Veřejná zakázka - vědecké projekty na rok 2007
18.12.2006 / 16:16 | Aktualizováno: 20.03.2009 / 09:43
Zadání témat
Téma č. 1
Název:
Česko-německé vztahy po vstupu ČR do EU ve světle
veřejného mínění.
Od konfrontace ke kooperaci
Stručná charakteristika:
Výzkumu veřejného mínění jako jednoho z možných korektivů
zahraniční politiky nebyla u nás dosud věnována žádoucí pozornost.
V této oblasti je pro MZV ve stávajícím procesu evropské integrace
zvlášť důležitý výzkum reflexe role Německa v postojích a názorech
české společnosti. Projekt by měl v rámci diskursu česko-německých
vztahů pokrývat zejména následující otázky:
- změny v historickém povědomí naší veřejnosti - nakolik
dochází k posunům v rezonanci konfliktních témat minulosti (otázka
platnosti tzv. Benešových dekretů, majetkoprávní pretenze
sudetských Němců, idea Centra proti vyháněním atd.) v kontextu
našeho současného vnímání Německa a jeho zahraniční politiky, resp.
jeho role v Evropě;
- otázka národní identity a etnických stereotypů ve světle
rozpadu konfrontačního vnímání SRN;
- místo SRN v komplexu zahraničněpolitických priorit ČR;
- deficity česko-německé spolupráce;
- dopad odstranění bariérového efektu hranic na česko-německé
vztahy - zejména v oblasti prolínání obou národních prostředí v
pohraničních oblastech.
Monitoring trendů veřejného mínění by se měl odehrávat v
delším časovém prostoru (2 roky), mj. i vzhledem k nutnosti
zmapování rezonance těchto problémů v kontextu působení
integračních procesů v české společnosti.
Cíle:
S využitím empirických sociologických výzkumů zaznamenat hlavní trendy dynamiky utváření postojů a názorů české společnosti vůči SRN. Přispět k definici zájmů ČR vůči SRN v kontextu procesů evropské integrace a členství ČR v EU.
Výstup:
Přehledně strukturovaná práce ve formě sociologické analýzy nejaktuálnějších trendů veřejného mínění české společnosti a jejich posunů v nahlížení na česko-německé vztahy poslední doby v rozsahu 80-100 stran. Porovnání těchto trendů s dostupnými výsledky německých výzkumů.
Doba trvání:
24 měsíců
Téma č. 2
Název:
Aktivity a politický vliv islámských charitativních organizací
Stručná charakteristika:
Velmi důležitou součástí společností a ekonomik blízkovýchodních
zemí jsou islámské dobročinné nadace a organizace. Jejich aktivity
vzbudily pozornost během nedávných konfliktních momentů, jako byla
válka v Bosně a Hercegovině nebo útoky na WTC v roce 2001. Mnohé
takové organizace byly následně obviněny z finanční podpory
teroristickým skupinám. Islámské humanitární aktivity se ale
nevynořují jen během konfliktů. Íránské "bonjády" například
spravují obrovský majetek zkonfiskovaný islámskou revolucí a
zaměstnávají desítky tisíc lidí. Libanonské hnutí Hizballáh
vytvořilo rozsáhlou humanitární síť, která mu zajišťuje podporu
mezi širokými vrstvami libanonského obyvatelstva, podobně tak
Muslimské bratrstvo v Egyptě nebo Hamás v Palestině. Islámské
charitativní organizace ale působí rovněž mezi muslimy v západní
diaspoře a v posledních letech je na ně nahlíženo jako na
bezpečnostní riziko.
Práce na toto téma by měla zmapovat vznik a vývoj islámských
charitativních organizací během afghánské války v 80. letech 20.
století a jejich spojení s radikálními islámskými proudy a hnutími.
Dále by měla analyzovat zdroje financí těchto organizací, průtok a
směřování jejich prostředků a také vztahy jednotlivých
humanitárních organizací k dnešním blízkovýchodním režimům, resp.
opozičním radikálním hnutím.
