Zápis z 2. schůze Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky dne 2. listopadu 2004

Program schůze:
1. Priority České republiky v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie
2. Způsob financování řešení mimořádných událostí v zahraničí
3. Vytvoření podmínek pro zapojení občanů České republiky do civilních misí EU a dalších mezinárodních vládních organizací
4. Různé

Schůze se zúčastnili:
Dušan Navrátil (BIS), Miloš Hrdý (ČNB), Jiří Brodský (KPR), Jaroslav Strouhal (MF), František Adámek (MI), Radomír Jahoda (MO), Martin Linhart (MV), Jiří Krejčí (MZdr), Jan Hynšt (MZe), Jan Mareš (NBÚ), Dušan Štrauch (SSHR), Jindřich Lesný (ÚV), Vladimír Posolda (ÚZSI), Pavel Zůna (VZ), Karel Neuwirt (ÚOOÚ), Petr Šimerka (MPSV), Jan Winkler (NM1 MZV), Michal Strouhal (Ř SZBP MZV), Karel Müller (BEZO MZV), Jaroslav Kurfürst (Ř OBP MZV), Eva Reinöhlová (SBM MZV) a zástupci sekretariátu VKZBP.

Na 2. schůzi VKZBP přítomné přivítal Jan Winkler, náměstek ministra zahraničních věcí pro bezpečnostní politiku.

Ad 1) Priority České republiky v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie
M. Strouhal úvodem stručně představil předkládaný dokument s tím, že byl schválen kolegiem ministra a po projednání ve VKZBP by měl být schválen BRS. J. Winkler pro úplnost připomenul, že je nejdříve třeba se shodnout na rozumném počtu priorit a k jejich naplňování je následně nutno přizpůsobovat lidské i materiální schopnosti země.
J. Lesný upozornil, že ke schválení dokumentu BRS by bylo nutno doplnit zdůvodnění výběru konkrétních priorit a doporučil, aby BRS vzala materiál pouze na vědomí s tím, že půjde o pracovní dokument. D. Štrauch vyslovil souhlas s názorem J. Lesného, ocenil formu zpracování dokumentu a položil dotaz, jakým způsobem byly vybírány skupiny zemí z hlediska volby priorit. R. Jahoda rovněž vyslovil souhlas s názorem J. Lesného a dotázal se, zda nestačí výčet priorit české zahraniční politiky. Z hlediska regionálního chybí některé významné země např. Čína, Turecko, Kanada. Nedoceněn je význam Iráku a Afghánistánu. Z hlediska tématického je proliferace označena jako střední priorita, ale bezpečnostní strategie ČR ji řadí výše.
J. Winkler vysvětlil, že priority v SZBP je třeba odlišovat od obecných priorit zahraniční politiky. Zahrnuje totiž především oblasti a témata, ve kterých ČR může platně přispět a přinést přidanou hodnotu v rámci EU. Na rozdíl např. od tématiky izraelsko-palestinského konfliktu nebo lidských práv na Kubě, tomu tak v případě Číny, Iráku či Afghánistánu zjevně není. J. Kurfürst doplnil, že Irák ani Afghánistán nebyly v době zpracovávání dokumentu v SZBP příliš frekventovanými tématy. Pro Afghánistán to platí stále a o Iráku se v rámci SZBP více diskutuje teprve nyní. Naše angažovanost v rámci priorit ČR se projevila zapojením do aktivit NATO či ad hoc koalic. Předkládaný dokument je flexibilní a je možné ho pravidelně aktualizovat.
J. Lesný a P. Zůna souhlasili s vysvětlením, nicméně vyslovili pochybnost, zda to členové BRS budou takto vnímat a zdůraznili nutnost jim to takto vysvětlit. J. Winkler souhlasil a konstatoval, že je tuto skutečnost třeba promítnout i do předkládací zprávy.
R. Jahoda následně položil dotaz, do jaké míry "tendence ke sjednocování SZBP" bude znamenat ústup od současných priorit ČR. M. Strouhal a J. Winkler reagovali, že se ČR při vstupu do EU zavázala respektovat v té době v EU platný stav a od okamžiku vstupu se na tvorbě SZBP podílí jako plnoprávný člen. Nyní je třeba hledat rovnováhu mezi vlastními zájmy a zájmem na dohodě v rámci EU, přičemž by ČR měla být dostatečně asertivní v otázkách, které ji nejvíce zajímají.
Na dotaz E. Reinöhlové týkající se priorit ostatních členských zemí J. Winkler odpověděl, že při tvorbě dokumentu byl inspirací především britský model tvorby priorit, ale v úvahu byly brány i modely dalších zemí (Německo, Nizozemí, Dánsko, Polsko, Rakousko atd.). V případě zájmu lze poskytnout podrobnější informace o prioritách jednotlivých členských zemí.
J. Winkler závěrem shrnul, že materiál bude předložen BRS, pro jejíž schůzi je třeba lépe připravit úvodní slovo i předkládací zprávu a rovněž zdůraznit dynamičnost a flexibilitu dokumentu.

