Odpovědnost chránit (Responsibility to Protect, RtoP) stanovuje, že mezinárodní společenství by mělo pomáhat státům dostát své odpovědnosti chránit, a pokud některý stát viditelně selže v plnění této odpovědnosti, protože nemůže, nebo nechce, mělo by mezinárodní společenství učinit kroky v souladu s Chartou OSN, aby sjednalo nápravu.

Koncept Odpovědnosti chránit se vyvinul ze změny povahy ozbrojených konfliktů konce 20. století. Konflikty mezi státy byly nahrazeny konflikty vnitrostátními, přičemž civilní obyvatelstvo dnes tvoří většinu obětí. Genocidy v Kambodži, Rwandě a Bosně, stejně tak jako zločiny proti lidskosti ve Východním Timoru a Darfúru poukázaly na to,  že bezpečnost společenství a jednotlivce, nejen státu, musí být prioritou jak národní, tak mezinárodní politiky.

Koncept představila v prosinci 2001 Mezinárodní komise o intervenci a státní suverenitě (ICISS). Zabývala se otázkou, kdy může být státní suverenita, základní pilíř mezinárodní práva, narušena za účelem ochrany obyvatel proti nejhorším porušením humanitárního a mezinárodního práva, jakými jsou genocida, etnické čistky či zločiny proti lidskosti.

Významným milníkem ve vývoji konceptu byl Světový summit OSN v r. 2005, v jehož Závěrečném dokumentu hlavy států a vlád všech členských zemí OSN jednohlasně přijaly koncept Odpovědnosti chránit. Následným důležitým úkolem bylo uvedení konceptu do praxe. V dubnu 2006 byla Radou bezpečnosti jednohlasně schválena rezoluce S/RES/1674 týkající se ochrany civilistů v ozbrojených konfliktech, která poprvé v rezoluci Rady bezpečnosti zmínila Odpovědnost chránit. V lednu 2009 byla publikována zpráva generálního tajemníka OSN „Implementing the responsibility to protect“ (A/63/677), která členským státům OSN navrhla strategii pro implementaci konceptu založenou na třech pilířích:

• 1. pilíř – Jednotlivé státy mají hlavní odpovědnost za ochranu vlastních obyvatel před genocidou, válečnými zločiny, etnickými čistkami a zločiny proti lidskosti.
• 2. pilíř – Pomoc mezinárodního společenství státům při budování kapacit pro ochranu svého obyvatelstva před genocidou, válečnými zločiny, etnickými čistkami a zločiny proti lidskosti.
• 3. pilíř – Včasné a rozhodné zakročení mezinárodní společenství, v souladu s Chartou OSN, které má předejít a zabránit genocidě, válečným zločinům, etnickým čistkám a zločinům proti lidskosti.

Implementace Odpovědnosti chránit je od r. 2009 předmětem každoročních interaktivních dialogů Valného shromáždění OSN, kterých se účastní vlády i organizace nevládního sektoru. V kontextu krize v Libyi v r. 2011 se Odpovědnost chránit znovu dostala do popředí globálního zájmu. Z principů, které představuje, vycházely obě rezoluce RB k Libyi, č. 1970 a 1973.

Odpovědnost chránit se řadí mezi hlavní priority EU v OSN a patřila mezi nejvýznamnější témata z oblasti OSN v průběhu českého předsednictví Rady EU. ČR je také členem newyorské Skupiny přátel RtoP, jejímž cílem je zasazovat se a podporovat aktivity směřující k implementaci Odpovědnosti chránit. Za tímto účelem skupina mj. vytváří síť kontaktních míst (focal points) pro RtoP v národních administrativách. Skupině významným způsobem pomáhá nevládní Global Centre for the Responsibility to Protect.