Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Aktivní spolupráce, moderní obrana

 

Strategická koncepce obrany a bezpečnosti členů Organizace Severoatlantické smlouvy přijatá hlavami států a vlád v Lisabonu

Úvod

My, hlavy států a vlád zemí NATO, jsme odhodláni usilovat o to, aby NATO nadále hrálo svou jedinečnou a zásadní roli při zajišťování naší společné obrany a bezpečnosti. Tato Strategická koncepce bude řídit další etapu rozvoje NATO, aby Aliance v měnícím se světě nadále účinně čelila novým hrozbám za pomoci nových schopností a nových partnerů:

  • Potvrzuje závazek našich zemí vzájemně se bránit proti útokům, a to i proti novým hrozbám bezpečnosti našich občanů.
  • Zavazuje Alianci k předcházení krizí, zvládání konfliktů a stabilizaci post-konfliktních situací, a to i prostřednictvím užší spolupráce s našimi mezinárodními partnery, především s Organizací spojených národů a Evropskou unií.
  • Nabízí našim partnerům na celém světě větší politickou spolupráci s Aliancí a podstatnou úlohu při utváření operací vedených NATO, do nichž přispívají;
  • Zavazuje NATO k vytváření podmínek pro svět bez jaderných zbraní – ale potvrzuje, že dokud budou jaderné zbraně existovat, NATO zůstane jadernou aliancí;
  • Opětovně stvrzuje náš závazek ponechat dveře NATO otevřené všem evropským demokratickým zemím, které splní podmínky členství, neboť rozšiřování napomáhá dosažení našeho cíle jednotné, svobodné a mírové Evropy;
  • Zavazuje NATO, aby se nadále reformovalo v efektivnější, výkonnější a pružnější alianci, aby se našim daňovým poplatníkům dostávalo maximální bezpečnosti za peníze, které investují do obrany.

Občané našich zemí spoléhají, že NATO bude bránit spojenecké země, že rozmístí rozsáhlé vojenské síly, kdekoliv a kdykoliv to bude naše bezpečnost vyžadovat, a že bude společně se svými partnery z celého světa napomáhat posilování společné bezpečnosti. Zatímco svět se mění, hlavní poslání NATO zůstává stejné: zajistit, aby Aliance zůstala jedinečným společenstvím svobody, míru, bezpečnosti a sdílených hodnot.

* * *

Hlavní úkoly a zásady

1. Základním a neměnným účelem NATO je chránit politickými a vojenskými prostředky svobodu a bezpečnost všech svých členů. V současné době zůstává Aliance nepostradatelným zdrojem stability v nepředvídatelném světě.

2. Členské státy NATO tvoří jedinečné společenství hodnot oddané zásadám svobody jednotlivce, demokracie, lidských práv a právního státu. Aliance je pevně oddána cílům a zásadám Charty Organizace spojených národů a Washingtonské smlouvě, která potvrzuje prvořadou odpovědnost Rady bezpečnosti za zachování míru a bezpečnosti ve světě.

3. Politické a vojenské pouto mezi Evropou a Severní Amerikou se utváří v NATO  od jeho založení v roce 1949; transatlantická vazba zůstává nadále silnou a významnou pro zachování euro-atlantického míru a bezpečnosti. Bezpečnost členů NATO na obou stranách Atlantiku je nedělitelná. Budeme ji nadále společně bránit na základě solidarity, sdíleného cíle a spravedlivého dělení nákladů.

4. Současné bezpečnostní prostředí zahrnuje širokou a proměnlivou škálu rizik pro bezpečnost aliančního území a obyvatelstva. K zajištění jejich bezpečnosti Aliance musí a i nadále bude účinně plnit tři hlavní úkoly, které společně přispívají k ochraně členů Aliance, a to vždy v souladu s mezinárodním právem:

