Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Politika rozšiřování Evropské unie

 

Podpora dalšího rozšiřování EU patří dlouhodobě k prioritním tématům české zahraniční politiky. Historické zkušenosti ukazují, že politika rozšíření EU je úspěšným, efektivním a důvěryhodným nástrojem pro šíření stability, prosperity a demokracie v Evropě. Pro aspirantské země je členství v EU zároveň silným stimulem pro pokračování v politických, ekonomických a sociálních reformách.

Evropská komise každoročně vydává soubor hodnotících zpráv k jednotlivým kandidátským zemím a k zemím usilujícím o status kandidáta na členství v EU. Zároveň vypracovává souhrnný dokument „Strategii rozšíření a hlavní výzvy“, ve které vytyčuje své základní cíle a očekávaný vývoj v oblasti rozšíření v nadcházejícím období (aktuálně 2013-2014 dle dokumentu zveřejněného 16. října 2013) a výroční hodnotící zprávy, tzv. „zprávy o pokroku“ (Progress Report) jednotlivých zemí aspirujících na členství v EU. Na základě analýz a doporučení Evropské komise přijímá Rada pro obecné záležitosti (GAC) i Evropská rada rozhodnutí ve věci dalšího směřování politiky rozšíření.

Turecko

Turecko podalo žádost o členství v EU v roce 1987, přístupová jednání však zahájilo až v říjnu 2005. Z celkových 35 kapitol má otevřených 14, z nich byla předběžně uzavřena pouze jedna (25 „Věda a výzkum“). Celkem 17 kapitol je blokováno nebo suspendováno ze strany EU, Kypru nebo Francie. Evropská rada v prosinci 2006 rozhodla o pozastavení otevírání osmi kapitol, u kterých je podmínkou úplná implementace Dodatkového protokolu k Ankarské asociační dohodě z července 2005 ze strany Turecka. Dodatkový protokol rozšiřuje platnost této dohody o deset zemí, které vstoupily do EU v roce 2004, tedy i o Kyperskou republiku, kterou však Turecko neuznává.

Závěry Rady pro obecné záležitosti z prosince 2013 označují Turecko jako klíčového partnera, který má dynamickou ekonomiku, a který přispívá k prosperitě celého evropského kontinentu. Rada pro obecné záležitosti v nich dále vítá nedávné otevření negociační kapitoly 22 „Regionální politika“ jako první kapitoly po více než třech letech a podporuje využití tohoto okamžiku k dalšímu pokroku. V závěrech jsou oceněny pozitivní kroky Turecka jako např. přijetí demokratizačního balíčku, zároveň však konstatují přetrvávající nedostatky v oblasti základních práv a svobod a opakují nutnost zajištění dobrých sousedských vztahů. Rada pro obecné záležitosti v závěrech opakuje svou výzvu k plné a nediskriminační implementaci Dodatkového protokolu k Ankarské dohodě a k normalizaci vztahů s Kyprem. S ohledem na ilegální migrační toky Rada pro obecné záležitosti dále v závěrech zdůraznila význam ratifikace a implementace readmisní dohody s EU tureckou stranou.  

Island

Island zahájil přístupová jednání s EU v červenci 2010. Nyní má z celkových 35 kapitol otevřeno 27 kapitol, z toho 11 předběžně uzavřených. Důvodem rychlého postupu v negociacích je vysoký stupeň připravenosti Islandu implementovat acquis díky jeho členství v Evropském hospodářském prostoru, v schengenském prostoru a také díky kvalitní administrativě.  

Přibližování se Islandu k EU je charakterizováno nejednotným názorem na členství v EU. Island se rozhodl pozastavit své přístupové rozhovory a zvažuje jejich ukončení. Vzhledem k tomuto vývoji Rada pro obecné záležitosti přijala v prosinci 2013 k Islandu stručné závěry. V nich konstatuje, že považuje přistoupení Islandu za vzájemně prospěšné pro obě strany. Zároveň však bere na vědomí rozhodnutí tamní vlády pozastavit přístupové rozhovory.

Černá Hora

Evropská rada dne 29. června 2012 potvrdila rozhodnutí předcházející Rady pro obecné záležitosti a zahájila přístupová jednání s Černou Horou. Přístupové rozhovory začaly ještě tentýž den na mezivládní konferenci. Jednání probíhají v souladu negociačním rámcem přijatým Radou pro obecné záležitosti. Ten poprvé zahrnuje také tzv. nový přístup pro kapitoly 23 „Soudnictví a základní práva“ a 24 „Spravedlnost, svoboda a bezpečnost“, které mají být otevřeny mezi prvními a uzavřeny jako poslední, čímž je v průběhu negociací posíleno zaměření na vládu práva. Tyto kapitoly byly otevřeny dne 18. 12. 2013. V současnosti se Černé Hoře zatím podařilo otevřít 12 vyjednávacích kapitol (včetně komplikovaných kapitol 23 a 24), z nichž 2 již byly předběžně uzavřeny.