Ad 2) Způsob financování řešení mimořádných událostí v zahraničí
K. Müller stručně představil předkládaný dokument. Usnesení BRS č. 113 ze dne 13. 4. 2004 uložilo ministru zahraničních věcí, ministru vnitra a ministru financí připravit ve spolupráci s guvernérem České národní banky dohodu k zajištění finančních prostředků v případě potřeby řešení mimořádných událostí v zahraničí. Předkládaný materiál představuje návrh řešení ze strany MZV. Zdůraznil, že současný postup spočívající v požadavku prostředků z položky Všeobecná pokladní správa (VPS) je pomalý. Navrhované řešení spočívá ve vytvoření účelové rezervy ve VPS ve výši cca 30 mil. Kč pro tyto situace.
D. Štrauch upozornil na nelogickou větu v 2. odst. 3. řádku předkládací zprávy "..vyhlášením krizového stavu vznikají krizové situace.." a navrhl opravu znějící "..vyhlášením krizového stavu je naplněna definice vzniku krizové situace..".
J. Strouhal sdělil, že MF s materiálem nesouhlasí, neboť z důvodu existence výdajových limitů není oprávněno vytvářet ve VPS další účelové rezervy. MZV by si mělo v rámci vlastní kapitoly vytvořit účelovou položku pro tyto situace. Existuje rovněž vládní rezerva a ministr financí má v rámci rozpočtových pravidel možnost rozhodnout o použití částky 50 mil. Kč a to bez rozhodnutí vlády. Stejně jako by bylo čerpáno z navrhované účelové rezervy ve VPS, může být čerpáno z této vládní rezervy nebo mohou být prostředky získány prostřednictvím rozhodnutí ministra financí.
J. Winkler upozornil na formulaci z předkládací zprávy, že dle současné legislativy nemá MZV možnost v rámci svého rozpočtu vyčlenit potřebné zdroje. Dodal, že plně chápe pozici MF spočívající v nutnosti zajistit řešení v rámci existujících zdrojů.
K. Müller sdělil, že MZV má ve svém rozpočtu položku 500.000,- Kč na řešení mimořádných událostí, ovšem pouze na území ČR. MZV dále v rámci VPS disponuje částkou 50 mil. Kč na humanitární pomoc cizím zemím, kterou však nelze čerpat pro potřeby občanů ČR. Vyčlenění prostředků v rámci rozpočtu MZV neřeší zajištění prostředků pro ostatní resorty, které budou s MZV při řešení těchto krizových situací spolupracovat. Navrhl zamyslet se nad využitím části prostředků VPS z 2 položek po 100 mil. Kč určených na krizové situace a integrovaný záchranný systém. Dodal, že hovoříme o neplánovaných výdajích, které patří pod VPS a nikoli do rozpočtu MZV.
M. Linhart informoval, že vysílání policistů pro ochranu zastupitelských úřadů bylo v minulosti financováno z VPS. Vyslovil názor, že v případě existence naléhavé mimořádné události v zahraničí se politickým rozhodnutím prostředky naleznou vždy. Jiná situace ale je pokud mimořádná událost pouze hrozí. V takovém případě by řešení mělo být financováno z prostředků MZV. Odmítl návrh K. Müllera na využití částek VPS na krizové situace a integrovaný záchranný systém.
P. Šimerka vstoupil do diskuse s tím, že navrhovaných 30 mil. Kč je bagatelní částka a že by rezerva měla být vytvořena, ať už v rámci VPS nebo MZV. J. Lesný se připojil s názorem, že 30 mil. je malá částka. Za existence naléhavé mimořádné události v zahraničí problém financování není a pro případ hrozby mimořádné události si každý resort musí vytvářet finanční rezervy v rámci vlastního rozpočtu.
Po informaci J. Strouhala, jakým způsobem lze v rámci rozpočtu MZV vyčlenit účelovou rezervu J. Winkler navrhl doplnit tuto informaci do předkládací zprávy místo informace o nemožnosti takového vyčlenění.
Po následné diskusi bylo dohodnuto, že MZV společně s MF upraví předložený materiál v tom smyslu, že zdrojem financování bude specifický ukazatel v rozpočtové kapitole MZV. Tento materiál bude zároveň představovat návrh dohody mezi MZV, MF a MV požadovanou usnesením BRS č. 113 ze dne 13. 4. 2004. Miloš Hrdý konstatoval, že účast ČNB má pouze technický charakter (zabezpečení hotovosti) a proto se ČNB nebude úpravě materiálu přímo podílet.