  • a. Kolektivní obrana. Členové NATO si v souladu s článkem 5 Washingtonské smlouvy budou vždy vzájemně pomáhat v případě útoku. Tento závazek zůstává pevný a závazný. NATO bude odstrašovat a bránit se proti jakékoliv hrozbě agrese a proti jakékoliv nové bezpečnostní hrozbě zásadně ohrožující bezpečnost jednotlivých spojenců nebo Aliance jako celku.
  • b. Zvládání krizí. NATO disponuje jedinečným a rozsáhlým souborem politických a vojenských schopností sloužících k řešení celého spektra krizí – ať již před konflikty, během nich či po nich. NATO bude aktivně využívat vhodné politické a vojenské nástroje ke zvládání vznikajících krizí, které by mohly ohrozit bezpečnost Aliance, ještě dříve, než přerostou do konfliktů; k zastavení probíhajících konfliktů ohrožujících bezpečnost Aliance a k  upevnění stability v post-konfliktních situacích tam, kde to přispěje k euroatlantické bezpečnosti.
  • c. Kooperativní bezpečnost. Aliance je ovlivňována, a může ovlivnit, politický a bezpečnostní vývoj za svými hranicemi. Aliance se bude aktivně zapojovat do posilování mezinárodní bezpečnosti prostřednictvím partnerství s relevantními zeměmi a dalšími mezinárodními organizacemi, aktivním přispíváním ke kontrole zbrojení, nešíření zbraní hromadného ničení a odzbrojení a ponecháním otevřených dveří pro členství všech evropských demokratických zemí splňujících standardy NATO.

5. NATO zůstává jedinečným a nezbytným transatlantickým fórem pro konzultace všech záležitostí ovlivňujících územní celistvost, politickou nezávislost a bezpečnost svých členů, jak je uvedeno v článku 4 Washingtonské smlouvy. Jakákoli bezpečnostní otázka v zájmu kteréhokoli člena Aliance může být předložena k projednání v NATO s cílem sdílet informace, vyměnit si názory a případně vypracovat společný postup.

6. Za účelem co nejefektivnějšího a nejúčinnějšího plnění celé škály úkolů NATO se členové Aliance zapojí do pokračujícího procesu reforem, modernizace a transformace.

Bezpečnostní prostředí

7. V současné době vládne v euroatlantickém prostoru mír a hrozba konvenčního útoku proti území NATO je nízká. To je historický úspěch politiky rozsáhlé obrany, euroatlantické integrace a aktivního partnerství, kterou se NATO řídí již více než půl století.

8. Konvenční hrozbu však nelze ignorovat. Mnoho oblastí a států po celém světě je svědkem získávání značných moderních vojenských schopností s těžko předvídatelnými důsledky pro mezinárodní stabilitu a euroatlantickou bezpečnost. To se týká i šíření balistických střel, které představují reálnou a rostoucí hrozbu euroatlantickému prostoru.

9. Šíření jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení a jejich nosičů hrozí nepředstavitelnými důsledky pro stabilitu a prosperitu ve světě. V příštím desetiletí bude šíření těchto zbraní nejožehavějším problémem v některých z nejméně stabilních regionů světa.

10. Terorismus představuje přímou hrozbu bezpečnosti občanů zemí NATO a v širším slova smyslu i mezinárodní stabilitě a prosperitě. Extremistické skupiny se rozšiřují do oblastí pro Alianci strategicky důležitých a moderní technologie zvyšují hrozbu a možný dopad teroristických útoků, zejména v případě, kdy by teroristé získali jaderné, chemické, biologické či radiologické zbraně.

11. Nestabilita či konflikty za hranicemi NATO mohou přímo ohrozit bezpečnost Aliance, a to i přiživováním extremismu, terorismu a nadnárodních nezákonných aktivit, jako například obchod se zbraněmi, narkotiky a lidmi.

12. Kybernetické útoky jsou stále častější, lépe organizované a působí nákladnější škody státní správě, podnikům, hospodářství a potenciálně také dopravním a zásobovacím sítím a další klíčové infrastruktuře; mohou dosáhnout míry, kdy bude ohrožena národní i euroatlantická prosperita, bezpečnost a stabilita. Možnými původci těchto útoků mohou být cizí ozbrojené síly a zpravodajské služby, organizovaný zločin a/nebo teroristické či extremistické skupiny.

