Rozšiřovací proces podporuje irské předsednictví v první polovině roku 2013 a je to záměrem i následujícího předsednictví litevského v druhé polovině roku.

Evropská komise každoročně vydává soubor hodnotících zpráv k jednotlivým kandidátským zemím a k zemím usilujícím o status kandidáta na členství v EU. Zároveň vypracovává souhrnný dokument „Strategii rozšíření a hlavní výzvy“, ve které vytyčuje své základní cíle a očekávaný vývoj v oblasti rozšíření v nadcházejícím období (aktuálně 2012-2013 dle dokumentu zveřejněného 10. října 2012) a výroční hodnotící zprávy, tzv. „zprávy o pokroku“ (Progress Report) jednotlivých zemí vedoucích přístupová jednání. Na základě analýz a doporučení Evropské komise přijímá Rada pro obecné záležitosti (GAC) i Evropská rada rozhodnutí ve věci dalšího směřování politiky rozšíření.

Chorvatsko

Chorvatsko se nachází v poslední fázi přístupového procesu. Přístupová smlouva s EU byla podepsána v prosinci 2011. Po následném schválení smlouvy v referendu v Chorvatsku nyní běží její ratifikace ve všech členských zemích EU. Dosud byl ratifikační proces plně dokončen ve 24 státech včetně České republiky. Dokončená ratifikace je podmínkou pro vstup Chorvatska do EU, ke kterému by mělo dojít 1. července 2013.

V mezidobí od podpisu smlouvy k faktickému vstupu do EU Evropská komise Chorvatsko nadále monitoruje. Ve své říjnové zprávě uvedla deset klíčových opatření v oblasti hospodářské soutěže, soudnictví a základních práv, svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, kterým by mělo Chorvatsko věnovat před svým vstupem zvláštní pozornost. V poslední monitorovací zprávě vydané v dubnu 2013 pak Evropská komise konstatovala, že Chorvatsko těchto deset opatření provedlo a je tedy na členství v EU připraveno.

Turecko

Turecko podalo žádost o členství v EU v roce 1987, přístupová jednání však zahájilo až v říjnu 2005. Jednání od června 2010 stagnují. Turecko má z celkových 35 kapitol otevřených 13, z nich byla předběžně uzavřena pouze jedna (25 Věda a výzkum). Celkem 18 kapitol je blokováno nebo suspendováno ze strany EU, Kypru nebo Francie. Evropská rada v prosinci 2006 rozhodla o pozastavení otevírání osmi kapitol, u kterých je podmínkou úplná implementace Dodatkového protokolu k Ankarské asociační dohodě z července 2005 ze strany Turecka. Dodatkový protokol rozšiřuje platnost této dohody o deset zemí, které vstoupily do EU v roce 2004, tedy i o Kyperskou republiku, kterou však Turecko neuznává.

Závěry prosincové Rady pro obecné záležitosti označují Turecko jako klíčového partnera z ekonomického i regionálního hlediska. Oceňují pozitivní pokrok v oblasti vlády práva a demokracie. Na druhé straně Turecko vyzývají k plné a nediskriminační implementaci Dodatkového protokolu k Ankarské dohodě, k normalizaci vztahů s Kyprem, k podpoře vyřešení kyperské otázky a ke zlepšení situace na poli svobody projevu / médií / vyznání / žen a dětí, majetkových / odborových práv a práv menšin, nediskriminace a rovnosti pohlaví a v boji proti mučení a špatnému zacházení. S ohledem na ilegální migrační toky Rada pro obecné záležitosti dále zdůraznila význam uzavření a implementace readmisní dohody EU s Tureckem.  

Island

Island zahájil přístupová jednání s EU v červenci 2010 a postupuje rychlým tempem. K 1. květnu 2013 má z  celkových 35 kapitol otevřeno 27 kapitol, z toho 11 provizorně uzavřených. Důvodem rychlého postupu v negociacích je vysoký stupeň připravenosti Islandu implementovat acquis díky jeho členství v Evropském hospodářském prostoru, v schengenském prostoru a také díky kvalitní administrativě. Závěry Rady pro obecné záležitosti z prosince 2012 vyznívají pozitivně. Přistoupení Islandu je podle nich vzájemně prospěšné pro obě strany, konstatována je také spokojenost s hospodářským zotavením země a zlepšením jejích makroekonomických podmínek.

