Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Zadání témat 11-21 vědeckých projektů MZV pro rok 2002

 

Téma č. 11 Migrace do ČR z asijských zemí

Migrační proud z Asie do ČR není zatím tak viditelný (s výjimkou vietnamské komunity), jako migrace z východoevropských a balkánských teritorií. Vedle případů hodných zvláštního humanitárního ohledu při dodržení elementární opatrnosti (Afghánistán) se většinou jedná o migraci ekonomickou, zakrývanou politickými a občanskoprávními motivy. Z některých asijských zemí (hlavně z těch, ve kterých neprobíhá žádný ozbrojený konflikt - ČLR, Vietnam, Mongolsko) k nám směřuje migrace, která je spoluorganizována státem (Čína) nebo je víceméně spontánní. V prvním a mnohem více ve druhém případě se jedná o migraci ilegální. Ve všech případech je pak problémem nikoli samotná migrace (počty migrantů ani zdaleka zatím nedosahují hodnost srovnatelných s některými jinými evropskými státy), ale její vazba na organizovaný zločin jak u nás, tak v globálním měřítku. Bude třeba zjistit a dokumentovat, jakým způsobem může MZV ovlivnit tyto migrační pohyby (např. zpřísněním vízové praxe, její větší důsledností apod.). Je třeba vědět, jaké jsou možnosti naší zahraniční služby aktivně spolupracovat s jinými státními institucemi ve smyslu omezování aktivit ilegálních organizátorů migrace a jakým způsobem (pokud vůbec) jednat s oficiálními představiteli zemí, odkud je migrace spoluorganizována státem nebo je jím tolerována.

V rámci projektu by bylo třeba se zabývat těmito dílčími problémy:

  • - okolnosti vyvolávající migraci v zemi/teritoriu původu migrantů: celková politická a hospodářská situace v zemi/regionu z hlediska vyvolávání zájmu o migraci; hlavní skupiny obyvatel rozhodující se pro migraci (definovány etnicky, regionálně, kulturně, politicky, nábožensky, ekonomicky, jinak)

  • - okolnosti zabraňující migraci v zemi/teritoriu původu migrantů: postoj vlády dané země k emigraci vlastních obyvatel (aktivní zabraňování - pak nutno brát v úvahu i lidskoprávní hledisko -, tolerance, nezájem, povzbuzování, spoluorganizování migrace,...)

  • - důvody, které je vedou k hledání azylu v ČR (cílová země - pak nutno vědět, odkud berou informace, tranzit)

  • - možnosti ZÚ, resp. zahraniční služby získávat informace k okolnostem i k osobám migrantů

Předpokládaná doba trvání: 1 - 2 roky

Téma č. 12 Úloha Podněstří ve velmocenské politice Ruska

  • - Koncem 80. letech zachvátily tehdy všeobecně rozšířené odstředivé tendence od Moskvy i Moldavskou republiku.

  • - Ruští velitelé vojenských posádek a ředitelé průmyslových podniků, soustředěných v Podněstří, zřejmě v těsném spojení určitými kruhy v Moskvě, zahájili kampaň proti nové politice Kišiněva, směřující evidentně k vyhlášení (na Moskvě) nezávislé Moldavské republiky. Za této situace sami rychle vyhlásili na levém břehu Dněstru (na Kišiněvu...) nezávislou"Podněsterskou moldavskou republiku".

  • - Kišiněv, konfrontován s faktickou nemožností kontrolovat dění na tomto území, kde ze strany separatistů docházelo mj. k násilnému obsazování policejních stanic, se počátkem roku 1992 pokusil vyřešit problém silou. Ve vypuknuvších bojových akcích s oboustranným nasazením ozbrojených sil zahynulo na 2 tisíce lidí. Do konfliktu intervenoval jako "mírotvůrce" gen. Lebeď, fakticky na straně separatistů.

