Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

ministr_jan_kohout_behem_sve_navstevy
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Ministr Kohout uctil oběti rwandské genocidy, památník bude spolupracovat s Lidicemi

 

Ministr zahraničních věcí Jan Kohout během své návštěvy zemí subsaharské Afriky uctil oběti rwandské genocidy. Na místě, kde je pohřbeno 250 000 obětí rwandské genocidy, podepsali zástupci památníku v Kigali a lidického památníku memorandum o porozumění, které zakotvuje spolupráci a má vést ke sdílení informací a zkušeností.

„Moje dnešní návštěva památníku genocidy v Kigali je symbolickým projevem solidarity a sounáležitosti českého lidu s rodinami a přeživšími tisíců obětí 100 dní trvající genocidy v roce 1994,“ řekl na úvod ministr Kohout. Předtím položil věnec na otevřený hrob a prohlédl si expozici, která popisuje okolnosti vypuknutí genocidy, její průběh, utrpení obětí, neschopnost mezinárodní komunity zastavit vraždění a pozdější snahu o nastolení pořádku a usmíření. V době návštěvy českého ministra v památníku pobývala skupina rwandských studentů jako důkaz toho, že vzdělávání patří k důležitým aktivitám památníku.

„Loni uplynulo 70 let od vypálení Lidic, příští rok si připomeneme dvacetileté výročí rwandské genocidy. Tyto historické události si musíme připomínat, aby se neopakovaly. Klíčové je vzdělávání zejména mladých lidí, kteří tak mohou být jedinou zárukou. Navzdory vzdálenosti mezi oběma zeměmi věřím, že naše spolupráce napomůže této důležité a společné misi,“ řekla zástupkyně ředitele Památníku Lidice Lubomíra Hédlová.

Během projevu ministr Kohout zmínil nejdůležitější historický milník mezi oběma státy. V roce 1994 Česká republika, tehdy nestálý člen Rady bezpečnosti OSN, poprvé označila krvavé události ve Rwandě za genocidu.

„V roce 1994 byla Rwanda na okraji našich zájmů. Neměli jsme žádné historické vazby, společné ekonomické či osobní zájmy. A přesto to byla Česká republika, která navrhla prohlášení, které mělo nutit Radu Bezpečnosti k akci vůči událostem ve Rwandě. A byl to Karel Kovanda, český velvyslanec při OSN, který poprvé v této souvislosti použil slovo genocida,“ řekl ministr Kohout.

Česká republika se podle ministra Kohouta postavila za „malou vzdálenou zemi, kterou nikdo nezná“, i proto, že Československo dostalo tuto nálepku od britského premiéra Nevilla Chamberlaina, který odmítl bojovat za zemi ohrožovanou nacismem. „Pro nás byla Rwanda také malou vzdálenou zemí, o které jsme nic nevěděli, ale právě naše vlastní zkušenost nás nutila zachovat se jinak,“ zdůraznil ministr.

„Musíme si připomínat holokaust, režim Pol Pota v Kambodži, genocidu ve Rwandě, válečné hrůzy v bývalé Jugoslávii, poučit se, aby se něco takového znovu neopakovalo. Muzea holokaustu na různých místech světa či lidský památník slouží jako připomínka těchto událostí, a hrají klíčovou roli ve vzdělávání, výzkumu a osvícení zejména mladé generace,“ dodal.

.