13. Všechny země jsou stále více závislé na životně důležitých komunikačních, dopravních a tranzitních cestách, zásadních pro mezinárodní obchod, energetickou bezpečnost a prosperitu. K zajištění jejich odolnosti vůči útokům či přerušení je zapotřebí většího mezinárodního úsilí. Některé země NATO se stanou závislejšími na zahraničních dodavatelích energií a v některých případech pro zajištění svých energetických potřeb i na cizích distribučních a rozvodných sítích. Protože stále větší část světové spotřeby energie je přepravována napříč celým světem, zvyšuje se možnost jejich výpadků.

14. Řada významných trendů v technologické oblasti, včetně vývoje laserových zbraní, technologií pro vedení elektronické války a technologií omezujících přístup do vesmíru, může mít vážný celosvětový dopad na vojenské plánování a operace NATO.

15. Klíčová omezení daná životním prostředím a zdroji, včetně zdravotních rizik, klimatických změn, nedostatku vody a rostoucích energetických potřeb, budou v budoucnu utvářetbezpečnostní prostředí v zájmových oblastech NATO a mohou významně ovlivnit i plánování a operace NATO.

Obrana a odstrašení

16. Největší povinností Aliance je chránit a bránit naše území a obyvatelstvo před útokem, jak stanovuje článek 5 Washingtonské smlouvy. Aliance nepovažuje žádnou zemi za svého nepřítele. Nikdo však nesmí pochybovat o odhodlanosti NATO jednat, bude-li ohrožena bezpečnost kteréhokoli z jeho členů.

17. Odstrašení založené na vhodné kombinaci jaderných a konvenčních schopností zůstává klíčovým prvkem naší celkové strategie. Okolnosti, za kterých by mohlo být zvažováno jakékoliv použití jaderných zbraní, jsou krajně nepravděpodobné. Dokud však budou jaderné zbraně existovat, zůstane NATO jadernou aliancí.

18. Nejvyšší záruku bezpečnosti spojenců poskytují strategické jaderné síly Aliance, zejména Spojených států; k celkovému odstrašení a bezpečnosti členů Aliance přispívají i nezávislé strategické jaderné síly Spojeného království a Francie, které mají svou vlastní odstrašující úlohu.

19. Zajistíme, aby NATO disponovalo celou škálou schopností nutných k odstrašení a obraně proti jakémukoliv ohrožení bezpečnosti našeho obyvatelstva. Proto budeme:

  • udržovat vhodnou kombinaci jaderných a konvenčních sil;
  • udržovat schopnost vést souběžně společné operace velkého rozsahu a několik menších operací za účelem kolektivní obrany a reakce na krize, a to i ve strategické vzdálenosti;
  • rozvíjet a udržovat silné, mobilní a rozmístitelné konvenční síly k plnění jak úkolů podle článku 5 Washingtonské smlouvy, tak expedičních operací Aliance, a to i s využitím Sil rychlé reakce NATO;
  • provádět potřebný výcvik, cvičení, plánování pro mimořádné situace a výměnu informací k zajištění své obrany proti celé škále konvenčních i nových bezpečnostních hrozeb a podle potřeby poskytovat všem členům Aliance viditelné záruky a posilu;
  • zajišťovat co nejširší možnou účast členů Aliance na kolektivním obranném plánování jaderných funkcí, rozmístění jaderných sil v době míru a procedurách velení, řízení a konzultací;
  • rozvíjet schopnosti obrany našeho obyvatelstva a území proti útoku balistických střel jako klíčového prvku naší kolektivní obrany, který přispívá k nedělitelné bezpečnosti Aliance. V oblasti protiraketové obrany budeme aktivně usilovat o spolupráci s Ruskem a dalšími euroatlantickými partnery;
  • dále rozvíjet schopnost NATO bránit se proti hrozbě chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní hromadného ničení;
  • dále rozvíjet svou schopnost předcházet kybernetickým útokům, odhalovat je, bránit se proti nim a  překonávat jejich důsledky, a to i využitím plánovacího postupu NATO k posílení a koordinaci národních schopností kybernetické obrany, zajištěním centralizované kybernetické obrany všech orgánů NATO a lepším propojením připravenosti, varování a reakce NATO s členskými státy;
  • posilovat schopnost odhalovat mezinárodní terorismus a bránit se proti němu, a to i hlubší analýzou hrozeb, četnějšími konzultacemi s našimi partnery a vývojem příslušných vojenských schopností, včetně pomoci při výcviku místních sil k boji proti terorismu;
  • rozvíjet schopnost přispívat k energetické bezpečnosti, a to i prostřednictvím ochrany klíčové energetické infrastruktury a tranzitních oblastí a tras, spolupráce s partnery a konzultacemi mezi spojenci na základě strategického hodnocení a krizového plánování;
  • zajišťovat, aby Aliance byla v přední linii při vyhodnocování bezpečnostních dopadů nových technologií a aby vojenské plánování zohledňovalo možné hrozby;
  • udržovat výdaje na obranu na potřebné úrovni, aby naše vojenské síly měly dostatek zdrojů;
  • pokračovat, s ohledem na změny ve vývoji bezpečnostního prostředí ve světě, v hodnocení celkových schopností NATO v oblasti odstrašení a obrany proti celé škále hrozeb vůči Alianci.

