Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Ministr Jan Kohout
Foto: (@MZV)
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Ministr Kohout zahájil Pražskou bezpečnostní konferenci

 

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kohout zahájil dne 15. listopadu 2013 v Národní technické knihovně v Praze 9. Pražskou bezpečnostní konferenci.

Konference je věnována tématu vztahů mezi Evropskou unií, Čínou a Ruskem. V úvodním bloku mj. dále vystoupili: velvyslanec Litvy Aurimas Taurantas, velvyslanec ČLR Yu Qingtai, velvyslanec Francie Jean-Pierre Asvazadourian a velvyslanec Ruska Sergej Borisovič Kiseljov.

Celodenní konference je složena z několika tématických panelů, které se věnují klíčovým aspektům vztahu EU s Čínou a Ruskem.

V odpoledních panelech konference vystoupí dále náměstci ministra zahraničních věcí Jiří Schneider a Tomáš Dub.

Projev ministra zahraničních věcí ČR Jana Kohouta na 9. Pražské bezpečnostní konferenci 15. 11. 2013

Vážení zástupci diplomatického sboru, dámy a pánové,

Je mou milou povinností promluvit u příležitosti zahájení 9. Pražské bezpečnostní konference na téma vztahů mezi Evropskou unií, Čínskou lidovou republikou a Ruskou federací.

Jak Unie, tak Čína i Rusko představují klíčové ekonomické a politické hráče 21. století. 

Na úvod mi dovolte uvést několik statistických údajů, které jsou velmi výmluvné:

Čína je pro Evropskou unii po USA druhým největším obchodním partnerem a EU je pro Čínu vůbec největším obchodním partnerem na světě.

Unie je pro Rusko největším obchodním partnerem a Rusko je pro EU třetím největším obchodním partnerem. EU, Čína a Rusko dohromady představují obrovský propojený kontinentální prostor od Dublinu po Šanghaj, respektive Vladivostok, s mimořádným ekonomickým potenciálem. Všichni tři partneři mají silné pozice v oblasti vědy, výzkumu a inovací, od kosmického průmyslu až po biotechnologie, a potenciál této spolupráce je na vzestupu.

Zároveň je však očividné, že všichni tři hráči nesou stále větší díl globální odpovědnosti za vývoj ve světě. Rusko a Čína jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN, stejně jako dva členské státy Evropské unie. Představitelé všech tří partnerů se setkávají na nejvýznamnějších fórech, jako je G20 nebo evropsko-asijské fórum ASEM, kterého jsem se zhruba před týdnem zúčastnil jako zástupce České republiky.

Společně tyto tři aktéry pojí řada klíčových problémů mezinárodního dění a snaha tyto problémy řešit, ať už se to týká nestability na Blízkém Východě, boje proti terorismu, otázek globálních klimatických změn či proliferace zbraní hromadného ničení.

Ve světle této geopolitické a ekonomické reality 21. století je význam těchto aktérů jeden pro druhého, ale i okolní svět, neoddiskutovatelný. A tuto realitu je nejen potřeba si uvědomovat, ale i naučit se s ní pracovat.

Jsem proto rád, a tato konference je toho důkazem, že se začínáme posouvat z roviny akademických debat o tom, „zdali se dnešní svět posouvá směrem k multipolárnímu uspořádání“ či „jak nás ovlivní příchod nových mocností“, do praktické roviny, kde se snažíme hledat průsečíky našich zájmů a identifikovat nové příležitosti pro vzájemně prospěšnou spolupráci.

Lze se setkat s názorem, že EU, Rusko a Čína v mnoha oblastech vystupují spíše jako konkurenti, či dokonce rivalové. Nepochybně to je vděčné téma popularizujících novinářů či akademiků.  Je to však podle mého názoru do značné míry zjednodušené vidění.

Ano, jsou otázky a témata, kde se rozcházíme či máme rozdílné výchozí pozice, ale současně jsme z hlediska významu a angažovanosti ve světě předurčeni se těmito věcmi společně zabývat a potkávat se.  Fakt, že se čím dál více potkáváme i mimo rámec ekonomické spolupráce, jen dále umocňuje potřebu vést aktivní dialog strategického charakteru.

Jsem proto přesvědčen, že pro tyto tři aktéry bude do budoucna nezbytné posilovat mechanismy vzájemného dialogu.

Čínu a EU čeká za šest dní již 16. Summit EU-Čína, který bude příležitostí oslavit 10. výročí strategického partnerství a zahájit řadu nových iniciativ reflektujících rostoucí význam vzájemných vztahů.

Stejně tak se chystá pravidelný summit mezi EU a Ruskem na počátek příštího roku. Navíc Evropská unie a Rusko jednají o Nové dohodě mezi EU a Ruskem.

Přestože tato konference má tematicky jednoznačně globální zaměření, nelze opomenout skutečnost, že se odehrává v Praze, a proto bych rád na závěr svého vystoupení zmínil středoevropský rozměr tohoto strategického trojúhelníku.

Viděno z perspektivy střední Evropy, nelze naše ambice nadhodnocovat, zároveň jsem však přesvědčen, že máme možnosti přinášet regionální témata, která mohou spolupráci Evropské unie s Čínou a Ruskem obohatit. Pro střední Evropu tak do budoucna zůstává jako nesmírně lákavé téma možné spolupráce zejména snaha dopravního propojování Evropy a Asie.  

V současné době jasně převažují bilaterální kontakty EU-Rusko, EU-Čína a Rusko-Čína nad trojstrannými kontakty a projekty spolupráce. Rusko, které se nachází právě mezi EU a Čínou, zaujímá logicky – a ne jen geograficky – pozici spojnice mezi Evropou a Asií. Nabízí se tak celá řada možností pro trojstranné projekty v oblasti rozvoje infrastruktury a posilování vzájemného obchodu na základě budování nových transkontinentálních dopravních projektů.

Právě zde má svou významnou a nezastupitelnou roli středoevropský region jako tranzitní koridor, což může nejen přispět k posílení transkontinentálního obchodu, ale i napomoci ekonomickému rozvoji střední Evropy. Ale netýká se to jen projektů pozemní dopravy. Střední Evropa svou geografickou polohou může být i vhodnou lokalitou pro umístění logistického centra pro leteckou nákladní přepravu. Zároveň v osobní letecké přepravě pak - nejenom díky své turistické atraktivitě - může být střední Evropa vstupní branou do Evropy pro cestující z Ruska a Číny. 

Beru tak s nesmírným povděkem, že jeden z panelů této konference se věnuje právě otázce budování dopravní infrastruktury mezi Evropou a Asií. 

Na závěr mi dovolte ještě poděkovat Středisku bezpečnostní politiky, a jmenovitě Miloši Balabánovi, za to, že společně se svými partnery tuto konferenci uspořádali. Věřím, že konference bude cenným příspěvkem do diskuse o možnostech vzájemné spolupráce mezi Ruskem, Čínou a EU a že i Česká republika může být aktivní součástí této spolupráce.

přílohy

Projev ministra Kohouta na Pražské bezpečnostní... 47 kB pdf (Acrobat dokument) 15.11.2013

.