  • - 21.7.92: podepsáno příměří a vytvoření konzultačních mechanismů ve vojensko bezpečnostních otázkách (trilaterální Společná kontrolní komise - Moldavsko, Rusko a Podněstří s působností pro vytvořenou tzv. bezpečnostní zónu)

  • - Od té doby probíhala nekonečná jednání o statutu Podněstří, nevedoucí k žádnému hmatatelnému výsledku. Souběžně s tím probíhala konsolidace statu quo na separatisty ovládaném území, a využíváním tamního průmyslového a vojenského potenciálu a nevyjasněného právního statutu ke generování nemalých ekonomických zisků, s jejichž pomocí se pravděpodobně dařilo otupovat úsilí zainteresovaných stran na reálném řešení problému.

  • - Pro nově samostatnou Moldavskou republiku se stal problém Podněstří z celé řady hledisek nepřekonatelnou zátěží: zpochybňování věrohodnosti a perspektiv nového státu pro západní partnery a zejména investory, ekonomické škody z nevyužívání podněsterského průmyslového potenciálu (40% potenciálu celé RM), základna organizovaného zločinu a zejména nástroj pokračujícího uplatňování vlivu určitých kruhů v Moskvě na mladou RM, včetně masivní přítomnosti ruských zbraní a vojsk.

  • - Jakkoli Moskva oficiálně od počátku podporovala řešení problému v rámci nezávislého a územně celistvého moldavského státu, její faktická podpora separatistickému režimu a neochota stáhnout své zbraně a vojska z Podněstří byla vždy zjevná.

  • - V důsledku internacionalizace problému vedením RM a aktivit OBSE a dalších mzn. organizací se RF na Istanbulském summitu OBSE v r.1999 zavázala svoje zbraně a vojska z Podněstří odsunout, dlouhou dobu však pod různými záminkami nečinila žádné konkrétní kroky ke splnění tohoto závazku.

  • - Po vítězství promoskevských komunistů v Kišiněvě v předčasných parlamentních volbách v únoru 2001 jsou náznaky obratu v postojích RF ve smyslu větší ochoty splnit istanbulské závazky a možná i stažení podpory podněsterským separatistům.

Cíle: Prozkoumat a popsat pozadí politiky Moskvy vůči Podněstří i vůči RM jako celku, jednotlivé vývojové fáze této politiky v závislosti na vnitropolitických změnách v RM i v RF, a její další perspektivy v kontextu mezinárodního vývoje. Vyhodnotit význam řešení podněsterského problému (zejména stažení ruských zbraní a vojsk) pro bezpečnost JVE.

Předpokládaná doba trvání: 1 rok

Téma č. 13 "Opatření zaměřená na budování důvěry a kontrola zbrojení na Blízkém východě"

  • - Návrh byl připraven ve spolupráci s OBP, případný projekt bude využit v rámci působení České republiky v tzv. Středomořském dialogu NATO.

  • - Vyhlídky budování opatření k posílení důvěry na BV (obdoba Vídeňského proceu)

  • - Možnosti kontroly zbrojení o odzbrojení na Blízkém východě (perspektivy vytvoření zóny bez ZHN na BV)

  • - Analýza příčin zablokování komunikace USA/Irán, co lze Íránu nabídnout, aby opustil od snahy získat ZHN a jejich nosiče (NVC)

Předpokládaná doba trvání: 1 rok

Téma č. 14 Dopady vstupu ČR do EU na zahraniční obchod ČR s rozvojovými zeměmi - se zaměřením na země subsaharské Afriky (RZSA)

  • - Vstupem do EU příjme ČR i společnou obchodní politiku EU (SOP).

  • - Bude ukončena platnost mezivládních smluv ekonomického zaměření: obchodní dohody, dohody o zamezení dvojího zdanění, dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic, které má ČR uzavřeny s RZSA. Srovnání se stavem po vstupu ČR do EU.

  • - EU má uzavřeny preferenční smlouvy s řadou rozvojových zemí (RZSA), které znamenají realizaci obchodních styků na principech zón volného obchodu.

  • - Dovozní cla EU na dovoz z RZ, srovnání se současnými celními tarify ČR.

