Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Tisková konference u příležitosti podpisu Smlouvy mezi ČR a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů

 

Dne 25.7.2002 podepsali místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Cyril Svoboda a zástupce Svatého stolce papežský nuncius E.J.Ender Smlouvu mezi ČR a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů.(25.7.2002)

Zápis z tiskové konference u příležitosti podpisu smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem

o úpravě vzájemných vztahů dne 25. července 2002

Ministr zahraničí C. Svoboda:

Dámy a pánové, právě jsme podepsali dohodu mezi Českou republikou a Svatým stolcem. Tato smlouva je mimořádně významná, protože poprvé v dějinách Československého státu a Českého státu máme podepsanou smlouvu, která projde-li schválením v Poslanecké sněmovně a Senátu a bude-li ratifikována prezidentem republiky, bude právně závazným dokumentem. Tento dokument je výsledkem dlouhého jednání a je přijatelným kompromisem pro obě strany. Chtěl bych vyjádřit velké poděkování všem, kteří se na tomto procesu podíleli.

Jednání byla velmi náročná, trvala řadu měsíců a výsledek je podle mého názoru solidním základem pro vytvoření dobrých vztahů mezi Českou republikou a katolickou církví. Z tohoto důvodu si myslím, že je uzavřen určitý proces a existuje tady šance k vytváření dobrých vztahů, postavených na vzájemné důvěře a vůli ke spolupráci. Tato smlouva má další pozitivní dopad, neboť zakládá určité standardy pro katolickou církev na území ČR, a tím je také přiznává ostatním církvím a náboženským společnostem, které jsou registrovány na území ČR. Řadu nároků a práv, které jsou inkorporovány do textu smlouvy, je třeba samozřejmě přiznávat i ostatním církvím a náboženským společnostem. Tato smlouva má tento širší dosah, není v konfliktu se zájmy jiných církví a náboženských společností, a je tedy šancí pro vytvoření vztahu vzájemné důvěry a spolupráce mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

V neposlední řadě je tato smlouva zcela v souladu s naším právním řádem a s naší ústavou a v žádném případě v žádném rozsahu neohrožuje suverenitu našeho státu. Je to smlouva, která plně respektuje suverenitu ČR. Z tohoto důvodu si myslím, že obstojí i při přísném soudu odborníků na ústavní právo. Rovněž věřím v pozitivní přístup Poslanecké sněmovny a Senátu. Děkuji za pozornost.

Apoštolský nuncius E.J.Ender:

Využívám příležitosti, abych pozdravil všechny přítomné a především chci vyjádřit svou velkou radost z tohoto okamžiku. Měl jsem štěstí při mé návštěvě baltské oblasti a mám štěstí i zde. Mohl jsem navázat na plodnou práci svých předchůdců a naštěstí jsem mohl tuto práci i uzavřít. Mohl jsem podepsat příslušné smlouvy v roce 2000 jak s Litvou, tak s Lotyšskem a dnes jsme mohli podepsat obdobnou smlouvu zde, a to po zhruba 10 - 11 měsících práce, na které jsem se podílel.

Jak jsem řekl ve svém krátkém projevu při podpisu smlouvy, jednání o smlouvě nebyla vždy jednoduchá, ale byla vždy vedena společnou vůlí dospět k dohodě a takovým řešením, která budou přijatelná pro obě strany. Výsledek, ke kterému jsme došli, je přijatelný pro obě strany, které jsou s ním spokojeny. Nejsou zde ani vítězové, ani poražení.

Smlouva není revolučním řešením, nepřináší žádné nové věci a nemůžeme od ní čekat žádné zázraky. Není konfliktní, ale kodifikuje, zjednodušuje a vyjadřuje v mnohém současnou existenci. Dále jasněji vyjadřuje práva a povinnosti obou stran a je pro obě strany závazkem do budoucnosti. V neposlední řadě dává základ k dobré a důvěryhodné spolupráci, která vychází z tohoto jasně stanoveného základu. Smlouva je současně cílem i startem pro další spolupráci, která bude klidná, mírová, přátelská, ve vzájemném pochopení. A k této spolupráci přeji oběma stranám rozhodnost, odvahu a dobrý úspěch.

