Mediální prostředí v Turecku je pluralitní, byť polarizované, zjednodušeně řečeno, na příznivce vlády AKP a její oponenty. Tento obraz je ovšem poněkud zjednodušený – tzv. provládní média (z tiskovin např. Zaman) kritikou vlády často nešetří, na druhé straně i v protivládním tisku publikují autoři, kteří se snaží spíše o objektivní pohled na vládu AKP než kritiku za každou cenu.

Mediální trh zejména po prvních tržních reformách v 80. letech byl téměř všemi důležitějšími rodinnými holdingy v Turecku identifikován jako zajímavá příležitost pro investice. V současné době na mediálním trhu proto působí dvě desítky velkých holdingů, jejichž prostřednictvím se na velký turecký trh dostávají také zahraniční podnikatelé (např. Murdoch).

Stále velkým problémem zůstává svoboda slova. Svoboda slova a tisku je častým tématem oprávněné kritiky ze strany EU (viz např. Pravidelnou zprávu 2011) a Rady Evropy. Politici a především iniciativní prokurátoři a soudci zneužívají stále silně přítomných reziduí autoritářské legislativy z 80. a 90. let, jen chabě reformovaných v posledních letech, k tlaku na média. Ustanovení Trestního zákona o urážce turectví (neslavný čl. 301) a další krajně vágně sepsané pasáže Trestního zákona, Zákona o boji proti terorismu a Zákona o elektronických médiích poskytují široký prostor k interpretaci a vedou k častým soudním případům proti jednotlivým novinářům nebo listům jako takovým, případně zákazům internetových stránek. Počínání soudnictví vůči médiím ukazuje na nízkou úroveň profesionality a skutečné nezávislosti celého tureckého soudnictví.

Specifickým úkazem je otázka kurdských novinářů zatčených v rámci procesu s KCK (Unie kurdských komunit) organizace zastřešující kurdské organizace (které chtěly nebo se nechaly přinutit k členství), včetně PKK, jejíž šéf Öcalan nechal KCK založit. V rámci procesu proti aktivistům KCK skončilo za mřížemi mj. i několik desítek kurdských publicistů, kteří měli napomáhat v propagandě a financování této struktury.

Turecká média lze obtížně klasifikovat na pravolevé škále politické příslušnosti, což ovšem platí i pro politické strany. Základním místním kritériem je, zda je to či ono médium provládní nebo ne, se vší subjektivitou tohoto hodnocení. (ať již skutečně nebo protože to tvrdí konkurence).

Tištěná média

Většina velkých listů má také své regionální redakce ve všech velkých městech (kromě İstanbulu, také v Ankaře, İzmiru, Adaně) a svá regionální vydání, případně přílohy. Většina listů sídlí v Istanbulu. Všeobecně lze říci, že televizní, méně již tiskové, zpravodajství má slušnou úroveň, což lze do určité míry říct i o komentářích, kterých je ale v některých listech (Zaman, Hürriyet Daily News) až přespříliš. Vzhledem k počtu tiskovin (35 sledovaných titulů, denní prodeje novin dosahují 4 700 000 výtisků) se soustředíme jen na ty skutečně nejdůležitější tiskoviny, resp. obsahově či svým osudem nejzajímavější.

• Za jeden z hlavních druhdy tzv. provládních listů lze označit Zaman s jeho anglickou verzí Today‘s Zaman a Sunday’s Zaman. Turecká verze listu se svým layoutem z tureckojazyčných deníků nejvíce blíží evropské podobě deníku, která tak kontrastuje s chaotickou, reklamami na cokoliv prošpikovanou podobou většiny ostatních. V Zamanu a jeho anglické verzi je zastoupena dosti široká paleta – od komentátorů, kteří se netají svou kulturně islamistickou orientací (což ale neznamená, že např. podporují zavedení šarí’y) jako je např. Ali Bulaç, přes liberální novinářky Lale Kemal nebo Beril Dedeoğlu či novináře arménského původu Etyena Mahçupyana až po bývalého poslance EP Joosta Lagendijka (přešel z Hürriyet Daily News). Zaman je také listem s největším nákladem cca 1 000 000 výtisků (velkou většinou však díky abonement). Svoji podporu vládě však letos Zaman poněkud rozředil s tím, jak se vládní AKP posouvá spíše směrem k tradiční verzi tureckého sunnitského nacionalismu a poněkud oslabila podporu Gülenovu hnutí, které za Zamanem stojí. Vedení listu (zejména šéfredaktor Bülent Keneş) utrpělo zase notný šrám na své pověsti „kojzarovskou“ obhajobou vyhazovu britského sloupkaře Andrew Finkela za jeho kritiku postupu policie v případě zatčení dvou novinářů Nedima Şenera a Ahmeta Şıka na jaře 2011.www.zaman.com.tr, www.todayszaman.com, www.sundayszaman.com
• Druhým listem v pořadí prodeje je lehce bulvární deník Posta s nákladem okolo 500 000 výtisků. Trochu paradoxně pro něj ale pracuje jeden z nejvýraznějších komentátorů tureckého tisku Mehmet Ali Birand (často píše také pro Hürriyet Daily News a má velmi sledovaný zpravodajský pořad na televizním kanálu Kanal D).www.posta.com.tr
• Nejvýraznější opozičními tiskovinami jsou Hürriyet s jeho anglickou verzí Hürriyet Daily News (dříve Turkish Daily News) a Milliyet. Turecká verze obou listů patří také k listům s největším nákladem v Turecku, který se pohybuje okolo 450 000, resp. 350 000 výtisků denně a jsou tak třetí v pořadí. Majitelem obou je výše zmíněný Doğan Holding.www.hurriyet.com.tr, www.hurriyetdailynews.com, www.milliyet.com.tr
• Jedním z nejzajímavějších, byť nákladem malých listů je liberální Taraf. Jedním z jeho hlavních témat jsou případy Ergenekon a Balyoz, což mu vysloužilo tvrdou kritiku od představitelů armády a insinuace (na rozdíl od Zamanu podle všeho nepodložené), že je potají financován Fethüllahem Gülenem. Majitel listu podnikatel Başar Arslan i šéfredaktor Ahmet Altan taková obvinění ostře odmítají. Kritika vlády a jejích členů vysloužila Tarafu řadu žalob. Zároveň je list pod tlakem řady žalob ze strany kemalistického soudnictví kvůli jeho kritice politických poměrů a sledování výše zmíněných případů. Jeho velkým tématem v poslední době je kurdská otázka. Náklad listu se pohybuje okolo 50 000 výtisků.www.taraf.com.tr