  • - Netarifní opatření EU pro obchod s RZSA (dovozní kvoty, technické, veterinární a jiné požadavky na dovážené zboží).

  • - Aplikace SOP v sektoru zemědělských produktů na zahraniční obchod ČR s RZSA (vstupní a referenční ceny zemědělských komodit).

  • - Vývozní politika EU - finanční nástroje podpory vývozu, informační podpora exportu.

  • - Multilaterální rozvojová pomoc EU poskytovaná RZSA. Členství v mezinárodních rozvojových bankách. Možnosti participace ČR na společných projektech EU.

Cíle:
Vypracování přehledu institucionálního rámce obchodně-politických vztahů mezi ČR a RZSA po vstupu ČR do EU.

Předpokládaná doba trvání: 6 měsíců - 1 rok

Téma č. 15 Společensko politický vývoj v postsovětských republikách Střední Asie v mezinárodním kontextu

  • - Rozpad SSSR a náhlá samostatnost postavila pět nově vzniklých států ve Střední Asii před otázku, kudy se má ubírat další vývoj společnosti. Zda stavět na dosavadním systému nebo se vracet ke kořenům či použít kombinaci obou

  • - Nejen rozpad SSSR, ale též prudká změna mezinárodní politické situace začátkem devadesátých let vedly země k hledání nových cest, v jednotlivých republikách vykrystalizoval rozdílný vývoj.

  • - Ekonomická realita vrátila některé země k integračním procesům s Ruskem, tentokrát však dobrovolně a z pozice nezávislého státu. Jeden ze státú oblasti volí politiku autarkie a izolacionismu.

  • - S rozpadem socialistického systému dochází k návratu ke klanovým strukturám a renesanci islámské víry, podporované zvenčí.

  • - S rozpadem Svazu dochází též k prudkému zhoršení životní úrovně, což vede k posilování extrémních náboženských názorů a ve své kombinaci ústí ve formování teroristických skupin.

  • - Surovinové bohatství (zejména předpokládaná bohatá naleziště ropy a zemního plynu) poutá k oblasti pozornost velmocí. Za svoji přirozenou sféru vlivu ji považuje Rusko, angažuje se Čína, oblast nabývá na významu pro USA, z regionálních mocnosti se do oblasti pokouší pronikat Turecko a Írán.

  • - Vzájemné hranice republik rozdělující přirozené etnické regióny a hospodářské celky i etnická rozrůzněnost (původní etnika, přistěhovalci, etnika násilně přesídlená) jako pozůstatek sovětské imperiální politiky jsou zdrojem potenciálních konfliktů

  • - Státy oblasti jsou členy OBSE, spolupracují v rámci EAPC, působí zde další mezinárodnéí organizace jako MMF, SB, UNESCO.

Cíle:
Zmapovat vývoj v jednotlivých postosvětských republikách Střední Asie v jejich podobnostech i odlišnostech, ukázat na jeho tendence, souvislosti a důsledky v mezinárodně politickém kontextu.

Předpokládaná doba trvání: 1 rok

Téma č.16 Vatikánská diplomacie - vztahy Vatikánu a České republiky

Obnovení diplomatických styků mezi Československem a Vatikánem po roce 1989 otevřelo novou kapitolu ve vzájemných vztazích. V posledních letech probíhala jednání o uzavření dvoustranné smlouvy mezi ČR a Svatým stolcem. Hlavními tématy navrhovaného výzkumného projektu jsou mezinárodní politika současného Vatikánu, její změny v souvislosti s 2. vatikánským koncilem, a současná mezinárodní pozice Svatého stolce, typy mezinárodních smluv Svatého stolce a také stručné dějiny kontaktů českých zemí s papežským státem před r. 1918, 1918-1948, 1948-1989, od r.1989 po současnost.

