Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Veřejná zakázka - vědecké projekty na rok 2006

 

Zadání témat


Téma č. 1


Název:

Vývoj decentralizace Belgického království


Stručná charakteristika:

Ústavní uspořádání Belgie prochází v posledních desetiletích dynamickým vývojem, snad v žádné jiné zemi západní Evropy nedochází k tak hlubokým decentralizačním procesům.
Z územního hlediska je země členěna do tří "regionů" (vlámského, valonského a bruselského), na základě národnostního a jazykového kritéria se země dělí na tři jazyková "společenství" (valonské, vlámské a germanofonní). Z toho vyplývá existence sedmi parlamentů (včetně federálního).
Tradiční rivalita mezi Vlámy a Valony koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let dovedla zemi v roce 1993 k federalizaci. Federální uspořádání Belgie se však v současnosti na nátlak vlámské strany značně uvolňuje a další vývoj země směřuje ke konfederaci.
Přijetím tzv. Lambermonských dohod v roce 2001 byla dokončena zatím poslední reforma belgického státu, která potvrdila rozsáhlý převod kompetencí na regiony a jazyková společenství. Posun kompetencí na regiony nadále zůstává otevřeným procesem.
Specifické postavení sehraje hlavní město Brusel, jakožto sídlo evropských institucí.


Cíle:

Analýza modelů decentralizačního vývoje ústavního uspořádání Belgického království, důsledky pro podobu bilaterálních vztahů s ČR, širší evropské důsledky (zastoupení v orgánech EU, váha hlasů v institucích EU..atd.)

Výstup:

Studie v češtině o možných modelech decentralizačního vývoje ústavního uspořádání Belgie.


Doba trvání:

1 rok


Téma č. 2


Název:
Vztahy Československa se zeměmi Latinské Ameriky v meziválečném období

Stručná charakteristika:

Po ustavení samostatného československého státu v roce 1918 postupně docházelo k navazování diplomatických styků se zeměmi Latinské Ameriky, přičemž s mnohými státy zmíněného regionu byly vzájemné vztahy natolik korektní a vřelé, že v mnohých případech vyvrcholily uznáním Benešovy exilové vlády v průběhu 2. světové války. V některých zemích LA působily na vysokých diplomatických postech až do roku 1948 známé osobnosti československého o politického a kulturního života. Úspěšně se rozvíjela obchodní spolupráce a značky jako Škoda nebo ČKD byly známé téměř v celé oblasti. Průvodním jevem období 20. a 30. let minulého století byla silná vlna emigrace z Československa do Jižní Ameriky a založení početných krajanských komunit, například v Argentině.

Cíle:

Zachytit a vyhodnotit vývoj vztahů mezi ČSR a jednotlivými zeměmi Latinské Ameriky (a mezi ČSR a LA jako celkem) mezi rokem 1918 a 1945 a jejich přínos pro rozvoj obchodní, kulturní, krajanské aj. spolupráce. Předpokládá se spolupráce s Institutem iberoamerických studií v Praze a s odbornými pracovišti na příslušných fakultách Univerzity Karlovy.

Výstup:

Studie pro interní využití na MZV, zejména pro potřeby odboru amerických států. Vedlejším produktem bude počítačově zpracovaný soupis pramenů k tématu.

Doba trvání:

2 roky


Téma č. 3


Název:
Vliv politicky relevantních elit a institucí na demokratizační proces v Egyptě

Stručná charakteristika:

Spolupráce České republiky se státy Blízkého východu má dlouhou historii a prošla nejrůznějšími peripetiemi. V souvislosti členstvím ČR v EU, která z řady důvodů považuje blízkovýchodní dimenzi své zahraniční politiky za prioritní (Barcelonský proces), patří Blízký východ mezi jednu z priorit společné zahraniční a bezpečnostní politiky i pro Českou republiku. Vlády zemí tohoto regionu v důsledku řady vnitřních i vnějších faktorů přislíbily provádět zásadní společenské a politické reformy, jejichž cílem je mj. i eliminovat šance extrémistických islamistických sil.
Výjimečné postavení mezi státy Blízkého východu zaujímá vzhledem ke své velikosti i geopolitickému postavení Egypt, jenž pro mnohé z nich je vzorem. Politické rozhodování v Egyptě, a tím i proces demokratizace egyptského politického systému ovlivňují ve značné míře tamější vládnoucí elity, vládní instituce, politicky relevantní elity a kontra-elity, jakož i nevládní instituce.
Pro rozhodovací procesy při tvorbě zahraniční politiky ČR je důležité mít správné výchozí údaje o hlavních faktorech ovlivňujících chování elit zemí Blízkého východu. V případě Egypta MZV ČR zatím nemá podobnou analýzu k dispozici.

Cíle:

Zmapování vlivu politicky relevantních elit na politický rozhodovací proces a demokratizaci v Egyptě, identifikace hlavních segmentů elit, kontra-elit a institucí, jakož i zmapování možností a limitu demokratických reforem.

Výstup:

Studie v rozsahu do 70 stran + přílohy s dokumentačním materiálem.

Doba trvání:

12 měsíců


Téma č. 4


Název:
Klíčové pojmy a argumenty soudobého islámského radikalismu (historická východiska a aktuální interpretace)


Stručná charakteristika:

Předmětem zadávaného projektu je vysvětlit základní termíny a klišé, s nimiž pracují současná radikální hnutí v islámském světě, jež se identifikují jako náboženská a podat obsahovou analýzu vybraných ideologických textů. Smyslem zadání není provést prostou deskripci či sestavit seznam různých organizací "džihádového" typu, nýbrž analyzovat a v historickém kontextu charakterizovat způsob argumentace a vidění světa přívrženců těchto hnutí, porovnat sémantickou hodnotu používaných klišé v klasickém a soudobém islámu a postihnout případné obsahové a aktualizační posuny.
Zadavatel vychází z předpokladu, že naše hodnocení procesu destabilizace vnitropolitického života v zemích Blízkého východu, ale i subsaharské Afriky, příp. Jižní Asie, se často spokojuje s poněkud povrchními závěry o nedemokratické, či militantní povaze těchto hnutí, aniž by si dostatečně uvědomovalo, jak výrazně do politické kultury a chování dnešních "islámských společností" zasahují jejich historické a kulturní tradice. Zadavatel se domnívá, že představitelé a stoupenci "protizápadních" nálad v islámském světě přemýšlí a jsou politicky aktivní na základě zcela odlišného souboru kulturních hodnot a historických tradic, jež je nutno hlouběji pochopit.