Bezpečnost prostřednictvím zvládání krizí

20. Krize a konflikty za hranicemi NATO mohou přímo ohrožovat bezpečnost aliančního území a obyvatelstva. NATO se proto podle možností a potřeby zapojí do předcházení krizím, jejich zvládání, stabilizace post-konfliktní situace a do podpory rekonstrukce.

21. Poučení z operací NATO, zejména v Afghánistánu a v zemích západního Balkánu,  jasně ukazují, že k účinnému zvládání krizí je nezbytný komplexní politický, civilní a vojenský přístup. Aliance bude před, během i po krizích aktivně spolupracovat s dalšími mezinárodními subjekty za účelem společné analýzy, plánování a provádění aktivit přímo na místě, aby byla zajištěna maximální soudržnost a účinnost veškerého mezinárodního úsilí.

22. Nejlepším způsobem zvládání konfliktů je zabránit jejich vzniku. NATO bude nepřetržitě sledovat a analyzovat mezinárodní prostředí, aby krize předvídalo, a podle potřeby podnikalo aktivní kroky k tomu, aby nepřerůstaly do rozsáhlejších konfliktů.

23. NATO bude připraveno a schopno zvládat probíhající nepřátelské akce v případě, kdy se konfliktům nepodaří předejít. NATO disponuje výjimečnými schopnostmi pro zvládání konfliktů, včetně bezkonkurenčních schopností rozmístit a udržovat v poli rozsáhlé vojenské síly. Operace vedené NATO jsou důkazem o nepostradatelném přínosu Aliance mezinárodním snahám o zvládání konfliktů.

24. I po ukončení konfliktů musí mezinárodní společenství často nadále podporovat vytváření podmínek pro trvalou stabilitu. NATO bude připraveno a schopno přispívat ke stabilizaci a rekonstrukci v úzké spolupráci a po konzultacích, kdykoliv to bude možné, s dalšími důležitými mezinárodními subjekty.

25. Abychom byli efektivní při zvládání celé šíře krizí:

  • budeme posilovat sdílení zpravodajských informací v rámci NATO, abychom mohli lépe předvídat potenciální krize a způsob, jak jim nejlépe předcházet;
  • budeme dále rozvíjet strategii a vojenské schopnosti pro expediční operace, včetně proti-povstaleckých, stabilizačních a rekonstrukčních operací;
  • vytvoříme na základě zkušeností z operací NATO přiměřenou, ale skromnou strukturu civilního zvládání krizí, abychom mohli účinněji spolupracovat s civilními partnery. Tato struktura bude moci být rovněž využívána k plánování, provádění a koordinování civilních aktivit do té doby, než nastanou podmínky pro přesun této odpovědnosti na jiné subjekty;
  • posílíme integrované civilně-vojenské plánování pro celou škálu krizí;
  • vytvoříme schopnosti k přípravě a rozvoji místních sil v krizových oblastech, aby byly místní orgány co možná nejrychleji schopny zajišťovat bezpečnost bez mezinárodní pomoci;
  • budeme vyhledávat a připravovat civilní odborníky z členských států, kteří budou připraveni k rychlému vyslání do vybraných misí a schopni spolupracovat s naším vojenským personálem a civilními odborníky z partnerských zemí a institucí;
  • rozšíříme a posílíme jak pravidelné politické konzultace mezi členy Aliance i s partnery, tak i konzultace ve všech fázích krize – před, během i po ní.