Cíle:
Cílem práce by bylo určení rozsahu politického a společenského vlivu těchto organizací v jednotlivých blízkovýchodních státech, zdrojů jejich financování a cílů jejich aktivit. Práce by měla vyhodnotit případná bezpečnostní rizika, která tyto organizace mohou představovat nejen v regionu Blízkého východu, ale také v západních zemích, kde mnohé z nich působí.
Výstup:
Rozsah výstupu by měl činit asi 70 až 100 stran
Doba trvání:
1 rok
Téma č. 3
Název:
Podíl nových členských zemí na formování a uskutečňování východní politiky EU
Stručná charakteristika:
Vstup nových členských zemí do EU významně ovlivnil východní
dimenzi evropské zahraniční a bezpečnostní politiky. Evropská unie
dnes sdílí společnou hranici s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou a
zahrnuje celou řadu států, vč. ČR, které mají ve východní Evropě
tradiční zájmy a ve vztahu k zemím oblasti jasně profilovanou
politiku. Domníváme se, že vzhledem k předsednictví ČR v Evropské
unii v roce 2009 je nutné se blíže na studium těchto zájmů nových
členských zemí zaměřit a vyvodit z nich doporučení týkající se
mechanismů jejich prosazování v rámci politiky sousedství a dalších
nástrojů východní politiky EU. Zvláštní pozornost by měla být
věnována politickým, bezpečnostním a strategicko-ekonomickým
(energetickým) aspektům vzájemných vztahů.
Cíle projektu:
1. zanalyzovat zájmy nových členských zemí (obzvláště ČR a V4) v
oblasti politiky EU vůči východním sousedům, vč. Ruska,
2. zanalyzovat stávající rámec vztahů Evropské unie se zeměmi
východní Evropy (Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko),
3. stanovit oblasti prioritního zájmu v rámci politiky
sousedství a východní politiky EU,
4. formulovat konkrétní doporučení týkající se mechanismů
jejich prosazování v rámci politiky sousedství a dalších nástrojů
východní politiky EU.
Výstup:
Organizace politických konferencí a seminářů, jejichž východiskem budou analytické studie (viz. body 1-3) s doporučeními pro východní politiku Evropské unie (viz. bod 4).
Doba trvání:
2 roky
Téma č. 4
Název:
Další rozšiřování EU
Stručná charakteristika:
Rozšiřování je všeobecně považováno za cestu překonávání
historického rozdělení evropského kontinentu. Zároveň se, a to
zejména v posledních letech, řadí k nejdiskutovanějším a
nejkontroverznějším tématům v rámci Evropské unie.
I přesto, že vlna rozšíření o deset nových zemí z roku 2004
jednoznačně potvrdila pozitivní efekt rozšiřování, zejména v
souvislosti s hospodářským růstem a situací na trhu práce, zůstává
část politiků a veřejného mínění především v tzv. starých členských
zemích vůči dalšímu přijímání nových členů skeptická. V důsledku
rozdílných politických a hospodářských zájmů a z vnitropolitických
důvodů jsou postoje jednotlivých členských států k dalšímu
rozšiřování do jisté míry heterogenní. Kupříkladu zatímco Itálie a
Rakousko prosazují začlenění států západního Balkánu do EU,
požaduje Polsko stejnou perspektivu i pro státy východní Evropy.
Zvláštní kapitolou je otázka členství Turecka, se kterým sice byla
na podzim r. 2005 otevřena přístupová jednání, ale jeho perspektiva
plnoprávného členství je v EU stále velmi často zpochybňována.
V současné době je souvislosti s dalším rozšiřováním EU často
zmiňována nezbytnost respektování tzv. absorpční kapacity a
vyřešení institucionální reformy a financování budoucích
rozšíření.
Cíle:
Studie by měla důsledně analyzovat současnou diskusi a na základě provedeného výzkumu nastínit perspektivu dalšího rozšiřování EU. Zkoumány by měly být zejména postoje jednotlivých členských států, resp. EK, s ohledem na jejich zájmy a také z vnitropolitického hlediska. Důležitými aspekty, o kterých by studie měla pojednávat, jsou otázky spojené s absorpční kapacitou, souvislostmi rozšiřování s prohlubováním integrace a v neposlední řadě také financováním dalšího rozšiřování. Z teritoriálního hlediska je třeba zohlednit nejen jihovýchodní směr dalšího rozšiřování, ale také směr východní, případně pak otázky spojené s diskusí v EU o definování zeměpisných hranic Evropy.