Cíle projektu:
Vypracování a publikace souhrnné studie o vatikánské diplomacii se zvláštním zřetelem na minulé i současné vztahy Vatikánu a České republiky

Předpokládaná doba trvání: 1 rok

Téma č. 17 Dokumenty z českých archivů k historii studené války (Brežněvova éra 1964-1982)

Stručná charakteristika:Konec studené války podstatně rozšířil možnosti studovat minulost mezinárodních vztahů i v archivech ČR i dalších bývalých komunistických zemí. Podstatně se tak rozšiřují možnosti pochopit průběh a souvislosti minulých dějů s ději současnými. Projekt navazuje na předchozí výzkum týkající se Chruščovovy éry.

Cíle projektu:
Příprava publikace dokumentů k historii a současnosti mezinárodních vztahů, zpracování doprovodné studie a edice dostupných dokumentů z daného období

Předpokládaná doba trvání: 2 roky

Téma č. 18 Mezinárodní sankce (OSN, EU, OBSE, jednostranné sankce) jako donucovací nástroj řešení sporů v mezinárodních vztazích a jejich místo, úloha a dopady na českou zahraniční politiku

Toto téma lze rozdělit (jak vyplývá z obecného zadání) do dvou základních podtémat:

a) mezinárodní sankce a jejich základní typy, jejich mezinárodně právní zakotvení a role při mezinárodním úsilí o dlouhodobé a politické řešení poměrů v krizových regionech (např. Balkán, arabský svět, zkušenosti ze sankcí vůči JAR v době apartheidu) ve všech jejich podobách (zbrojní embarga, finanční, obchodní, vízové a dopravní sankce, způsoby jejich obcházení, "dvojí standardy" při uplatňování sankcí atd.); odlišnosti při aplikaci sankcí vůči státním a nestátním subjektům (dosavadní praxe, perspektivy);
b) politické, obchodně ekonomické a jiné souvislosti sankcí v české zahraniční politice.

Mezinárodní sankce jsou ve smyslu Charty OSN legitimním instrumentem mezinárodního společenství při prosazování jeho cílů, pro jejich omezenou účinnost a vedlejší nežádoucí účinky se však diskutuje o jejich efektivitě a správném cílení (tzv. chytré sankce).

V praxi jsou někdy uplatňovány sankce, o nichž nerozhodla RB OSN, nýbrž jiné mezinárodní organizace (EU, popř. OBSE). Jejich politický efekt na poměry v sankcionované zemi je však rozporný ve vztahu k deklarovaným oficiálním cílům sankcí.

Vyústěním grantu by měla být doporučení k dalšímu postupu české zahraniční politiky v tomto směru, včetně event. návrhů zevrubného posouzení možností (pozitiva i negativa) iniciovat širší mezinárodní diskusi na toto téma např. v OSN.

Předpokládaná doba trvání: 1 rok

Téma č.19 Mezinárodní terorismus jako faktor mezinárodních vztahů a důsledky pro českou zahraniční politiku

Fenomén mezinárodního terorismu se dostal v posledních dnech do popředí vzhledem k teroristickým útokům v USA.Není to však sám o sobě fenomén nový. Formy jeho praktického projevu se v minulých 30 letech výrazně vyvíjely a právě útoky na USA znamenají v jeho genezi patrně kvalitativní předěl. A to nejen z hlediska způsobu provedení útoku a volby cílů, ale i z hlediska možné reakce jak USA, tak všech demokratických států světa (např. Severoatlantická aliance vůbec poprvé za dobu své více než 50-tileté existence aktivovala čl. 5 Washingtonské smlouvy).

Dosavadní formy boje s mezinárodním terorismem jsou spíše " národní" povahy, mezinárodní součinnost má v podstatě podpůrný charakter, není určující. To vše se po útoku na USA může změnit.

Do pojmu "terorismus" vkládají jednotlivé země světa značně rozdílný obsah.

Útok na USA přivedl ve světě k ojedinělému konsensu v tom smyslu, že jde o teroristickou akci. Tím však konsensus končí - Moskva má své čečenské "teroristy", Bělehrad a Skopje albánské " teroristy", Paříž, Madrid a Londýn mají své problémy s terorismem (Baskicko, Korsika, Severní Irsko).