Cíle:

Vědecký projekt by měl poskytnout utřídění a typologizaci pojmosloví a argumentace vybraných proudů a hnutí soudobého radikálního islámu. Výsledkem tohoto přístupu by mělo být vysvětlení ideové motivace dotyčných hnutí při formování jejich nepřátelských postojů vůči západním demokraciím. Zadavatel má zájem, aby řešitel projektu
a) vytipoval několik klíčových představitelů soudobých radikálních hnutí;
b) shromáždil základní reprezentativní texty v původních jazycích, příp. překladech do evropských jazyků;
c) provedl jejich sémantickou analýzu a vytipoval termíny či klišé s nejvyšší frekvencí;
d) provedl jejich zhodnocení a zařazení do historicko-kulturního kontextu;
e) interpretoval je z pozic nezávislého badatelského přístupu.


Výstup:

Studie v rozsahu cca 100 stran rozčleněná do kapitol reflektujících cíle vědeckého projektu.

Doba trvání:

12 měsíců


Téma č. 5


Název:
Politická situace v Íránské islámské republice po prezidentských volbách 2005

Stručná charakteristika:

Íránská islámská republika náleží do sféry zahraničněpolitických priorit jak EU jako celku, tak řady jejích jednotlivých členských států včetně ČR. Význam Íránu jako regionální mocnosti Blízkého a Středního východu podtrhuje kromě jeho geostrategického postavení, rozlohy a sedmdesátimiliónové, většinově šíitské, populace i rozsáhlé nerostné bohatství (ropa a zemní plyn). Porevoluční Írán však rovněž setrvává v nepřátelských vztazích s USA a Izraelem, odmítá blízkovýchodní mírový proces jako prostředek urovnání mezi Palestinci, Izraelem a jeho arabskými sousedy a je ze strany USA obviňován z podpory teroristických organizací. Jde rovněž o vlivného souseda Iráku a Afghánistánu, zemí, kde za podpory Západu probíhá proces politické transformace a demokratizace.
Po svržení monarchického režimu dynastie Pahlaví a ustavení islámské republiky byl v Íránu vytvořen velmi specifický model státoprávního uspořádání, který kombinuje tradiční pojetí státu a vlády v šíitském islámu s prvky moderními. V rámci tohoto modelu se na procesu, v němž jsou vytvářena politická rozhodnutí, podílí jak občany přímo volené orgány reprezentující suverenitu lidu (parlament, prezident), tak nevolené (či přímo nevolené) orgány, převážně zástupci politicky privilegovaného duchovenstva, kterým je vyhrazeno činit nejdůležitější politická rozhodnutí.
Parlamentní volby v roce 2004 a prezidentské volby v červnu 2005 znamenaly konec období, v němž tzv. reformisté obsadili po zvolení M. Chátamího prezidentem v roce 1997 exekutivu a následně i většinu mandátů v parlamentu. Od těchto voleb jsou veškeré složky státní moci opět v rukou konzervativců.
Pro zahraniční politiku České republiky vůči regionu Blízkého východu je nezbytné, aby MZV ČR disponovalo relevantními informacemi o aktuálním politickém vývoji v Íránské islámské republice.

Cíle:

Analýza faktorů podílejících se na volebním úspěchu konzervativních subjektů a ztrátě podpory tzv. reformním subjektům, identifikace voličských preferencí voličů z jednotlivých sociálních skupin a jejich motivace pro podporu konzervativních kandidátů a subjektů. Zmapování struktury konzervativních sil, jejich programových východisek a vazeb na tradiční elity i vrcholné představitele politicky privilegovaného šíitského duchovenstva. Zkoumání mezinárodně-politických aspektů situace v Íránu po zvolení nového prezidenta. Zpracování výhledu na následující období, který vymezí alternativy dalšího vývoje s ohledem na povolební rozložení sil a jeho vliv na vnitřní i zahraniční politiku země.

Výstup:

Studie v rozsahu do 100 normostran.

Doba trvání:

9 - 12 měsíců


Téma č. 6


Název:
Československo a Blízký východ (1945 - 1989)


Stručná charakteristika:

Československá zahraniční politika ke státům Blízkého východu po druhé světové válce nebyla nikdy podrobena soustavnému zkoumání, založeném na využití archivních dokumentů. Doposud neexistuje dokonce ani žádná příručka, která by v hrubých rysech tyto vztahy charakterizovala. Tato absence není důsledkem okrajovosti tématu: Československo navázalo již v meziválečném období diplomatické a obchodní styky s většinou nezávislých i závislých zemí tohoto regionu. V komunistickém období pak vztahy s celou řadou zemí dosáhly značné šíře i hloubky (např. Násirův Egypt, Kaddáfího Libye, Asadova Sýrie nebo Ben Bellovo a Bumedienovo Alžírsko). Detailní prozkoumání tohoto tématu není důležité pouze pro současnou českou zahraniční politiku k danému teritoriu, ale také pro bližší historickou analýzu fungování československé zahraniční politiky v komunistickém období.


Cíle:

Přinést přehled vztahů Československa a zemí Blízkého východu (včetně Izraele) a severní Afriky ve sledovaném období založený na studiu archivních dokumentů. Soustředit se na dynamiku politických a hospodářských styků, analyzovat mechanismy československé zahraniční politiky, navrhnout periodizaci.


Výstup:

Přehledná příručka s poznámkovým aparátem v českém jazyce o rozsahu cca 200 až 250 stran.


