Východní partnerství
08.01.2011 / 00:20
Evropská politika sousedství představuje důležitý nástroj vnějších vztahů EU, pomocí kterého uvádí do praxe své zahraničně-politické a bezpečnostní cíle a priority. Východní partnerství má participujícím zemím nabídnout podporu vnitřních reforem a EU má prostřednictvím stabilizace svého blízkého okolí přinést větší míru bezpečnosti.
Cíle a principy
Strategickým cílem definovaným v Evropské bezpečnostní strategii z roku 2003 je utváření bezpečného prostředí v blízkém sousedství EU. Evropská politika sousedství se tento cíl snaží provádět v praxi. V souvislosti s rozšiřováním EU směrem na východ se stala stabilita, bezpečnost a prosperita zemí v blízkém sousedství klíčovou i pro bezpečnost a stabilitu EU. Východní partnerství má zúčastněným zemím nabídnout strategické partnerství bez výhledu na členství v EU. Jeho úkolem je rozvíjet dobré vládnutí, které má přímou souvislost s procesem demokratizace a jeho úkolem je posílení energetické bezpečnosti, ochrany životního prostředí, podpory ekonomického a sociálního rozvoje zemí začleněných do této politiky. V rovině konkrétních bezpečnostních hrozeb má tato politika předcházet ilegální imigraci, organizovanému zločinu, šíření zbraní hromadného ničení, živelným katastrofám, etnickým konfliktům a dalším hrozbám, které by mohly mít dopad na EU.
S cílem geografického vyvážení zájmů EU byl roku 2008 z iniciativy Polska a Švédska vytvořen návrh na vznik partnerství se zeměmi východně od hranic EU. Původní návrh počítal se zapojením Ukrajiny, Moldavska, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu. V souvislosti se uvažovaným zapojením Běloruska do tohoto partnerství se rozpoutala na půdě EU diskuze. Nakonec bylo rozhodnuto i o zahrnutí tohoto nedemokratického státu. Východní partnerství oficiálně vzniklo na summitu v Praze 7. května 2009 během českého předsednictví EU.

Arménie
Rozšíření EU z roku 2004 posunulo hranici EU směrem na východ, čímž došlo také k posunu bezpečnostních, politických, geografických a ekonomických zájmů EU také směrem do východní Evropy. Účelem rozvoje Východního partnerství je mimo jiné prevence vytváření nových dělících hranic v Evropě. Užší spolupráce v ekonomické, politické a také kulturní oblasti mezi EU a Arménií se tak stala jedním ze zájmů EU.
Strategickým cílem EU je rozvoj reformní agendy v Arménii tak, aby se Arménie stala plně rozvinutou demokracií s funkční tržní ekonomikou. Roku 1999 byla přijata Dohoda o partnerství a spolupráci (Partnership and Cooperation Agreement, PCA), jejíž součástí je závazek k užší politické, ekonomické, sociální a kulturní spolupráci.
Arménie vstupem do ENP roku 2004 získala možnost účasti na evropských programech umožňující vstup na vnitřní evropský trh a do programů na podporu vnitřních politických a ekonomických reforem (např. konsolidace demokracie, ochrana lidských práv, rozvoj principů právního státu, boj proti korupci, reforma veřejného sektoru, zlepšení investičního prostředí, snižování chudoby, bezpečnost dodávek energie). Konkrétní cíle spolupráce s Arménií byly stanoveny v ENP Akčním plánu (ENP Action Plan), který byl přijat na společné Radě spolupráce v listopadu 2006.
V bezpečnostní oblasti je pro EU klíčová stabilita na jižním Kavkazu a velký důraz je kladen na mírové řešení konfliktu o Náhorní Karabach, do jehož řešení je EU aktivně zapojena např. prostřednictvím speciálního vyslance EU pro jižní Kavkaz.
Ázerbájdžán
Stejně jako v případě Arménie se i Ázerbájdžán po rozšíření EU o deset nových států roku 2004 stal důležitým partnerem pro EU v mnoha oblastech. Cílem EU v Ázerbájdžánu je vytvořit v blízkém okolí EU oblast dobrých sousedských vztahů a podpořit rozvoj ekonomické prosperity a politické stability v oblasti jižního Kavkazu.