Ministr kultury P. Dostál:

Za prvé bych chtěl zdůraznit, že tuto smlouvu jednoznačně podpořila minulá vláda Miloše Zemana, a to jednohlasně. Jsem členem té vlády, která mě tehdy požádala, abych tlumočil, kterak považuje tuto smlouvu za velice důležitou.

Za druhé bych chtěl doplnit pana ministra zahraničních věcí v informaci o ostatních církvích. Ano, tato smlouva vychází z přijatého zákona o církvích a náboženských společnostech a nikterak neomezuje práva ostatních církví., a to dokonce ani ohledně církevních sňatků. Podle dnešních platných zákonů registrované církve mohou organizovat církevní sňatky.

V deníku Právo jsem se dočetl, že tato smlouva ohrožuje zájmy ČR. Jménem současné české vlády mohou říci společně s panem ministrem zahraničních věcí, že se jedná o informace mylné, nepravdivé a zavádějící.

Moje čtvrtá poznámka je velice stručná. Udělám vše pro to, aby klub sociální demokracie v Poslanecké sněmovně tuto smlouvu podpořil. Děkuji.

Dotaz (P.Dumbrovský, TV Nova):

Co říkáte názorům o nevyváženosti smlouvy s tím, je ku prospěchu Vatikánu a bude mít nárok na státní rozpočet?

Ministr zahraničí C. Svoboda:

Tato smlouva je vyvážená, nezavádí žádné nové nároky na státní rozpočet a zcela vychází z právního řádu ČR, to znamená z Listiny základních práv a svobod. Nové je pouze to, že se tento stav zajišťuje smlouvou mezi dvěma subjekty. Jak už bylo řečeno, nepřináší žádnou revoluci. Je to reflexe toho, co je již v našem právním řádu posledním vývojem právní úpravy zakotveno

Ministr kultury P. Dostál:

Tato smlouva nemůže nárokovat na státní rozpočet další výdaje z toho prostého důvodu, že tato smlouva o tomto není. Výdaje na církve upravuje zákon z roku 1949, který musíme plně respektovat, protože jiný zákon neexistuje. Jde o zákon o financování církví. Rozhovory s církvemi o tom, jak budou církve v tomto státě financovány, budou samozřejmě pokračovat.

Dotaz:

Smlouva nehovoří o restitucích majetků. Jaký je časový horizont, kdy by bylo možné dojít k přijatelnému řešení v této otázce? Zajímal by mě názor všech tří stran.

Ministr zahraničí C. Svoboda:

Koaliční smlouva, která byla podepsána a na jejímž základě byla jmenována nová vláda, která doufejme také dostane důvěru Poslanecké sněmovny, má příslušné ustanovení, podle kterého by měl být problém řešen vytvořením fondu. Koaliční smlouva obsahuje společný závazek realizovat toto řešení. Z toho vyplývá i časový rámec, neboť tato koaliční smlouva nemůže přesáhnout časový rámec existence této koalice. Pokud jde o časový horizont, tak 2006.

Ministr kultury P. Dostál:

Já bych pana ministra doplnil v tom, že se v jednáních nevylučuje otázka daňových asignací, stejně tak jako v jednáních minulých. Chtěl bych otázku řešit zřízením Rady pro otázky státu a církví nebo Vládního výboru pro otázky státu a církví, které by řídil pan místopředseda Mareš. Než se však bude tato komise či rada otázkami dalšího financování církví zabývat, je důležité vyřídit majetkové vypořádání. Onen fond je jedna z možností, která tu existuje už od minulé vlády.

Apoštolský nuncius E.J. Ender:

Tato smlouva tuto otázku skutečně neřeší. Byl jsem svými spolupracovníky informován, že v prvním roce jednání se obě strany tomuto tématu věnovaly, což trochu zdržovalo a komplikovalo jednání týkající se smlouvy samotné. Proto bylo dosaženo dohody, že se o této záležitosti nebude jednat a nebude do smlouvy zařazena. Ve smlouvě je řečeno, že se obě strany zavazují a použijí své dobré vůle k co nejpřijatelnějšímu řešení této záležitosti.

