téma č. 5

Název:
České vlivy na kulturní a společenský rozvoj Bosny a Hercegoviny

Stručná charakteristika:
Vzájemné styky mezi českými zeměmi a Bosnou a Hercegovinou mají evidentně velkou a velmi bohatou tradici, ale jsou prakticky historicky a politologicky nezpracovány. V současné době neexistuje žádná studie o těchto česko-bosensko-hercegovských kontaktech a není ani k dispozici žádný relevantní přehled pramenů o Bosně a Hercegovině v české literatuře. Vzhledem k prioritnímu postavení Bosny a Hercegoviny v české zahraniční politice, je potřeba vytvořit reálný obraz vzájemných vztahů a to od samého počátku intenzivnějších kontaktů, tedy od roku 1878, až po dobu současnou.

Cíle:
Studie o historii české přítomnosti a působení v Bosně a Hercegovině je velmi potřebná a užitečná a umožní české diplomacii argumentovat na základě konkrétních a prověřených skutečností. Rozvoj dobrých a prospěšných vztahů s Bosnou a Hercegovinou a prosazování zájmů ČR bude opravdu úspěšné pouze za předpokladu, že budeme dobře znát historii vzájemných vztahů a když pochopíme jak se národy těchto dvou států během dějin vzájemně vnímaly.

Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu 100-150 stran

Doba trvání:
Maximálně 1 rok



Téma č. 6


Název:
Dopady migrací v rámci území bývalé Jugoslávie

Stručná charakteristika:
Rozpad bývalé SFR Jugoslávie v 90. letech 20. století byl mj. provázen silnou vlnou migrací obyvatel. Vedle migračních proudů, které směřovaly mimo území někdejší SFRJ, probíhalo uvnitř jejích hranic mohutné přesídlování početných skupin osob, spojené s vysídlováním celých oblastí. Nástupnické státy SFRJ se dodnes potýkají s důsledky těchto migrací, které představují nejen trvalý problém vnitropolitický, ale současně i problém, odrážející se jistou měrou na vztazích bývalých jugoslávských republik k ostatním, převážně evropským, zemím.

Cíle:
Cílem projektu je analýza migrací na území bývalé Jugoslávie za období posledních 15 let a identifikace jejich vlivu na mezinárodní vztahy.

Výstup:
Studie v českém jazyce, rozsah do 60 stran textu, grafické přílohy.

Doba trvání:
9 - 12 měsíců



Téma č. 7


Název:
Dopady migrací ze zemí bývalé Jugoslávie do ostatních evropských zemí

Stručná charakteristika:
Rozpad bývalé SFR Jugoslávie v 90. letech 20. století byl mj. provázen silnou vlnou migrací obyvatel. Vedle vnitřních migrací - v rámci hranic bývalé SFRJ - směřovaly silné proudy migrantů (uprchlíků) mimo území bývalé SFRJ, především do evropských zemí, ale také mimo Evropu, zvl. do USA a Austrálie. Problém vysídlených osob je v nástupnických státech bývalé Jugoslávie stále živý a odráží se zvláště ve vztahu těchto států k ostatním zemím, a to jak na bilaterální, tak multilaterální úrovni.

Cíle:
Cílem projektu je komplexní analýza přeshraničních migrací z území bývalé Jugoslávie do ostatních evropských zemí za období posledních 15 let a identifikace jejich vlivu na mezinárodní vztahy, se zvláštním zřetelem na vztahy česko-jihoslovanské.

Výstup:
Studie v českém jazyce, rozsah do 60 stran, grafické přílohy.