Televizní kanály

• Státní Turecké rádio a televize TRT má několik programů, mj. regionální TRT Anadolu a pro Turky žijící v zahraničí. Od minulého roku také vysílá jazykově kurdský kanál TRT 7 v kurdštině. www.trt.net.tr
• Ze soukromých kanálů je nejsledovanější KanalD (www.kanald.com.tr) patřící do holdingu Doğan.
• Aydınu Doğanovi rovněž patří televize Star TV (www.startv.com.tr, první soukromá televize v Turecku založená 1989, není součástí Murdochova konglomerátu Star TV) a podíl v kanálu CNNTurk (www.cnnturk.com).
• Z hlediska zpravodajství jsou důležité HaberTurk, který také vydává stejnojmenné noviny (5. co do nákladu, 230 000 výtisků, www.haberturk.com, nicméně s největší počtem vstupů na internetu)
• méně sledovaný nicméně poměrně kvalitní zpravodajský kanál NTV (www.ntvmsnbc.com) založený v roce 1996 podnikatelem Cavitem Çağlarem a nyní patřící vydavatelství Doğuş (Doğuş Yayın Grubu a majetkově provázaná s CNBC).
• Kanály Show (www.showtv.com.tr) a Star (viz výše) jsou mnohem více orientované na zábavu.
• Posledním ze sledovanějších kanálů je mezinárodní televize Fox vlastněná R. Murdochem a v Turecku je provozována jako kabelová televize (www.fox.com.tr).

Tiskové agentury

• Anadolu Haber Ajansı (www.anadoluajansi.com.tr) založená v roce 1920
• Türk Haber Ajansı (www.turkishnewsagancy.com),
• NTVMSNBC (www.ntvmsbnc.com)
• Doğan Haber Ajansi (www.dha.com.tr).

Specializované časopisy

Zejména v oblasti mezinárodní politiky vychází řada titulů. Turecko je bohaté na množství „think-tanků“ i kvalitních univerzit a téměř každá z těchto institucí se vydává vlastní časopis nebo má aspoň vlastní řadů publikací (sborníků, monografií k aktuálním tématům apod.). Za všechny jmenujme „Insight Turkey“, „New Perspectives on Turkey“, „Perceptions“ (blízký vládě), „Security Dialogue“, The turkish Yearbook of International Relations“, „Dış Politika – Foreign Policy“, ač na první pohled to může znít neuvěřitelně, ale stojí za to číst „Armenian Studies“, které se nevyžívají v recyklaci čistě popíračské turecké verze událostí z roku 1915 a poté. „Společnost pro mezinárodní strategická studia publikuje několik titulů – „Journal of Turkish Weekly“, který se věnuje aktuálním politickým událostem v Turecku a ve světě, „Uluslararası Hukuk ve Politika“ (Mezinárodní právo a politika), „Journal of Central Asian and Caucasian Studies“.

V ekonomické oblasti vychází celá řada časopisů, kromě jednoho – Turkish Time – jen v turečtině. Mj. zde vycházejí turecké mutace časopisů Forbes, Fortune, Bloomberg Businness Week. V oblasti obranného průmyslu lze uvést dva - Savunma Sanayi Gündemi (Agenda obranného průmyslu) a anglicky Defence Turkey.