Posilování mezinárodní bezpečnosti prostřednictvím spolupráce

Kontrola zbrojení, odzbrojení a nešíření

26. NATO se snaží zajistit svou bezpečnost s co možná nejnižší úrovní sil. Kontrola zbrojení, odzbrojení a nešíření přispívají k míru, bezpečnosti a stabilitě a měly by zajišťovat neomezenou bezpečnost všem členům Aliance. Nadále budeme hrát svou úlohu v posilování kontroly zbrojení a při podpoře odzbrojení v oblasti konvenčních zbraní i zbraní hromadného ničení, jakož i v úsilí o omezení jejich šíření:

  • Jsme odhodláni usilovat o bezpečnější svět pro všechny a o vytvoření podmínek pro svět bez jaderných zbraní v souladu s cíli Smlouvy o nešíření jaderných zbraní způsobem posilujícím mezinárodní stabilitu a založeným na zásadě neomezené bezpečnosti pro všechny.
  • V reakci na změny bezpečnostního prostředí od konce studené války jsme významně snížili počet jaderných zbraní umístěných v Evropě i omezili význam jaderných zbraní ve strategii NATO. Budeme se snažit vytvářet podmínky pro další snižování v budoucnu.
  • Při jakémkoliv budoucím snižování bude naším cílem, aby Rusko souhlasilo se zvýšením transparentnosti ohledně rozmístění jeho jaderných zbraní v Evropě a jejich přesunutím dále od území členských států NATO. Jakékoliv další kroky musejí zohledňovat nepoměr s většími zásobami ruských jaderných zbraní krátkého dosahu.
  • Zavázali jsme se ke kontrole konvenčního zbrojení s cílem zajistit předvídatelnost, transparentnost a udržení zbrojení na nejnižší možné úrovni nutné k zajištění stability. Budeme usilovat o posílení režimu kontroly konvenčního zbrojení v Evropě na základě principů vzájemnosti, transparentnosti a souhlasu hostitelské země.
  • Budeme hledat způsoby, jakými by naše politické prostředky a vojenské kapacity mohly přispět k mezinárodnímu úsilí o nešíření zbraní.
  • Rozhodnutí jednotlivých států ohledně kontroly zbrojení a odzbrojení mohou mít dopad na bezpečnost všech členů Aliance. Jsme odhodláni podle potřeby vést o těchto záležitostech příslušné konzultace mezi spojenci.

Otevřené dveře

27. Rozšiřování NATO významně přispívá k bezpečnosti členů Aliance; perspektiva dalšího rozšíření a duch kooperativní bezpečnostiposilují stabilitu v Evropě. Našemu cíli jednotné a svobodné Evropy sdílející společné hodnoty by nejlépe prospělo završení integrace všech evropských zemí, které si to přejí, do euroatlantických struktur. Dveře k členství v NATO zůstávají zcela otevřené všem evropským demokratickým zemím, které sdílejí hodnoty naší Aliance, jsou ochotné a schopné převzít odpovědnost a závazky vyplývající z členství a jejichž začlenění přispěje ke společné bezpečnosti a stabilitě.

Partnerství

28. Posilování euroatlantické bezpečnosti lze nejlépe zajistit rozsáhlou sítí partnerských vztahů se zeměmi a organizacemi na celém světě. Tato partnerství představují konkrétní a cenný příspěvek k úspěchu základních úkolů NATO.