Závěry Rady pro obecné záležitosti z prosince 2013 vítají pokrok Černé Hory a potvrzují, že tempo celých negociací bude záležet na pokroku v oblastech soudnictví, základních práv, spravedlnosti, svobody a bezpečnosti. 

Srbsko

Přístupové rozhovory se Srbskem byly zahájeny dne 21. 1 .2014. Jednání budou probíhat v souladu negociačním rámcem přijatým Radou pro obecné záležitosti v prosinci 2013. Ten stejně jako předtím u Černé Hory zahrnuje tzv. nový přístup pro kapitoly 23 „Soudnictví a základní práva“ a 24 „Spravedlnost, svoboda a bezpečnost“ a současně s tím klade zvláštní důraz na otázku normalizace vztahů s Kososvem.

Srbsko aktivně a konstruktivně pracuje na viditelném a udržitelném zlepšení vztahů s Kosovem. Evropskou unií zprostředkovaný srbsko-kosovský dialog vyústil v dubnu 2013 v uzavření „První dohody o principech normalizace vztahů s Kosovem“, která byla v květnu doplněna o implementační plán. Implementace přinesla řadu nezvratných změn, včetně dohody o telekomunikacích a energetice. Je třeba, aby Srbsko i nadále pokračovalo v normalizaci vztahů s Kosovem a v implementaci všech dohod dosažených v průběhu dialogu.

V následujícím období Evropská komise očekává, že Srbsko bude věnovat zvláštní pozornost klíčovým oblastem vlády práva, především implementaci reforem v oblasti soudnictví, boji proti korupci a organizovanému zločinu, reformě veřejné správy, nezávislosti klíčových institucí, svobodě médií, boji proti diskriminaci a ochraně menšin. Srbsko musí pokračovat ve zlepšení podnikatelského prostředí a rozvíjet konkurenceschopný soukromý sektor. Důležité je rovněž řešení vysoké nezaměstnanosti. Srbsko musí pokračovat v pozitivním přístupu k regionální spolupráci.

Ostatní země západního Balkánu

Makedonie

Makedonie je kandidátskou zemí od r. 2005. V hodnotící zprávě z října 2013 Evropská komise konstatovala, že Makedonie uspokojivě plní politická kritéria a popáté doporučila zahájení přístupových rozhovorů. K posunu do další fáze procesu rozšíření je třeba podporovat pokračování reforem a posílit vztahy mezi etniky. Dialog na vysoké úrovni (HLAD) přinesl pokrok ve většině prioritních oblastí, včetně boje proti korupci a nadále se bude zaměřovat na klíčové otázky, zejména dobrých sousedských vztahů. Nemůže však nahradit přístupové rozhovory.

Politická krize, která následovala po událostech v parlamentu v prosinci 2012 prohloubila hluboké rozpory mezi politickými stranami a ovlivnila fungování parlamentu. Unijní agenda zůstává strategickou prioritou země. Prioritou reforem v dalším období by měla být jejich účinná implementace. Zvláštní pozornost je třeba věnovat budování vlády práva, včetně nezávislosti soudnictví a dosažení dalších výsledků v boji proti korupci a organizovanému zločinu. Znepokojení nadále vyvolává situace týkající se svobody slova a situace v médiích. Je třeba dokončit přezkum Ohridské rámcové dohody a implementovat jeho doporučení. Důležité je řešení vysoké nezaměstnanosti.      

Evropská komise je přesvědčena, že rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů by přispělo ke zlepšení dobrých sousedských vztahů, zejména k nalezení vzájemně přijatelného řešení názvu země a je připravena předložit bez prodlení návrh vyjednávacího rámce, který vezme v úvahu nutnost řešit otázku názvu během počáteční fáze přístupových rozhovorů a před vstupem Makedonie do EU. K možnému rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů s Makedonií se Rada vrátí v roce 2014 na základě aktualizovaného hodnocení Evropské komise o dalším provádění reforem v rámci dialogu na vysoké úrovni.