Přibližování se Islandu k EU je charakterizováno nejednotným názorem na členství v EU. V současné chvíli Island plánuje uspořádat referendum o tom, zda mají přístupové rozhovory pokračovat.

Černá Hora

Evropská rada dne 29. června 2012 potvrdila rozhodnutí předcházející Rady pro obecné záležitosti a zahájila přístupová jednání s Černou Horou. Přístupové rozhovory začaly ještě tentýž den na mezivládní konferenci. Jednání probíhají v souladu negociačním rámcem přijatým Radou. Ten poprvé zahrnuje také tzv. nový přístup pro kapitoly 23. Soudnictví a základní práva a 24. Spravedlnost, svoboda, bezpečnost., které mají být otevřeny mezi prvními a uzavřeny jako poslední, čímž je v průběhu negociací posíleno zaměření na vládu práva. K jejich otevření by mohlo dojít v průběhu druhé poloviny roku 2013. Zároveň pokračuje tzv. „screening“ ostatních kapitol, jehož ukončení je očekáváno v létě 2013. K 1. květnu 2013 se Černé Hoře zatím podařilo otevřít a zároveň předběžně uzavřít dvě kapitoly.

Závěry Rady pro obecné záležitosti z prosince 2012 vítají pokroky Černé Hory. Konstatují však, že je třeba dalšího úsilí k zajištění odpovědnosti a nezávislosti justice a k posílení administrativní kapacity. Rada dále vyzývá Černou Horu, aby věnovala pozornost zejména budování „track record“ v oblasti vlády práva.

Ostatní země západního Balkánu

Srbsko

Srbsko získalo status kandidátské země v březnu 2012. Zahájení přístupových rozhovorů se Srbskem je podmíněno dosažením pokroku v normalizaci vztahů s Kosovem. V současné době probíhá srbsko-kosovský dialog na úrovní předsedů vlád pod záštitou EU, který se zatím ukazuje jako úspěšný a přináší konkrétní výsledky. Rada pro všeobecné záležitosti (GAC) v prosinci 2012 uvítala pokrok v normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem a vyzvala k dalším reformám, zejména v oblasti vlády práva. Na jaře 2013 předloží Evropská komise a Evropská služba vnější akce společnou zprávu o pokroku Srbska, kterou by se Rada měla zabývat v první polovině r. 2013. Pokud by zpráva byla pozitivní, Rada by vyzvala Evropskou komisi, aby připravila rámec pro přístupová jednání se Srbskem a zahájila „screening“, tj. analýzu souladu srbské legislativy s právem EU.

Makedonie

Makedonie je kandidátskou zemí od r. 2005. V říjnu 2012 vydala Evropská komise svou hodnotící zprávu (Progress Report), ve které již počtvrté doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Makedonií. K zahájení přístupových jednání doposud nedošlo kvůli sporu o název makedonského státu mezi Řeckem a Makedonií. Rada pro všeobecné záležitosti (GAC) vyzvala Evropskou komisi, aby na jaře 2013 předložila zprávu, ve které posoudí pokrok Makedonie v provádění reforem v rámci přístupového dialogu na vysoké úrovni (High Level Accession Dialogue) a kroky, které by měly zajistit dobré sousedské vztahy. Zprávou by se Rada měla zabývat ještě v první polovině r. 2013 s tím, že pokud by byla pozitivní, Rada by vyzvala Evropskou komisí, aby předložila návrh rámce pro přístupová jednání s Makedonii a zahájila „screening“ makedonské legislativy.