Ad 3) Vytvoření podmínek pro zapojení občanů České republiky do civilních misí EU a dalších mezinárodních vládních organizací
J. Kurfürst stručně představil předkládaný materiál, přičemž jako hlavní důvody zmínil podzastoupení ČR v civilní oblasti mezinárodních misí a dynamický rozvoj Evropské bezpečnostní a obranné politiky (ESDP). V listopadu t.r. by měl být znám rámcový cíl EU pro kapacity v civilní oblasti ESDP. Tato oblast se dělí na 4 podoblasti - policie, civilní obrana (gesce MV), právní stát (gesce MSpr) a civilní správa, která jde napříč resorty a u níž existuje problém s prostředky na vysílání civilních expertů. Potřeba těchto expertů přitom stále vzrůstá a otázku jejich vysílání řeší většina členských zemí EU. Zde je třeba řešit jejich materiální a finanční zabezpečení, pracovněprávní vztahy a vytvoření jednotné databáze. Předkládaný materiál pouze popisuje situaci a nepřináší žádná vlastní řešení. Navrhuje vytvoření pracovních skupin dle výše zmíněných témat. Měl by proběhnout úvodní seminář, několik schůzek pracovních skupin, koncem ledna 2005 by měly být již výsledky, které by byly do konce března předloženy BRS. Tak by byl dostatek času pro případné úpravy v rozpočtu pro rok 2006.
Petr Šimerka sdělil, že existuje předpoklad, že odborníci budou vysíláni zejména z řad státních zaměstnanců. Problém by ovšem byl se soukromou sférou. Proti vytvoření pracovních skupin nemá MPSV námitek.
J. Strouhal zpochybnil vytvoření pracovní skupiny týkající se financování vysílání expertů, neboť ti jsou dle zákoníku práce placeni z prostředků svého zaměstnavatele, tedy jednotlivých resortů.
J. Winkler poznamenal, že jednotlivá vyslání se od sebe způsobem odměňování značně liší (např. orgány EU, mise OBSE atd.). Bude-li mít stát zájem o odborníky z privátní sféry, musí je získat podmínkami kontraktu, jinak to řešit nelze.
M. Linhart sdělil, že stanovisko MV bude předáno v písemné formě. J. Krejčí připomněl, že na MZdr již existují např. databáze psychologů, traumatým, M.A.S.H. aj. Vyjádřil připravenost MZdr tyto databáze poskytnout a navrhl, aby do bodu 3. návrhu usnesení pro BRS, týkajícího se spolupráce ministrů zahraničí, vnitra a spravedlnosti na vytváření databáze, byl doplněn ministr zdravotnictví.
J. Kurfürst ocenil příspěvek MZdr do výše zmíněného dotazníku a poznamenal, že jde o vytvoření jednotné databáze civilních expertů pro celou ČR. Poukázal na rozdíl vyslání pracovníka určitého resortu např. do orgánu EU v Bruselu a vyslání např. do provinčního rekonstrukčního týmu v Afghánistánu. V prvním případě to bude pro resort znamenat přímý přínos, v druhém případě nikoli.
Po poznámce J. Strouhala, že je třeba tyto situace jasně v dokumentu oddělit reagoval J. Winkler s tím, že v materiálu je nutno jasně definovat, co se rozumí civilními misemi.
K. Neuwirt zdůraznil, že pracovní skupina diskutující vytvoření databáze by měla konzultovat své závěry s Úřadem pro ochranu osobních údajů. R. Jahoda vyjádřil podporu materiálu s tím, že je třeba konkrétněji specifikovat jaké časové úseky se pod vysláním na zahraniční misi rozumí. J. Kurfürst poznamenal, že pracovní skupiny by mohly hovořit nejen o vysílání na zahraniční mise, ale i např. do sekretariátů mezinárodních organizací.
J. Winkler diskusi uzavřel s tím, že po zapracování připomínek bude materiál předložen BRS.