29. Dialog a spolupráce s partnery mohou konkrétně přispět k posílení mezinárodní bezpečnosti, k obraně hodnot, na kterých je naše Aliance založena, operacím NATO a k přípravě zainteresovaných zemí na členství v NATO. Tyto vztahy budou založeny na reciprocitě, vzájemné prospěšnosti a vzájemném respektu.

30. Partnerství budeme posilovat prostřednictvím flexibilních formátů sbližujících NATO a partnery – napříč stávajícími rámci i mimo ně:

  • Jsme připraveni rozvíjet politický dialog a praktickou spolupráci se všemi zeměmi a příslušnými organizacemi na celém světě sdílejícími náš zájem na mírových mezinárodních vztazích.
  • Budeme připraveni konzultovat se všemi partnerskými zeměmi bezpečnostní otázky společného zájmu.
  • Nabídneme svým partnerům účastnícím se aliančních operací strukturální roli při formulování strategie a rozhodnutí týkajících se misí NATO, do nichž přispívají.
  • Budeme dále rozvíjet svá stávající partnerství při zachování jejich specifičnosti.

31. Spolupráce NATO a Organizace spojených národů v operacích po celém světě představuje nadále významný příspěvek k bezpečnosti. Aliance má zájem o prohloubení politického dialogu a praktické spolupráce s OSN, jak je uvedeno v Deklaraci podepsané oběma organizacemi v roce 2008, a to zejména:

  • posílením kontaktů a vazeb mezi ústředími obou organizací;
  • pravidelnějšími politickými konzultacemi; a
  • posílenou praktickou spoluprací při zvládání krizí, ve kterých jsou zapojeny obě organizace.

32. Aktivní a efektivní Evropská unie přispívá k celkové bezpečnosti euroatlantického prostoru. Proto je Evropská unie pro NATO jedinečným a nepostradatelným partnerem. Obě organizace mají z velké části shodné členské státy a všichni členové obou organizací sdílejí společné hodnoty. NATO uznává význam silnější a schopnější evropské obrany. Vítáme vstup v platnost Lisabonské smlouvy, která vytváří rámec pro posílení schopností EU čelit společným bezpečnostním hrozbám. Členové Aliance, kteří nejsou členy EU, k tomuto úsilí významně přispívají. Pro strategické partnerství mezi NATO a EU je zásadní jejich plné zapojení do tohoto úsilí. NATO a EU se mohou a měly by se vzájemně doplňovat a posilovat v podpoře mezinárodního míru a bezpečnosti. Jsme odhodláni napomáhat při vytváření příznivějších podmínek, které nám umožní:

  • plně posilovat strategické partnerství s EU v duchu naprosté vzájemné otevřenosti, transparentnosti, komplementarity a zohlednění autonomie a institucionální svrchovanosti obou organizací;
  • posilovat svou praktickou spolupráci v operacích v celém spektru krizí, od koordinovaného plánování po vzájemnou podporu v poli;
  • rozšiřovat své politické konzultace a zahrnout do nich všechny otázky společného zájmu, abychom mohli sdílet hodnocení a stanoviska;
  • plně spolupracovat při budování schopností, abychom minimalizovali duplicitu a maximalizovali efektivitu vynaložených nákladů.

33. Spolupráce mezi NATO a Ruskem má strategický význam, neboť přispívá k vytváření společného prostoru míru, stability a bezpečnosti. NATO nepředstavuje pro Rusko žádnou hrozbu. Naopak, máme zájem o skutečné strategické partnerství mezi NATO a Ruskem a podle toho budeme jednat a očekávat od Ruska obdobný přístup.

34. Vztah mezi NATO a Ruskem je založen na cílech, zásadách a závazcích vyplývajících ze Zakládajícího aktu NATO - Rusko a Římské deklarace, a to zejména na dodržování demokratických zásad a svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech států v euroatlantickém prostoru. I přes rozdílné názory na některé konkrétní otázky jsme přesvědčeni, že bezpečnost NATO a Ruska je pevně propojena a že silné a konstruktivní partnerství založené na vzájemné důvěře, transparentnosti a předvídatelnosti může naší bezpečnosti posloužit nejlépe. Jsme odhodláni:

  • posilovat politické konzultace a praktickou spolupráci s Ruskem v oblastech společného zájmu, včetně protiraketové obrany, boje proti terorismu, drogám a pirátství a při posilování bezpečnosti ve světě;
  • plně využít potenciál Rady NATO – Rusko pro dialog a společné aktivity s Ruskem.