Doba trvání:

2 roky


Téma č. 7


Název:
Strategické partnerství vládního a nevládního sektoru v problematice podpory transformací, demokracie a lidských práv ve světě


Charakteristika:

Transformační spolupráce je v rámci systému zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) České republiky součástí politiky vůči transformujícím se zemím, jakož i režimům nedemokratickým, ve kterých jsou v rozporu s mezinárodním právem a mezinárodně-právními závazky dotčených zemí porušována lidská práva. Jejím cílem je přispět k tomu, aby probíhající či možné budoucí společenské a politické změny v těchto zemích byly úspěšné a vedly k demokracii, stabilitě a právnímu státu. Transformační spolupráce se soustředí na vzdělávání, podporu svobodného šíření informací, názorů a zkušeností s využitím zkušeností s nenásilným odporem proti totalitnímu systému a s procesem společenské transformace, které ČR a další země střední a východní Evropy učinily v 80. a 90. letech minulého století. Transformační spolupráce se zaměřuje na prioritní země zahraniční politiky České republiky komplementárně k činnosti státu na poli mezinárodně-politickém a diplomatickém.
Transformační spolupráce České republiky je založena na těsném kontaktu se subjekty občanské společnosti. V demokratických zemích i na půdě řady mezinárodních organizací je nevládní sektor samozřejmým účastníkem debaty o zahraniční politice a problémech zahraniční rozvojové spolupráce, je standardním zdrojem informací, zpětné vazby a nezávislé expertízy. Pro účel nastolení systematické komunikace vládních institucí se strukturami občanské společnosti v ČR je však potřebné nevládní sektor (1) důkladně zmapovat z hledisek relevantních pro zahraniční politiku a transformační spolupráci (oblasti působení, země zájmu apod.) a (2) vytvořit model "strategického partnerství" se subjekty občanské společnosti pro oblast transformační spolupráce při zvážení nezbytných kritérií (i právních), zahraničních zkušeností, výhod i rizik.

Cíle:

1. Zpracovat katalog subjektů občanské společnosti, které působí v ČR a jsou relevantní z hlediska transformační spolupráce (profil a hodnocení činnosti, stručná historie);
2. Analyzovat vzájemné působení vládního a nevládního sektoru v ČR v oblasti zahraniční politiky, resp. podpory demokracie a lidských práv ve světě; srovnání se zeměmi s vyspělou a strukturovanou občanskou společností (např. Nizozemsko, Dánsko);
3. Na pozadí existujících modelů navrhnout metody spolupráce s občanskou společností v dané oblasti , kritéria výběru partnerů, podmínek spolupráce, jejích možných forem, jakož i výhod a rizik z ní plynoucích.

Výstupy:

(1) Katalog občanské společnosti (soubor kontaktů a informací o činnosti), (2) analýza interakce vládního a nevládního sektoru v ČR v zahraničně-politické oblasti podpory demokracie a lidských práv ve světě, (3) studie zpracovávající možné postupy při spolupráci mezi subjekty občanské společnosti a MZV v oblasti transformační spolupráce - model "strategického partnerství".

Doba trvání:

1 rok


Téma č. 8

Název:
Od totalitní zkušenosti k demokratickému charakteru

Charakteristika:

Zkušenosti z procesu demokratizace v prostoru střední a východní Evropy i jiných oblastech shodně ukazují, že značný vliv na rychlost a úspěšnost politické, ekonomické a celkové společenské transformace má psychologické "dědictví" zanechané totalitními režimy. Vědecké výzkumy, které psychologové a sociologové uskutečnili na tomto poli, naznačují, že deformace v mentalitě obyvatel způsobené dlouhodobým životem v nedemokratické společnosti se dělí na: a) univerzální, b) jedinečné pro danou zemi a její idiosynkrasii. Je stále zřejmější, že identifikace a přesný popis psychologických deformací (zvláště těch s univerzálnějším charakterem) je důležitým nástrojem při podpoře transformačních a demokratizačních procesů.

Cíle:

1. Praktická pomoc občanům v méně svobodných společnostech
§ Vyjádření podpory sdílením zkušenosti a pomoc v sebereflexi
Ukazuje se, že morální podpora zejména od těch, kdo prošli obdobným traumatem, je silným psychologickým podpůrným mechanismem.
§ Podnět ke konstruktivnímu vyrovnávání se s útlakem
Projekt dává podněty k sebereflexi, jaký dopad na individuální psychiku a na společnost mají podmínky nesvobody, (tzv. "naučená bezmocnost", černobílost myšlení, destrukce důvěry, oslabení smyslu pro osobní odpovědnost atd.)

2. Odborný přínos k výzkumu totalitní mentality, a to jak psychiky jedince, který žije v totalitním zřízení, tak charakteru společnosti, která se v situaci totality vyvíjí. Když budou přesně popsány mechanismy působení tzv. post-totalitního syndromu během transformace a přechodu k demokracii, bude možno snáze snížit škodlivé účinky těchto psychických následků života v nesvobodě.
3. Praktické využití vědecké studie: na základě této dvouleté studie, která v mezinárodní spolupráci popíše nejvýznamnější případy "totalitní mentality" a jejího nežádoucího, demoralizujícího a rozkladného působení na demokratickou společnost, bude možno efektivněji působit v oblasti transformační pomoci a spolupráce.


Výstup:

Studie/analýza v českém jazyce.


Doba trvání:

2 roky


Téma č. 9


Název:
Komparace vnitrostátní legislativy týkající se kosmických aktivit a návrh zásad případné budoucí české právní úpravy těchto aktivit


Stručná charakteristika:

V současné době existuje pět základních multilaterálních mezinárodních úmluv o činnosti států ve vesmíru. Tyto dohody provádí některé státy ve své vnitrostátní legislativě. Úkolem řešitele projektu by bylo najít co nejvíce takových států, porovnat a právně analyzovat jejich vnitrostátní "kosmické zákony", tj. právní předpisy upravující činnosti se vztahem k vesmíru s ohledem na závazky plynoucí z mezinárodních smluv o činnostech států ve vesmíru a na přípravu české právní úpravy této oblasti.


Cíle:

Napomoci při rozhodování, zda ČR nezbytně potřebuje vnitrostátní právní předpis týkající se činností se vztahem k vesmíru, a poskytnout podklady pro přípravu takového právního předpisu.


