Rozvojem východního rozměru v rámci Evropské politiky sousedství (jež zahrnuje jižní i východní směr) dosáhneme významného prohloubení vztahů těchto zemí s Unií. Východní partnerství je odpovědí na zájem výše uvedených šesti států vybudovat užší vztahy s EU.

Základní myšlenkovou konstrukcí Východního partnerství se česká zahraniční politika zabývala dlouho před zahájením předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2009. Koncept koherentní politiky východním směrem chyběl a spuštění projektu Východního partnerství tak představuje historický a strategický krok směrem k vyšší míře angažovanosti EU s jejími východními sousedy.

Summit Východního partnerství dne 7. května 2009 přijal společnou Pražskou deklaraci Východního partnerství, vyjednanou českým předsednictvím v Radě EU na základě mandátu vyjádřeného závěry Evropské rady z března 2009.

Hlavním cílem Východního partnerství je vytvoření podmínek nezbytných pro urychlení politického sblížení a další hospodářskou integraci mezi EU a jejími šesti partnerskými zeměmi. Úhelným kamenem Východního partnerství je „společné vlastnictví“ této politiky, které české předsednictví důsledně uplatňovalo při vyjednávání společné deklarace summitu a které je dáno snahou maximálně zapojit partnery do přípravy a realizace unijní politiky vůči nim.

Východní partnerství se skládá ze dvou dimenzí – bilaterální a multilaterální spolupráce. V rámci bilaterálního rozměru Evropská unie jedná s některými zeměmi Východního partnerství o asociačních dohodách a též o takzvaných „prohloubených a komplexních dohodách“ o volném obchodu mezi EU a danými zeměmi. Dochází rovněž k pokroku ve vízové oblasti, konkrétně prostřednictvím jednání vybraných zemí o vízové facilitaci (zjednodušení vízového režimu s EU), případně dialogu o vízové liberalizaci, tedy krocích směrem k bezvízovému styku s EU.

Multilaterální spolupráce v rámci VP probíhá v rámci čtyř tematických platforem:

• Platforma 1 (Demokracie, dobré vládnutí a stabilita)
• Platforma 2 (Hospodářská integrace a sbližování s politikami EU)
• Platforma 3 (Energetická bezpečnost)
• Platforma 4 (Kontakty mezi lidmi)

V rámci platforem působí tematické panely a je realizováno několik tzv. vlajkových iniciativ Východního partnerství.

Spolupráce se zeměmi Východního partnerství má kromě dialogu mezi vládami i další rozměry. Parlamentní dimenzi Východního partnerství zajišťuje parlamentní shromáždění EURONEST, jehož členy jsou všechny země Partnerství kromě Běloruska. Konference regionálních a místních samospráv Východního partnerství CORLEAP zastřešuje spolupráci municipalit.

Fórum občanské společnosti VP (Civil Society Forum, CSF) umožňuje zapojení do této iniciativy též nevládním organizacím, think-tankům, nadacím, odborům, organizacím zaměstnavatelů a dalším aktérům občanské společnosti. Jelikož jednou z priorit ČR je podpora spolupráce s nevládním sektorem, konala se v prostorách MZV v předvečer summitu VP v Praze v květnu 2009 konference „Východní partnerství – Cesta k fóru občanské společnosti“, jež předznamenala vznik Fora.

Aktivity České republiky ve Východním partnerství

Česká republika aktivně podporuje implementaci a rozvoj Východního partnerství a aktivně se zapojuje do debaty o VP na unijní úrovni. Aktivní působení ČR v regionu Východního partnerství se opírá i o fakt, že MZV zřídilo diplomatická zastoupení ČR ve všech šesti zemích VP (nejnověji Zastupitelský úřad v Jerevanu).

Pokračuje česká podpora občanské společnosti v zemích VP. MZV mimo jiné prostřednictvím odboru lidských práv a transformační spolupráce finančně podpořilo projekty realizované nevládními neziskovými organizacemi ze zemí VP a zaměřené na priority 1. a 4. pracovní skupiny CSF VP.

ČR též prosadila navýšení prostředků Mezinárodního visegrádského fondu (MVF) určených pro projekty v zemích VP. Následně byl zřízen speciální grantový program Visegrad 4 Eastern Partnership (V4EaP). Pro potřeby nového programu se podařilo získat finanční příspěvky také ze zdrojů mimo V4.

ČR též působí jako lídr pro oblast reforem místních a lokálních samospráv v rámci Panelu VP k reformě veřejné správy. Konkrétně MZV uspořádalo v uplynulých letech semináře pro experty na místní správu ze zemí VP v Charkově, Tbilisi a Praze.

Jednou ze stěžejních akcí českého předsednictví Visegrádské skupiny v roce 2012 bylo zasedání ministrů zahraničních věcí zemí V4, Východního partnerství a hostů Dánska (předsednická země Rady EU), Estonska, Litvy, Lotyšska, vysoké představitelky Ashtonové a komisaře Füleho, které proběhlo dne 5. března v Praze. Zasedání probíhalo ve třech blocích, leitmotivem jednání bylo VP – zejména zahájení programu V4EaP a projednání „cestovní mapy“ VP. Akce splnila svůj hlavní účel – poskytnout parterům šanci vyslovit se k cestovní mapě na vysoké úrovni a posílit tak princip „společného vlastnictví“ VP.

Gestorem problematiky Východního partnerství na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky je odbor států severní a východní Evropy v úzké spolupráci se zvláštním zmocněncem ministra zahraničních věcí pro otázky Východního partnerství PhDr. Petrem Marešem, CSc.

Východní partnerství – důležité odkazy

• Stránky Východního partnerství - http://eeas.europa.eu/eastern/index_en.htm
• Informační portál k Evropské sousedské politice - http://www.enpi-info.eu/
• Civil Society Forum VP - http://www.eap-csf.eu
• Visegrádský fond – program Visegrad 4 Eastern Partnership - http://visegradfund.org/v4eap/
• Pražská deklarace summitu Východního partnerství, 9. května 2009