Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Východní partnerství

 

Evropská politika sousedství představuje důležitý nástroj vnějších vztahů EU, pomocí kterého uvádí do praxe své zahraničně-politické a bezpečnostní cíle a priority. Východní partnerství má participujícím zemím nabídnout podporu vnitřních reforem a EU má prostřednictvím stabilizace svého blízkého okolí přinést větší míru bezpečnosti.

Cíle a principy

Strategickým cílem definovaným v Evropské bezpečnostní strategii z roku 2003 je utváření bezpečného prostředí v blízkém sousedství EU. Evropská politika sousedství se tento cíl snaží provádět v praxi. V souvislosti s rozšiřováním EU směrem na východ se stala stabilita, bezpečnost a prosperita zemí v blízkém sousedství klíčovou i pro bezpečnost a stabilitu EU. Východní partnerství má zúčastněným zemím nabídnout strategické partnerství bez výhledu na členství v EU. Jeho úkolem je rozvíjet dobré vládnutí, které má přímou souvislost s procesem demokratizace a jeho úkolem je posílení energetické bezpečnosti, ochrany životního prostředí, podpory ekonomického a sociálního rozvoje zemí začleněných do této politiky. V rovině konkrétních bezpečnostních hrozeb má tato politika předcházet ilegální imigraci, organizovanému zločinu, šíření zbraní hromadného ničení, živelným katastrofám, etnickým konfliktům a dalším hrozbám, které by mohly mít dopad na EU.

S cílem geografického vyvážení zájmů EU byl roku 2008 z iniciativy Polska a Švédska vytvořen návrh na vznik partnerství se zeměmi východně od hranic EU. Původní návrh počítal se zapojením Ukrajiny, Moldavska, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu. V souvislosti se uvažovaným zapojením Běloruska do tohoto partnerství se rozpoutala na půdě EU diskuze. Nakonec bylo rozhodnuto i o zahrnutí tohoto nedemokratického státu. Východní partnerství oficiálně vzniklo na summitu v Praze 7. května 2009 během českého předsednictví EU.

 

mapa vychodni partnerstvi

Arménie

Rozšíření EU z roku 2004 posunulo hranici EU směrem na východ, čímž došlo také k posunu bezpečnostních, politických, geografických a ekonomických zájmů EU také směrem do východní Evropy. Účelem rozvoje Východního partnerství je mimo jiné prevence vytváření nových dělících hranic v Evropě. Užší spolupráce v ekonomické, politické a také kulturní oblasti mezi EU a Arménií se tak stala jedním ze zájmů EU.

Strategickým cílem EU je rozvoj reformní agendy v Arménii tak, aby se Arménie stala plně rozvinutou demokracií s funkční tržní ekonomikou. Roku 1999 byla přijata Dohoda o partnerství a spolupráci (Partnership and Cooperation Agreement, PCA), jejíž součástí je závazek k užší politické, ekonomické, sociální a kulturní spolupráci. 

Arménie vstupem do ENP roku 2004 získala možnost účasti na evropských programech umožňující vstup na vnitřní evropský trh a do programů na podporu vnitřních politických a ekonomických reforem (např. konsolidace demokracie, ochrana lidských práv, rozvoj principů právního státu, boj proti korupci, reforma veřejného sektoru, zlepšení investičního prostředí, snižování chudoby, bezpečnost dodávek energie). Konkrétní cíle spolupráce s Arménií byly stanoveny v ENP Akčním plánu (ENP Action Plan), který byl přijat na společné Radě spolupráce v listopadu 2006.

V bezpečnostní oblasti je pro EU klíčová stabilita na jižním Kavkazu a velký důraz je kladen na mírové řešení konfliktu o Náhorní Karabach, do jehož řešení je EU aktivně zapojena např. prostřednictvím speciálního vyslance EU pro jižní Kavkaz.         

 Ázerbájdžán

Stejně jako v případě Arménie se i Ázerbájdžán po rozšíření EU o deset nových států roku 2004 stal důležitým partnerem pro EU v mnoha oblastech. Cílem EU v Ázerbájdžánu je vytvořit v blízkém okolí EU oblast dobrých sousedských vztahů a podpořit rozvoj ekonomické prosperity a politické stability v oblasti jižního Kavkazu.