Výstup:

Základní text v českém jazyce v rozsahu cca 40 - 60 stran. V závěru textu by měly být bodově uvedeny ty problematiky, které by měl postihnout případný český vnitrostátní právní předpis upravující činnosti se vztahem k vesmíru a návrh zásad české právní úpravy této oblasti.


Doba trvání:

6 - 9 měsíců


Téma č. 10


Název:
Vztah vybraných právních nástrojů přijímaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (Hlava VI Smlouvy o EU) k mezinárodněprávním závazkům ČR v oblasti mezinárodní trestní spolupráce

Stručná charakteristika:

V rámci tzv. III. pilíře EU (Hlava VI Smlouvy o EU - Ustanovení o policejní a soudní spolupráci v trestních věcech) jsou přijímána opatření za účelem rozvoje společných postupů členských států v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, jejichž konečným cílem je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Na základě čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU je Rada EU zmocněna přijímat příslušná opatření, z nichž významnou úlohu hrají rámcová rozhodnutí za účelem sbližování právních a správních předpisů členských států ve smyslu čl. 34 odst. 2 písm. b).
Rámcové rozhodnutí je adresováno členským státům EU (dále jen "členské státy") a je závazné co do výsledku, kterého má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům. Rámcové rozhodnutí tedy musí být v členském státě implementováno vnitrostátními právními předpisy, podle kterých pak příslušné orgány členského státu postupují. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že čl. 34 odst. 2 písm. b) Smlouvy o EU výslovně stanoví, že rámcová rozhodnutí nemají přímý účinek.
Problematický a dosud ne zcela jasný je vztah rámcových rozhodnutí a z nich plynoucích závazků k mezinárodněprávním závazkům členských států. Jedná se především o aplikaci příslušného rámcového rozhodnutí ve vztazích mezi členskými státy, neboť patrně není sporu o tom, že rámcová rozhodnutí nemohou mít vliv na mezinárodněprávní závazky ČR (nebo jiných členských států EU) vůči třetím státům. Aplikace platných mezinárodních smluv ve vztazích se třetími státy je v některých případech výslovně upravena v příslušném ustanovení daného rámcového rozhodnutí, kdy např. čl. 31 rámcového rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (2002/584/SVV) stanoví, že jeho ustanovení nemají ve vztahu ke třetím státům vliv na aplikaci platných mezinárodních smluv v oblasti extradice.
V teorii ani v praxi však dosud není dostatečně řešena aplikace rámcových rozhodnutí mezi členskými státy v případech, kdy je daná oblast již upravena mezinárodními smlouvami, jimiž jsou členské státy vázány. Rámcové rozhodnutí sice může stanovit, že se ve vztazích mezi členskými státy nebudou aplikovat příslušné mezinárodní smlouvy, ovšem není již zcela jasné, zda ke splnění tohoto závazku musí členský stát podniknout nezbytné kroky v souladu s pravidly mezinárodního smluvního práva, např. uplatnit teritoriální výhradu nebo uložit u depozitáře smlouvy prohlášení o aplikaci vnitrostátních předpisů přijatých k provedení rámcového rozhodnutí ve vztazích mezi členskými státy. Objevily se rovněž názory, že rámcové rozhodnutí lze ve smyslu čl. 41 odst. 1 Vídeňské úmluvy o smluvním právu ze dne 23.5.1969 (dále jen "Vídeňská úmluva" ) považovat za "dohodu pozměňující mnohostranné smlouvy ve vztazích pouze mezi některými stranami", čímž by tedy docházelo k náležité modifikaci mezinárodněprávních závazků ve vztahu mezi členskými státy (tento velice sporný názor zastává část německé právní doktríny).
V předmětné souvislosti je třeba rovněž zmínit základní princip přednosti komunitárního práva před neslučitelnými ustanoveními vnitrostátního práva členských států, přičemž je však sporné, zda ve vztahu k mezinárodněprávním závazkům členských států a vnitrostátním opatřením přijatých k jejich provedení lze operovat s přednostní aplikaci ustanovení rámcových rozhodnutí (rovněž s ohledem na nedostatek jejich přímého účinku).

Cíle:

Posouzení vztahu vybraných právních nástrojů přijímaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (Hlava VI Smlouvy o EU) k mezinárodněprávním závazkům ČR v oblasti mezinárodní trestní spolupráce, se zaměřením na rámcová rozhodnutí Rady EU a jejich aplikaci ve vztazích mezi členskými státy (s ohledem na možný rozpor s prováděním příslušných mezinárodních smluv v dané oblasti, včetně problematiky modifikace těchto smluv ve smyslu Vídeňské úmluvy).

Výstup:

Studie v českém jazyce pojednávající o vztahu vybraných právních nástrojů dle Hlavy VI Smlouvy o EU k mezinárodněprávním závazkům ČR v oblasti mezinárodní trestní spolupráce (v rozsahu cca 60 stran).

Doba trvání:

Maximálně devět měsíců.


Téma č. 11


Název:
Právní status a vymahatelnost práva ES (doposud) nepublikovaného v českém jazyce

Stručná charakteristika:

S přistoupením k Evropské unii vznikl České republice závazek aplikovat na svém území veškeré komunitární právo (srov. čl. 2 Aktu o přistoupení). Tento závazek mj. znamená,
že budou aplikovány i ty normy komunitárního práva, které upravují přímo vztahy mezi jednotlivci a mezi jednotlivci a státem. Nezbytnou podmínkou právního účinku jakéhokoliv práva je však jeho řádná publikace v jazyce adresáta, aby se daná osoba měla možnost seznámit s povinnostmi, které jsou jí ukládány. Absence publikace mívá za následek neaplikovatelnost či dokonce nicotnost aktu.
Stav publikace práva ES/EU více jak rok po přistoupení je v tomto ohledu problematický. Velká část evropské legislativy, která by již měla být přeložena a řádně publikována, v češtině doposud publikována nebyla. Ještě horší situace panuje ohledně judikatury Soudního dvora Evropských společenství, kde více jak rok po přistoupení nebyl řádně (v tištěné sbírce) publikován jediný judikát v českém jazyce.
Naznačená situace dává vzniknout celé řadě významných otázek, které bude muset orgány
ČR v nejbližší době řešit. Lze předpokládat, že fyzické a právnické osoby budou absenci řádné publikace namítat v případech porušení komunitárního práva. Problémy však mohou vyvstávat nejenom v případech vnitrostátní aplikace komunitárního práva, ale též v případech vynucování v češtině nepublikovaného práva ze strany orgánů EU. S ohledem na skutečnost, že podobné otázky nejsou doposud řešeny ani v zahraniční, ani české odborné literatuře,
je potřeba podrobné studie o to naléhavější.

