Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Východní partnerství

 

Východní partnerství (VP), politika Evropské unie vůči šestici východoevropských zemí (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina), je dlouhodobě jednou z priorit české zahraniční politiky, a to na úrovni unijní i bilaterální.

Mapa

Cílem východního rozměru v rámci Evropské politiky sousedství (jež zahrnuje jižní i východní dimenzi) je dosáhnout významného prohloubení vztahů těchto zemí s Unií. Východní partnerství je odpovědí na zájem výše uvedených šesti států vybudovat užší vztahy s EU.

Hlavním cílem Východního partnerství je vytvoření podmínek pro politické sblížení a další hospodářskou integraci mezi EU a jejími šesti partnerskými zeměmi. Základem kamenem Východního partnerství je „společné vlastnictví“ této politiky – snaha maximálně zapojit partnery do přípravy a realizace unijní politiky vůči nim.

Východní partnerství se skládá ze dvou dimenzí – bilaterální a multilaterální. V rámci bilaterálního rozměru Evropská unie jedná s některými zeměmi Východního partnerství o Asociačních dohodách (dohodách o přidružení) a též o prohloubených a komplexních dohodách o volném obchodu mezi EU a danými zeměmi. Asociační dohody přinesou kromě prohloubení politického a sektorového dialogu s EU právní závazek dané země pracovat na reformách a přiblížení národní a evropské legislativy. Posílena bude též spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Dohody o zónách volného obchodu (DCFTA) odstraní většinu stávajících omezení vzájemného obchodu.

Dochází rovněž k pokroku ve vízové oblasti, konkrétně prostřednictvím jednání vybraných zemí o vízové facilitaci (zjednodušení vízového režimu s EU), případně dialogu o vízové liberalizaci, tedy krocích směrem k bezvízovému styku s EU. V této oblasti dosáhlo největšího pokroku Moldavsko, které směřuje ke zrušení vízové povinnosti pro moldavské držitele biometrických pasů v první polovině roku 2014.

Multilaterální spolupráce v rámci VP probíhá v rámci čtyř tematických platforem:

  • Platforma 1 (Demokracie, dobré vládnutí a stabilita)
  • Platforma 2 (Hospodářská integrace a sbližování s politikami EU)
  • Platforma 3 (Energetická bezpečnost)
  • Platforma 4 (Kontakty mezi lidmi)

V rámci platforem působí tematické panely a je realizováno několik vlajkových iniciativ Východního partnerství.

Spolupráce se zeměmi Východního partnerství má kromě dialogu mezi vládami i další rozměry. Parlamentní dimenzi Východního partnerství zajišťuje parlamentní shromáždění EURONEST, jehož členy jsou všechny země Partnerství kromě Běloruska. Konference regionálních a místních samospráv Východního partnerství CORLEAP zastřešuje spolupráci municipalit.

Fórum občanské společnosti VP (Civil Society Forum, CSF) umožňuje zapojení do této iniciativy též nevládním organizacím, think-tankům, nadacím, odborům, organizacím zaměstnavatelů a dalším aktérům občanské společnosti. Jelikož podpora spolupráce s nevládním sektorem je jednou z priorit ČR, konala se v prostorách MZV v předvečer summitu VP v Praze v květnu 2009 konference „Východní partnerství – Cesta k fóru občanské společnosti“, jež předznamenala vznik Fora.

Eastern Partnership

Summit Východního partnerství v Praze dne 7. května 2009 přijal Pražskou deklaraci Východního partnerství, vyjednanou českým předsednictvím v Radě EU na základě mandátu vyjádřeného závěry Evropské rady z března 2009, čímž projekt Východního partnerství zahájil.

Druhý summit, jenž proběhl ve Varšavě v září 2011, nepřinesl zásadní posun, byly nicméně potvrzeny hlavní směry rozvoje VP a přijata „cestovní mapa“, jenž obsahovala konkrétní kroky vedoucí k prohloubení spolupráce. Jistým stínem Varšavského summitu byla faktická neúčast Běloruska a problém při vyjednávání deklarace summitu (spory mezi Arménií a Ázerbájdžánem ohledně Náhorního Karabachu).