Doba trvání:
9 - 12 měsíců



Téma č. 8


Název:
Vztahy Československa se zeměmi Latinské Ameriky v meziválečném období

Stručná charakteristika:
Po ustavení samostatného československého státu v roce 1918 postupně docházelo k navazování diplomatických styků se zeměmi Latinské Ameriky, přičemž s mnohými státy zmíněného regionu byly vzájemné vztahy natolik korektní a vřelé, že v mnohých případech vyvrcholily uznáním Benešovy exilové vlády v průběhu 2. světové války. V některých zemích LA působily na vysokých diplomatických postech až do roku 1948 známé osobnosti československého o politického a kulturního života. Úspěšně se rozvíjela obchodní spolupráce a značky jako Škoda nebo ČKD byly známé téměř v celé oblasti. Průvodním jevem období 20. a 30. let minulého století byla silná vlna emigrace z Československa do Jižní Ameriky a založení početných krajanských komunit, například v Argentině.

Cíle:
Zachytit a vyhodnotit vývoj vztahů mezi ČSR a jednotlivými zeměmi Latinské Ameriky (a mezi ČSR a LA jako celkem) mezi rokem 1918 a 1945 a jejich přínos pro rozvoj obchodní, kulturní, krajanské aj. spolupráce. Předpokládá se spolupráce s Institutem iberoamerických studií v Praze a s odbornými pracovišti na příslušných fakultách Univerzity Karlovy.

Výstup:
Studie v českém jazyce rozsahu cca 50 - 70 stran pro interní využití na MZV, zejména pro potřeby odboru amerických států. Vedlejším produktem bude počítačově zpracovaný soupis pramenů k tématu.

Doba trvání:
2 roky



Téma č. 9


Název:
Voda jako fenomén mezinárodní politiky na Blízkém východě

Stručná charakteristika:
Mezi strategické přírodní zdroje patří na Blízkém východě vedle ropy a plynu zejména voda. Její nedostatek a s ním související sdílení omezených vodních zdrojů vedou často k hraničním i širším regionálním rozporům či dokonce konfliktům.
Klíčovou oblast zájmu představují aktuální a budoucí rozmístění zdrojů a zásob vody a dopady na mezinárodně-politické dění v regionu Blízkého východu. Do okruhu otázek patří i role a působení mezinárodních a regionálních organizací, které se zabývají danou problematikou. Výstup by měl, kromě stručného zmapování problémových oblastí, zahrnovat střednědobý výhled sdílení vody, relevantní právní analýzu závažných otázek a dále i návrh možných podnikatelských příležitostí českých firem a zapojení českých odborníků v sektoru vodního hospodaření v regionu Blízkého východu.

Cíle:
Vymezit oblasti, v nichž nedostatek vody má či v budoucnu bude mít mezinárodně-politické dopady. Navrhnout další zapojení českých podnikatelských a odborných kapacit ve sféře hydrogeologie, vodní hospodaření apod.

Výstup:
studie v českém jazyce rozsahu do 100 stran rozčleněná do kapitol věnovaných jednotlivým problémovým oblastem s dalším vnitřním dělením podle výše uvedené charakteristiky a cílů projektu

Doba trvání:
6 až 12 měsíců



Téma č. 10


Název:
Mezinárodně-právní aspekty arabsko-izraelského konfliktu

Stručná charakteristika:
Problematika arabsko-izraelského konfliktu tradičně zaujímá jedno z předních míst na mezinárodních fórech. Mnohé související otázky jsou politizovány, aniž by byla důkladně známa a analyzována jejich právní podstata.

Vědecký projekt by měl obsahovat právní definice a výklad užívaných pojmů (např. okupace, právo na sebeobranu, disputed vs. occupied territories), rezolucí OSN a rozhodnutí dalších mezinárodních institucí (MSD).

Součástí výstupu z projektu by měly být konkrétní dopady na mezinárodně-právní závazky ČR, popřípadě i implikace pro možnosti a limity zahraniční politiky ČR.

Cíle:
Analýza a zhodnocení soudobých mezinárodně-právních aspektů arabsko-izraelského konfliktu a závazků ČR z nich vyplývajících pro potřeby právních i politických odborů MZV ČR.

Výstup:
Analytický materiál v českém jazyce v rozsahu cca 100 stran sloužící jako podklad pro tvorbu zahraniční politiky ČR ve vztahu k blízkovýchodnímu regionu.

