Rozšiřovací proces podporuje irské předsednictví v první polovině roku 2013 a je to záměrem i následujícího předsednictví litevského v druhé polovině roku.

Evropská komise každoročně vydává soubor hodnotících zpráv k jednotlivým kandidátským zemím a k zemím usilujícím o status kandidáta na členství v EU. Zároveň vypracovává souhrnný dokument „Strategii rozšíření a hlavní výzvy“, ve které vytyčuje své základní cíle a očekávaný vývoj v oblasti rozšíření v nadcházejícím období (aktuálně 2012-2013 dle dokumentu zveřejněného 10. října 2012) a výroční hodnotící zprávy, tzv. „zprávy o pokroku“ (Progress Report) jednotlivých zemí vedoucích přístupová jednání. Na základě analýz a doporučení Evropské komise přijímá Rada pro obecné záležitosti (GAC) i Evropská rada rozhodnutí ve věci dalšího směřování politiky rozšíření.

Chorvatsko

Chorvatsko se nachází v poslední fázi přístupového procesu. Přístupová smlouva s EU byla podepsána v prosinci 2011. Po následném schválení smlouvy v referendu v Chorvatsku nyní běží její ratifikace ve všech členských zemích EU. Dosud ji ratifikovalo 21 zemí (včetně České republiky), obtíže s ratifikací by mohly nastat ve Slovinsku kvůli nedořešeným vzájemným sporům či v Německu nebo Nizozemí (důležitá pro ně bude hodnotící zpráva Evropské komise v březnu 2013). Vstup Chorvatska do EU je předpokládán k 1. červenci 2013.

V mezidobí od podpisu smlouvy k faktickému vstupu do EU Komise Chorvatsko nadále monitoruje. Ve své říjnové zprávě uvedla deset klíčových opatření v oblasti hospodářské soutěže, soudnictví a základních práv, svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, kterým by mělo Chorvatsko věnovat před svým vstupem zvláštní pozornost. V závěrech Rady konané v prosinci 2012 bylo Chorvatsko vyzváno ke zvýšení úsilí při plnění svých závazků, a to nejen v rámci těchto deseti klíčových opatření.

Turecko

Turecko podalo žádost o členství v EU v roce 1987, přístupová jednání však zahájilo až v říjnu 2005. Jednání od června 2010 stagnují. Turecko má z celkových 35 kapitol otevřených 13, z nich byla předběžně uzavřena pouze jedna (25 Věda a výzkum). Celkem 18 kapitol je blokováno nebo suspendováno ze strany EU, Kypru nebo Francie. Evropská rada v prosinci 2006 rozhodla o pozastavení otevírání osmi kapitol, u kterých je podmínkou úplná implementace Dodatkového protokolu k Ankarské asociační dohodě z července 2005 ze strany Turecka. Dodatkový protokol rozšiřuje platnost této dohody o deset zemí, které vstoupily do EU v roce 2004, tedy i o Kyperskou republiku, kterou však Turecko neuznává.

Závěry prosincové Rady označují Turecko jako klíčového partnera z ekonomického i regionálního hlediska. Oceňují pozitivní pokrok v oblasti vlády práva a demokracie. Na druhé straně Turecko vyzývají k plné a nediskriminační implementaci Dodatkového protokolu k Ankarské dohodě, k normalizaci vztahů s Kyprem, k podpoře vyřešení kyperské otázky a ke zlepšení situace na poli svobody projevu / médií / vyznání / žen a dětí, majetkových / odborových práv a práv menšin, nediskriminace a rovnosti pohlaví a v boji proti mučení a špatnému zacházení. S ohledem na ilegální migrační toky Rada dále zdůraznila význam uzavření a implementace readmisní dohody EU s Tureckem.  

Island

Island zahájil přístupová jednání s EU v červenci 2010 a postupuje rychlým tempem. K 1. únoru 2013 má z  celkových 35 kapitol otevřeno 27 kapitol, z toho 11 provizorně uzavřených. Důvodem rychlého postupu v negociacích je vysoký stupeň připravenosti Islandu implementovat acquis díky jeho členství v Evropském hospodářském prostoru, v schengenském prostoru a také díky kvalitní administrativě. Závěry Rady z prosince 2012 vyznívají pozitivně. Přistoupení Islandu k EU Rada označuje za vzájemně prospěšné pro obě strany a konstatuje spokojenost s hospodářským zotavením země a zlepšením jejích makroekonomických podmínek.

