Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Tisková konference s ministry Kavanem a Geoanou

 

Záznam tiskové konference s ministry zahraničních věcí České republiky, Janem Kavanem, a Rumunska, Mirceou Geoanou (6.3.2002)

Kavan: Vážené dámy, vážení pánové, v krátkosti vás seznámím s obsahem svých dosavadních jednání s ministrem Geoanou, v nichž budeme pokračovat během pracovního oběda. Jistá výhoda je v tom, že se nesetkává me poprvé, máme velmi dobré, přátelské styky a dnes jsme mohli navázat tam, kde jsme posledně přestali.

Konstatovali jsme, že vztahy mezi našimi zeměmi se opírají o vskutku bohaté tradice. Jsme si vědomi řady pozitivních historických momentů a dovolte mi zde zmínit alespoň některé: postoje Rumunska v době mnichovského diktátu, osvobozování jižní Moravy koncem druhé světové války, odmítnutí invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, na které si já sám dobře pamatuji, a pomoc, kterou Rumunsko poskytlo českým a slovenským turistům, kteří se tehdy nacházeli na území Rumunska.

Shodli jsme se na potřebě pokračovat v intenzivním politickém dialogu, který, počínaje přibližně rokem 1999, dostal novou kvalitu. Konstatovali jsme, že nás sbližují společně sdílené hodnoty jako je zahraničně politická orientace, která klade důraz na integraci do evropských a euroatlantických struktur. Česká republika je samozřejmě více než ochotna i nadále poskytovat Rumunsku své zkušenosti, tak jak jsme to dělali například v případě CEFTA nebo Středoevropské iniciativy. Na druhé straně jsem velmi ocenil nabídku pana ministra býti, jak to on nazval, přirozenými partnery v mnoha regionálních organizacích, zvláště v jihovýchodní Evropě, kde je Rumunsko významným aktérem. Tady mám na mysli jak Pakt stability, tak SECI, Středoevropskou iniciativu a Podunajskou iniciativu. Věříme, že i s pomocí Rumunska se nám podaří získat statut pozorovatele v Černomořské ekonomické spolupráci atd.

Pokud jde o naše hospodářské styky, máme nesmírný zájem je ještě zlepšit, zvýšit vzájemný obchod, protože i když jsme od roku 1993 zaznamenali zlepšující se trend, celkový objem je stále hluboko pod potenciálem obou zemí. Konstatoval jsem, že velikostí trhu, svým potenciálem i tradicí vzájemných vztahů je Rumunsko pro nás jedním z nejzajímavějších partnerů v této části Evropy. Během oběda budeme pokračovat i se zástupci rumunských podnikatelů v diskusi o některých konkrétních aspektech této spolupráce. Máme zájem navázat na tradici, kdy jsme do Rumunska dodávali velké investiční celky. Byli jsme například jedním z hlavních dodavatelů energetického zařízení. Vím, že v blízké době, v rámci modernizace infrastruktury Rumunska, bude docházet i k modernizaci těchto energetických zařízení, a naše firmy by se toho rády účastnily. Totéž se týká modernizace dopravní infrastruktury, včetně výstavby a rekonstrukce evropských dopravních koridorů, železničních, silničních, dálničních tahů atd. Hovořili jsme např. o některých konkrétních projektech týkajících se tepláren v Bukurešti.

A dovolte mi poslední dvě poznámky. Využil jsem příležitosti a poblahopřál jsem panu ministrovi k rozhodnutí Evropské unie zrušit vízovou povinnost Rumunska pro Schengenský prostor. Tlumočil jsem rovněž své velké uspokojení i nad našimi vzájemnými vztahy v této oblasti a nad opatřeními, které vloni prosadila rumunská vláda, souvisejími s ilegální migrací z Rumunska včetně migrace do České republiky. Podle veškerých údajů, které mám k dispozici i od našeho ministerstva vnitra, se tato opatření ukázala jako velmi účinná. Proto jsem rád, že k zavedení vízové povinnosti mezi Českou republikou a Rumunskem nikdy nedošlo.

