Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Nejčastěji kladené dotazy

 

Q: Jaký je účel Bezpečnostní strategie ČR a komu je určena?
Aktualizovaná Bezpečnostní strategie 2011 by měla naplnit tři hlavní funkce:

  • určení priorit a nástrojů k prosazování bezpečnostních zájmů ČR, přispívající k větší míře koordinace při konkrétních krocích bezpečnostní politiky a lepší alokaci zdrojů;
  • veřejná diplomacie v ČR, s cílem vytvářet a posilovat vnitropolitický konsensus o otázkách bezpečnostní politiky a zvyšovat povědomí o této problematice mezi odbornou a širokou veřejností;
  • veřejná diplomacie ve vztahu ke spojencům, partnerům i problematickým aktérům.

Q: Proč byla aktualizována stávající Bezpečnostní strategie z roku 2003, nikoli vytvořen zcela nový text? V čem se obě strategie liší?
Pojem „aktualizace Bezpečnostní strategie“ částečně předjímá rozsah změn, ale především znamená kontinuitu východisek bezpečnostní politiky ČR. Hlavní východiska a bezpečnostní zájmy ČR, tak jak byly definovány v Bezpečnostní strategii z roku 2003, zůstávají nadále platné. Vláda se rozhodla aktualizovat text zejména v návaznosti na schválení nové Strategické koncepce NATO v listopadu 2010 a s ohledem na celkový vývoj mezinárodního prostředí. Bezpečnostní strategie 2011 zohledňuje a popisuje proměny bezpečnostního prostředí od roku 2003, včetně klíčových hrozeb v euroatlantickém prostoru. Její ambicí je zajistit systémový a koordinovaný rámec prosazování bezpečnostních zájmů ČR – ve srovnání s Bezpečnostní strategií z roku 2003 klade větší důraz na provázání jednotlivých národních, bilaterálních i multilaterálních nástrojů při prosazování bezpečnostních zájmů ČR.

Q: Byl na přípravu Bezpečnostní strategie 2011 dostatečný časový prostor?
Příprava aktualizované Bezpečnostní strategie byla zahájena již na podzim 2010. Ministerstvo zahraničních věcí koordinovalo proces meziresortní přípravy  v souladu s harmonogramem schváleným Bezpečnostní radou státu (usnesení č. 32 z 29. 11. 2010). Na rozdíl od resortních koncepčních dokumentů příprava Bezpečnostní strategie nutně vyžadovala větší časový prostor, protože musela zohlednit vstupy celé řady resortů státní správy ČR. Na základě schváleného harmonogramu byl dostatek času na přípravu textu i nezbytné konzultace. Text byl průběžně diskutován s bezpečnostní komunitou a zástupci Parlamentu ČR. Od začátku probíhaly také úzké koordinace s přípravami resortních dokumentů v bezpečnostní oblasti.

Q: Jaký je vztah Bezpečnostní strategie k Bílé knize o obraně a dalším koncepčním dokumentům?
Bezpečnostní strategie je základním dokumentem bezpečnostní politiky ČR a je tak nadřazena resortním dokumentům a strategiím, pro něž vytváří rámcové zadání. Bude tedy referenčním rámcem pro nově vznikající resortní materiály a koncepce v oblasti bezpečnosti. V případě Bílé knihy o obraně byla její příprava s Bezpečnostní strategií průběžně úzce koordinována.

Q: Jak byla do přípravy zapojena širší bezpečnostní komunita?
Zástupci bezpečnostní komunity ČR byli zapojeni do příprav textu aktualizované Bezpečnostní strategie jak prostřednictvím neformálních konzultací, tak i prostřednictvím dvou seminářů, které zorganizoval CEVRO Institut ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí. První seminář (1. 2.) se zaměřil na analýzu účelu a struktury aktualizované Bezpečnostní strategie a na mezinárodní kontext zejména v souvislosti s přijetím nové Strategické koncepce NATO. Účastníkům semináře byla dána k diskusi kapitola Bezpečnostní prostředí, která vedle hlavních trendů v bezpečnostním prostředí identifikovala také klíčové hrozby pro ČR a její spojence. Druhý seminář (31. 3.), který se uskutečnil v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za přítomnosti zákonodárců a bezpečnostních expertů, byl příležitostí k hlubší debatě nad konsolidovaným návrhem textu a nad jeho konkrétními formulacemi.

Q: Jak jsou v Bezpečnostní strategii definovány bezpečnostní zájmy?
Bezpečnostní zájmy ČR se od přijetí předchozí strategie zásadním způsobem nezměnily. Bezpečnostní strategie rozlišuje zájmy podle stupně důležitosti do tří kategorií: životní, strategické a další významné. Životním zájmem zůstává zajištění svrchované existence, územní celistvosti a politické nezávislosti ČR a zachování všech náležitostí demokratického právního státu, včetně záruky a ochrany základních lidských práv a svobod obyvatel. Naplňování strategických zájmů slouží k ochraně životních zájmů. Zároveň slouží k zajištění společenského rozvoje a prosperity ČR.

