Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Společná zemědělská politika

 

(Archivní článek, platnost skončena 28.10.2013.)

Společná zemědělská politika (SZP) patří mezi nejdůležitější agendy Evropské unie. Podporuje zemědělskou produkci, rozvoj venkova a od roku 1970 také rybolov.

Zemědělská půda a pastviny pokrývají v současné době téměř 47 % rozlohy celé Unie. Pracuje na nich ale pouze 8,6 % obyvatel EU a vytvářejí dohromady 4 % HDP EU. Přes tato nízká čísla zůstává EU hlavním světovým vývozcem zemědělských produktů (17 %  světového obchodu). Vyváží především výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Zároveň je ale také čistým dovozcem (20 % světového obchodu).

Důležitost zemědělského sektoru dokládá výše finančních prostředků z rozpočtu EU určených na SZP. Na agrární sektor připadne pro období 2007 – 2013 téměř 43 % prostředků. V minulosti byl tento podíl mnohem vyšší, například v roce 1985 činily výdaje na zemědělský sektor téměř 75 % rozpočtu. Česká republika však dosáhne stoprocentní úrovně příspěvků určených na přímé platby až v roce 2013. Ke svému financování využívá společná zemědělská politika Evropský zemědělský záruční fond a Evropský fond pro rozvoj venkova.

Lisabonská smlouva formuluje základní cíle společné zemědělské politiky do pěti bodů:

a) zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly;

b) zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství;

c) stabilizovat trhy;

d) zajistit plynulé zásobování;

e) zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny.

V současné době se diskutuje o budoucí podobě SZP po roce 2013. Pro mnohé státy zůstává agrární produkce strategickým sektorem, zejména vzhledem k tomu, že se očekává zdvojnásobení světové poptávky po potravinách do roku 2050. Další obhajují modernizaci politiky a snahu o zvýšení konkurenceschopnosti na globálním trhu. Čistí plátci (Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Nizozemsko) jsou zastánci snižování výdajů do prvního pilíře, zatímco čistí příjemci jsou pro zachování současného poměru. Nové členské státy – mezi nimi i Česká republika – prosazují vytvoření rovných podmínek pro všechny zemědělce.

Je v zájmu České republiky, aby SZP byla pro příští programovací období zachována jako společná politika a aby došlo ke zvýšení její funkčnosti a efektivity. Důkazem efektivnosti SZP musí být konkurenceschopná agrární produkce, podpořená odpovídající cenovou stabilitou a platbami vyrovnávajícími zvýšené kvalitativní požadavky na potraviny vyžadované Evropskou unií.

Dle názoru ČR by měl výsledný model SZP přispívat k vyšší tržní orientaci a konkurenceschopnosti evropského zemědělství a ke stabilizaci tržních výkyvů, dále by měl motivovat k diverzifikaci činností producentů a k činnostem s vyšší přidanou hodnotou.

 

Odkazy:

eAGRI - resortní portál Ministerstva zemědělství ČR

Evropská komise - Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI)

Evropská komise - stránky evropského komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova

Common Agricultural Policy (CAP) - encyklopedické heslo (Wikipedia)

.