Cíle:

Studie by měla pro potřeby OKP poskytnout argumentaci pro budoucí spory z popsané situace vyplývající a nabídnout kvalifikovanou právní analýzu problematiky, ze které může Vládní zmocněnec vycházet při obhajování pozice České republiky před orgány Společenství
a v rámci spolupráce s jinými resorty v rámci České republiky. Studie by se měla zaměřit především na následující otázky:
1/ Jaký je status řádně nepublikované legislativy dle (i) evropského práva (ii) českého práva?
2/ Jak a proti komu je možné vymáhat komunitární legislativu, která nebyla v okamžiku jejího vynucování řádně publikována?
3/ Platí stejné závěry též pro aplikaci (vynucování) judikatury Soudního dvora Evropských společenství, která v současnosti pro české fyzické a právnické osoby není dostupná v českém jazyce?
4/ Jestliže by české orgány vymáhaly evropské právo, které ukládá povinnost jednotlivci
a nebylo řádně publikováno v českém jazyce, jsou české orgány odpovědné za škodu vzniklou jedinci vymáháním nicotného právního aktu? Budou české orgány (Česká republika) odpovědné dle komunitárních nebo českých podmínek odpovědnosti za škodu?
5/ Kdo má vlastně povinnost řádné a včasné publikace v českém jazyce komunitárních aktů vydaných před přistoupením ČR k EU? Česká republika nebo orgány Evropské unie? Jestliže by tato povinnost tížila orgány Evropské unie a Česká republika by byla nucena nahradit jednotlivcům škody vzniklé vymáháním nepublikované legislativy, měla by Česká republika možnost žaloby proti Evropským společenstvím (regresní náhrada)?
6/ Jaké implikace má celá problematika pro jazykový režim Evropských společenství? Jakou politiku by měla Česká republika v této oblasti zvolit?

Výstup:

Studie v českém jazyce zahrnující shora uvedené cíle v rozsahu cca 50-60 stran.

Doba trvání:
Maximálně šest měsíců.


Téma č. 12

Název:
Meze kontroly souladu mezinárodní smlouvy sjednávané v tzv. výlučné nebo smíšené pravomoci s ústavním pořádkem ČR podle čl. 87 odst. 2 Ústavy ČR

Stručná charakteristika:

Evropská společenství (tj. Evropské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii - dále jen "ES") mohou v oblastech, ve kterých jim je zakládajícími smlouvami svěřena pravomoc, sjednávat mezinárodní smlouvy. Tyto smlouvy jsou sjednány buď ES, resp. jedním z nich, samostatně, nebo společně s členskými státy, a to v návaznosti na to, zda má ES pravomoci ohledně celého obsahu smlouvy (tzv. smlouva ve výlučné pravomoci) nebo zda některé části smlouvy zasahují také do oblasti pravomoci členských států (tzv. smlouva ve smíšené pravomoci). V návaznosti na to je/jsou jednou ze smluvních stran smlouvy ve výlučné pravomoci pouze (jedno nebo obě) ES a smlouvy ve smíšené pravomoci (jedno nebo obě) ES společně s členskými státy.
Určení, zda jsou pravomoci rozděleny mezi ES a členské státy nebo zda obsah smlouvy nepřekračuje rámec pravomocí svěřených ES, je jednou z klíčových otázek při sjednávání těchto mezinárodních smluv. Je jednou z hlavních otázek předkládaných Soudnímu dvoru ES v rámci tzv. posudkového řízení podle čl. 300 odst. 6 Smlouvy o založení ES.
Tato práce by se měla týkat možnosti přezkumu těchto mezinárodních smluv nikoli na evropské, ale na vnitrostátní úrovni, a to z hlediska kontroly jejich souladu s ústavním pořádkem ČR.
Jako problematické body spatřujeme následující:
· (ne)přípustnost přezkumu souladu s ústavním pořádkem ve vztahu ke smlouvě ve výlučné pravomoci ES, resp. k té části smíšené smlouvy, která je ve výlučné pravomoci ES;
· pravomoc Ústavního soudu ČR k určení, zda a v jakých částech smlouvy došlo k přenosu pravomocí na ES ve smyslu článku 10a Ústavy ČR, a meze této pravomoci. Toto určení považujeme za nezbytné nejen k rozlišení, zda se jedná o smlouvu ve výlučné nebo smíšené pravomoci, ale též ve vztahu k možnosti přezkumu těch částí smíšené smlouvy, které jsou v pravomoci členského státu;
· zda vůbec a do jaké míry může být v rozporu s ústavním pořádkem ČR, pokud by ES při uzavírání mezinárodní smlouvy překročilo svoji pravomoc, tzn. pokud by ES uzavřelo mezinárodní smlouvu jako ve výlučné pravomoci, zatímco by se jednalo o smlouvu ve smíšené pravomoci;
· nezbytnost, aby v rámci řízení podle čl. 87 odst. 2 Ústavy ČR položil Ústavní soud ČR předběžnou otázku Soudnímu dvoru ES.

Cíle:

Práce by měla do hloubky pojednat o výše zmíněných čtyřech bodech a sloužit jako podkladový a informační materiál zejm. pro právní odbory MZV a jako argumentační zdroj při jejich jednání s ústavními orgány a s ostatními orgány státní správy.

Výstup:

Studie v českém jazyce pojednávající o možnostech a mezích kontroly souladu smluv ve výlučné a smíšené pravomoci ES s ústavním pořádkem ČR (v rozsahu cca 60-80 stran).