Q: Jak jsou v Bezpečnostní strategii definovány hrozby?
Jednotlivé hrozby jsou definovány na základě analýzy bezpečnostního prostředí a vyhodnocení rizika jejich realizace. Vedle hrozeb s přímým dopadem na Českou republiku strategie zohledňuje hrozby pro spojence, které byly identifikovány ve strategických dokumentech NATO a EU a které dosud nutně nemusely bezprostředně ovlivňovat bezpečnost ČR. Rozhodnutí v textu rozpracovat několik specifických hrozeb vychází zejména z potřeby zaměřit se na konkrétní opatření k jejich předcházení. Bezpečnostní strategie identifikuje jako nejzávažnější hrozby pro ČR a spojence terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, kybernetické útoky, nestabilitu a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí, negativní dopady mezinárodní migrace, organizovaný zločin a korupci, ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury, přerušení dodávek strategických surovin nebo energie a pohromy přírodního a antropogenního původu a jiné mimořádné události. Pro prevenci a zmírnění negativních dopadů těchto hrozeb bude v mnohem větší míře využíván komplexní přístup kombinující vojenské i civilní nástroje.

Q: Je pro ČR hrozba terorismu na prvním místě?
Hrozby nejsou v textu řazeny hierarchicky podle pořadí důležitosti. V případě terorismu jde o nadnárodní hrozbu. S ohledem na závazky vyplývající z členství ČR v mezinárodních organizacích je pro ČR relevantní i hrozba, která na ni nemusí mít přímý dopad, ale ohrožuje její spojence. Strategie se zaměřuje zejména na preventivní opatření, například prostřednictvím sdílení zpravodajských informací, kontroly finančních toků, pohybu rizikových osob či skupin a další faktory.

Q: Jak závažnou hrozbu představují pro ČR kybernetické útoky?
Bezpečnostní strategie 2011 na rozdíl od své předchůdkyně jasně identifikuje kybernetické útoky jako hrozbu pro ČR a její spojence. Kybernetické útoky jsou stále častější, lépe organizované a mohou způsobit závažné škody státní správě, podnikům, hospodářství a potenciálně také dopravním a zásobovacím sítím a další klíčové infrastruktuře. Případné kybernetické útoky by na bezpečnost ČR mohly mít dalekosáhlé dopady – od možného ohrožení kritické infrastruktury až po únik strategicky důležitých informací a zásahy do informačních systémů státních institucí či strategických podniků a společností, které zajišťují základní funkce státu. Útoky mohou pocházet jak od státních, tak i nestátních aktérů. Závislost na informačních a komunikačních technologiích i vzájemná provázanost systémů zvyšují naši zranitelnost.

Q: Řeší Bezpečnostní strategie alokaci zdrojů?
Bezpečnostní strategie jako zastřešující dokument nezachází do detailů při specifikaci zdrojového rámce zajištění bezpečnosti a obrany ČR. S ohledem na priority a ambice, které si klade, a současný stav omezených finančních zdrojů by však měla zaručit předvídatelný a adekvátní rozpočtový rámec, odstranit duplikace a přispět k efektivnímu využívání jednotlivých mezinárodních i národních nástrojů. Část strategie je věnována vytváření příznivého ekonomického prostředí a tím také dostatečných lidských, věcných i finančních zdrojů pro zajištění bezpečnosti a obrany státu.

Q: Má Bezpečnostní strategie dopad na působení ČR v mezinárodních organizacích?
Charakter soudobých bezpečnostních hrozeb a trendů vyžaduje široký přístup k bezpečnosti, který kombinuje vojenské a nevojenské nástroje na národní, bilaterální i multilaterální úrovni. Členství v mezinárodních organizacích pro ČR vedle nesporných výhod přináší také závazky k bezpečnosti přispívat. ČR nemůže a nechce být „černým pasažérem“ na poli bezpečnosti a obrany. V rámci sdílení společných rizik a odpovědnosti proto bude nadále pokračovat ve specializaci svých ozbrojených sil na oblast ochrany proti zbraním hromadného ničení, případně rozvíjet další specializace. Na druhé straně, vzhledem k systému kolektivního zajišťování obrany například ČR nemusí vytvářet plné spektrum schopností, které by byly nezbytné pro samostatné působení ozbrojených sil.

Q: Na jaké časové období je Bezpečnostní strategie koncipována?
Bezpečnostní strategie ČR je koncipována na časové období minimálně 5 let. Následně by měla být aktualizována či přehodnocena, zejména s ohledem na vývoj mezinárodního bezpečnostního prostředí.

Q: Jak se Bezpečnostní strategie 2011 promítá v reálné bezpečnostní politice? Jaký má praktický význam?
Bezpečnostní strategie je základním dokumentem bezpečnostní politiky ČR, na který navazují dílčí strategie a koncepce. Formuluje zadání pro jednotlivé úkoly v oblasti bezpečnosti, které budou dále zpracovány. Současně stanovuje rámec pro odpovídající finanční, věcné a lidské zdroje. Materiál ukládá členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů vycházet z Bezpečnostní strategie ČR při zpracování základních strategických a koncepčních dokumentů a legislativních opatření v oblasti bezpečnosti a obrany v jejich působnosti.

Q: Proč Bezpečnostní strategie neobsahuje konkrétní bezpečnostní scénáře?
Bezpečnostní strategie je rámcovým dokumentem. Bezpečnostní scénáře pro konkrétní oblasti mohou být, a v některých případech také jsou, součástí navazujících implementačních dokumentů.

Q: Jaká je role občanů při zajištění bezpečnosti ČR?
Ačkoli je za zajišťování bezpečnosti primárně odpovědná vláda, úspěšné prosazování bezpečnostních zájmů vyžaduje také zapojení občanů, podnikajících právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy do zajištění bezpečnosti. Tak dochází k posílení celkové odolnosti společnosti vůči bezpečnostním hrozbám. Vláda podporuje lepší připravenost a informovanost občanů v oblasti bezpečnosti za účelem jejich aktivnějšího zapojení.

.