Albánie

Albánie podala žádost o členství v EU v dubnu 2009, ale zatím nesplnila podmínky pro získání statusu kandidátské země. V prosinci 2012 Rada pro obecné záležitosti vyzvala Evropskou komisi, aby ji informovala, jakmile Albánie dosáhne nezbytného pokroku v reformách v oblasti justice a veřejné správy a provede revizi jednacího řádu parlamentu tak, aby mohla rozhodnout o udělení kandidátského statusu.  V tomto ohledu Albánie v průběhu roku 2013 přijala na základě konsensu politických stran požadovaná opatření. Červnové parlamentní volby se uskutečnily pod dohledem pozorovatelské mise OBSE a byly označeny za soutěživé s aktivní účastí voličů a respektující základní svobody. Vzhledem k tomu, že Albánie dosáhla nezbytného pokroku, Komise ve své zprávě o pokroku v říjnu 2013 doporučila, aby Rada udělila kandidátský status Albánii, s tím, že bude pokračovat v přijímání opatření proti korupci a organizovanému zločinu. V návaznosti na závěry Evropské komise z roku 2010, a aby mohla být otevřena přístupová jednání, musí Albánie splnit i zbývajících 5 klíčových priorit. Rada pro obecné záležitosti na svém zasedání v prosinci 2013 vyhodnotila zprávu předloženou Evropskou komisí. Ve svých závěrech uvedla, že na základě dosaženého pokroku a za předpokladu, že Albánie bude pokračovat v nastartovaném procesu, se očekává, že o udělení statusu kandidátské země Albánii se rozhodne v červnu 2014.

Kosovo

V současné době probíhá několik aktivit, které mají Kosovo zakotvit v procesu evropské integrace. Již v lednu 2012 zahájila Evropská komise vízový dialog s Kosovem a v červnu téhož roku obdržela kosovská vláda „road map“ k vízové liberalizaci. V květnu 2012 byl s Kosovem zahájen strukturovaný dialog o vládě práva a v říjnu 2012 Evropská komise dohodla účast Kosova v unijních programech.

Evropská komise a Evropská služba vnější akce předložily v dubnu 2013 zprávu o pokroku Kosova, ve které se konstatuje, že Kosovo splnilo všechna kritéria pro sjednání dohody o stabilizaci a přidružení stanovená ve studii proveditelnosti a učinilo významné kroky pro dosažení viditelného a udržitelného zlepšení vztahů se Srbskem. Pokrok v normalizaci srbsko-kosovských vztahů je klíčovým faktorem pro posun Kosova v procesu evropské integrace. Dialog mezi Bělehradem a Prištinou na úrovni předsedů vlád, který od října 2012 probíhá pod záštitou EU, vyústil v dubnu 2013 v dohodu o statusu severního Kosova. V návaznosti na dosaženou dohodu podepsali premiéři obou zemí v květnu 2013 její implementační plán. Kosovo přistupuje konstruktivně k viditelnému a dlouhodobému zlepšení vztahů se Srbskem, v dubnu došlo k „První dohodě o principech normalizace vztahů“, na kterou v květnu navázal implementační plán. Implementace dohody pokračuje, bylo dosaženo dílčích dohod v oblasti energetiky a telekomunikací a v listopadu/prosinci 2013 proběhly v Kosovu místní volby, kterých se poprvé v historii účastnili rovněž severokosovští Srbové.

Rada pro obecné záležitosti dala v červnu 2013 zelenou vyjednávání o dohodě o stabilizaci a přidružení s Kosovem, která byla v říjnu 2013 skutečně zahájena. Očekává se, že dohoda o stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem by mohla být uzavřena v průběhu roku 2014.

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina je vedle Kosova jedinou zemí západního Balkánu, která zatím nepodala přihlášku ke členství v EU. Dohodu o stabilizaci a přidružení podepsala BaH v r. 2008, její ratifikace byla ukončena ve všech členských státech EU v lednu 2011, ale dohoda zatím nevstoupila v platnost kvůli neschopnosti BaH implementovat rozsudek Evropského soudu pro lidská práva v případě Sejdić-Finci z r. 2009 (zajištění práva být zvolen do kolektivního Předsednictva BaH a Sněmovny národů Parlamentního shromáždění BaH pro všechny občany bez ohledu na etnickou příslušnost). Tuto skutečnost reflektuje i zpráva o pokroku z října 2013, která vyzývá, aby byl rozsudek implementován nejpozději do dubna 2014. Jeho implementace je zároveň podmínkou pro podání „věrohodné“ přihlášky BaH ke členství v EU.

Politická krize, ve které se BaH nachází téměř nepřetržitě od posledních všeobecných voleb v říjnu 2010, a neochota představitelů politických stran nalézt kompromis ve vztahu k fungování státu znemožňuje plnění podmínek pro pokrok v procesu evropské integrace. Navzdory tomuto nepříznivému vývoji se Evropská komise snaží být aktivní a za účelem zajištění pokračování klíčových reforem vede s BaH strukturovaný dialog o justici a od června 2012 i dialog o přístupovém procesu na vysoké úrovni (High-Level Dialogue on the Accession Process). Rada pro obecné záležitosti ve svých závěrech z prosince 2013 vyjádřila své obavy ohledně stagnace evropského  integračního procesu a vyzvala BaH, aby kromě implementace rozsudku Sejdić-Finci zajistila i vytvoření efektivního koordinačního mechanismu pro evropské záležitosti na celostátní úrovni. Kromě toho je žádoucí, aby stabilizační a asociační dohoda vstoupila co nejdříve v platnost.

Související odkazy:

.