Česká republika získala pravomoc rozhodovat o dění na Antarktidě
29.05.2013 / 16:44 | Aktualizováno: 15.01.2014 / 10:59
Česká republika jako smluvní strana Smlouvy o Antarktidě získala dne 29. května 2013 vyšší institucionální postavení, tzv. konzultativní status, který jí přiznává právo spolurozhodovat o dění na Antarktidě a jejím osudu.
Česká republika se tak stala 29. státem světa, který po témeř desetiletí rozšířil řady států s rozhodovací pravomocí o Antarktidě. Toto plnohodnotné postavení je udělováno pouze státům, které na Antarktidě vyvíjejí podstatnou vědeckou a výzkumnou činnost, jako je vybudování vědecké stanice nebo vyslání vědecké expedice.
Náměstek ministra zahraničních věcí ČR Vladimír Galuška, který vedl českou delegaci na květnovém výročním Konzultativním zasedání smluvních stran Smlouvy o Antarktidě v Bruselu, k této věci uvedl:
„S ohledem na aktuální geopolitické, environmentální a komerční výzvy, kterým Antarktida čelí, je získání konzultativního statusu velkým úspěchem pro zahraniční politiku České republiky i pro českou vědeckou obec, jejíž antarktický výzkum se těší mezinárodnímu uznání".
ČR provádí antarktický výzkum od r. 1994 a od r. 2006 má vlastní výzkumnou polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. ČR byla jediným státem, který má samostatnou stanici a nemá konzultativní status. Možnost podílet se na rozhodování ve věci regulace současného využívání světadílu, tak i perspektiv do budoucna je tedy logickým vyústěním dlouhodobých aktivit ČR.
Antarktida byla přijetím Smlouvy o Antarktidě v r. 1959 „zmezinárodněna" a prohlášena za kontinent určený „výhradně pro mírové účely" a otevřený „svobodnému vědeckému výzkumu" v zájmu „všeho lidstva". Dříve učiněné územní nároky jsou po dobu platnosti Smlouvy právně „zmrazeny" a nemohou být prosazovány.
O pravidlech využívání kontinentu a jeho ochrany jako světové přírodní rezervace rozhoduje mezinárodní společenství prostřednictvím států s konzultativním statusem. ČR se tak bude moci podílet na rozhodovacích procesech týkajících se regulace vědeckého výzkumu a využití jeho výsledků, správy lidské činnosti na Antarktidě, rozvoje turismu a dalších komerčních aktivit a nových výzev a hrozeb antarktickému kontinentu a jeho mezinárodnímu režimu.