Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Rada Evropské unie

 

Rada Evropské Unie je orgánem zastupujícím především zájmy členských států EU. Vykonává rovněž legislativní, koordinační a kontrolní činnost.

Hlavním sídlem Rady EU při formálních jednáních je Brusel; v dubnu, červnu a říjnu se zástupci členských států schází v Lucemburku. Neformální jednání Rady probíhají v předsednickém státu.

Odkaz na webové stránky Rady EU

 Hlavní úkoly Rady jsou:

·       Koordinace hospodářské politiky členských států

·       Rozhodovací pravomoci

·       Pravomoc svěřit Evropské komisi provádění Radou přijatých a vydaných aktů

Rada EU má obecnou legislativní pravomoc ve všech oblastech, které nemá ve své kompetenci Komise. Rada EU na návrh Komise přijímá právní předpisy (nařízení, směrnice, rozhodnutí). Ve většině případů přijímá rozhodnutí společně s Evropským parlamentem.


Formace Rady EU

Formálně existuje jedna rada, vzhledem k různým agendám, které projednává, vzniklo v jejím rámci několik formací. V červnu 2002 na zasedání v Seville rozhodla Evropská rada o ustanovení pouze devíti formací. Lisabonská smlouva rozdělila Radu pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy na dvě formace – v současnosti se tedy Rada schází v deseti různých složeních.

Rada pro všeobecné záležitosti

Zajišťuje soudržnost práce v jednotlivých formacích Rady a ve spojení s předsedou Evropské rady. Volba zástupce země pro tuto radu závisí na rozhodnutí členského státu, zpravidla se účastní ministři odpovědní za evropské agendy.

Rada pro zahraniční věci

Vytváří vnější činnost Unie podle strategických směrů vymezených Evropskou radou a zajišťuje soudržnost vnější činnosti. Jejím předsedou je Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, volený na pětileté funkční období.

Rada pro hospodářské a finanční záležitosti

Skládá se z ministrů financí a hospodářství členských států, případně z ministrů pro rozpočet. Do jejich kompetencí spadá koordinace hospodářské politiky, ekonomický dohled, dohled na rozpočtovou politiku a veřejné finance členských států, euro, finanční trhy a hospodářské vztahy se třetími zeměmi. Rada rozhoduje převážně kvalifikovanou většinou, pouze u fiskálních záležitostí je nutná jednomyslnost.

Rada pro spravedlnost a vnitro (JHA)

Skládá se z ministrů spravedlnosti a vnitra, kteří na schůzích zhruba každé dva měsíce diskutují o vývoji a implementaci společných politik. Vízové záležitosti a soudní spolupráce se rozhodují za účasti Evropského parlamentu kvalifikovanou většinou.

Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele

Skládá se z ministrů odpovědných za zaměstnanost, sociální ochranu, ochranu spotřebitele, zdraví a rovné příležitosti. Schází se zhruba čtyřikrát ročně, aby stanovila společné cíle, analyzovala opatření přijatá na národní úrovni atp. Rozhoduje se obvykle kvalifikovanou většinou.

Rada pro konkurenceschopnost

 Vznikla v roce 2002 sloučením Rady pro vnitřní trh, Rady pro průmysl a Rady pro výzkum. Skládá se z ministrů pro evropské záležitosti, průmysl, výzkum a jiných rezortů v závislosti na probírané agendě. Jejím úkolem je zajištění jednotného přístupu ke zvyšování konkurenceschopnosti a růstu v Evropě. Schází se pětkrát až šestkrát za rok; rozhoduje kvalifikovanou většinou.

Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku

 Byla vytvořena sloučením rad pro tato tři odvětví v červnu 2002. Přibližně každé dva měsíce se schází ministři odpovědní za energetiku, dopravu a telekomunikace, rovněž v závislosti na projednávané agendě.

Rada pro zemědělství a rybolov

Skládá se z ministrů zemědělství a rybolovu a z Evropských komisařů odpovědných za zemědělství a rozvoj venkova, rybolov a námořní záležitosti a zdraví. Na svých jednáních se zabývají regulacemi trhu, organizací produkce, rozvojem venkova a zlepšováním horizontálních struktur. Rada se schází každý měsíc a rozhoduje kvalifikovanou většinou.

Rada pro životní prostředí

Skládá se z ministrů životního prostředí setkávajících se zhruba čtyřikrát ročně. Tato formace Rady se zabývá životním prostředím, lidským zdravím a rozumným využíváním přírodních zdrojů. Podporuje opatření přispívající k mezinárodnímu řešení environmentálních problémů. Rozhoduje kvalifikovanou většinou společně s Evropským parlamentem.

Rada pro školství, mládež a kulturu

Skládá se z ministrů zodpovědných za vzdělání, kulturu, komunikaci a mládež. Rada se schází zhruba třikrát až čtyřikrát ročně. Rozhodnutí přijímá obvykle kvalifikovanou. Její rozhodnutí přispívají k rozvoji kvality školství, podpoře kultury.


Orgány Rady EU

V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících podle předem daného pořadí. Předsednická země má možnost svými rozhodnutími určovat agendu a priority Rady, a tím ovlivňovat celou politiku Unie.

Výbor stálých zástupců (COREPER)

- Comité des Representants Permanents

- nejvýznamnější spojovací článek mezi Evropským společenstvím a členskými státy

- je tvořen stálými zástupci členských států v Bruselu

- připravuje návrhy, o nichž pak rozhoduje Rada; náleží pod něj cca 200 pracovních skupin zabývajících se detaily jednotlivých návrhů

Generální sekretariát

- zajišťuje zasedání Rady po technické a administrativní stránce, stará se o přípravu zasedání, vedení protokolu, překladatelské a tlumočnické služby a uveřejňování dokumentů

- spravuje rozpočet Rady a archivy

Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

- je i místopředsedou komise

- jeho práci bude podporovat Evropská služba pro vnější činnost, která bude působit ve spolupráci s diplomatickými službami členských států. Budou ji tvořit úředníci příslušných útvarů generálního sekretariátu Rady a Komise a personál diplomatických služeb členských států

.