Ministr zahraničních věcí ČR C. Svoboda
Dámy a pánové, je to pro mě milá příležitost být opět s naším, mohu říci osobním přítelem Dimitrijem Rupelem, s kolegou ministrem zahraničních věcí, se kterým se nyní setkáváme velmi často na evropských fórech, že se tedy setkáváme i zde v Praze. Na bilaterálních vztazích není téměř nic, co by mělo býti zlepšeno nebo upraveno. Jediná věc je, že česká strana ještě dluží dokončení ratifikačního procesu u readmisní dohody. Tady jsme slíbili naši aktivitu, že se s tím z naší strany pohne.
Mluvili jsme o věcech, které se týkají naší účasti v Konventu a mezivládní konferenci. Můžeme shrnout, že naše pozice jsou velmi blízké, ba můžeme říci totožné. Budeme usilovat o rotující princip v předsednictví Evropské komise. Chceme, aby byly vybalancovány vztahy mezi Evropskou komisí, Evropskou radou a Evropským parlamentem. Dále chceme, aby komise hrála velmi důležitou roli a musí být zachován princip: Každá země má svého komisaře. Také chceme, aby se proces uzavření dohody s mezivládní konference, to znamená podpis vlastního textu, stal až po našem vstupu do EU v květnu 2004. To jsou v zásadě shody, které se týkaly evropské integrace.
Pokud jde o irácký problém, tak jsem informoval ministra Rupela, že ČR také vítá přijetí nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Nicméně pro ČR je účast v rekonstrukci a humanitární pomoci Iráku tak zásadní, že budeme pokračovat podle mandátu, jejž máme bez ohledu na to, kdy bude přijata rezoluce Rady bezpečnosti. Rezoluci vítáme, podporujeme, ale naše aktivita nemůže být zastavena jenom vzhledem k tomu, zda je či není přijata rezoluce.

Ministr zahraničních věcí Slovinska D. Rupel
Musím říci, že česko-slovinské vztahy dosáhly vrcholu. Skutečně jsem rád, že jsem opět mohl zavítat do ČR a při této příležitosti se setkat s řadou čelných českých politiků. Nicméně velkou ctí mi je, že jsem mohl zavítat i do Černínského paláce a setkat se zde s panem Cyrilem Svobodou, neboť sdílíme společné pohledy na celou řadu problémů. Společně také bojujeme na frontě, která nás má zavést do Evropy a jež se týká i dalších multilaterálních otázek. S panem ministrem jsme hovořili nejen o dohodách, které se stanou bezpředmětné s okamžikem našeho vstupu do EU, ale také o dohodách, které je třeba ještě uzavřít, abychom se mohli aktivně a plnohodnotně zapojit do EU.
Velmi dobré vztahy panují mezi oběma zeměmi i na úrovni hospodářské. ČR je významným investorem v Republice Slovinsko a také Slovinsko má radost z rozvíjejících se hospodářských vztahů. Slovinsko má přístup k moři a má také přístav Koper. ČR může tohoto přístavu kdykoli využít, a tak lze říci, že přístav Koper se stává i českým přístavem.
Jak už bylo řečeno obě země spolupracují na nejrůznějších úrovních. Zmíním zde např. otázku finanční spolupráce, spolupráce v oblasti zdravotnictví a v neposlední řadě bych rád zmínil, že v brzké době dojde k otevření oboru českého jazyka jakožto diplomového oboru na univerzitě v Lublani.
V mnoha ohledech je nám ČR vzorem. Zcela nepochybně to platí i co se týče našeho budoucího chování v EU. S panem ministrem Svobodou jsme hovořili také o tom, jak adekvátně ochránit zájmy obou našich zemí po vstupu do EU. Nebudu už zde opakovat to, co pan ministr Svoboda prohlásil o Konventu, protože naše stanoviska jsou zcela jednotná. EU, jak všichni víme, je mnohonárodnostním svazkem a ČR i Slovinsko chtějí zachovat princip rovnoprávného členství v tomto svazku. Aby byla tato rovnoprávnost zachována i v budoucnosti, jsme podobně jako česká strana zastánci buď oněch zmiňovaných komisariátů nebo principu rotace.
S ministrem Svobodou jsme také hovořili o euroatlantických strukturách, zmínili jsme samozřejmě i otázku spojenectví respektive spolupráce s USA potažmo s Kanadou a dalšími transatlantickými zeměmi. Došli jsme ke společnému stanovisku, že evropská bezpečnostní a obranná politika není realizovatelná právě bez spolupráce např. s USA.
S kolegou panem ministrem jsme se na konci toho setkání zmínili také o otázkách budoucnosti EU. To znamená, co se bude dít po okamžiku vstupu obou našich zemí do tohoto svazku a jak to bude do budoucna vypadat s přijímáním dalších zemí např. Chorvatska, Rumunska, Bulharska atd.

Ministr zahraničních věcí ČR C. Svoboda
Možná stojí za zmínku ještě skutečnost, že pokud jde o Irák, Rakousko a Slovinsko mají v úmyslu být aktivní v humanitární pomoci. Jedna z možností této pomoci také je, že by se raněné a postižené děti z Iráku mohly léčit ve Slovinsku popřípadě v Rakousku. Pokud by se tato humanitární akce uskutečnila, tak jsme projevili zájem využít k tomu naší polní nemocnice v Basře. Znamená to, že by se tyto děti případně mohly vybírat v této naší nemocnici. Tento projekt je v úplném počátku, ale já jsem projevil zájem o tuto spolupráci. Byli bychom velmi rádi, kdyby se i tímto mohla upevnit naše spolupráce.