Roku 1999 byla přijata Dohoda o partnerství a spolupráci (Partnership and Cooperation Agreement, PCA), která vytvořila rámec pro vztahy mezi EU a Ázerbájdžánem. Součástí Dohody o partnerství a spolupráci je závazek k respektování principů demokracie, mezinárodního práva, lidských práv, tržní ekonomiky. Cílem vzájemné politické, ekonomické, sociální a kulturní spolupráce je rozvoj ázerbájdžánské demokracie a tržní ekonomiky.
Vstupem do ENP roku 2004 EU Ázerbájdžánu nabídla ještě užší bezpečnostní, politickou a ekonomickou spolupráci a zapojení do evropských programů určených na rozvoj, stabilizaci a hlubší ekonomickou integraci států s EU. Roku 2006 byl vytvořen Akční plán mezi EU a Ázerbájžánem (EU-Azerbaijan ENP Action Plan).
Ázerbájdžán má pro EU velký význam jako dodavatel ropy a zemního plynu a také jako tranzitní země pro dodávky klíčových energetických surovin do EU. Důležitost Ázerbájdžánu pramení také z jeho polohy jako tranzitní země pro dodávky ropy a zemního plynu z Kaspického moře a střední Asie, kdy pro EU představuje alternativu k ruské ropě a zemnímu plynu a zvyšuje tak energetickou bezpečnost EU. EU se velmi aktivně zasazuje za mírové řešení dlouhotrvajícího konfliktu mezi Arménií a Ázerbajdžánem o Náhorní Karabach.
Bělorusko
S ohledem na zájem EU šířit hodnoty demokracie, lidských práv a vlády práva bylo do ENP zahrnuto také Bělorusko. EU se snaží vytvořit ve svém okolí zónu bezpečnosti a stability a podporovat rozvoj demokracie. Podpora dobrého vládnutí a snižování chudoby je v tomto regionu jedním z příkladů možného přístupu k zemi s odlišným hodnotovým zázemím.
Jednání s Běloruskem o Dohodě o partnerství a spolupráci (Partnership and Cooperation Agreement, PCA) byla složitá a probíhala od roku 1995. V praxi se přístup EU dělí na dvě linie. První linií jsou formální kontakty a rozhodnutí Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy GAERC (dnes Rada EU pro všeobecné záležitosti, GAC), která zahrnují i rozhodnutí týkající se bilaterálních ministerských setkání mezi EU a Běloruskem, které mají být uskutečňovány pouze prostřednictvím předsednictví v Radě, Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi nebo Troiku. Druhou linií je asistenční pomoc aktérům reprezentujícím občanskou společnost tak, aby byly naplňovány potřeby běžné populace ve smyslu demokratizace společnosti (humanitární, regionální a příhraniční spolupráce.
Ačkoli bylo Bělorusko formálně zahrnuto do programu ENP nevznikl dosud žádný Akční plán, který by definoval směřování podpory EU. EU by velmi ráda posílila své vztahy s Běloruskem a umožnila mu tak plnou účast na programech ENP ovšem pouze za podmínky respektu k lidským právům a postupné snaze po demokratizaci země a vládě práva. Pokud by v této oblasti došlo k posunu a zlepšení ze strany Běloruska, EU je připravena podpořit Bělorusko finanční pomocí na konkrétní programy. Konkrétní požadavky EU na zlepšení jsou formulovány v dokumentu Nová zpráva běloruským občanům („New message to the people of Belarus“) z roku 2006. Tento dokument obsahuje konkrétní požadavky EU na zlepšení situace v Bělorusku a zároveň představuje návrh konkrétní pomoci, kterou je Bělorusku v případě zlepšení ochotná poskytnout.
Gruzie
Evropská politika sousedství vytyčuje ambiciózní cíle ve spolupráci se svými partnery v blízkém okolí, které jsou založeny zejména na společných hodnotách a efektivní implementaci politických, ekonomických a institucionálních reforem. Roku 1999 byla přijata Dohoda o partnerství a spolupráci (Partnership and Cooperation Agreement, PCA), která vytvořila rámec pro vztahy mezi EU a Gruzií. V případě Gruzie Evropská politika sousedství otevřela EU a Gruzii nové perspektivy vzájemné spolupráce jako např.: posílení politické, ekonomické a kulturní spolupráce, spolupráci v oblasti diverzifikace energetických dodávek, dopravě, spolupráci na úrovni bilaterální a multilaterální v oblasti Černého moře a mnoha dalších oblastech.