Doba trvání:
Maximálně 9 měsíců.


Téma č. 13

Název:
Koncepce právní úpravy sankcí v právním řádu ČR za porušení povinností stanovených v nařízeních orgánů EU ve smyslu čl. 249 Smlouvy o ES (včetně návrhů možných variant vnitrostátní úpravy a srovnání úprav vybraných členských států EU)

Stručná charakteristika:

Na základě Smlouvy o přistoupení ČR k EU (vyhlášena dne 28.4.2004 pod č. 44/2004 Sb.m.s.) se pro ČR staly závaznými a přímo použitelnými právní akty ES vydávané ve formě nařízení ve smyslu čl. 249 Smlouvy o ES (nařízení EP a Rady, nařízení Rady a nařízení Komise). Z důvodu přímé použitelnosti nařízení nepřicházejí v úvahu žádná prováděcí opatření přijímaná členským státem, jak bylo rovněž potvrzeno v judikatuře Soudního dvora ES. Výjimkou z tohoto principu jsou však situace, kdy nařízení nestanoví sankce za porušení povinností v něm stanovených, a ve svém ustanovení zmocňuje členský stát k přijetí právních předpisů obsahujících nezbytná sankční ustanovení, příp. k analogické aplikaci sankcí ve vnitrostátním právu již zakotvených.
Ze shora uvedeného vyplývá, že po přistoupení ČR k EU vyvstává nutnost upravit v právním řádu ČR různé druhy sankcí za porušení ustanovení nařízení orgánů EU. Vzhledem k šíří oblastí legislativní činnosti orgánů EU a velkému množství vydávaných předpisů by bylo žádoucí vytvořit co nejvíce flexibilní mechanismus pro úpravu příslušných sankcí ve vnitrostátním právu. Zároveň je však nezbytné vyhovět principům zakotveným v ústavním pořádku ČR, konkrétně v čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR ("Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.") a v čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (" Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.")
Zásadním problémem se v předmětné souvislosti jeví být otázka, zda by k přijímání sankčních předpisů v příslušných oblastech (ve formě podzákonných právních předpisů) postačovalo generelní zmocnění ve zvláštním zákoně o sankcích za porušení nařízení orgánů EU, nebo zda je nutné taková sankční ustanovení vždy přijímat v předpisech s právní silou zákona (problematickou může být např. délka legislativního procesu).

Cíle:

- Navrhnout koncepci právní úpravy sankcí v právním řádu ČR za porušení povinností stanovených v nařízeních orgánů EU (s ohledem na soulad s Ústavou ČR, ovšem rovněž s přihlédnutím k požadavku flexibility a efektivity přijímaných opatření);
- Vypracovat přehled příslušných nařízení ES (dle jednotlivých oblastí práva ES), které vyžadují přijetí vnitrostátních sankčních předpisů;
- Provést analýzu možností inkorporovat sankční ustanovení ve vztahu k nařízením ES do stávajících zákonů ČR v příslušných oblastech korespondujících s úpravou předpisy ES;
- Provést srovnání odpovídajících právních úprav ve vybraných členských státech EU (se zaměřením na členské státy s právním systémem příbuzným systému ČR).

Výstup:

Studie v českém jazyce zahrnující shora uvedené cíle ve vztahu ke koncepci právní úpravy sankcí za porušení povinností stanovených v nařízeních orgánů EU v právním řádu ČR (v rozsahu cca 50-60 stran).

Doba trvání:
Maximálně devět měsíců.


Téma č. 14


Název:
Modifikace německé zahraniční politiky po zářijových volbách 2005 se zvláštním zřetelem na česko-německé vztahy

Stručná charakteristika:

Vzhledem k tomu, že předčasné parlamentní volby v SRN 18. září 2005 mohou podle všeobecného očekávání vnést nové prvky a akcenty do německé zahraniční politiky nejen v multilaterální, ale i bilaterální oblasti, tj. v česko-německé relaci (minulostní tématika, ale např. i začlenění ČR do Schengenu, omezení v oblasti pracovního trhu apod.), měl by předpokládaný analytický výstup přinést nejaktuálnější zmapování všech potenciálních proměn této politiky v bilaterální i multilaterální oblasti.
Čím dříve a přesněji budou kroky nové německé vládní koalice z naší strany v hlavních tématických okruzích (SRN a ČR - v širším kontextu proměn německé politiky vůči východním sousedům; změny v transatlantické politice SRN; budoucnost francouzsko-německého tandemu; SRN a Rusko; německá pozice v EU - zejména v kontextu schvalování ústavní smlouvy a rozšiřovacího procesu - Turecko, Chorvatsko; SRN a reforma RB OSN atd.) zanalyzovány, tím lépe.

Cíle:
Uvedená práce, resp. analýza by měla sloužit jako zásadní podklad pro vedení MZV a dalších institucí při novém formulování koncepce naší zahraniční politiky vůči SRN.

Výstup:
Přehledně strukturovaná práce, resp. analýza nejaktuálnějších trendů německé zahraniční politiky po podzimních volbách 2005 v rozsahu 45-50 stran.

Doba trvání:
6 měsíců


Téma č. 15


Název:
Zpracování českých pramenů k moderním dějinám Kambodže s důrazem na období Rudých Khmerů

Stručná charakteristika:

Dokumentační centrum Kambodže sídlící v Phnompenhu oficiálně požádalo MZV ČR (během nedávných konzultací na úrovni náměstka ministra pro dvoustranné vztahy) o poskytnutí dokumentace vztahující se k období vlády Rudých Khmerů. Získané materiály mají sloužit jednak k vědeckým a dokumentačním účelům, jednak jako podklad k přípravě tribunálu, který má na základě dohod s OSN soudit zločiny spáchané Rudými Khmery v období polpotovského režimu a v období následujícím (až do 90. let minulého století). Se zahájením práce tribunálu se počítá ještě v letošním roce.

Předpokládáme, že v archivu MZV ČR by se mohly nacházet např. zprávy ze zastupitelských úřadů tehdejšího Československa z okolních zemí, které pravděpodobně nebyly dosud inventarizovány. Výzkumný projekt by se však měl soustředit rovněž na archivy jiných institucí, které byly v předmětném období činné v zahraničních vztazích.