Kromě toho existuje pojem "státní terorismus" (inspirovaný Irákem, Libyí, Severní Koreou, Íránem, afghánským Talibánem apod.).

Mezinárodní terorismus jako globální jev se týká i České republiky, resp. její zahraniční politiky. A to nejen jako možného objektu teroristických útoků, ale i jako aktivního subjektu příp. široké mezinárodní diskuse o tom, jak co nejúčinněji s mezinárodním terorismem bojovat.

Cíle projektu:
Výstupem grantu by měla být doporučení v jakých konkrétních formách a s jakými náměty má česká zahraniční politika možnost se event. podílet na výše uvedené mezinárodní diskusi, ať už bude probíhat v jakýchkoli formách.

Předpokládaná doba trvání: 1 rok

Téma č. 20 Marketing ČR - výzvy a úkoly české ekonomické diplomacie.

Téma navazuje na hlavní úkoly stanovené koncepcí české zahraniční politiky schválené vládou a parlamentem. Cílem vědecké práce by měla být konkretizace těchto úkolů v měnících se podmínkách světového společenství a českého ekonomického prostředí. Nemělo by se přitom jednat o pouhý popis hlavních trendů světového politického a ekonomického vývoje, ale určení nejvhodnějšího přístupu české zahraniční politiky k těmto trendům. Na příkladu srovnatelných a vyspělých evropských zemí by se práce měla pokusit definovat metody zahraničně-politického působení státu při zajišťování hospodářského růstu a prosperity země.

Česká republika dnes nejen v souvislosti se svými integračními ambicemi stojí před otázkou, jak v globálním světě ekonomicky a politicky obstojí, co nabídne, jaké by z dlouhodobého pohledu mohlo a mělo být ve světovém společenství její místo. V zájmu ČR je minimalizovat rizika a negativní dopady globalizace a zároveň aktivně využívat všech příležitostí, které nabízí.

Česká republika vzhledem ke své velikosti a ekonomické síle nemůže operovat globálně. Musí ale obstát v mezinárodní ekonomické soutěži nejen v rovině podnikové, ale i s ohledem na schopnost národní ekonomiky uplatnit se ve světové dělbě práce. Úspěch v podmínkách rostoucí konkurence je navíc podmíněn efektivním fungováním státní správy a v neposlední řadě odpovídající a efektivní prezentací státu v zahraničí. Zmíněné aspekty jsou o to důležitější, že schopnost vlád regulovat a usměrňovat vývoj národních ekonomik postupně klesá. Hlavní úloha státu se postupně přesouvá do zajišťování optimálního podnikatelského prostředí, zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky a vzdělanosti obyvatelstva. V každém případě by nemělo docházet k zužování problematiky vnějších ekonomických vztahů, resp. ekonomické diplomacie, pouze na proexportní politiku. Znamená to zabývat se nejen bilaterálními, ale i multilaterálními aspekty vnějších ekonomických vztahů a nezaměřovat se jen na výměnu zboží a investice, ale také na problematiku lidských zdrojů, informační a nemateriální toky, včetně např. otázek migračních a ekologických.

Navrhovaná studie by se měla zaměřit na co nejširší a svojí povahou multidisciplinární soubor parametrů, na jejichž základě lze určit současnou a budoucí konkurenceschopnost nejen české ekonomiky, ale zamyslet se nad "marketingem ČR" v širším slova smyslu.

Cíle a výstupy

  1. S ohledem na hlavní výzvy identifikovat oblasti, v nichž může ČR uplatnit své komparativní výhody (Které to jsou?) a být zahraničně-ekonomicky konkurenceschopná. Oblasti, kde se může prosadit jak v evropském, tak i v globálním ohledu.

  2. Na základě této identifikace navrhnout celkovou strategii " marketingu ČR", včetně konkrétních nástrojů a kroků pro efektivní zajišťování vnějších ekonomických vztahů.