Výstup:
Souhrnná studie/analýza v českém jazyce a patřičném rozsahu.
Doba trvání:
1 rok
1) U starých členských zemí, které nevyužily přechodných období na volný pohyb pracovních sil a otevřely svůj trh práce.
Téma č. 5
Název:
Edice dokumentů k ruské zahraniční a bezpečnostní politice 1991-2005
Stručná charakteristika:
Ruská federace - jako nástupce rozpadlého Sovětského svazu - po období částečného ústupu z globálního dění v devadesátých letech minulého století v současnosti intenzivně realizuje základní strategický cíl obnovy svého postavení jako velmoci. Rusko nadále disponuje značným vojenským potenciálem a kontroluje významné energetické a surovinové zdroje. Z těchto důvodů je Ruská federace předmětem zájmu nejen politiků, ale i politologů a historiků. Zvýšenou pozornost přitahuje zvláště ruská zahraniční a bezpečnostní politika, neboť není její vstupy do systému mezinárodních vztahů nelze marginalizovat. Zahraniční politika Ruské federace prodělala od roku 1991 do současnosti změny, které nebyly dosud komplexně popsány, což může způsobovat problémy při interpretaci současných trendů v ruské zahraniční a bezpečnostní politice. Jednoznačná identifikace základních dokumentů by měla poskytnout prostor pro komparaci teoretických axiomů a praktické realizace ruské zahraniční a bezpečnostní politiky.
Cíle:
Cílem projektu by mělo být shromáždit pokud možno kompletní soubor klíčových dokumentů osvětlujících vývoj ruské zahraniční a bezpečnostní politiky od vzniku novodobého samostatného Ruska do současnosti. Dokumenty kategorizovat, tematizovat a v další fázi připravit jejich elektronickou databázi.
Výstup:
V první fázi chronologický seznam dokumentů, jejich kategorizace a základní tematizace včetně hodnocení relevance v kontextu současné zahraničně politické praxe RF. Výstupem první fáze by měla být studie v českém jazyce v rozsahu cca 40 strana. Ve druhé fázi by měla vzniknout elektronická databáze dokumentů pro zjednodušené vyhledávání a k případnému dalšímu zveřejnění.
Doba trvání:
1 rok
Téma č. 6
Název:
Ekonomická diplomacie - zahraniční zkušenosti, doporučení pro Českou republiku
Charakteristika:
Po roce 1989 došlo v tehdejším Československu k razantnímu
přehodnocení role státu v zahraničně ekonomických vztazích. Státem
vlastněné a řízené podniky zahraničního obchodu zanikly nebo se
často nepříliš úspěšně transformovaly na soukromé subjekty. S
ohledem jak na nepřehlednou a riskantní ekonomickou situaci v
cílových teritoriích, tak i vzhledem k rychle se měnící struktuře
české ekonomiky došlo ke ztrátě trhů v zemích bývalého východního
bloku, ale i například v rozvojových zemích, a na přeorientování
exportu především na trhy západní Evropy. V průběhu devadesátých
let vláda postupně opět začala na roli státu v této oblasti klást
důraz a v rámci strukturálních opatření vznikly například instituce
jako CzechTrade a CzechInvest. I nadále by se česká ekonomická
diplomacie měla dynamicky vyvíjet a přizpůsobovat měnícím se
podmínkám moderní světové ekonomiky. Mnohé země, především vyspělé
západní ekonomiky, mají s ekonomickou diplomacií bohaté zkušenosti,
z nichž by se Česká republika mohla poučit a dále strukturu své
ekonomické diplomacie zefektivňovat.