A poslední poznámku chci věnovat úsilí Rumunka vstoupit do evropských a euroatlantických struktur. Chci zdůraznit, že toto úsilí má naši plnou podporu, nadále probíhají a budou probíhat úzké konzultace mezi experty obou zemí týkající se přistupování k Evropské unii. Hovořili jsme mimochodem i o Visegrádu. Jsem přesvědčen, že i regionální spolupráce nejen visegrádských zemí, ale i zemí střední a východní Evropy, bude pokračovat úspěšně i po našem vstupu do Evropské unie. Je ovšem pravděpodobné, že v první vlně rozšíření bude Česká republika a nebude Rumunsko, i když předpokládám, že Rumunsko bude následovat několik let po nás. Pokud se týká rozšíření NATO, očekávám, že pražský summit Severoatlantické aliance v listopadu by mohl vyzvat Rumunsko k vstupu do této organizace, což by znamenalo, že by se naše vztahy staly ještě užšími a spojeneckými. V této souvislosti jsem zdůraznil, že Česká republika podporuje všechny státy, které splní kritéria pro vstup do Aliance.Účastnili jsme se podzimního hodnocení třetího cyklu "Membership Action Plan" a vysoce hodnotíme kroky, které Rumunsko v přípravě na vstup do Aliance učinilo. A jak jsem již řekl, členství Rumunska v Alianci má naši plnou podporu.

Velmi oceňujeme nejenom rychlou reakci Rumunska na teroristické útoky ve Spojených státech loni v září, ale především skutečnost, že jednotka vojenských policejních sil Rumunska jako jediná jednotka nečlenské země Aliance již dnes úspěšně operuje v Afghánistánu.

Geoana: Rád bych řekl, že celé naše dnešní setkání bych označil následujícím mottem: "Znovuobjevování". Během posledních let, kdy naše obě země byly zcela legitimně zaujaty zejména tím, že se chtěly stát členy NATO a Evropské unie, jsme totiž někdy zapomínali komunikovat s našimi přáteli, s našimi blízkými sousedy. A nyní, jak se naše rozhodnutí stát se členy NATO a členy Evropské unie velmi přibližují, můžeme říci, že Rumunsko i Česká republika se znovu stávají členy jednoho týmu. Praha se, vzhledem k summitu, který se zde bude konat na podzim, stává pro Rumunsko velice důležitým místem, kde by mohlo dojít k historické události pro naši zemi. A zároveň by mohlo dojít také k uzavření jedné odbočky v našich dějinách, počítáme-li to od roku 1968, o kterém se zmínil i pan ministr, tím, že se sejdeme ve stejné organizaci. Přáli bychom si, aby to, na čem jsme se dohodli, a to, co vlastně označujeme za znovuobjevení, pokračovalo i v jiných oblastech. Tento rozvoj budeme podporovat jak v oblasti akademické, tak mezi různými profesními a podnikatelskými sdruženími. Z hlediska naší spolupráce ve střední a jihovýchodní Evropě se ztotožňuji s tím, co říkal pan ministr, že jsme zde přirozenými partnery. Pokud jde o oblast hospodářskou, obchodní a technickou, máme před sebou mnoho práce. To je důvod, proč jsem do vaší země přijel v doprovodu delegace, v níž jsou zastoupeni vedoucí představitelé z oblasti ekonomické a také představitelé rumunských podnikatelů. Obě dvě strany provedly společné hodnocení. Z něj vyplynulo, že na jedné straně je zapotřebí, abychom našli prostředky pro zmírnění velkého rozdílu v obchodní bilanci mezi Rumunskem a Českou republikou, a na druhé straně, že Rumunsko by mohlo využít technologických zařízení České republiky. Tato technologická zařízení jsou na vysoké úrovni, ale přitom za přístupné ceny, a právě jich by mohlo být využito při obnově některých zařízení v Rumunsku. Proto si myslíme, že v oblasti investic a obchodní výměny bychom mohli dosáhnout vyšších hodnot a větší diverzifikace a že tedy jak v oblasti obchodní, tak i v oblasti investic bychom v duchu toho, co navrhoval náš předseda vlády Adrian Nastase v aide-mémoire předaném předsedovi vlády Zemanovi v Bukurešti, mohli dosáhnout opravdového partnerství.