Cíle:

Vyhledání a zpracování pramenů dostupných v archivech institucí činných v zahraničních vztazích v relevantním období (1) ve verzi, která by byla MZV ČR poskytnuta kambodžským úřadům a (2) ve verzi, která by sloužila k dalšímu využití domácími historiky.

Výsledky výzkumného projektu by měly být malým příspěvkem ke složitému a bolestnému procesu vyrovnávání se s minulostí v Kambodži. Zkušenost naší země přitom potvrzuje, že proces vyrovnání se s minulostí je nezbytné absolvovat na cestě k demokratizaci systému a nalezení zodpovědného a spravedlivého postavení v rámci mezinárodního společenství. Vědecký projekt by měl zároveň přispět k poznání politiky tehdejšího Československa vůči Kambodži v relevantním období, jak na úrovni bilaterální, tak na půdě mezinárodních institucí.

Výstupy:

(1) Přehled nalezených pramenů, soubor jejich kopií a francouzský překlad v nich obsaženého textu doprovozený komentářem.
(2) Studie v českém jazyce mapující vzhledem k získané dokumentaci o vztahy Československa s polpotovským režimem a politiku vůči Kambodži v relevantním období předcházejícího a následujícího režimu.

Doba trvání:
1 rok


Téma č. 17


Název:
Vznik a formování československé diplomacie po roce 1918

Stručná charakteristika:

Hloubkově zpracovaný materiál mapující vznik české diplomacie a jednotlivé kroky vedoucí k jejímu etablování. Součástí materiálu budou osobní údaje o ministrech, náměstcích a hlavních diplomatech daného období, nastínění personální politiky v otázkách náboru diplomatů a zaměstnanců, přebírání diplomatů z rakouských ministerstev, platových podmínek ,vysílání do zahraničí atd. Dále objasnění struktury nově vzniklého ministerstva i ve vztahu k případnému přebírání rakouských struktur. Dalším bodem materiálu bude problematika zřizování sítě diplomatických misí. Dále popis budov tehdy používaných pro potřeby MZV a fotografický materiál k výše zmíněným bodům v publikovatelné kvalitě.

Cíle:

Objasnění vzniku a rozvoje československé diplomacie po roce 1918

Výstup:

Souhrnný materiál o vzniku Československé diplomacie po roce 1918 - v písemné i elektronické podobě

Doba trvání:
1 rok


Téma č. 18


Název:
Osudy československé diplomacie po roce 1968 a v období normalizace

Stručná charakteristika:

Hloubkově zpracovaný materiál bude obsahovat nástin personálních změn na MZV a diplomatických misích v zahraničí v období následujícím po pražském jaru - kádrové čistky, důsledky v oblasti náboru nových zaměstnanců. Dále osobní údaje o ministrech, náměstcích a diplomatech, popis změn ve struktuře MZV po roce 1968, popis hlavních zahraničněpolitických cílů a akcí v době normalizace. Problematika studené války - spolupráce čs. diplomacie s rozvědkou a případné mediálně známé případy z této oblasti. Součástí bude rovněž fotografický materiál v publikovatelné podobě.

Cíle:

Popis stavu a vývoje československé diplomacie po roce 1968 a vlivu normalizace

Výstup:
Souhrnný materiál o stavu a vývoji české diplomacie po roce 1968 a během normalizace - v písemné i elektronické podobě

Doba trvání:
1 rok


Téma č. 19

Název:
Twinningové projekty - analýza zkušeností "starých" členských států EU a zhodnocení přínosu twinningu out pro Českou republiku

Stručná charakteristika:

Twinning, tj. spolupráce, kdy členský stát EU předává prostřednictvím vyslání svých oborníků know how jiné zemi, je jednou z tradičních forem pomoci EU.

V uplynulých letech (1998 - 2003) bylo v ČR realizováno 98 twinningových projektů formou "twinning in" z programu Phare, kdy k nám zahraniční veřejnoprávní instituce členského státu vyslala experty, kteří pomáhali českým ministerstvům s přípravou na vstup do EU a v dalších oblastech. V současné době jsou tyto projekty postupně dokončovány a zároveň od roku 1994 jsou realizovány twinningové projekty programu Transition Facility. Celkově tak bude v ČR celkem realizováno přes 120 twinningových projektů.

Vstupem do EU se pro ČR nově otevřela možnost zapojení se do twinningových projektů aktivně formou "twinning out", tj. vysíláním svých expertů do zahraničí. ČR již této možnosti využila a v současné době jsou české instituce vybrány pro účast již v celkem 9 twinningových projektech v zahraničí, jejichž realizace bude zahájena na podzim 2005. V tomto trendu hodlá ČR pokračovat.

Toto aktivní zapojení se do twinningových projektů může mít pro ČR nepochybně velký význam, a to např. z hlediska zahraničně politického nebo ekonomického. Zapojení se do projektů ze strany ČR by proto mělo být co nejefektivnější. Jelikož ČR má doposud zkušenosti pouze coby příjemce pomoci, bylo by zmapování a analýza mechanismů fungování twinningové spolupráce formou twinning out ve " starých" členských státech EU, které mají v této oblasti delší zkušenost, pro ČR cennou inspirací a doporučením.

Cíle:

Shromáždit informace o reálných mechanismech fungování twinningových projektů ve "starých" členských státech EU a vyhodnotit je. Na základě analýzy vypracovat doporučení pro ČR, jak se co nejefektivněji do systému twinningových projektů ve třetích zemích zapojit. Na základě zkušeností "starých" členských států EU dále zhodnotit, jaký konkrétní přínos a v jakých oblastech může zapojení se ČR do twinningových projektů mít.

Výstup:

Strukturovaná analýza v rozsahu cca 50 stran, obsahující informace a vyhodnocení reálných mechanismů fungování twinningových projektů ve "starých" členských státech EU s návrhem konkrétních kroků pro ČR, jak se efektivně zapojit do twinningových projektů, včetně odhadovaného přínosu pro českou veřejnou správu a pro postavení ČR v daném teritoriu.

