Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Trojsummit Německo – Francie – Británie v Berlíně - pozice MZV

 

Včerejší neformální setkání německého spolkového kancléře Gerharda Schrödera, francouzského prezidenta Jacquese Chiraca a britského premiéra Tonyho Blaira v Berlíně bylo za uplynulých šest měsíců již třetí schůzkou. V dané souvislosti se tak objevují různé pochybnosti a obavy, zda se v Evropě neformuje nový "direktorát".(15:40, 19.2.2004)

Včerejší neformální setkání německého spolkového kancléře Gerharda Schrödera, francouzského prezidenta Jacquese Chiraca a britského premiéra Tonyho Blaira v Berlíně bylo za uplynulých šest měsíců již třetí schůzkou. V dané souvislosti se tak objevují různé pochybnosti a obavy, zda se v Evropě neformuje nový "direktorát".

Z předchozích trojstranných schůzek Německa, Francie a Británie loni na podzim vznikla dohoda o politických, právních a operačních aspektech rozvoje Evropské bezpečnostní a obranné politiky (ESDP), která si posléze získala podporu na prosincovém summitu EU v Bruselu, jednajícím o nové Evropské ústavní smlouvě. Dohoda o ESDP se stala krokem správným směrem, protože v podobě produktivního kompromisu dokázala zohlednit všechny relevantní pohledy a zájmy přítomné v EU.

Nejnovější berlínská schůzka nejvyšších představitelů Německa, Francie a Británie se soustředila na ekonomické otázky související s agendou lisabonského prosesu, který představuje programový cíl EU posílit vlastní konkurenceschopnost v globálním měřítku. Návrh na zřízení postu místopředsedy Evropské komise odpovědného za koordinaci ekonomických reforem, který se účastníci summitu rozhodli předat irskému předsednictví, nasvědčuje tomu, že tyto tři velké členské státy hodlají ve svých záměrech využívat komunitární metody, zapojující do rozhodování evropské integrační instituce. To lze z pohledu ČR hodnotit jako pozitivní počin. ČR by také uvítala, pokud by prezentovaný německo-francouzsko-britský návrh přihlížel k dřívější představě samotné Komise, která s vlastním více hierarchickým uspořádáním v početnějším složení po rozšíření EU počítala sama, ovšem při zachování rovnocenného podílu všech svých členů na rozhodování.

Očekáváme, že Německo, Francie a Británie, jak to jejich vysocí ústavní činitelé deklarovali včera v Berlíně, budou výsledky vlastní předběžné koordinace chápat jako základ pro postup v EU ve formátu "25", že nebudou ostatní členské státy EU se svými ujednáními seznamovat jako s hotovými, neměnnými fakty, ale že pro vlastní návrhy budou hledat impulsy a inspiraci i u svých partnerů v EU. V takovém případě se dá posílit jak efektivita rozhodování v rozšířené EU, tak její vnitřní soudržnost, i ekonomická konkurenceschopnost a sociální sbližování. A pak není třeba se obávat ani nových "direktoriátů".

.