Albánie

Albánie podala žádost o členství v EU v dubnu 2009, ale zatím nesplnila podmínky pro získání statusu kandidátské země. V prosinci 2012 Rada pro všeobecné záležitosti (GAC) vyzvala Evropskou komisi, aby ji informovala, jakmile Albánie dosáhne nezbytného pokroku v reformách v oblasti justice a veřejné správy a provede revizi jednacího řádu parlamentu tak, aby mohla rozhodnout o udělení kandidátského statusu. Albánie zatím splnila pouze 4 ze 12 podmínek pro zahájení přístupových rozhovorů stanovených Evropskou komisí v r. 2010. Konání parlamentních voleb v červnu 2013 bude představovat důležitou zkoušku fungování demokratických institucí v zemi.

Kosovo

Kosovo je zatím jediným státem západního Balkánu, který nemá smluvní vztah s EU. V současné době však probíhá několik aktivit, které mají zakotvit Kosovo v procesu evropské integrace a vytvořit podmínky pro sjednání stabilizační a asociační dohody. V lednu 2012 zahájila Evropská komise vízový dialog s Kosovem a v červnu 2012 obdržela kosovská vláda „road map“ k vízové liberalizaci. V květnu 2012 byl zahájen strukturovaný dialog o vládě práva mezi a v říjnu 2012 EU schválila účast Kosova v unijních programech. V říjnu 2012 vydala Evropská komise studii proveditelnosti sjednání stabilizační a asociační dohody s Kosovem, ve které dospěla k závěru, že po splnění krátkodobých kritérií bude možné zahájit jednání o této dohodě, a to i s ohledem na skutečnost, že některé členské státy EU Kosovo neuznaly. Pro posun Kosova v evropské integraci bude klíčový i pokrok v normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem. Rada pro všeobecné záležitosti (GAC) vyzvala v prosinci 2012 Evropskou komisi a Evropskou službu vnější akce, aby na jaře 2013 předložily zprávu o pokroku Kosova, kterou by se Rada měla zabývat ještě během první poloviny r. 2013. Pokud by zpráva byla pozitivní, Rada by vyzvala Evropskou komisi, aby předložila směrnice pro sjednání stabilizační a asociační dohody s Kosovem.

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina je vedle Kosova jedinou zemí západního Balkánu, která zatím nepodala přihlášku ke členství v EU. Stabilizační a asociační dohodu podepsala BaH v r. 2008, její ratifikace byla ukončena ve všech členských státech EU v lednu 2011, ale dohoda zatím nevstoupila v platnost kvůli neschopnosti BaH implementovat rozsudek Evropského soudu pro lidská práva v případě Sejdić-Finci z r. 2009 (zajištění práva být zvolen do kolektivního Předsednictva BaH a Sněmovny národů Parlamentního shromáždění BaH pro všechny občany bez ohledu na etnickou příslušnost). Implementace tohoto rozsudku je zároveň podmínkou pro podání „věrohodné“ přihlášky BaH ke členství v EU. Politická krize, ve které se BaH nachází téměř nepřetržitě od posledních všeobecných voleb v říjnu 2010, a neochota představitelů politických stran nalézt kompromis ve vztahu k fungování státu znemožňuje plnění podmínek pro pokrok v procesu evropské integrace. Navzdory tomuto nepříznivému vývoji se Evropská komise snaží být aktivní a za účelem zajištění pokračování klíčových reforem vede s BaH strukturovaný dialog o justici a od června 2012 i dialog o přístupovém procesu na vysoké úrovni (High-Level Dialogue on the Accession Process). Rada pro všeobecné záležitosti (GAC) ve svých závěrech z prosince 2012 vyzvala BaH, aby kromě implementace rozsudku Sejdić-Finci zajistila vytvoření efektivního koordinačního mechanismu pro evropské záležitosti na celostátní úrovni a přijala nezbytná opatření v souvislosti s přípravami na vstup Chorvatska do EU.

Související odkazy:

• Evropská komise: Strategie rozšiřování 2012-2013 a zprávy o pokroku ze dne 10. 10. 2012
• Prohlášení MZV k dokumentu Evropské komise „Strategie rozšíření a hlavní výzvy v letech 2012-2013“ ze dne 10. 10. 2012