Profesor Bočan svým architektonickým dílem významným způsobem přispěl k vytváření vizuální tváře československé a později české diplomacie. Jako mladý architekt se v ateliéru Karla Filsaka a Karla Bubeníčka podílel na stavbě Zastupitelského úřadu Československa v Brasílii (1962 – 1965). Brutalistická budova velvyslanectví reagovala na soudobé světové architektonické trendy a znamenala odklon od dosavadního socialistického realismu. Československo tak i uměleckými prostředky dávalo najevo, že opouští doktrínu stalinismu a otevírá se dílčí liberalizaci společnosti. Po této průlomové stavbě se architekt Bočan v ateliéru Jana Šrámka jako spoluautor podílel na projektu Zastupitelského úřadu Československa v Londýně (1966 – 1970). V roce 1971 získala londýnská ambasáda Cenu RIBA (Royal Institute of British Architects), nejvýznamnější britské architektonické ocenění, za nejlepší stavbu realizovanou ve Velké Británii zahraničními architekty. Společně s Janem Šrámkem pak Jan Bočan vytvořil ještě budovu Zastupitelského úřadu Československa ve Stockholmu (1969).

Pro potřeby naší diplomacie pracoval profesor Bočan i po vzniku samostatné České republiky. Vytvořil stavbu Zastupitelského úřadu v Tbilisi (2004 – 2005). Za toto dílo získal v roce 2006 gruzínskou cenu za nejlepší architektonickou realizaci v Tbilisi a byl jmenován čestným profesorem na tamní univerzitě.