Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Prohlášení státního tajemníka pro evropské záležitosti MZV pana Pavla Teličky

 

Sdělovací prostředky přinesly zprávy z tiskové konference (8. února) člena Evropské komise pana Güntera Verheugena. Jsem si vědom nasazení, s kterým pan Verheugen spravuje v Komisi agendu rozšíření Unie; spolupráce s ním je velmi dobrá. (9.2.2000)

Sdělovací prostředky přinesly zprávy z tiskové konference (8. února) člena Evropské komise pana Güntera Verheugena.
Jsem si vědom nasazení, s kterým pan Verheugen spravuje v Komisi agendu rozšíření Unie; spolupráce s ním je velmi dobrá.
Oceňuji, že pan Verheugen znovu potvrdil, že otázky minulosti, spojené s některými dobovými právními normami, ať již mezinárodního či národního charakteru, nemají žádnou relevanci pro proces rozšiřování EU.
Zároveň se však musím vyslovit k vyjádřeným pochybnostem o možnosti souběžné, resp. rychlé ratifikace institucionální reformy Unie a dohod o přistoupení k Unii:

Závěry Evropské rady z Helsinek nijak nestanovují konkrétní podmíněnost či posloupnost jednotlivých kroků procesu reformy institucí EU a procesu rozšiřování. Pouze říkají, že k rozšíření EU může dojít až po vstupu institucionální reformy v platnost. To je ostatně logické.
Pro posloupnost ratifikací není žádný právní ani věcný důvod, žádný přesvědčivý argument.
Existuje několik variant či jejich kombinací, které snadno umožní dostát jazyku závěrů Evropské rady a zároveň uskutečnit rozšíření EU v souladu s cílovými daty kandidátských zemí, které jednají o členství, k 1. lednu 2003. Vedl jsem v poslední době konzultace s mnoha partnery z členských států a žádný z nich možnost souběžné ratifikace nezpochybnil. Jednou z možných variant by mohla být i ta, kdy by ty členské státy, které již ratifikovaly institucionální reformu, ihned poté zahájily ratifikaci dohod o přistoupení.

Zároveň dodávám, že délku ratifikace výsledků institucionální reformy nelze v žádném případě srovnávat s délkou ratifikace Maastrichtské či Amsterodamské smlouvy, které rozsáhle a zásadním způsobem změnily podobu zakládajících smluv. I s přihlédnutím k nezadatelnému právu národních parlamentů důkladně se seznámit s výsledky institucionální reformy, její ratifikace může být otázkou pouze několika měsíců.
Pokud se neobjeví snahy uměle prodlužovat rozdělení Evropy, vstup prvních kandidátských zemí v souladu s cílovými daty je nejen žádoucí, ale i realistický.

ČR před několika měsíci dokončila proces předávání svých pozičních dokumentů Unii, odevzdala řadu písemných doplňujících informací a čeká na další jednání v rámci mezivládní přístupové konference. Souhlasím s komisařem Verheugenem, že po projednání všech kapitol acquis a získání celkové představy o možných přechodných obdobích bychom měli stanovit datum dokončení jednání o členství. Poté bude možné prohloubit seriózní diskusi o datech vstupu jednotlivých zemí do Unie.

Praha, 9. února 2000.

.