Třetího summitu Východního partnerství ve dnech 28. a 29. listopadu ve Vilniusu se zúčastnila delegace vedená předsedou vlády ČR Jiřím Rusnokem. Na summitu byly parafovány Asociační dohody a dohody o zóně volného obchodu mezi EU a Moldavskem (http://eeas.europa.eu/moldova/assoagreement/assoagreement-2013_en.htm), respektive Gruzií (http://eeas.europa.eu/georgia/assoagreement/assoagreement-2013_en.htm). ČR podporuje co nejrychlejší podpis těchto a brzké zahájení jejich předběžného provádění. Po podpisu Asociačních dohod budou s oběma zeměmi sjednány takzvané Asociační agendy, jež budou podrobnějším vodítkem při plnění úkolů a přibližování obou zemí EU.

Ázerbájdžán na okraj summitu podepsal dohodu o zjednodušení vízového režimu a běloruská vláda oznámila rozhodnutí s EU jednání o vízové facilitaci zahájit. Dále byla podepsána dohoda o účasti Gruzie v civilních misích a vojenských operacích EU a parafována dohoda o civilním letectví mezi EU a Ukrajinou. Dále byla publikována společná deklarace EU a Arménie.

Ve Vilniusu byla též přijata deklarace summitu, jež obsahuje témata prioritní pro ČR. Deklarace potvrzuje hlavní cíl „strategického a ambiciózního“ Východního partnerství, jímž je politická asociace a ekonomická integrace zainteresovaných partnerů s EU. Deklarace též potvrzuje hlavní principy VP – „společné vlastnictví“ této politiky, zodpovědnost, diferenciaci (v souladu s principem „more for more“, respektive „incentive based approach“). Byl uvítán pokrok dosažený v otázce víz a potvrzen závazek EU směřovat postupně k bezvízovému styku. Deklarace potvrdila, že EU uznává „evropské aspirace a evropskou volbu“ některých partnerů (tedy jejich úsilí o členství v EU). Summit potvrdil závazek prohlubovat „byznys dimenzi“ VP, postupně rozvíjet „společný prostor vědy, výzkumu a inovací“, podporovat mezilidské kontakty (včetně programu Erasmus plus pro studenty) a usilovat o další aproximaci v oblasti dopravy, energetiky a dalších sférách. Posílena bude spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitra. Summit též zdůraznil, že implementace Asociačních dohod a provádění domácích reforem povede k postupné ekonomické integraci partnerů do vnitřního trhu a vzniku hospodářského prostoru. EU se zavázala prohlubovat zapojení zemí VP do unijních programů a spolupráci s agenturami EU. Dosažený pokrok ve VP bude posouzen na dalším summitu v Rize v roce 2015.

Podrobnější informace k výstupům summitu ve Vilniusu: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-13-1074_en.htm.

Česká republika a Východní partnerství

Základní myšlenkovou konstrukcí Východního partnerství se česká zahraniční politika zabývala dlouho před zahájením předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2009. Koncept koherentní politiky východním směrem v EU chyběl a spuštění projektu Východního partnerství tak představovalo historický a strategický krok směrem k vyšší míře angažovanosti EU s jejími východními sousedy.

Česká republika aktivně podporuje implementaci a rozvoj Východního partnerství a aktivně se zapojuje do debaty o VP na unijní úrovni. V červnu roku 2013 byl mimo jiné připraven společný non paper Visegrádské skupiny a států Beneluxu k přípravě vilniuského summitu a týž měsíc uspořádalo MZV v Praze poradu „like-minded“ států EU k otázkám VP. V dubnu 2013 se ČR stala jedním se signatářů dopisu vybraných členů EU na podporu "more for more" jako klíčového principu Evropské politiky sousedství na podporu demokratizačních reforem v sousedských zemích.