Datum příští schůze VKZBP bylo stanoveno na čtvrtek 2. prosince 2004 ve 14:00.

Přílohy:
- Usnesení VKZBP k materiálu "Priority České republiky v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie";
- Usnesení VKZBP k materiálu "Způsob financování řešení mimořádných událostí v zahraničí";
- Usnesení VKZBP k materiálu "Vytvoření podmínek pro zapojení občanů České republiky do civilních misí EU a dalších mezinárodních vládních organizací".

..................................................................................................................................
USNESENÍ Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky ze dne 2. listopadu 2004 č. 4
k materiálu "Priority České republiky v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie"

Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky

I. b e r e n a v ě d o m í materiál " Priority České republiky v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie";

II. u k l á d á předsedovi Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečností politiky po zapracování připomínek členů Výboru předložit materiál uvedený v bodě I. tohoto usnesení Bezpečnostní radě státu.

Provede: předseda Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky

Cyril Svoboda
předseda Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky

.....................................................................................................................................

USNESENÍ Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky ze dne 2. listopadu 2004 č. 5 k materiálu "Způsob financování řešení mimořádných událostí v zahraničí"

Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky

I. bere na vědomí materiál "Způsob financování řešení mimořádných událostí v zahraničí", uvedený v části III. předloženého materiálu";

II. ukládá předsedovi Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky po zapracování připomínek členů Výboru předložit materiál uvedený v bodě I. tohoto usnesení Bezpečnostní radě státu.

Provede: předseda Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky

Cyril Svoboda
předseda Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky
.....................................................................................................................................

USNESENÍ Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky ze dne 2. listopadu 2004 č. 6 k materiálu "Vytvoření podmínek pro zapojení občanů České republiky do civilních misí EU a dalších mezinárodních vládních organizací "

Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky

I. bere na vědomí materiál "Vytvoření podmínek pro zapojení občanů České republiky do civilních misí EU a dalších mezinárodních vládních organizací";

II. ukládá předsedovi Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky po zapracování připomínek členů Výboru předložit materiál uvedený v bodě I. tohoto usnesení Bezpečnostní radě státu.

Provede: předseda Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky

Cyril Svoboda
předseda Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky