Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Lubomír Zaorálek
Foto: (@MZV)
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Ministr Zaorálek: Uvalení sankcí na firmy je spravedlivé

 

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek zastupoval Českou republiku na jednání Rady Evropské unie pro zahraniční věci, které se uskutečnilo 12. května 2014 v Bruselu. Šéfové evropských diplomacií jednali o prohlubující se krizi na Ukrajině a jednoznačně odmítli pochybné výsledky takzvaných referend, které uspořádali ozbrojenci na jihu a východě země. Schválili rovněž rozšíření sankčního seznamu o soukromé firmy.

Ministři zahraničí členských zemí EU důrazně odsoudili pokračující pokusy o další destabilizaci situace zejména na východě a jihu Ukrajiny, kde ilegální ozbrojené skupiny pokračují v násilném obsazování veřejných budov, v únosech a zabíjení názorových oponentů. Ministři jednoznačně odmítli pochybné výsledky takzvaných referend v Luhansku a Doněcku, které označili za nelegitimní a v rozporu s platnou ukrajinskou ústavou.

Šéfové evropských diplomacií podpořili jednotu a suverenitu Ukrajiny a „svobodné a rovné“ prezidentské volby, které mají na Ukrajině proběhnout 25. května 2014. Obdobnou podporu očekávají také od Ruské federace.

Evropskou odpovědí na poslední eskalaci napětí na Ukrajině je rozšíření sankčního seznamu. Vedle osob na něj byly poprvé zařazeny soukromé firmy, které se podílejí na konfiskaci ukrajinského majetku na okupovaném Krymu. Rada ministrů přijala rovněž rozšíření pravidel, podle kterých je možné tyto sankce aplikovat včetně nové možnosti zařazení firem a soukromých společností. „ČR podpořila rozšíření právního základu pro sankce a vytvoření možnosti postihnout nejenom osoby, ale i soukromé společnosti. Pokládám za naprosto spravedlivé, aby byly sankcionovány firmy, které na Krymu ukořistily ukrajinský majetek,“ uvedl ministr Zaorálek k novým sankčním opatřením EU.

Evropská osmadvacítka se rovněž shodla na klíčové roli OBSE při řešení ukrajinské krize. Jedná se o monitoring ukrajinských prezidentských voleb, kam zamíří tisícovka pozorovatelů OBSE. Důležitá role OBSE připadne při naplňování tzv. Ženevské dohody ze 17. dubna 2014, která měla vést k deeskalaci konfliktu. Pro dosažení tohoto cíle představil předseda OBSE, švýcarský prezident Didier Burkhalter, na zasedání ministrů zahraničí Rady EU „cestovní mapu“, která zahrnuje mimo jiné organizování tzv. kulatých stolů pro zprostředkování národního dialogu. Plán má jednoznačnou podporu členských zemí EU.

„Není jiné řešení krize než naplnění výsledků rozhovorů v Ženevě, tedy odzbrojení ilegálních skupin, vyklizení obsazených budov a návrat k jednacímu stolu.“ uzavřel dnešní jednání v Bruselu šéf české diplomacie.

.