Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Evropská politika sousedství

 

Evropská politika sousedství (European neighbourhood policy, ENP) je poměrně novou součástí vnějších vztahů EU a pomáhá tak mimo jiné naplňovat priority Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.

Evropská politika sousedství je jedním z pilířů vnějších vztahů EU a v současné době představuje jednu z hlavních priorit Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Prostřednictvím  ENP se EU snaží vytvořit ve svém okolí politicky, ekonomicky a sociálně stabilní prostředí a přispět k šíření demokracie a hodnot společných pro celou EU.

ENP získala první obrysy v letech 2003 a 2004, kdy Evropská komise ve sdělení „Širší Evropa“ a v dokumentu „Strategie ENP“ nastínila hlavní cíle, náplň a konkrétní mechanismy spolupráce se zeměmi, na něž se ENP vztahuje. Cílem ENP je zabránit vytváření nových dělících linií mezi rozšířenou EU a jejími sousedy a namísto toho posilovat prosperitu, stabilitu a bezpečnost všech dotčených zemí. V tomto ohledu ENP také odráží strategické cíle vytyčené v Evropské bezpečnostní strategii z roku 2003. V souladu s Evropskou bezpečnostní strategií je cílem ENP podpora bezpečnosti a stability prostřednictvím spolupráce s danými státy v oblasti rozvoje, nešíření zbraní a protiteroristických otázek. Dalšími cíly ENP je zvyšování prosperity v zemích sousedících s EU a to jak pomocí podpory ekonomických reforem, rozvoje demokracie, svobody a právního státu, tak také prostřednictvím prohlubování politické spolupráce založené na sdílených hodnotách a společných zájmech.

Klíčovým nástrojem realizace ENP jsou bilaterální akční plány uzavřené mezi EU a jednotlivými státy. Jedná se o dokumenty obsahující program politických a ekonomických reforem, stejně jako krátkodobé a střednědobé cíle a priority vzájemných vztahů. Ačkoli je obsah každého Akčního plánu uzpůsoben situaci, zájmům, potřebám a možnostem každé země, všechny Akční plány obsahují kapitoly týkající se politického dialogu a reforem, ekonomické a sociální spolupráce a rozvoje, obchodu a trhu, spolupráce v oblasti justice, svobody a bezpečnostních otázek, sektorových otázek (doprava, energie, informační společnost, životní prostředí, výzkum a vývoj atd.), mezilidských vztahů, vzdělání, veřejného zdraví atd.

Do ENP jsou zahrnuty země, které mají vztahy s EU upraveny smluvně v podobě Dohody o partnerství a spolupráci pro země bývalého SSSR (Partnership and Cooperation Agreement – PCA) nebo  Asociačních dohod (Association Agreement – AA) v případě Středomořského partnerství.  V praxi se je na každou jednotlivou zemi vypracována Evropskou komisí zpráva, která zhodnotí politickou a ekonomickou situaci v dané zemi a stanoví zároveň priority budoucí spolupráce. S ohledem na tuto zprávu se Rada rozhodne, zda dojde k vypracování Akčního plánu, což je hlavní operační nástroj ENP, který stanoví priority spolupráce mezi danou zemí a EU v horizontu 3-5 let. ENP zahrnuje v současnosti 16 zemí: Alžírsko, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Gruzie, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Moldávie, Maroko, Palestinská autonomní území, Sýrie, Tunisko, Ukrajina. Do ENP nejsou zahrnuty členské státy ESVO, kandidátské země na vstup do EU a ani Rusko. Ačkoli je Rusko soused EU, do ENP zahrnuto není, neboť vztahy mezi ním a EU jsou upraveny na základě Strategického partnerství.

Financování European Neighbourhood Policy(ENP)/ Evropské politiky sousedství (EPS)

Financování ENP je prováděno pomocí Nástroje evropského sousedství a partnerství, který je určen k financování Evropské politiky sousedství a Strategického partnerství s Ruskem. Zahájen byl spolu s novou Finanční perspektivou k 1.1.2007, kdy nahradil programy MEDA, TACIS a další. Tento finanční nástroj, který funguje v rámci existujících bilaterálních dohod uzavřených mezi ES a sousedními zeměmi, se zaměřuje na podporu udržitelného rozvoje a přibližování se k politikám, legislativě a standardům EU. Jeho cílem je podpořit dohodnuté priority v akčních plánech ENP a ve Strategickém partnerství s Ruskem a pomoci tyto dokumenty implementovat. Kromě toho je jeho cílem podpořit a zlepšit přeshraniční spolupráci EU se zeměmi podél vnějších pozemských i pobřežních hranic, a pomoci tak zabránit vytváření nových dělících linií mezi EU a jejími sousedy. V rámci podpory přeshraniční spolupráce má ENPI financovat „společné programy“ regionů členských států EU a regionů partnerských zemí, které mají společnou hranici. V tomto ohledu má být využíváno přístupu aplikovaného u Strukturálních fondů (SF), tzn. víceletého programování, partnerství a spolufinancování. Prostředky jsou v rámci ENPI alokovány na bázi konkrétních programů (programy bilaterální, regionální a přeshraniční spolupráce) a zvláštního investičního fondu. Alokace prostředků jednotlivým zemím závisí na 3 faktorech: na potřebách dané země, její absorpční kapacitě a implementaci dohodnutých reforem. Na období 2007 – 2013 bylo v rámci ENPI vyčleněno zhruba 12 miliard EUR, z čehož největší podíl z této sumy je určen na bilaterální akce, tedy iniciativy jednotlivých států. Finanční zdroje jsou rozděleny také podle geografického klíče. Pro ENPI Jih bylo v letech 2007-2010 vyhrazeno 333 milionů a pro ENPI Východ 223 milionů ve stejném období.

.