  3. Určit jaká by měla být dělba práce , resp. spolupráce jednotlivých subjektů ekonomické diplomacie (obchodně-ekonomických úseků ZÚ, Stálých misí, Českých center, CzechInvestu, CzechTradu, případně velkých společností).

  4. Navrhnout základní opěrné body, které mohou sloužit prezentaci ČR v zahraničí v širším slova smyslu.

Předpokládaná doba trvání: 1 rok

Téma č. 21 Nešíření zbraní hromadného ničení (Proliferace ZHN)

Nešíření zbraní hromadného ničení, včetně jejich nosičů, je významná součást mezinárodního úsilí při udržování a posilování mezinárodního míru a bezpečnosti. Z tohoto důvodu se tato problematika významně dotýká i zájmů ČR;

Problematika nešíření byla v minulosti na příslušných mezinárodních fórech (OSN, EU, NATO) i jednotlivými státy považována za významnou; státy za tímto účelem vytvořily zvláštní mezinárodní instituce (MAAE, OPCW) a další kontrolní mechanismy (mezinárodní kontrolní režimy) s cílem zajistit kontrolu, posílit a/nebo doplnit nástroje a mechanismy universálního dosahu (úmluvy OSN k odzbrojení, kontrole zbrojení a nešíření: NPT, BTWC, CWC, CTBT);

Nedávné teroristické útoky na USA (11.9.2001) však podstatně změnily reálné vnímání hrozby zneužití zbraní hromadného ničení (zj. ze strany teroristických skupin), lze proto předpokládat, že dojde k posílení významu existujících mechanismů, vyhodnocení jejich účinnosti a hledání nových cest posílení režimu nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, včetně položek, které by mohly být použity k jejich výrobě, získání atp.

Souvisejícím aspektem je neustálý technologický pokrok, který s sebou přináší nové možnosti použití, přenosu atp. citlivých technologií; mezinárodní společenství musí na tyto změny umět účinně a včas reagovat; na druhé straně některé prostředky není příliš technologicky složité vyrobit a použít (např. sarin v tokijském metru v roce 1995) a mohou přitom způsobit značné škody;

Různí se i názory na možnou účinnost některých kontrolních mechanismů (např. otázka kontroly dodržování BTWC) s ohledem na specifický charakter každého druhu zbraní hromadného ničení, což sice nevylučuje další využití existujících mechanismů, může to však vést k hledání alternativních řešení;

Vedle rozměru politického a bezpečnostního se tato oblast dotýká i ochrany duševního vlastnictví a obchodních zájmů jednotlivých států; tento aspekt má i významný politický rozměr, neboť s sebou nese diferenciaci mezi státy z hlediska dostupnosti některých druhů zboží a technologií; z tohoto důvodu řada rozvojových zemí kritizuje mezinárodní kontrolní režimy jako diskriminační opatření v rozporu s principem mezinárodní spolupráce;

(Nejen) Poslední vývoj ukazuje na nutnost věnovat stále vyšší pozornost nestátním subjektům mezinárodních vztahů; to mj. otevírá nový prostor pro spolupráci mezi státy rozdílné politické aj. orientace; zcela jistě půjde o významnou oblast mezinárodního boje proti terorismu;

Cíl:
Zhodnotit dosavadní mezinárodní mechanismy proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, jejich zakotvení v systému mezinárodního práva se zvláštním zřetelem na odlišnost universálních a "výběrových" mechanismů. S ohledem na poslední události zhodnotit perspektivy dalšího vývoje - posilování stávajících mechanismů, hledání nových alternativních metod kontroly zbrojení, odzbrojení a nešíření - aby bylo účinně předcházeno šíření zbraní hromadného ničení, včetně jejich nosičů. Analyzovat dopady této situace na postoje významných subjektů mezinárodní politiky a možnosti zapojení ČR do souvisejících mezinárodních jednání a postupů. Rozsah do 1220 stran.

Předpokládaná doba trvání: 1 rok

.