Roku 1999 byla přijata Dohoda o partnerství a spolupráci (Partnership and Cooperation Agreement, PCA), která vytvořila rámec pro vztahy mezi EU a Ázerbájdžánem. Součástí Dohody o partnerství a spolupráci je závazek k respektování principů demokracie, mezinárodního práva, lidských práv, tržní ekonomiky. Cílem vzájemné politické, ekonomické, sociální a kulturní spolupráce je rozvoj ázerbájdžánské demokracie a tržní ekonomiky.    

Vstupem do ENP roku 2004 EU Ázerbájdžánu nabídla ještě užší bezpečnostní, politickou a ekonomickou spolupráci a zapojení do evropských programů určených na rozvoj, stabilizaci a hlubší ekonomickou integraci států s EU. Roku 2006 byl vytvořen Akční plán mezi EU a Ázerbájžánem (EU-Azerbaijan ENP Action Plan).

Ázerbájdžán má pro EU velký význam jako dodavatel ropy a zemního plynu a také jako tranzitní země pro dodávky klíčových energetických surovin do EU. Důležitost Ázerbájdžánu pramení také z jeho polohy jako tranzitní země pro dodávky ropy a zemního plynu z Kaspického moře a střední Asie, kdy pro EU představuje alternativu k ruské ropě a zemnímu plynu a zvyšuje tak energetickou bezpečnost EU. EU se velmi aktivně zasazuje za mírové řešení dlouhotrvajícího konfliktu mezi Arménií a Ázerbajdžánem o Náhorní Karabach. 

Bělorusko

S ohledem na zájem EU šířit hodnoty demokracie, lidských práv a vlády práva bylo do ENP zahrnuto také Bělorusko. EU se snaží vytvořit ve svém okolí zónu bezpečnosti a stability a podporovat rozvoj demokracie. Podpora dobrého vládnutí a snižování chudoby je v tomto regionu jedním z příkladů možného přístupu k zemi s odlišným hodnotovým zázemím. 

Jednání s Běloruskem o Dohodě o partnerství a spolupráci (Partnership and  Cooperation Agreement, PCA) byla složitá a probíhala od roku 1995. V praxi se přístup EU dělí na dvě linie. První linií jsou formální kontakty a rozhodnutí Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy GAERC (dnes Rada EU pro všeobecné záležitosti, GAC), která zahrnují i rozhodnutí týkající se bilaterálních ministerských setkání mezi EU a Běloruskem, které mají být uskutečňovány pouze prostřednictvím předsednictví v Radě, Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi nebo Troiku. Druhou linií je asistenční pomoc aktérům reprezentujícím občanskou společnost tak, aby byly naplňovány potřeby běžné populace ve smyslu demokratizace společnosti (humanitární, regionální a příhraniční spolupráce.

Ačkoli bylo Bělorusko formálně zahrnuto do programu ENP nevznikl dosud žádný Akční plán, který by definoval směřování podpory EU. EU by velmi ráda posílila své vztahy s Běloruskem a umožnila mu tak plnou účast na programech ENP ovšem pouze za podmínky respektu k lidským právům a postupné snaze po demokratizaci země a vládě práva. Pokud by v této oblasti došlo k posunu a zlepšení ze strany Běloruska, EU je připravena podpořit Bělorusko finanční pomocí na konkrétní programy. Konkrétní požadavky EU na zlepšení jsou formulovány v dokumentu Nová zpráva běloruským občanům („New message to the people of Belarus“) z roku 2006. Tento dokument obsahuje konkrétní požadavky EU na zlepšení situace v Bělorusku a zároveň představuje návrh konkrétní pomoci, kterou je Bělorusku v případě zlepšení ochotná poskytnout.

Gruzie

Evropská politika sousedství vytyčuje ambiciózní cíle ve spolupráci se svými partnery v blízkém okolí, které jsou založeny zejména na společných hodnotách a efektivní implementaci politických, ekonomických a institucionálních reforem. Roku 1999 byla přijata Dohoda o partnerství a spolupráci (Partnership and Cooperation Agreement, PCA), která vytvořila rámec pro vztahy mezi EU a Gruzií.  V případě Gruzie Evropská politika sousedství otevřela EU a Gruzii nové perspektivy vzájemné spolupráce jako např.: posílení politické, ekonomické a kulturní spolupráce, spolupráci v oblasti diverzifikace energetických dodávek, dopravě, spolupráci na úrovni bilaterální a multilaterální v oblasti Černého moře a mnoha dalších oblastech.