Aktivní působení ČR v regionu Východního partnerství se kromě zájmů České republiky a zkušeností české diplomacie, firem a nevládních organizací opírá i o fakt, že MZV zřídilo diplomatická zastoupení ČR ve všech šesti zemích VP. MZV též vede aktivní dialog o vývoji VP s expertní komunitou v ČR a pravidelně svolává meziresortní koordinační porady k VP.

Pokračuje také česká podpora občanské společnosti v zemích VP. V roce 2013 opět vyčlenilo MZV prostředky na projektové aktivity na podporu občanské společnosti v zemích VP, a to v celkové výši 5 milionů Kč. Vybrané projekty nevládních organizací zemí VP pak byly podpořeny formou otevřeného výběrového řízení prostřednictvím odboru lidských práv a transformační spolupráce, konkrétní projekty též byly realizovány zastupitelskými úřady ČR.

ČR též prosadila navýšení prostředků Mezinárodního visegrádského fondu (MVF) určených pro projekty v zemích VP. Následně byl zřízen speciální grantový program Visegrad 4 Eastern Partnership (V4EaP). Pro potřeby nového programu se podařilo získat finanční příspěvky také ze zdrojů mimo V4. Probíhá spolupráce s Nizozemskem, s Emerging Donors Challenge Fundem z USA a zájem projevilo rovněž Švédsko či Japonsko.

ČR též působí jako lídr pro oblast reforem místních a lokálních samospráv v rámci Panelu VP k reformě veřejné správy. Konkrétně MZV uspořádalo v uplynulých letech semináře pro experty na místní správu ze zemí VP v Charkově, Tbilisi a Praze, v roce 2013 pak školení v Kišiněvu a Praze.

Z nejnovějších iniciativ uvádíme podporu Partnerství pro energetickou účinnost a životní prostředí (Eastern Europe Energy Efficiency and Environment Partnership – E5P). Program E5P funguje na bázi multi-donorského fondu spravovaného Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a je zaměřen na podporu investičních projektů převážně v oblasti energetické účinnosti a ochrany životního prostředí v regionu východní Evropy, ve kterém je spolupráce politicky i strategicky žádoucí. ČR se v roce 2013 zapojila formou dobrovolného příspěvku ve výši 200 000 €.

Gestorem problematiky Východního partnerství na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky je odbor států severní a východní Evropy v úzké spolupráci se zvláštním zmocněncem ministra zahraničních věcí pro otázky Východního partnerství PhDr. Petrem Marešem, CSc.

Užitečné odkazy

Seminář v Jerevanu k reformě veřejné správy v rámci Východního partnerství, 26.-30.5.2014

Kdy: 26.05.2014 - 30.05.2014 , Kde: Jerevan

Ve dnech 26. – 30. května 2014 proběhne v Jerevanu další z řady seminářů zaměřených na reformy veřejné správy na místní a regionální úrovni,… více ►

Seminář Východního partnerství ke kybernetické bezpečnosti, ochraně dat a svobodě internetu

vychodni_partnerstvi

Kdy: 14.05.2014 - 16.05.2014 , Kde: Černínský palác

Ve dnech 14.–16. května 2014 se v prostorách Ministerstva zahraničních věcí ČR uskuteční seminář na téma ochrany dat, kybernetické bezpečnosti a… více ►

Školení pro experty ze zemí Východního partnerství

Kdy: 21.10.2013 - 26.10.2013 , Kde: Praha

Ve dnech 21. – 25. října 2013 se v Praze koná další ze série školení na téma reforem veřejné správy na místní a regionální úrovni pro třicet… více ►

Panel Východního partnerství pro reformu veřejné správy

vychodni_partnerstvi

Kdy: 26.09.2013 , Kde: Černínský palác

Ministerstvo zahraničních věcí ČR hostí dne 26. 9. 2013 jednání multilaterálního Panelu Východního partnerství pro reformu veřejné správy za… více ►

.