Doba trvání:
1 rok



Téma č. 11


Název:
Politické aspekty ekonomické liberalizace na Blízkém východě

Stručná charakteristika:
Přes značný optimizmus a víru v univerzální aplikovatelnost procesu transformace a demokratizace, které zavládly v západních zemích po zhroucení bipolárního rozdělení světa, nedošlo v regionu Blízkého východu od počátku 90. let do současnosti k žádným významným změnám v politické charakteristice vládnoucích režimů. Tyto režimy naopak prokázaly pozoruhodnou schopnost zmocnit se procesů politické a ekonomické liberalizace (např. vytváření demokratických institucí, privatizace, dynamika občanské společnosti) a proměnit je v nástroje stabilizace, ba posílení vlastní autoritářské moci a vlády.
Teoretické východisko vědeckého projektu se tedy opírá o zpochybnění optimistické rétoriky převládající v části politických a akademických kruhů, která je postavena na představě více či méně nezvratitelného a lineárního procesu demokratizace blízkovýchodních zemí. Práce by naproti tomu měla sledovat prolínání dvou zdánlivě neslučitelných a protikladných linií, tj. a) linii procesu současné ekonomické liberalizace diktované tlakem mezinárodních institucí a států (MMF, SB, EU, americká administrativa aj.) a vyčerpáním vnitřních zdrojů (energetická a "migrační" renta, populistická ideologie) a b) linii paralelního procesu politické "deliberalizace" vycházející z nedostatečné legitimity režimů v očích vlastních společností.
V konkrétní rovině by se práce měla především soustředit analýzu toho, jak si blízkovýchodní režimy dokázaly poradit s hlavními výzvami nové doby, tj. např. jak řešily otázku své legitimity; jak se chovaly jejich elity a nakolik byly schopny adaptace na proměňující se politické a ekonomické prostředí; jak probíhalo vytváření "demokratických" institucí imitujících vzory z industriálních zemí; jak probíhal proces tzv. kooptace (ústup od populistické politiky a doprovázený současnou snahou o rozšiřování mocenské základny režimů; jak režimy reagovaly na vnější vlivy (se zvláštním důrazem na následky, které vnesly události 9/11 do vztahu mezi režimy a danými společnostmi) aj.

Cíle:
Práce by se měla pokusit zodpovědět otázku, pomocí jakých technik a procesů si autoritářské režimy na Blízkém východě zajišťují své přežití a obnovování, aniž by se byly nuceny uchýlit k vysoce "rizikovému" počinu v podobě plné a bezvýhradné demokratizace společenského života.

Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu cca 100 stran rozčleněná do kapitol, které budou obsahovat analýzu několika řešitelem vhodně vybraných zemí regionu Blízkého východu (případové studie) a zároveň syntézu shrnující prvky společné pro všechny či alespoň většinu režimů.

Doba trvání:
6 až 12 měsíců



Téma č. 12


Název:
Klasické náboženské paradigma jako způsob moderního politického chování - fenomén hidžry v soudobém arabském světě a jeho vztah k radikálním islamistickým hnutím a islámskému terorizmu