Královéhradecký biskup D. Duka:

Zúčastnil jsem se jednání nejen během procesu Svatý stolec a ČR, ale od počátku, již po listopadu 89. Tato otázka není ani otázkou finanční či ekonomickou, je to otázka zaokrouhlovací chyby našeho rozpočtu. Je to také otázka, která i v rámci předchozí vlády byla konzultována. Byla prokázána ochota ke konciliantnímu přístupu z obou stran, a to jak ze strany státu, tak ze strany nejen katolické církve, ale i evangelických církví, které jsou v ekumenické radě církví. Určitý model dohody je tedy připraven, je to ale spíše otázka technická.

Dotaz:

Vyplývá ze smlouvy otázka směrem k financování charit a diakonií?

Ministr zahraničí C. Svoboda:

Tato smlouva se zabývá otázkou subjektivity, práva zřizování právnických osob a jejich působení, nikoliv jejich financováním. Tato smlouva je jiný právní dokument a není v ní vtěleno jediné ustanovení, které by se týkalo finančních dopadů nebo financování. Pan ministr Dostál připomněl zákon o hospodářském zabezpečování církví z roku 1949, což je stále platná právní úprava. Tam je závazek státu přispívat, ale není tam dána hranice příspěvku. To znamená, že tento proces je založen na jiné právní úpravě. To, co bylo zmíněno, otázka vzniku fondu nebo případně právní úpravy asignace, to je řešení, které se teprve musí vytvořit a které by nahradilo původní právní úpravu o financování. Tato smlouva se touto otázkou nezabývá a není tudíž předmětem naší diskuse. Myslím si, že to je téma pro řešení věci do budoucna.

Ministr kultury P. Dostál:

Já bych k této záležitosti dodal, že jsem včera dělal redakci vládního prohlášení kapitoly Kultura, kde jsou i církve. Tam se jednoznačně stanovilo to, co říká pan ministr zahraničních věcí. Tzn. že se bude hledat řešení ohledně majetkového vyrovnání a financování církví s tím, že se stát dále zavazuje financovat církve v otázce charity, školství, zdravotnictví a podobných záležitostí.

Ministr zahraničí C. Svoboda:

Abychom byli úplně přesní, tak ve smlouvě je jen jedno ustanovení, které by se mohlo označit za vzájemnou vazbu finanční pomoci, a to je péče o kulturní dědictví. To je ustanovení, které uvádí společnou odpovědnost.

Dotaz (Český rozhlas, vysílání pro zahraničí):

Otázka pro pana apoštolského nuncia Endera. You said there were difficulties in the course o f discussion about the treaty. Could you be more specific about where the key disputes were?

Apoštolský nuncius E.J.Ender:

I must say that I was present only during the last year or most of the last year. The conflicts or the difficulties start from the beginning, from sitting in front of an empty sheet of paper, and having to make a first draft. You have to agree and one has this special problem, this very problem. This is a whole process from the beginning to the end and at the beginning the end was not predictable. I think also that someone who participated in the year 2000 in the negotiations may be surprised that some questions were important at that time are not significant anymore. There was the question of marriage, because the canonical marriage was practiced from xxxxx till now, but there is a legislation of the government that they want to introduce some change. The question is, can we confirm the old practice or should we wait for the new to come. There was a discussion. Then there is the question of restitution. Then there is a discussion often about one word, but it is not possible to insist here. If the Foreign Minister will tell how much discussion difficulties were in the treaty of coalition. I think that every treaty is a compromise, fighting, but in a peaceful way. Everyone wants to get the best for his own intention, but has to give something, to come to something accepted by the other side. This is quite normal. Therefore I am very content that we arrived in spite of these difficulties to a text which is agreed by both sides.

Dotaz:

Do you think that talks with the Czech government will be easier now, now that it includes the Christian Democrats?