Přibližování se Islandu k EU je doprovázeno křehkou vnitropolitickou situací a nejednotným názorem na členství v EU. Zásadním momentem pro budoucnost přístupových jednání budou řádné parlamentní volby, které se uskuteční koncem dubna 2013. Islandská vláda přijala v souvislosti s volbami dne 14. ledna 2013 jednomyslné rozhodnutí o zvolnění tempa přístupových rozhovorů.

Černá Hora

Evropská rada dne 29. června 2012 potvrdila rozhodnutí předcházející Rady pro všeobecné záležitosti a zahájila přístupová jednání s Černou Horou. Přístupové rozhovory začaly ještě tentýž den na mezivládní konferenci. Jednání probíhají v souladu negociačním rámcem přijatým Radou. Ten poprvé zahrnuje také tzv. nový přístup pro kapitoly 23. Soudnictví a základní práva a 24. Spravedlnost, svoboda, bezpečnost., které mají být otevřeny mezi prvními a uzavřeny jako poslední, čímž je v průběhu negociací posíleno zaměření na vládu práva. K jejich otevření by mohlo dojít v průběhu druhé poloviny roku 2013. Zároveň pokračuje tzv. „screening“ ostatních kapitol, jehož ukončení je očekáváno v létě 2013. K 1. únoru 2013 se Černé Hoře zatím podařilo otevřít a zároveň předběžně uzavřít jednu kapitolu (25. Věda a výzkum).

Závěry Rady z prosince 2012 vítají pokroky Černé Hory. Konstatují však, že je třeba dalšího úsilí k zajištění odpovědnosti a nezávislosti justice a k posílení administrativní kapacity. Rada dále vyzývá Černou Horu, aby věnovala pozornost zejména budování „track record“ v oblasti vlády práva.

Ostatní země západního Balkánu

Srbsko

Srbsko získalo status kandidátské země v březnu 2012. Zahájení přístupových rozhovorů se Srbskem je podmíněno dosažením pokroku v normalizaci vztahů s Kosovem. V současné době probíhá srbsko-kosovský dialog na úrovní předsedů vlád pod záštitou EU, který se zatím ukazuje jako úspěšný a přináší konkrétní výsledky. Rada pro všeobecné záležitosti (GAC) v prosinci 2012 uvítala pokrok v normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem a vyzvala k dalším reformám, zejména v oblasti vlády práva. Na jaře 2013 předloží Evropská komise a Evropská služba vnější akce společnou zprávu o pokroku Srbska, kterou by se Rada měla zabývat v první polovině r. 2013. Pokud by zpráva byla pozitivní, Rada by vyzvala Evropskou komisi, aby připravila rámec pro přístupová jednání se Srbskem a zahájila „screening“, tj. analýzu souladu srbské legislativy s právem EU.    

Makedonie

Makedonie je kandidátskou zemí od r. 2005. V říjnu 2012 vydala Evropská komise svou hodnotící zprávu (Progress Report), ve které již počtvrté doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Makedonií. K zahájení přístupových jednání doposud nedošlo kvůli sporu o název makedonského státu mezi Řeckem a Makedonií. Rada pro všeobecné záležitosti (GAC) vyzvala Evropskou komisi, aby na jaře 2013 předložila zprávu, ve které posoudí pokrok Makedonie v provádění reforem v rámci přístupového dialogu na vysoké úrovni (High Level Accession Dialogue) a kroky, které by měly zajistit dobré sousedské vztahy. Zprávou by se Rada měla zabývat ještě v první polovině r. 2013 s tím, že pokud by byla pozitivní, Rada by vyzvala Evropskou komisí, aby předložila návrh rámce pro přístupová jednání s Makedonii a zahájila „screening“ makedonské legislativy.     