35. Rada euroatlantického partnerství a Partnerství pro mír jsou jádrem naší vize jednotné, svobodné a mírové Evropy. Jsme pevně odhodláni rozvíjet vztahy v duchu přátelství a spolupráce se všemi zeměmi Středomoří a i v příštích letech hodláme dále rozvíjet Středomořský dialog. Velký význam přikládáme míru a stabilitě v oblasti Perského zálivu a nadále hodláme posilovat svou spolupráci v Istanbulské iniciativě spolupráce. Budeme usilovat o:

  • posílení konzultací a praktické vojenské spolupráce se svými partnery v Radě euroatlantického partnerství;
  • pokračování a rozvoj partnerství s Ukrajinou a Gruzií v rámci Komise NATO – Ukrajina a Komise NATO – Gruzie na základě rozhodnutí Aliance přijatého na summitu v Bukurešti v roce 2008 a s ohledem na euroatlantickou orientaci či aspiraci každé z těchto zemí;
  • podporu euroatlantické integrace západního Balkánu s cílem zajistit trvalý mír a stabilitu založené na demokratických hodnotách, regionální spolupráci a dobrých sousedských vztazích;
  • prohlubování spolupráce se stávajícími členy Středomořského dialogu a o otevřenost k možnosti začlenění dalších zemí regionu do Středomořského dialogu;
  • rozvoj hlubšího bezpečnostního partnerství se svými partnery v Perském zálivu a o připravenost přivítat nové partnery v Istanbulské iniciativě spolupráce.

Reforma a transformace

36. NATO je historicky jedinou bezpečnostní aliancí, která rozmisťuje vojenské síly schopné společných operací v jakémkoliv prostředí; je schopna řídit operace kdekoliv na světě prostřednictvím své integrované vojenské struktury velení; a disponuje klíčovými schopnostmi, které by si jen málo spojenců mohlo dovolit individuálně.

37. NATO musí mít dostatečné finanční, vojenské a lidské zdroje, aby mohlo plnit své poslání, které je nezbytné pro bezpečnost obyvatelstva a území Aliance. Tyto zdroje však musejí být využívány co možná nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem. Proto budeme:

  • maximalizovat rozmístitelnost svých sil a jejich schopnost vést dlouhodobé operace v poli, včetně soustředěného úsilí o naplnění aliančních cílů týkajících se použitelnosti sil;
  • zajistit maximální koherenci obranného plánovánís cílem omezit zbytečné duplicity a zaměřit rozvoj svých kapacit na novodobé požadavky;
  • z důvodu efektivnosti vynaložených nákladů i jako projev solidarity společně rozvíjet a využívat schopnosti;
  • zachovávat a posilovat společné schopnosti, normy, struktury a financování, které nás stmelují;
  • zapojit se do procesu kontinuální reformy k racionalizaci struktur, zlepšení pracovních metod a maximální efektivitě.

Aliance pro 21. století

38. My, nejvyšší političtí představitelé NATO, jsme odhodláni pokračovat v obnově naší Aliance tak, aby byla s to reagovat na bezpečnostní výzvy 21. století. Pevně jsme se zavázali zachovat její postavení jakožto celosvětově nejúspěšnější politicko-vojenské aliance. Naše Aliance je prosperujícím zdrojem naděje, protože je založena na společných hodnotách svobody jednotlivce, demokracie, lidských práv a právního státu a protože naším společným hlavním a trvalým cílem je zaručit svobodu a bezpečnost spojenců. Tyto hodnoty a cíle jsou všeobecné a trvalé a my jsme připraveni je bránit svou jednotou, solidaritou, silou a odhodláním.

.