Po rozšíření EU z roku 2004 a v souvislosti s naplňováním Evropské bezpečnostní strategie z roku 2003 (zajištění bezpečného blízkého sousedství) získala Gruzie možnost účastnit se na mnohých programech, které jí umožňují lepší možnost uplatnění na evropském trhu a poskytují podporu vnitřním politickým a ekonomickým reformám. Akční plán Evropské politiky sousedství („European Neighbourhood Policy Action Plan“) přijatý roku 2006 dále specifikuje politické priority další spolupráce.
Vztahy EU a Gruzie byly ovlivněny válkou v Gruzii roku 2008. V souvislosti s tímto konfliktem Evropská rada rozhodla o posílení vztahů s Gruzií a poskytla Gruzii možnost do budoucna prohloubit spolupráci s EU vytvořením zóny volného obchodu pod podmínkou splnění potřebných kritérií ze strany Gruzie. Zatím ovšem tyto podmínky splněny nebyly a EU se snaží prostřednictvím programů v rámci ENP o pomoc při jejich naplňování. EU v letech 2008-2010 poskytla Gruzii pomoc ve výši 500 milionů Euro.
Klíčovou oblastí spolupráce mezi EU a Gruzií je energetika, kde mají EU a Gruzie shodné zájmy. Dalšími oblastmi, které EU podporuje, jsou demokratický rozvoj, vláda práva, ekonomický rozvoj, snižování chudoby, rozvoj sociálních reforem a mírového řešení vnitřních gruzínských konfliktů.
Moldavsko
Aby se nové hranice EU po rozšíření nestaly dělícími hradbami mezi členskými státy a jejich sousedy, rozvinula EU Evropskou politiku sousedství (ENP) s cílem posílit spolupráci se svými sousedy a to tak, aby to byla spolupráce oboustranně přínosná jak ekonomicky, tak i v oblasti politické spolupráce.
Moldavsko je prostřednictvím ENP vyzváno k posílené politické, bezpečnostní, ekonomické a kulturní spolupráci s EU. Jedním z klíčových cílů Akčního plánu, tedy politického dokumentu vytyčujícího strategické cíle spolupráce mezi Moldavskem a EU, je přibližování moldavské legislativy k legislativě a standardům EU. Dalšími prioritami jsou ekonomický rozvoj, posilování sociální soudržnosti, snižování chudoby, ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj. V současnosti také Moldavsko spolupracuje s EU v otázce řešení konfliktu v Podněstří.
Ukrajina
Po rozšíření EU z roku 2004 se Ukrajina stala zemí, se kterou EU přímo sousedí, což do značné míry ovlivnilo vzájemnou závislost a dvoustranné politické a ekonomické vztahy. Rozšíření EU východním směrem tak poskytlo příležitost prohloubit vztahy s Ukrajinou a rozvíjet tak v blízkém okolí EU bezpečné a stabilní prostředí.
EU a Ukrajina se prostřednictvím Akčního plánu zavázali ke společné intenzivní politické, bezpečnostní, ekonomické a kulturní spolupráci. Aplikace Akčního plánu přiblíží Ukrajinu normám, legislativě a standardům EU. Implementace Akčního plánu by měla vytvořit podmínky pro možný pozdější vznik zóny volného obchodu mezi Ukrajinou a EU. Dalšími přínosy plnění Akčního plánu by měl být ekonomický růst, rostoucí sociální koheze, ochrana životního prostředí a s tím spojený růst životního standardu.
Prioritami Akčního plánu jsou posilování stability a efektivity institucí garantujících fungující demokracii a právní stát, demokratický průběh voleb v souladu se standardy OBSE, svoboda tisku, rozvoj kapacit pro posílení konzultací týkajících se krizového managementu, posílená spolupráce na odzbrojovacím procesu a nešíření zbraní hromadného ničení, spolupráce na posilování regionální bezpečnosti (např. při řešení konfliktu v Moldavsku), vstup Ukrajiny do WTO, postupně odstranění netarifních překážek pro společný obchod, a další cíle spojené např. s vnitřním vývojem Ukrajiny jako boj s korupcí.
