Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

lubomir_zaoralek_5
Foto: Robert Janás (@MZV)
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Ministr Zaorálek hovořil o případu odebraných dětí s norským státním tajemníkem

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek hovořil s norským státním tajemníkem Bardem Gladem Petersenem na téma dětí Michalákových, které rodičům odebral norský soud. Hovořili spolu o všech variantách postupu, které norský systém v případech odebrání nezletilých dětí rodičům umožňuje.

"Hovořili jsme o všech známých možnostech, které nezávislý norský systém ochrany dětí nabízí. Mluvili jsme o variantách odvolání a dalších postupech v podobných případech týkajících se ochrany dětí. Tyto informace včetně doporučení pro další postup při odvolání předáme rodině dětí a případu se budeme dál intenzivně věnovat," řekl ministr Zaorálek. Následovat bude mimo jiné jednání českého velvyslance v Norsku s ministryní pro děti, rovnost a sociální inkluzi Solveig Hornovou.

Česká zahraniční služba případu věnuje maximální pozornost od června 2011, ačkoli jako neúčastník řízení nemá v Norsku přístup k informacím týkajících se případu nezletilých dětí. Záležitosti se osobně věnuje nejen konzulka, ale i český velvyslanec v Norsku a vrchní ředitelka sekce právní a konzulární. MZV je rovněž v úzkém kontaktu s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí a ministerstvem práce a sociálních věcí, případ projednávalo mj. i s velvyslancem Norska v ČR.

Jak je MZV známo, obě děti jsou narozeny v Norsku, jejich obvyklým bydlištěm je Norsko a hovoří pouze norsky. Rozhodnutím norského soudu byly ze závažných důvodů odebrány biologickým rodičům a svěřeny do pěstounské péče, neboť norské úřady staví zájem dítěte nad zájem biologických rodičů.

Norsko však na rozdíl od ČR není signatářem Haagské úmluvy o pravomoci orgánů ve věcech výkonu rodičovství. Norské úřady se v péči o děti jiných národností tudíž řídí norským zákonem o péči o děti. Veškeré informace týkající se péče o děti jiných národností norské orgány proto poskytují výhradně rodičům, případně dětem, pokud dosáhly dostatečného věku.

I přesto, že české velvyslanectví není účastníkem řízení a norské orgány mu tudíž neposkytují informace, MZV aktivně komunikuje, zprostředkovává kontakty s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně a i nadále je prostřednictvím velvyslanectví v kontaktu s p. Michalákovou a její advokátkou. Doporučili jsme p. Michalákové obrátit se na Evropský soud pro lidská práva a doporučili jsme rovněž požádat o revizi případu u norského soudu. Další kroky v případu dětí Michalákových je možné činit pouze soudní cestou.

MZV podotýká, že se jedná se o velice citlivý případ, jehož všechna řízení jsou neveřejná, proto ani Velvyslanectví ČR v Norsku nemá a nemůže mít o případu všechny informace. Velvyslanectví nemůže do řízení zasahovat a nemůže ovlivňovat rozhodování nezávislých norských soudů.

Poskytování pomoci může spočívat zejména v dohledu nad procesní stránkou věci, to znamená, že velvyslanectví může upozorňovat norské úřady např. na případné nedodržování lhůt, neposkytnutí tlumočníka nebo obhájce. Tato a ani jiná pochybení norských úřadů nebyla ze strany MZV zaznamenána.

V obdobných případech může MZV, resp. velvyslanectví, nejúčinněji pomoci na začátku problému, kdy může doporučit mediátora či advokáta, resp. postiženým občanům napomoci lépe se orientovat v právním prostředí dané země, včetně sociálního systému, a poradit, jak vystupovat vůči orgánům daného státu. Důležitá je zejména maximální spolupráce se sociální službou.

.