Stručná charakteristika:
Význam arabského termínu hidžra lze stručně charakterizovat jako náboženstvím inspirované rozhodnutí určité skupiny obyvatel (obce souvěrců, kmenového svazu, celého etnika) reagovat na nepříznivou politickou realitu odchodem z "bezvěreckého" prostředí na jiné místo. V něm má pak daná komunita zpravidla dvojí ambici: a) vytvořit obrozené (reformované) společenství; b) z daného místa se vrátit a nastolit "nový řád".
Jakkoli archaicky se tato konstrukce jeví z pohledu soudobého "západního" myšlení, fenomén hidžry rozhodně není možno ani dnes pokládat marginální nebo překonaný. Předlohou tohoto kolektivního vzorce politického chování je známá hidžra - události spjaté s odchodem proroka Muhammada a jeho stoupenců z nepřátelské " polyteistické" Mekky do Medíny. Tato kapitola raného vývoje islámu zůstala integrována v jeho politickém diskurzu a stala se jedním z možných komponentů ideologického pozadí určité politické akce.
Idea hidžry byla často využita v moderních a soudobých dějinách - během období islámského reformismu 18. a 19. století a je plnohodnotnou součástí některých proudů soudobého islámského myšlení a politického aktivizmu, včetně islámského fundamentalizmu od 70. let 20. století. Stala se mj. významnou součástí ideologické argumentace různých islamistických hnutí a aktivistických skupin jako např. at-Takfír wa ´l-hidžra v Egyptě, Tablighi džama'at v jižní a jihovýchodní Asii a nového, velmi nebezpečného rozměru nabrala v prostředí soudobých radikálních a teroristických organizací (např. přítomnost arabských radikálů a bojovníků (mudžáhidů) v Bosně, na Krymu, v Čečensku, střední Asii, Iráku, Afghánistánu, Pákistánu aj., "globální" charakter teroristické síě al-Qá'ida aj.).

Cíle:
Vědecký projekt by měl poskytnout a) analýzu hidžry jako společensko-náboženského jevu a b) zhodnocení praktických důsledků tohoto jevu v současném světě - tj. zejména popsat motivaci jedinců, kteří dnes hidžru provádějí; odhadnout jejich počty v jednotlivých muslimských (v praxi zejména arabských) zemích; vymezit země (případně regiony), kam tito jedinci odcházejí a s jakými cíli a zhodnotit jejich vliv různých radikálních či teroristických skupinách. Práce by měla být napsána se zřetelem jak na případná přímá bezpečnostní rizika pro ČR, tak i na širší zapojení ČR do boje s terorizmem.

Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu cca 100 stran rozčleněná do kapitol reflektujících cíle vědeckého projektu.

Doba trvání:
6 až 12 měsíců



Téma č. 13


Název:
Možnosti regionální spolupráce na Blízkém východě

Stručná charakteristika:
Projekt analyzuje příčiny neúspěchů dosavadních pokusů o hlubší regionální spolupráci v oblasti Blízkého východu a severní Afriky. Současně shrnuje poznatky získané výzkumem regionální spolupráce v jiných oblastech. Věnuje se možnosti uplatnění těchto poznatků v oblasti Blízkého východu a severní Afriky a odpovídá na otázku, do jaké míry může zkušenost evropské integrace a dalších úspěšných regionálních uskupení posloužit jako východisko pro spolupráci v dané oblasti.

Cíle:
Kriticky zhodnotit dosavadní zkušenosti regionální spolupráce v oblasti Blízkého východu a severní Afriky. Identifikovat nevyužité možnosti z hlediska zemí regionu a formulovat doporučení.

Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu 60-80 stran reflektující cíle projektu.

Doba trvání:
6 až 12 měsíců



Téma č. 14


Název:
Energetická závislost Evropy a její odraz v mezinárodních vztazích

Stručná charakteristika:
Evropa je energeticky (ropa, plyn) ve značné míře závislá na více či méně nestabilních regionech. Úkolem práce je jednak popsat aktuální stav nabídky a poptávky, aktuální realizované i plánované trasy produktovodů a jejich závislosti na politické situaci, jednak ukázat, jakým způsobem realizují svůj vliv zdrojové oblasti, jak funguje jejich interakce s hlavními cílovým státy i integracemi, s jakým vývojem může Evropa a ČR zvláště počítat a jak je možné z hlediska ČR jej ovlivnit.
Materiál bude navazovat na předchozí výzkumný úkol RB 7/10/01 Ruské produktovody a střední Evropa s tím, že stručně popíše celou situaci a upřesní vývoj tam, kde předchozí úkol jen předvídal nebo věc nechal otevřenu.

