Zápis ze 3. schůze Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky dne 21. prosince 2004

Program schůze:

1. Informace o výsledcích jednání ministerského zasedání NATO v Bruselu
2. Informace o výsledcích jednání Ministerské rady OBSE v Sofii
3. Priority České republiky v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie
4. Různé

Schůze se zúčastnili:
Dušan Navrátil (BIS), Miloš Hrdý (ČNB), Jiří Brodský (KPR), Jaroslav Belák (KPR), Martin Dohnal (MF), M. Sedláček (MI), Zdeněk Borkovec (MO), Martin Linhart (MV), Tomáš Kubínek (MZdr), Jan Hynšt (MZe), Jan Mareš (NBÚ), p. Jacko (SSHR), Jindřich Lesný (ÚV), Vladimír Posolda (ÚZSI), Pavel Zůna (VZ), Jan Winkler (NM1 MZV), Jiří Schneider (SBM MZV), Jaroslav Kurfürst (Ř OBP MZV), Bohumil Jirkal (SZBP MZV) a zástupci sekretariátu VKZBP.
Na 3. schůzi VKZBP přítomné přivítal Jan Winkler, náměstek ministra zahraničních věcí pro bezpečnostní politiku.

Ad 1) Informace o výsledcích jednání ministerského zasedání NATO v Bruselu
J. Kurfürst úvodem představil průběh jednání Severoatlantické rady a partnerských formátů NATO na úrovni ministrů zahraničních věcí, které proběhlo v Bruselu ve dnech 8.? 9.12. 2004. J. Kurfürst poznamenal, že se jednalo o první jednání na ministerské úrovni po prezidentských volbách v USA.
J. Kurfürst informoval, že v souvislosti s působením NATO v Iráku byla ČR požádána o prodloužení působení svého kontingentu na území této země. Dále shrnul nejdůležitější závěry k jednotlivým bodům programu, jež jsou podrobně rozepsány v Informaci pro členy VKZBP (distribuována před jednáním VKZBP).

Ad 2) Informace o výsledcích jednání Ministerské rady OBSE v Sofii
J. Winkler představil průběh a výsledky 12. zasedání Ministerské rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které jsou uvedeny v Informaci pro členy VKZBP (distribuována před jednáním VKZBP). Zdůraznil, že jednání o nedodržených istanbulských závazcích ze strany Ruské Federace (RF) poznamenalo zasedání natolik, že se nepodařilo dosáhnout společného přijetí závěrečného komuniké ani některých dalších prohlášení, jež byla pro RF citlivá. Toto "vítězství ruské diplomacie" na zasedání, jakož i celkový současný přístup RF k OBSE bude mít zřejmě další dopad na jednání o rozpočtu OBSE pro rok 2005 a tím nepřímo i na další vývoj OBSE.
J. Winkler poukázal na fakt, že zatímco se NATO stává pro RF preferovanou platformou pro dialog se západem, OBSE se Rusko díky jeho lidsko-právní dimenzi snaží potlačit.
Následovala diskuse a komentáře k bodu č. 1 a 2. Z. Borkovec k žádosti o prodloužení působení českých jednotek v Iráku poznamenal, že se Iráčané zajímají o pořízení vojenské techniky v ČR. Upozornil, že by bylo kontraproduktivní, abychom v době, kdy můžeme ekonomicky začít zúročovat svůj podíl na konsolidaci irácké krize, začali stahovat svůj kontingent. J. Lesný potvrdil, že uvažování premiéra je obdobné a že ČR plán svého působení pravděpodobně přehodnotí.
Z. Borkovec dále zmínil otázku, zda-li se může armáda ČR podílet na ochraně bezpečnosti zaměstnanců soukromých firem, které budou realizovat své projekty v Iráku. J. Winkler poznamenal, že v této synergii vojenské přítomnosti v Iráku a hospodářského profitu českých subjektů nevidí kontroverzi, nelze ji však z důvodu omezených kapacit realizovat.

Ad 3) Priority České republiky v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie
J. Winkler po úvodu (ve kterém vysvětlil dosavadní genezi vzniku dokumentu) připustil, že MZV podcenilo vysvětlení podstaty dokumentu resortům a uvítal příležitost k takové diskusi před další revizí materiálu.
J. Schneider informoval, že připomínky, které k materiálu resorty zpracovaly na základě výzvy MZV, nebyly ještě do textu zakomponovány. MZV předložilo jejich přehled. Důvodem je snaha v rámci jednání VKZBP připomínky vyjasnit a zkonzultovat. J. Schneider dále doplnil:

- Priority SZBP jsou jen podmnožinou zahraniční politiky ČR. Naše priority v rámci SZBP korelují s prioritami ESDP, ačkoli se jejich množiny také liší. Pro nás je průnik zájmů EU a ČR důležitý v tom, že EU je (vedle NATO) klíčovým zesilovačem a prostředkem prosazování zájmů i uplatňování schopností ČR.
- V revidovaném dokumentu bude dostatečně vysvětlen způsob stanovení priorit.
- Tabulky obsažené v dokumentu (teritoriální a tematické priority) nemají bez doprovodného komentáře velkou vypovídací hodnotu.
- Analytická část a vysvětlení bude v dokumentu dopracováno. Při úvahách o stanovování priorit je třeba zvažovat tématickou i zdrojovou část problému.

