Ministr zahraničí ČR C. Svoboda:
Dámy a pánové, je velkou ctí pro ČR, že pan komisař Nielson navštívil ČR jako první z kandidátských zemí, kde projednává problematiku rozvojové a humanitární pomoci. Z našeho rozhovoru vyplynulo, že ČR je v této oblasti dobře připravena, a že bude patřit k těm státům, které mají výrazný zájem aktivně působit v oblasti rozvojové a humanitární pomoci. Naším zájmem je samozřejmě i postupně navyšovat finanční pomoc v této oblasti.
Pana komisaře jsem informoval o tom, že v ČR funguje velmi dobrá spolupráce mezi nevládními organizacemi a veřejnou oblastí. Tato spolupráce je dobrým základem pro změnu atmosféry ve veřejnosti. Zároveň by politici, kteří mluví o rozvojové a humanitární pomoci jako o prioritě, měli o ní také mluvit ve chvíli rozhodování o státním rozpočtu, kdy se jedná také o finanční pomoci. Existující vize a program rozvojové pomoci je naším softwarem, ale potřebný hardware spočívá v ekonomické a politické podpoře, což je a bude nikdy nekončícím zápasem mezi zájmem humanity a pomoci a možnostmi a prioritami veřejných rozpočtů. Nicméně jsem rád, že tento dialog probíhá a přeji panu komisaři Nielsonovi veškerý úspěch nejenom při jednání v ČR, ale i při celkovém naplňování jeho nelehkého úkolu, protože aby byl dostatek peněz na tuto podporu, musí se vždy hledat vůle a podpora na politické straně.

Komisař Evropské komise pro rozvojovou a humanitární pomoc Poul Nielson:
Thank you for this occasion to explain also to the general public through you what we are doing in Europe at the community level in this area. The EU is accounting for more than 50 percent of the global development assistance. The average of the official development assistance (ODA) in percentage of GDP in the present 15 member states is 0.33 percent. Handful of smaller member states, mainly in the north, are above the UN target of 0.7 percent. We have decided at the UN conference earlier this year to have those member states that are below this average of 0.33 to get up to that at the latest in 2006 and that would make the new average of 0.39. These percentage figures may not seem so impressive but this actually means that from now and until the end of 2006 an additional 22 billion euros will come from the 15 member states to the general effort. This money is not supposed to go through the European Commission. It will remain bilateral money and in fact we are not planning for any increase of what we do through the Commission. We are administering about 20 percent of the total volume of what the member states are doing all in all through the Commission and that makes the Commission globally speaking a player that accounts for about 10 percent of all global ODA. Because of this decision to have the low performing member states increase their contribution, this will also be a part of what new member states will have to face but this is not what I would call a hard-core part of the acquis and this is something we will have to discuss down the line. For the Czech Republic I think it is a fine step that the government has put on the table a paper that shows the planning and the financial planning also of how to get moving in the right direction and in this sense your country is in fact ahead of most other candidate countries.
As to the contribution from the Czech Republic to what the Commission is implementing and administering, the budget part of this will automatically be covered by the general agreement to be reached about the percentage - the key that defines the share of the Czech Republic of the total community budget. And for the so-called European Development Fund which is a special way of funding the development cooperation work with Africa, Caribbean, and the Pacific island states, this is to be discussed in 2004 when the next round of the fund is going to be defined and it will not have economic consequences for the contributing member states until 2007. Our discussions have been very fruitful and positive and we look forward to the partnership with the Czech Republic in these very important and very interesting types of activity which makes Europe an important global player.

Dotaz české sekce BBC:
Česká vláda byla v minulosti docela kritizována nejenom za finanční objem, ale i za strukturu rozvojové pomoci, která podle kritiků vycházela vstříc spíše potřebám českého průmyslu než aktuálním potřebám adresátů pomoci. Do jaké míry se toto má změnit?
Druhá otázka je pro pana komisaře. Týká se kritiky EU ze strany charitativních organizací a aktivistů v tom smyslu, že nejefektivnější rozvojovou pomocí ze strany EU by bylo odstranění obchodních bariér tak, aby například zemědělci z rozvojových zemí měli šanci uplatnit svoji produkci na evropských trzích. Domníváte se, že nedávno dohodnutá změna společné zemědělské politiky na téhle situaci něco změní a pokud ano, je podle Vašeho názoru tato změna dostatečná?

Ministr zahraničí ČR C. Svoboda:
Ohledně Vašeho dotazu na návrh rozpočtu: my jsme požadovali pro příští rok 400 mil. korun, pro rok 2004 500 mil. a pro rok 2005 750 mil. korun. Návrh Ministerstva financí je pro rok 2003 300 mil. korun, tedy o 100 mil. korun méně, pro rok 2004 350 mil. korun a pro rok 2005 350 mil. korun. Tudíž návrh Ministerstva financí rozvírá nůžky mezi naši představou a možnostmi. Budeme usilovat o to, aby těch prostředků bylo samozřejmě více.
Nyní k druhé části Vaší otázky. Určitě jsme participovali na velmi dobrých projektech. Mohu například uvést Namibii - zhodnocení vybraných ložisek sklářských písků, nebo v Zambii polikliniku a výukové centrum medicíny prvního kontaktu, což je naše pomoc v boji proti epidemii AIDS, nebo v Nikaragui geologický průzkum přírodních rizik v západních a centrálních částech pacifické oblasti či v Kolumbii, Ekvádoru a Chile zalesnění odlesněných lokalit v Andách. To jsou některé příklady, které jsou podle mého názoru odpovědí na skutečné globální potřeby. Do budoucna jde především o to, aby se rozvojová pomoc zaměřila tam, kde je ta potřeba skutečná i ve světle závěru Johannesburgského summitu, a aby neměla žádný další politický podtext. To znamená, že není prioritou pomoci českým firmám, nebo získávat zahraniční trhy, nýbrž skutečně realizovat smysl té aktivity, což je rozvojová a humanitární spolupráce. Míníme-li rozvojovou, musí to být pomoc a musí vést k rozvoji.

Komisař Evropské komise pro rozvojovou a humanitární pomoc Poul Nielson:
Let me respond to the question concerning trade, agricultural policy and so on. First, the slogan "trade not aid" is false and cowardly. The correct slogan is "trade and aid." This is a starting point. Second, Bob Geldorf's way of characterizing what we do is wrong even if he is right in the intention. I share the intention of most of the NGOs criticizing the high level of agricultural subsidies in Europe but it is important to get the facts right. And he is wrong when he recently put the reference to the situation in Ethiopia. He has been repeating that it is pathetic that we are subsidizing agriculture in Europe where 50 percent of the food produced on this background is then being destroyed because we cannot consume it. This is no longer the case. It has been a long time ago since Europe had mountains of butter and all these things. It is still necessary to reform and reduce the subsidies in the eyes of the Commission and we have put on the table a mid-term review which still has to be discussed and accepted, we hope, by member states. So the changes are not over, on the contrary. I would add that the decision on everything but arms which opens up for totally tariff and quota-free import within a few years from the least developed 49 countries will represent a strong force to change what we do in the area of agriculture. The sugar subsidies in Europe will have to go because we are opening up for sugar without those subsidies. All in all, the fact is that Europe imports food from the Third World which is a bigger sum than all the combined import to all other OECD countries. So we import more food from the Third World than the combined import of Japan, Canada, the US, and so on. We have to keep proportion sober and correct. Without doing that we lose credibility in the fight for deeper changes in the agricultural policy and we need to have that successful.