Na summitu se sejdou nejvyšší představitelé Evropské unie, jejích členských států a východních sousedů z Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Parafovány zde budou mimo jiné dohody o přidružení a zónách volného obchodu s Gruzií a s Moldavskem a budou podepsány další dokumenty. Jednat se bude také o modernizaci dopravní infrastruktury a vzniku společného prostoru v oblasti hospodářství, vědy, výzkumu a vzdělávání. Bude také potvrzeno zavedení bezvízového styku s Moldavskem, které jako první země Východního partnerství splnilo nutné podmínky.

„Summit není jen jakési zhodnocení spolupráce mezi EU a našimi východními partnery," upozorňuje český ministr zahraničí Jan Kohout a dodává, že „i díky aktivitám české diplomacie bude summit Východního partnerství naplněn konkrétním obsahem. Všechny dokumenty, které budou podepsány, přispívají k transformaci partnerských zemí a jejich přibližování Evropě. Skutečnost, že Východní partnerství je úspěšnou iniciativou potvrzuje i pozornost, jakou mu v posledních měsících věnuje ruská zahraniční politika," poznamenal Kohout a dodal, že „Východní partnerství ale není o snaze někoho vylučovat, ba právě naopak, snažíme se hledat možnosti vzájemně výhodné spolupráce."

Ministr zahraničních věcí Jan Kohout, který spolu s předsedou vlády Jiřím Rusnokem dnes do Vilniusu odlétá, vysvětluje, že projekt Východního partnerství je postaven na snaze hledání cest k vzájemné spolupráci, a to jak pro Unii tak i pro šest partnerských států. „Východní partnerství je dlouhodobě jednou z našich priorit nejen proto, že bylo zahájeno na summitu v Praze v roce 2009. Země, které se jej účastní, jsou totiž našimi důležitými partnery v neposlední řadě v oblasti hospodářské spolupráce," poukazuje na význam Východního partnerství šéf české diplomacie Jan Kohout.

Česká republika podporuje rozšiřování spolupráce s šesticí východoevropských zemí jak v rámci Unie, tak i bilaterálně. Pracuje také na řadě konkrétních iniciativ, jako je například program podpory reformy veřejné správy, v rámci něhož Ministerstvo zahraničních věcí uspořádalo v uplynulých letech školení a semináře v Charkově, Kišiněvu, Tbilisi a Praze. V oblasti podpory občanské společnosti klade ČR důraz na roli Mezinárodního visegrádského fondu (MVF) a jeho program Visegrad for Eastern Partnership (V4EaP). V roce 2013 vyčlenilo MZV prostředky na projektové aktivity na podporu občanské společnosti v zemích VP, a to v celkové výši 5 milionů Kč.

Kohout dodává: „Domnívám se, že Česká republika, potažmo Evropská unie, může z rozvoje vztahů s východními partnery výrazně profitovat. Vilniuským summitem však nová etapa vztahů s našimi východními sousedy do značné míry teprve začíná. Proto se česká diplomacie i nadále bude rozvoji Východního partnerství aktivně věnovat a bude usilovat o jeho další prohlubování."

Jedním z hlavních výstupů summitu ve Vilniusu mělo být podepsání Asociační dohody s Ukrajinou, jejíž vláda však minulý týden rozhodla o pozastavení integračního procesu, jež oficiálně odůvodnila hospodářskými problémy země. Ukrajinští představitelé od té doby ale několikrát potvrdili, že o integraci s EU mají zájem. Důkazem toho je, že se prezident Janukovyč summitu zúčastní. „Dohodu o přidružení ukrajinská vláda v tuto chvíli bohužel není připravena podepsat, my ale věříme, že se tak stane v příštím roce," komentoval ministr Kohout nedávné rozhodnutí ukrajinské vlády. S Ukrajinou bude podepsána dohoda o civilním letectví, která mimo jiné umožní provoz nízkonákladových leteckých společností mezi Ukrajinou a EU.

Ve dnech 27.-29. listopadu souběžně probíhá konference občanské společnosti „Eastern Partnership Reality Check" a dnes se rovněž koná „Eastern Partnership Business Forum", kterých se také zúčastní zástupci České republiky.