Albánie

Albánie podala žádost o členství v EU v dubnu 2009, ale zatím nesplnila podmínky pro získání statusu kandidátské země. V prosinci 2012 Rada pro všeobecné záležitosti (GAC) vyzvala Evropskou komisi, aby ji informovala, jakmile Albánie dosáhne nezbytného pokroku v reformách v oblasti justice a veřejné správy a provede revizi jednacího řádu parlamentu tak, aby mohla rozhodnout o udělení kandidátského statusu. Albánie zatím splnila pouze 4 ze 12 podmínek pro zahájení přístupových rozhovorů stanovených Evropskou komisí v r. 2010. Konání parlamentních voleb v červnu 2013 bude představovat důležitou zkoušku fungování demokratických institucí v zemi.  

Kosovo

Kosovo je zatím jediným státem západního Balkánu, který nemá smluvní vztah s EU. V současné době však probíhá několik aktivit, které mají zakotvit Kosovo v procesu evropské integrace a vytvořit podmínky pro sjednání stabilizační a asociační dohody. V lednu 2012 zahájila Evropská komise vízový dialog s Kosovem a v červnu 2012 obdržela kosovská vláda „road map“ k vízové liberalizaci. V květnu 2012 byl zahájen strukturovaný dialog o vládě práva mezi a v říjnu 2012 EU schválila účast Kosova v unijních programech. V říjnu 2012 vydala Evropská komise studii proveditelnosti sjednání stabilizační a asociační dohody s Kosovem, ve které dospěla k závěru, že po splnění krátkodobých kritérií bude možné zahájit jednání o této dohodě, a to i s ohledem na skutečnost, že některé členské státy EU Kosovo neuznaly. Pro posun Kosova v evropské integraci bude klíčový i pokrok v normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem. Rada pro všeobecné záležitosti (GAC) vyzvala v prosinci 2012 Evropskou komisi a Evropskou službu vnější akce, aby na jaře 2013 předložily zprávu o pokroku Kosova, kterou by se Rada měla zabývat ještě během první poloviny r. 2013. Pokud by zpráva byla pozitivní, Rada by vyzvala Evropskou komisi, aby předložila směrnice pro sjednání stabilizační a asociační dohody s Kosovem.    

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina je vedle Kosova jedinou zemí západního Balkánu, která zatím nepodala přihlášku ke členství v EU. Stabilizační a asociační dohodu podepsala BaH v r. 2008, její ratifikace byla ukončena ve všech členských státech EU v lednu 2011, ale dohoda zatím nevstoupila v platnost kvůli neschopnosti BaH implementovat rozsudek Evropského soudu pro lidská práva v případě Sejdić-Finci z r. 2009 (zajištění práva být zvolen do kolektivního Předsednictva BaH a Sněmovny národů Parlamentního shromáždění BaH pro všechny občany bez ohledu na etnickou příslušnost). Implementace tohoto rozsudku je zároveň podmínkou pro podání „věrohodné“ přihlášky BaH ke členství v EU. Politická krize, ve které se BaH nachází téměř nepřetržitě od posledních všeobecných voleb v říjnu 2010, a neochota představitelů politických stran nalézt kompromis ve vztahu k fungování státu znemožňuje plnění podmínek pro pokrok v procesu evropské integrace. Navzdory tomuto nepříznivému vývoji se Evropská komise snaží být aktivní a za účelem zajištění pokračování klíčových reforem vede s BaH strukturovaný dialog o justici a od června 2012 i dialog o přístupovém procesu na vysoké úrovni (High-Level Dialogue on the Accession Process). Rada pro všeobecné záležitosti (GAC) ve svých závěrech z prosince 2012 vyzvala BaH, aby kromě implementace rozsudku Sejdić-Finci zajistila vytvoření efektivního koordinačního mechanismu pro evropské záležitosti na celostátní úrovni a přijala nezbytná opatření v souvislosti s přípravami na vstup Chorvatska do EU.      

Související odkazy:

• Evropská komise: Strategie rozšiřování 2012-2013 a zprávy o pokroku ze dne 10. 10. 2012
• Prohlášení MZV k dokumentu Evropské komise „Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2012-2013“  ze dne 10. 10. 2012