J. Schneider dále informoval, že v průběhu ledna 2005 bude přepracovaný materiál rozeslán na resorty. Dne 1. února 2005 bude předložen do BRS.

Ke konkrétním připomínkám J. Schneider uvedl:
Ad 1 a 12: MZV tyto připomínky akceptuje.
Ad 2: Před úplným vypuštěním původně navrhované metodiky navrhujeme její přesunutí do přílohové části. Analýza bude vysvětlena v textu.
Ad 3: Tabulky navrhujeme přesunout do přílohy.
Ad 4, 13, 23: Vidíme souvislost mezi SZBP a obchodně-ekonomickými zájmy ČR. Avšak při zpracování materiálu jsme se potýkali se strukturou EU, resp. s "pilířovým" uspořádáním. Obchod a ekonomické náležitosti patří do 1. pilíře, zatímco SZBP spadá pod 2. pilíř.
Ad 6, 7, 14, 18: Připomínky týkající se přesunu priorit do jiných stupňů důležitosti - J. Schneider požádal členy VKZBP, aby své náměty na revizi stupňů důležitosti podepřeli podrobnějším zdůvodněním svého stanoviska podle uvedených kritérií, na jehož základě bude moci MZV takový přesun zvážit a popřípadě provést. MZV samo přemýšlí o optimální metodě určování priorit.
Ad 8 a 11: Priority ČR zdaleka nepokrývají všechny priority EU. Ty však budou pro úplnost do materiálu doplněny.
Ad 9, 20 a 22: Tento procedurální bod bude rovněž splněn.

J. Winkler doplnil, že jsme připraveni o prioritách ČR diskutovat, zároveň však musíme respektovat naše zdroje a kapacitní možnosti.
Z. Borkovec vystoupil s tím, že ministerstvo obrany (MO) nebude spokojeno s vysvětlením (ad 17), že působení AČR v některém teritoriu nebude automaticky predikovat zařazení tohoto teritoria mezi priority ČR. MO se domnívá, že má-li ČR někde část svého kontingentu, je toto území prioritou našeho státu automaticky. Nelze přece kopírovat své priority na základě priorit EU. J. Winkler vysvětlil, že priority v rámci SZBP je třeba odlišovat od obecných priorit zahraniční politiky. Těžko můžeme stanovit v rámci SZBP jako prioritu např. oblast, kde působí ČR, ale kde se EU (v rámci SZBP) neangažuje.

Dále J. Winkler upozornil, že vstupem do EU se ČR zavázala respektovat všechny závazky přijaté EU před dnem svého vstupu. Materiál tedy vybírá z toho, co je již v EU vydefinováno a kam může (a umí) ČR efektivně přispět v souladu se svoji zahraničněpolitickou koncepcí. Současně se ČR snaží i ovlivňovat výběr nových priorit v SZBP.
V této souvislosti J. Schneider dodal, že ČR nerezignuje na významná témata jako je např. vztah EU-Rusko. Hledejme však prostor tam, kde není přetlak zájmů a kde můžeme uplatnit své know-how a podepřít jej efektivně zdroji. Svojí aktivitou v jiných oblastech může ČR významně navýšit svůj kredit v rámci EU. Je proto důležité umět toto pojetí interpretovat politikům, kteří budou koncepci projednávat.

J. Mareš se vrátil k informaci, že by mělo být finální znění materiálu klasifikováno a upozornil, že pokud materiál nebude mít zcela jinou podobu a strukturu, bude to NBÚ klasifikovat jako neodůvodněné utajení (vzhledem k tomu, že nyní je s materiálem nakládáno jako s neutajovaným). J. Winkler ubezpečil, že materiál není v současné době klasifikovaný proto, že mu chybí jeho analytická část se zdůvodněním výběru priorit. To bylo předmětem oprávněné kritiky, ale po doplnění dokumentu již s ním nelze nakládat jako s neutajovaným.

J. Winkler na závěr vyzval členy VKZBP, aby v případě, budou-li mít další substantivní připomínku, ji neváhali sdělit zpracovateli.

Datum příští schůze VKZBP bylo stanoveno na 20. ledna 2005 ve 14:00.