Po rozšíření EU z roku 2004 a v souvislosti s naplňováním Evropské bezpečnostní strategie z roku 2003 (zajištění bezpečného blízkého sousedství) získala Gruzie možnost účastnit se na mnohých programech, které jí umožňují lepší možnost uplatnění na evropském trhu a poskytují podporu vnitřním politickým a ekonomickým reformám. Akční plán Evropské politiky sousedství („European Neighbourhood Policy Action Plan“) přijatý roku 2006 dále specifikuje politické priority další spolupráce.

Vztahy EU a  Gruzie byly ovlivněny válkou v Gruzii roku 2008. V souvislosti s tímto konfliktem Evropská rada rozhodla o posílení vztahů s Gruzií a poskytla Gruzii možnost do budoucna prohloubit spolupráci s EU vytvořením zóny volného obchodu pod podmínkou splnění potřebných  kritérií ze strany Gruzie. Zatím ovšem tyto podmínky splněny nebyly a EU se snaží prostřednictvím programů v rámci ENP o pomoc při jejich naplňování. EU v letech 2008-2010 poskytla Gruzii pomoc ve výši 500 milionů Euro.  

Klíčovou oblastí spolupráce mezi EU a Gruzií je energetika, kde mají EU a Gruzie shodné zájmy. Dalšími oblastmi, které EU podporuje, jsou demokratický rozvoj, vláda práva, ekonomický rozvoj, snižování chudoby, rozvoj sociálních reforem a mírového řešení vnitřních gruzínských konfliktů.

Moldavsko

Aby se nové hranice EU po rozšíření nestaly dělícími hradbami mezi členskými státy a jejich sousedy, rozvinula EU Evropskou politiku sousedství (ENP) s cílem posílit spolupráci se svými sousedy a to tak, aby to byla spolupráce oboustranně přínosná jak ekonomicky, tak i v oblasti politické spolupráce.

Moldavsko je prostřednictvím ENP vyzváno k posílené politické, bezpečnostní, ekonomické a kulturní spolupráci s EU. Jedním z klíčových cílů Akčního plánu, tedy politického dokumentu vytyčujícího strategické cíle spolupráce mezi Moldavskem a EU, je přibližování moldavské legislativy k legislativě a standardům EU. Dalšími prioritami jsou ekonomický rozvoj, posilování sociální soudržnosti, snižování chudoby, ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj. V současnosti také Moldavsko spolupracuje s EU v otázce řešení konfliktu v Podněstří.

Ukrajina

Po rozšíření EU z roku 2004 se Ukrajina stala zemí, se kterou EU přímo sousedí, což do značné míry ovlivnilo vzájemnou závislost a dvoustranné politické a ekonomické vztahy. Rozšíření EU východním směrem tak poskytlo příležitost prohloubit vztahy s Ukrajinou a rozvíjet tak v blízkém okolí EU bezpečné a stabilní prostředí.

EU a Ukrajina se prostřednictvím Akčního plánu zavázali ke společné intenzivní politické, bezpečnostní, ekonomické a kulturní spolupráci. Aplikace Akčního plánu přiblíží Ukrajinu normám, legislativě a standardům EU. Implementace Akčního plánu by měla vytvořit podmínky pro možný pozdější vznik zóny volného obchodu mezi Ukrajinou a EU. Dalšími přínosy plnění Akčního plánu by měl být ekonomický růst, rostoucí sociální koheze, ochrana životního prostředí a s tím spojený růst životního standardu.

Prioritami Akčního plánu jsou posilování stability a efektivity institucí garantujících fungující demokracii a právní stát, demokratický průběh voleb v souladu se standardy OBSE, svoboda tisku, rozvoj kapacit pro posílení konzultací týkajících se krizového managementu, posílená spolupráce na odzbrojovacím procesu a nešíření zbraní hromadného ničení, spolupráce na posilování regionální bezpečnosti (např. při řešení konfliktu v Moldavsku), vstup Ukrajiny do WTO, postupně odstranění netarifních překážek pro společný obchod, a další cíle spojené např. s vnitřním vývojem Ukrajiny jako boj s korupcí.

.