Apoštolský nuncius E.J.Ender:

There was not even a temptation to delay from our side the signature to the new government, hoping that there will be a completely new situation, that we can get a better deal. I think the result is so good that it is the same whether it was signed by the old or the new government. I think it is really a continuation and I am very glad that Mr. Svoboda is here. I think it is a gift of the moment, a gift of the providence, and hopefully a good sign and encouragement for the future.

Ministr zahraničí C. Svoboda:

I t was also a privilege for me to sign this treaty, but I am here just due to the fact that I was appointed Minister of Foreign Affairs, but de facto everything has been done during the term of the cabinet of Miloš Zeman. And speaking about the issue of marriage, there is nothing new, because we have a law in the Czech Republic, the family law, there is no obligatory civic marriage, there are both options, so I believe that there is also no problem. This is just an artificial problem for the Czech society.

Dotaz (p. Horák, deník Právo):

Řekl jste, že ze smlouvy vyplývají stejná práva a povinnosti pro ostatní církve, které jsou v ČR registrovány. Byly tyto církve konzultovány při přípravě smlouvy, nebo očekáváte interpelace?

Ministr zahraničí C. Svoboda:

Uvidíme, jestli interpelace budou nebo ne. Text obsažený ve smlouvě je zcela v souladu s naším právním řádem. Dává určitá práva katolické církvi, jako například působit ve věznicích, sociálních ústavech, armádě, atd. Na základě principu rovného přístupu musí být minimálně stejný standard zajištěn všem ostatním církvím. Vyplývá to nejen ze stávající právní úpravy, kterou máme; větší jistota je v tom, že toto je smlouva. Změna tohoto právního instrumentu vyžaduje opětovnou dohodu obou stran. Z tohoto důvodu vzniká vyšší míra jistoty i pro ostatní církve a náboženské společnosti. To je logický důsledek obsahu této smlouvy.

Dotaz:

Respektuje český stát církevní sňatek a má právo jej zrušit?

Ministr zahraničí C. Svoboda:

Právní úprava je jednoznačná a říká toto: každý, kdo chce uzavřít sňatek, musí splnit kritéria podle českého právního řádu. Každý musí osvědčit českým úřadům, že splnil kritéria pro to, aby mohl uzavřít manželství před českým státem. Jen vlastní obřad se může vykonat před registrovanou církevní autoritou. Registrovaná církev nebo náboženská společnost je přitom povinná osvědčit kdy a že se tak stalo, a to opět státu. To znamená, že tato právní úprava umožňuje pouze vychýlení z místa, kde se ten sňatek uzavírá, nikoliv z toho, že by se stát vzdal nároku kontrolovat, zda manželství vzniklo platně. Jen vlastní obřad se vykonává před církevní autoritou. Jde tedy o otázku formy, nikoliv obsahu. Obsah je regulován českým právem, forma může být i církevní. Týká se to všech náboženských společností a církví, které jsou v ČR registrovány.

Ministr kultury P. Dostál:

Tato smlouva nikterak nezpochybňuje zákon, který byl přijat ve Sněmovně, tedy zákon o církvích a náboženských společnostech, který řeší vámi zmíněné otázky.

Hlavní prohlášení bych chtěl udělat v tomto. Dnes jsem se dočetl v novinách, že ODS v žádném případě nechce hlasovat pro tuto smlouvu ve Sněmovně. Musím zdůraznit, že jako člen bývalé vlády, který byl s ministrem Kavanem za vypracování smlouvy zodpovědný, jsem byl vázán opoziční smlouvou, a tato smlouva byla do jakékoliv podrobnosti konzultována s ODS jako smluvním partnerem. Byla dokonce konzultována přímo s Václavem Klausem a jeho sborem poradců. Veškeré připomínky vůči této smlouvě ze strany ODS byly prostřednictvím Ministerstva kultury do této smlouvy zapracovány. Dnes jsem si přečetl zprávu, že ODS je překvapena zněním této smlouvy, a proto bych chtěl říci, že ODS byla součástí jednání, neboť jsem byl povinen respektovat v této záležitosti opoziční smlouvu.



.