Norská tištěná média jsou z drtivé většiny nezávislá (výjimku tvoří stranické deníky) a jsou v soukromém vlastnictví jednotlivců, či mediálních domů. Státní podpora v Norsku existuje, nicméně pouze v omezené míře u regionálních listů v odlehlých a izolovaných oblastech země.

Norská média se primárně věnují skandinávskému prostoru. Drtivou většinu zpravodajství představuje domácí dění a události v bezprostředním okolí, tj. sousedním Švédsku a Dánsku. Tomu odpovídá i rozložení stálých dopisovatelů největších norských listů. Ze zahraničně-politického hlediska za tento horizont jsou pokrývány stálým dopisovatelem pouze Spojené státy, Velká Británie, Evropská Unie (Brusel), Rusko a několik dalších zemí. Ostatní zahraničně-politické události jsou přebírány z agenturních zdrojů norské tiskové agentury (NTB, Norsk Telegrambyrå, www.ntb.no), případně Reuters a AP. Vzhledem k exponovanosti země v rozvojové pomoci jsou pro norská média charakteristické časté reportáže ze zemí postižených konflikty.

V širším evropském kontextu lze obecně všechna norská média charakterizovat jako mírně inklinující k levicovým myšlenkám a názorovým proudům. Navzdory této obecné charakteristice, lze však vypozorovat určité názorové proudy na norské mediální scéně.

Tištěná média

• Aftenposten celostátní deník, založen 1860, sídlo v Oslo, cirkulace 250,000 výtisků ranního vydání + 130,000 odpoledního vydání, považován za nejserióznější noviny, v minulosti vnímán jako konzervativní list, v posledních letech je orientace spíše středově-liberální www.aftenposten.no
• Verdens Gang celostátní deník bulvárního charakteru, založen 1945, sídlo v Oslo, cirkulace 284,000 výtisků, list má levicovou orientaci www.vg.no
• Dagbladet celostátní deník, založen 1869, sídlo v Oslo, cirkulace 110,000 výtisků, vnímán jako liberální list s příklonem k sociálně-demokratickým myšlenkám www.dagbladet.no
• Bergens Tidende regionální deník pro město Bergen a okolní kraje Hordaland a Sogn og Fjordane., založen 1868, sídlo v Bergenu, cirkulace 90,000 výtisků, vnímán jako liberální www.bt.no
• Adresseavisen regionální deník pro město Trondheim a okolní kraje Trøndelag a Nordmøre, založen 1767, sídlo v Trondheimu, cirkulace 86,000 výtisků, konzervativní list (např. otiskl karikatury proroka Mohameda) www.adressa.no
• Dagens Næringsliv celonárodní deník, založen 1889, sídlo v Oslo, cirkulace 82,000 výtisků, specializovaný deník na obchodní a ekonomické zpravodajství www.dnavis.no
• Stavanger Aftenblad regionální deník pro město Stavanger a okolí kraje Rogaland a Vest Agder, založen 1893, sídlo ve Stavangeru, cirkulace 70,000 výtisků, levicová / soc-dem orientace s vazbou na Dělnickou stranu  www.aftenbladet.no
• Drammens Tidende regionální deník pro město Drammen a kraje Buskerud a Telemark, založen 1832, sídlo v Drammen, cirkulace 45,000 výtisků, konzervativní orientace www.dt.no
• Fædrelandsvennen regionální deník pro město Kristiansand kraje Vest Adger a Aust Adger, založen 1875, sídlo v Kristiansandu, cirkulace 42,000 výtisků, středová orientace www.fvn.no
• Romerikes Blad regionální deník pro města Hamar a Gjøvik a kraje Oppland, Hedmark a částečně Akerhus, založen 1902, sídlo v Skedsmo, cirkulace 38,000, levicová orientace s vazbou na Dělnickou stranu www.rb.no

Týdeníky

V Norsku neexistuje obdoba českého společensko-politického týdeníku typu Týden, Reflex, či Respekt. V zemi vychází řada týdeníků, ale jedná se o buď o bulvární časopisy ze života celebrit a královské rodiny, nebo o specializované zájmové časopisy.

Rozhlas

• Celostátnímu rozhlasovému vysílání dominuje státní rozhlasová a televizní společnost NRK (Norsk Rikskringkasting, Norwegian Broadcasting Corporation), která je podporovaná státem formou poplatků za rozhlas a televizi. Rozhlas NRK má tři hlavní stanice NRK P1, NRK P2 a NRK P3.
• Nad rámec státního NRK v zemi funguje několik desítek regionálních komerčních rozhlasových stanic.

Televize

Televiznímu trhu dominují dvě velké společnosti: státní NRK (Norsk Rikskringkasting, Norwegian Broadcasting Corporation, www.nrk.no) a soukromá TV2 (www.tv2.no), které zaujímají téměř 70% trhu. O zbylých 30% se dělí poměrně velké množství menších komerčních televizních stanic TV3 (6,5%), TVNorge (7,5%), Viasat (5%) atd.

NRK, která je podporována státem formou poplatků za rozhlas a televizi, má celkem čtyři programy NRK1, NRK2, NRK3 a NRK Super, které se zaměřují především na zpravodajství, dokumenty, domácí tvorbu. NRK zahájilo vysílání v roce 1954. Sledovanost kanálů NRK na norském televizním trhu se pohybuje okolo 39%. Hlavním cílem státní televize je podpora norského jazyka (obou verzí, tj. bokmål i nynorsk) a domácí filmové tvorby. Komerční TV2, která vznikla v roce 1992, zahrnuje programy TV2 Filmkanalen, TV2 Nyhetskanalen (zpravodajství), TV2 Sport, TV2 Zebra (dokumenty), které se zaměřují především na zahraniční tvorbu, seriály a zábavné pořady. Sledovanost kanálů společnosti TV2 se pohybuje okolo 28%.

S rozmachem digitální televize (2001) a zánikem analogového vysílání (2009) se otevřely dveře pro řadu digitálních společností. Z nejúspěšnějších lze jmenovat TV3 a zejména Viasat, který obsahuje několik vlastních programů (Viasat 3, Viasat 4) a převzatých programů, jako např. National Geographic, Discovery Channel, MTV apod. a její podíl na trhu průběžně roste. Poskytovalé digitálního vysílání dále nabízejí speciální balíčky příjmu digitální televize, které zahrnují pestrou škálu filmových (HBO apod.) a zpravodajských (CNN, BBC apod.) kanálů.