Kromě rozšíření NATO, kde jsme měli velkou radost z pozice, kterou k rozšíření NATO a k účasti Rumunska na tomto rozšíření zastává česká strana, jsme také hovořili o evropské integraci, o integraci do Evropské unie. Dohodli jsme se na tom, že společně s našimi dalšími kolegy budeme podporovat co nejbližší setkání dvanácti ministrů zahraničních věcí. Zároveň jsme se také dohodli, že se budeme i nadále podporovat v různých mezinárodních organizacích, zejména v rámci mechanismu OSN. Myslím si, že jsme v našich dvoustranných vztazích dosáhli určité dospělosti a myslím si, že v tomto novém kontextu politickém, hospodářském i zeměpisně-strategickém jsme otevřeli novou kapitolu ve vztazích mezi našimi dvěma zeměmi.

ČTK: Víte, které země budou konkrétně pozvány k přistoupení na listopadový summit NATO v Praze? Jaký je vývoj v kauze pana Příplaty, uvězněného v Rumunsku?

Kavan
: Pokud jde o vaši první otázku, paní redaktorko, myslím si, že je předčasné teď oznamovat, které země budou přesně pozvány na pražský summit, protože během tohoto roku bude nadále vyhodnocováno plnění reformy ozbrojených sil v každé té zemi, přizpůsobování se náročným kritériím Severoatlantické aliance. Jak víte, hlavními kritérii jsou na jedné straně politická stabilita a demokratický charakter státu, na druhé straně náročná vojenská kritéria. Já jsem už několikrát řekl, že předpokládám, a po 11. září ten můj předpoklad se ještě posílil, že rozšíření bude spíše větší než menší, a několikrát jsem řekl, že bych nebyl překvapen, kdyby počet pozvaných zemí dosáhl čísla sedmi.

Pokud jde o vaši druhou otázku, s ulehčením jsme konstatovali během našeho dnešního jednání, že v září loňského roku došlo k propuštění pana Příplaty z vyšetřovací vazby a že soudní řízení pokračuje na svobodě. Rovněž jsem uvítal, že mu nebyla prodloužena povinnost zdržovat se na určené adrese, že se může volně pohybovat po území Rumunska. A v neposlední řadě jsem se zmínil o naší žádosti, aby mu bylo v pase zrušeno razítko, které mu jako vyšetřovanému znemožňuje opustit území Rumunska v době, kdy se čeká na soudní přelíčení. Bohužel není zatím na rumunské straně vyjasněno, který ze tří orgánů je oprávněn toto razítko zrušit, a proto jsme zaslali oficiální nótu Ministerstvu spravedlnosti Rumunska s žádostí o urychlené určení, kdo to razítko má zrušit. Požádali jsme o pomoc při vyřešení této záležitosti tak, aby mohl pan Příplata jet do České republiky a na soudní přelíčení čekat tady.

Rumunský rozhlas a televize: Pane ministře Kavane, máme vašemu komentáři pokud jde o rozšíření NATO rozumět tak, že Česká republika a pan prezident Havel změnili svůj názor oproti prosinci minulého roku, kdy prezident Havel při setkání se svým polským kolegou hovořil pouze o pěti státech?

Kavan
: Pane redaktore, já nemohu hovořit jménem prezidenta Havla. Já hovořím za ministerstvo zahraničních věcí a vládu České republiky a mohu konstatovat, že jsem svůj názor ohledně rozšíření nezměnil, natož od prosince loňského roku. Názor, který jsem tu vyjádřil, vyjadřuji již nejméně rok. Obsah mých vyjádření neměnný.


.