Doba trvání:
max. 6 měsíců


Téma č. 20


Název:
Finanční perspektiva - vypracování modelu, který odhalí jaký vliv mají na makroekonomickou situaci v ČR změny v parametrech přerozdělování ve FP a jak to ovlivní postavení ČR ve srovnání s Maďarskem, Slovenskem, Polskem

Stručná charakteristika:

Finanční perspektiva neboli velký rozpočet EU představuje nejviditelnější součást mozaiky, kterou si občané nejrychleji všimnou, chtějí-li snadno či narychlo posoudit, co evropská integrace ČR přináší a jak úspěšně si ČR uvnitř EU vede. Pochopitelně ve srovnání s konkurenčními novými členskými státy.

Práce by měla nabídnout model, který by v makroekonomických souvislostech dokázal nastínit hloubku efektů, které by pro ČR nastaly při změně základních parametrů FP, např. objemu rozpočtu, limitů pro přerozdělování v tzv. berlínské metodice, dále i možnosti národního podílu na financování společné zemědělské politiky. Dopad by měl ilustrovat makroekonomický odhad vyplývající z potřeby národního dofinancování projektů v regionální a kohezní politice, a to ve vztahu k podmínkám vstupu ČR do EMU (rozpočtový deficit, veřejné zadlužení), které pro ČR vyplývají z Konvergenčního programu a z maastrichtských kritérií. Dalším faktorem hodným zmapování je makroekonomický dopad statistického efektu na ČR, její "zbohatnutí přes noc" následkem rozšíření o Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko. Měl by být rovněž změřen dosah, jaký by na konstrukci FP mělo možné rozšíření EU o Turecko.

Vybranému řešiteli by bylo možné poskytnout některé nezbytné podklady, např. negociační krabičky (holandské předsednictví), negociační balíčky (lucemburské předsednictví), které by sloužily jako usměrňující návod a rámec.

Cíle:

Model by měl přiblížit makroekonomické odhady, z kterých bude vyplývat výhodnost FP pro ČR, ale které poukáží i na rizika, jež by se výrazně projevila při změně parametrů přerozdělování ve FP, resp. při změnách ve společných politikách, např. spolufinancování ve společné zemědělské politice.

Výstup:

Studie v rozsahu nad 50 stran (plus grafy, tabulky)

Doba trvání:
4 měsíce


Téma č. 22


Název:
Varianty budoucích reformních změn Společné zemědělské politiky EU


Stručná charakteristika:

Zemědělství je oblastí, značně zatěžující výdajovou stránku evropského rozpočtu. ČR se musí připravit na diskusi o dalším směřování a reformě SZP během první poloviny období 2007 - 2013. Výhledově bude ČR v rámci diskusí o reformě financování zemědělství EU prosazovat větší pozornost oblasti rozvoje venkova a mimoprodukčních funkcí zemědělství a v rámci toho se zaměřovat na zajištění udržitelného a životaschopného rozvoje venkovských komunit a kultivace krajiny (než na podporu primární produkce).
Ke změnám ve společné zemědělské politice bude každá členská země přistupovat velmi opatrně s vědomím vnitropolitické citlivosti této otázky. Řešení nebude spočívat v pouhém škrtání na straně výdajů, ale především v nalezení správné struktury zemědělské části rozpočtu EU.

Cíle:

Kvalifikovat možné varianty reformy SZP a jejich vliv na zemědělství a státní rozpočet ČR.

Výstup:

Analýza variant reformy Společné zemědělské politiky EU a srovnání jejich dopadů na zemědělství ČR

Doba trvání:
4 měsíce


Téma č. 24


Název:
Dějiny československého ministerstva zahraničí a jeho zahraniční služby v letech 1945 - 1948 (1. část) a v letech 1948 až 1968 (2. část)

Stručná charakteristika:

Projekt bude navazovat na Vědecký projekt Osudy pracovníků československé zahraniční služby od r. 1938, který probíhal v letech 2000-2005. Tento projekt byl úspěšně zakončen, ale vzhledem k náročnosti zpracování tématu (množství zpracovávaného materiálu v archivu MZV, výskyt materiálů v několika různých archivech) komplexně zmapoval pouze období do roku 1945.
Je důležité, aby pokračovalo zmapování "bílých míst" v historii MZV. Doposud jsou málo známé dějiny obnovy MZV a ZÚ po květnu 1945 - zvláště návrat diplomatů z předválečné doby, stejně jako příchod nových osobností z řad domácího i zahraničního odboje do československé diplomacie, a to včetně členů KSČ.
Rovněž následná perzekuce, čistky a politické procesy se zaměstnanci resortu jsou dosud známé jen ve výjimečných osudech jednotlivců z publicistického nebo memoárového zpracování.

Cíle:

Cílem projektu je zmapovat a doplnit tato "bílá místa" dnešního stavu znalostí, poskytnout základní přehled problematiky jako podklad pro prosopografii (kolektivní biografie, série biogramů) životních osudů československých diplomatů a pozdější podrobnější zpracování dějin československé diplomacie. Metodou prosopografie by tak byla zpracována velká skupina pracovníků československé (resp. české) zahraniční služby, se zvláštním zaměřením na osobnosti, které se svou aktivitou v dobách nesvobody a národního odboje zvláště zasloužili i zachování československého státu a prokázali věrnost jeho ideálům, jakož i na oběti pronásledování a represí v dobách totalitních režimů.

Výstup:

Studie v českém jazyce o rozsahu 50-100 stran. Výstupy studie, které bude možné zpřístupnit veřejnosti, bude možné použít na webové stránky MZV.
Studie by následně mohla rovněž být publikována, jako v případě předchozího projektu Osudy pracovníků, která vyjde v Ústavu pro soudobé dějiny.

Doba trvání:
Na základě zkušeností s předchozím projektem Osudy pracovníků československé zahraniční služby od roku 1938 bude projekt rozdělen na dvě části, které budou následovat po sobě (2 roky na léta 1945 - 1948, 2 roky na léta 1948-1968). Nejprve bude vyhlášena 1. část projektu.

.