Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Úmluva o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní

 

Úmluva o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, jež mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, je důležitým nástrojem mezinárodního humanitárního práva, který pomáhá zmenšovat utrpení civilní populace v post-konfliktních oblastech. Úmluvu rozvíjí a doplňuje celkem 5 protokolů regulujících různé druhy konvenčních zbraní.

Ve dnech 14. – 25. 11. 2011 se v Ženevě uskutečnila 4. hodnotící konference (HK) smluvních stran Úmluvy CCW (Convention on Prohibitions or Restrictions on the Use of Certain Conventional Weapons Which May Be Deemed to Be Excessively Injurious or to Have Indiscriminate Effects) [1]. Předcházely jí 5. konference vysokých smluvních stran Protokolu V (P-V) k CCW (týká se výbušných zbytků válek) a 13. konference vysokých smluvních stran Změněného protokolu II (ZP-II) k CCW (týká se min, nástražných a jiných výbušných zařízení, která nemají autodestrukční a autodetekční zařízení). 4. HK CCW skončila neúspěchem, když přes snahu velké většiny zemí nebyl kvůli odporu skupiny radikálů schválen návrh nového Protokolu VI (P-VI) ke kazetové munici. Nedošlo rovněž k odsouhlasení negociačního mandátu pro skupinu expertů k návrhu protokolu o minách jiných než protipěchotních (MOTAPM). Nepřijetím P-VI a absencí jakéhokoli pokroku v oblasti MOTAPM zároveň dochází k výraznému oslabení celého procesu CCW, což je ještě podtrženo tím, že žádná otázka vhodná pro negociace nového protokolu v rámci CCW nalezena nebyla.

4. HK CCW se dále věnovala hlavně otázkám univerzalizace úmluvy a mechanismu jejího plnění: byl přijat Závěrečný dokument 4. HK, jehož přílohou je i „Accelerated Plan of Action on Universalisation of the Convention and its annexed Protocols“. V něm se smluvní strany zavazují (hlavně v rámci bilaterálních kontaktů) prosazovat univerzalizaci CCW. Některé země s podporou NGOs vyjádřily obavu z používání bílého fosforu jako zápalné látky v ozbrojených konfliktech s tím, že by v tomto ohledu mělo dojít k úpravám textu P-III k CCW. Návrh nezískal dostatečnou podporu a otázka ani nebyla zmíněna v operativní části Závěrečného dokumentu 4. HK.  



[1]ČR je v současné době vázána Úmluvou CCW i všemi jejími Protokoly 

.