Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem

 

Základní rámec kontrolního režimu je formulován zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Tento zákon stanovuje postupy při povolování obchodu s vojenským materiálem, podmínky udělování licence a jejího užívání a celkovou kontrolu provádění obchodu s vojenským materiálem, včetně ukládání sankcí za jeho porušení.

Zahraniční obchod s vojenským materiálem patří v České republice do gesce Licenční správy, která je útvarem Ministerstva průmyslu a obchodu. Licenční správa vede veškerá správní řízení, která s danou oblastí souvisejí, tedy ve věci vydání povolení, udělení licence, zrušení povolení, odnětí licence a porušení zákona.

Zákon č. 38/1994 Sb. určuje, že k žádostem o vydání licence se vyjadřuje ze zahraničně-politického hlediska Ministerstvo zahraničních věcí. Ministerstvo vnitra posuzuje každou žádost z hlediska bezpečnostního na základě dohody mezi MPO a MV. Pokud se jedná o obchod s významným vojenským materiálem, vyhodnocuje možné dopady takových transakcí z hlediska bezpečnosti, tedy obranyschopnosti, rovněž Ministerstvo obrany.

Dva stupně kontroly:

Kontrola obchodu s vojenským materiálem je v České republice dvoustupňová:

1)         podnikatelský subjekt je oprávněn nabízet výrobky a služby, vstupovat v jednání se zahraničními partnery atd. teprve poté, co obdrží příslušné povolení k obchodu s vojenským materiálem,

2)         pro realizaci konkrétních obchodních případů je dále nutné požádat o licenci.

Ad 1) 

Zahraniční obchod s vojenským materiálem je oprávněn provádět pouze držitel výše uvedeného povolení k obchodu s vojenským materiálem. Držitelem takového povolení může být jen právnická osoba se sídlem na území České republiky. Povolení jednoznačně stanovuje jednotlivé položky seznamu vojenského materiálu definovaného příslušnou vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu, se kterými může daná právnická osoba obchodovat, a dále seznam zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat. Povolení vydává Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu po souhlasném vyjádření Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra  a Ministerstva obrany. Povolení je časově omezeno, nejvýše na dobu 5 let. Po uplynutí této lhůty je třeba žádat o povolení nové.

Ad 2) 

Pro realizaci konkrétní obchodní transakce musí daný subjekt (držitel povolení) požádat o udělení vývozní (dovozní) licence, přičemž licenci lze vydat pouze na jednu konkrétní obchodní transakci. Jinými slovy: držitel povolení může konkrétní obchodní případ uskutečnit až poté, co mu byla udělena licence. Její platnost je časově omezená. Licence zároveň určuje rozsah a podmínky této transakce. O vydání licence či odepření souhlasu s jejím vydáním rozhodne Licenční správa poté, co obdrží závazná stanoviska ostatních dotčených resortů uvedených výše. Rozhodnutí o neudělení licence bude přijato, jestliže žadatel nedostál požadavkům předepsaným zákonem anebo je to odůvodněno zahraničně-politickými, obchodními nebo bezpečnostními zájmy České republiky.

Role a postavení MZV

Role a postavení Ministerstva zahraničních věcí (MZV) při kontrole vývozu vojenského materiálu vyplývají z výše zmíněného zákona č. 38/1994 Sb. MZV je stanovena povinnost dbát o to, aby vývoz vojenského materiálu nebyl v rozporu se zahraničně-politickými zájmy České republiky, se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv a z členství České republiky v mezinárodních organizacích. Zahraničněpolitický zájem obsahuje v případě vývozů zbraní sérii aspektů bezpečnostně politických, lidskoprávních, humanitárních a dalších. Politika v této oblasti vychází z komplexního posuzování exportů celým aparátem MZV včetně aktivního zapojení zastupitelských úřadů, konzultací s partnery v EU a dalšími mezinárodními aktéry. MZV mj. usiluje o minimalizaci rizika jiného, než deklarovaného užití předmětného vojenského materiálu, a to včetně rizika jeho nežádoucího reexportu do další země.

Ministerstvo zahraničních věcí během hodnotícího procesu přihlíží k dalším okolnostem a dopadům, které by dodávka mohla mít např. na dodržování lidských práv v zemi příjemce, na tamní vnitřní bezpečnostní situaci či na narušení regionální rovnováhy a celkovou situaci v regionu. Jasným vyjádřením všech těchto základních hledisek je osm kritérií společného postoje Rady č. 2008/944/SZBP.

.