Cíle:
Analyzovat zkušenosti s ekonomickou diplomacií na případových
studiích ze zahraničí; pro tento účel zvolit tři až čtyři vhodné
příklady z klíčových ekonomických regionů jako je západní Evropa,
Severní Amerika či rozvíjející se ekonomiky jihovýchodní Asie. Na
případových studiích poté dokumentovat, jaké tyto země přikládají
ekonomické diplomacii význam, jakou pro tyto účely zvolily
organizační strukturu a jaké jsou podle jejich zkušeností
nejefektivnější nástroje ekonomické diplomacie. Studie by se měla
zaměřit také na otázku v jakých odvětvích má diplomatická podpora
státu smysl a kde může být naopak neúčinná či dokonce
kontraproduktivní. Z komparace zvolených příkladů by mělo vyplynout
jaké jsou hlavní klady či naopak zápory jednotlivých systémů a jaká
poučení ze zahraničních zkušeností by mohla být relevantní pro
Českou republiku.
Výstup:
Studie pro potřeby MZV a dalších zainteresovaných orgánů státní
správy.
Doba trvání:
1 rok
Téma č. 7
Název:
Čína - možnosti a perspektivy uplatnění české ekonomické diplomacie
Charakteristika:
Ekonomické zájmy státu se stávají stále důležitějším faktorem
při zahraničně-politických jednáních a rozhodování o směru
zahraniční politiky vůči třetím zemím. Česká republika realizuje v
současné době více než dvě třetiny svého zahraničního obchodu v
rámci jednotného trhu EU. Nicméně rozvoj obchodních vztahů s
dalšími zeměmi je pro ČR stejně tak důležitý, jako je upevňování
pozic v rámci EU.
Jedním z nejdůležitějších regionů, kde by ČR mohla posílit
své ekonomické postavení, je Čína coby země nabízející velké
obchodní příležitosti, politickou důležitost, avšak také značnou
geografickou vzdálenost, odlišné zvyky a tradice pramenící z jiných
historických zkušeností a v neposlední řadě také neprůhledné tržní
podmínky, nerespektování ochrany duševního vlastnictví,
zaměstnávání dětí a řadu dalších problémů. Má se tedy ČR otevřít
Číně a jejímu levnému exportu v zájmu možného budoucího posílení
českých firem na čínském trhu? A jakým způsobem tohoto posílení
dosáhnout?
Politika otevřených dveří vůči Číně a rozvoj obchodních
vztahů s touto zemí má smysl jen tehdy, pokud lze dosáhnout
reciprocity. ČR čelí obrovskému přílivu levného zboží z Číny za
ceny, kterým čeští výrobci nemohou konkurovat, přičemž pozitivní
dopad na spotřebitele v podobě nízkých cen jde ruku v ruce s
likvidačním účinkem pro domácího výrobce zejména v oblasti textilu
a obuvi. Zastoupení českých firem přitom na čínském trhu zdaleka
nedosahuje objemu čínského exportu do ČR a důsledkem je významný
obchodní deficit ČR s Čínou. Jak by se tedy měla Česká republika na
čínském trhu prezentovat, aby získala důvěru a zájem čínských firem
a spotřebitelů o její výrobky a služby a potažmo tak nastolila
trend vedoucí k vyrovnávání vzájemné obchodní výměny?
České republice chybí širší diskuse na téma jejích
ekonomických zájmů vůči Číně, důležitosti tohoto regionu pro ČR a
recipročního zvyšování významu ČR pro Čínu. Ten v současnosti není
nijak zásadní a těžko lze očekávat, že se pasivní přístup samovolně
promění v aktivní ekonomickou spolupráci.
Cíle:
Definovat prostředky a metody v oblasti ekonomické diplomacie, které může Česká republika ve vztahu k Číně efektivně využít. Stanovit, které z těchto prostředků lze použít v které situaci v závislosti na šíře definovaném politickém (či politicko-ekonomickém) cíli. Na modelovém příkladu Číny zhodnotit perspektivu rozvíjení nástrojů ekonomické a obchodní diplomacie pro stát v postavení České republiky.
Výstup:
Studie s analýzou dopadu různých alternativ vývoje při použití aktivní ekonomické diplomacie, a to specificky vůči Číně i šíře v zahraničních vztazích.
Doba trvání:
6 měsíců