Cíle:
Poskytnout zahraniční službě a relevantním vnitřním subjektům ČR komplexní pohled na vzájemně se prolínající a ovlivňující ekonomicko-strategicko-politické prostředí a definovat východiska pro směřování relevantních subjektů ČR.

Výstup:
Materiál v českém jazyce v rozsahu 150 stran (v případě použití neveřejných info možno i v neveřejné podobě) vč. aktuální mapy produktovodů a grafů

Doba trvání:
9 měsíců



Téma č. 15

Název:
Meze kontroly souladu mezinárodní smlouvy sjednávané v tzv. výlučné nebo smíšené pravomoci s ústavním pořádkem ČR podle čl. 87 odst. 2 Ústavy ČR

Stručná charakteristika:
Evropská společenství (t.j. Evropské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii - dále jen "ES") mohou v oblastech, ve kterých jim je zakládajícími smlouvami svěřena pravomoc, sjednávat mezinárodní smlouvy. Tyto smlouvy jsou sjednány buď ES, resp. jedním z nich, samostatně, nebo společně s členskými státy, a to v návaznosti na to, zda má ES pravomoci ohledně celého obsahu smlouvy (tzv. smlouva ve výlučné pravomoci) nebo zda některé části smlouvy zasahují také do oblasti pravomoci členských států (tzv. smlouva ve smíšené pravomoci). V návaznosti na to je/jsou jednou ze smluvních stran smlouvy ve výlučné pravomoci pouze (jedno nebo obě) ES a smlouvy ve smíšené pravomoci (jedno nebo obě) ES společně s členskými státy.
Určení, zda jsou pravomoci rozděleny mezi ES a členské státy nebo zda obsah smlouvy nepřekračuje rámec pravomocí svěřených ES, je jednou z klíčových otázek při sjednávání těchto mezinárodních smluv. Je jednou z hlavních otázek předkládaných Soudnímu dvoru ES v rámci tzv. posudkového řízení podle čl. 300 odst. 6 Smlouvy o založení ES.
Tato práce by se měla týkat možnosti přezkumu těchto mezinárodních smluv nikoli na evropské, ale na vnitrostátní úrovni, a to z hlediska kontroly jejich souladu s ústavním pořádkem ČR.
Jako problematické body spatřujeme následující:
- (ne)přístupnost přezkumu souladu s ústavním pořádkem ve vztahu ke smlouvě ve výlučné pravomoci ES, resp. k té části smíšené smlouvy, která je ve výlučné pravomoci ES;
- pravomoc Ústavního soudu ČR k určení, zda a v jakých částech smlouvy došlo k přenosu pravomocí na ES ve smyslu článku 10a Ústavy ČR, a meze této pravomoci. Toto určení považujeme za nezbytné nejen k rozlišení, zda se jedná o smlouvu ve výlučné nebo smíšené pravomoci, ale též ve vztahu k možnosti přezkumu těch částí smíšené smlouvy, které jsou v pravomoci členského státu;
- zda vůbec a do jaké míry může být v rozporu s ústavním pořádkem ČR, pokud by ES při uzavírání mezinárodní smlouvy překročilo svoji pravomoc, tzn. pokud by ES uzavřelo mezinárodní smlouvu jako ve výlučné pravomoci, zatímco by se jednalo o smlouvu ve smíšené pravomoci;
- nezbytnost, aby v rámci řízení podle čl. 87 odst. 2 Ústavy ČR položil Ústavní soud ČR předběžnou otázku Soudnímu dvoru ES.

Cíle:
Práce by měla do hloubky pojednat o výše zmíněných čtyřech bodech a sloužit jako podkladový a informační materiál zejm. pro právní odbory ministerstva a jako argumentační zdroj při jejich jednání s ústavními orgány a s ostatními orgány státní správy.


Výstup:
Studie v českém jazyce pojednávající o možnostech a mezích kontroly souladu smluv ve výlučné a smíšené pravomoci ES s ústavním pořádkem ČR (v rozsahu cca 30-40 stran).

Doba trvání:
Maximálně 4 měsíce

.