Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Z čeho vychází naše práce?

 

(Archivní článek, platnost skončena 03.12.2020 / 13:46.)

Koncepce vztahu MZV k Čechům v zahraničí

Obsah materiálu:

1. Úvod

1.1. Definice pojmů

1.2. Důvody pro udržování kontaktů s Čechy v zahraničí

1.3. Vliv změn v posledních dvaceti letech

2. Současné postavení a náplň práce pracoviště ZKZ

2.1. Postavení pracoviště ZKZ v rámci MZV

2.2. Poskytování peněžních darů, realizace krajanského vzdělávacího programu, vydávání potvrzení o příslušnosti k české krajanské komunitě

2.3. Spolupráce s dalšími subjekty

3. Priority činnosti ZKZ ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě

3.1. Podpora výuky českého jazyka – projekt České školy bez hranic

3.2. Přispění k pozitivnímu vnímání Čechů v zahraničí ze strany veřejnosti v ČR

3.3. Zvýšení zájmu Čechů žijících v zahraničí o ČR

1. Úvod

Dle odhadů žijí v zahraničí cca 2 miliony Čechů, což znamená, že každý šestý Čech žije mimo hranice České republiky. Tento materiál si klade za cíl předložit novou koncepci vztahu MZV k Čechům v zahraničí a stanovit priority činnosti pracoviště pro krajanské záležitosti v střednědobé a dlouhodobé perspektivě. Posledním koncepčním materiálem k této problematice byl materiál „Krajanské a nevládní styky ČR“ zpracovaný OKKV v březnu 1997. 

1.1. Definice pojmů

Problematikou Čechů v zahraničí se na MZV zabývá pracoviště pro krajanské záležitosti vedené zmocněncem pro krajanské záležitosti (ZKZ). Pojem „krajané“ má nejširší kontext, rozumí se jím Češi usazení v zahraničí, jejichž předkové odcházeli v dobách pobělohorských, v 19. a 20. století, před a v průběhu II. světové války až po dobu exilu ze socialistického Československa do roku 1989 (pro dvě posledně zmíněné skupiny se často užívalo i označení „exulanté“). V posledních dvou desetiletích odchází žít do zahraničí na delší či kratší dobu mnoho českých občanů, kteří sebe sami vnímají jako Čechy žijící v zahraničí, ale za „krajany“ v tradičním slova smyslu se nepovažují. Kvůli určité archaičnosti výrazu „krajané“ preferujeme používat pro všechny skupiny společného termínu „Češi v zahraničí“. Termín „krajané“ je však nadále používán k označení tradičních krajanských skupin.

Pracoviště ZKZ tradičně podporuje i organizace, ve kterých kromě Čechů působí i „přátelé ČR“ (často bývalí studenti v ČR). Pro potřeby tohoto materiálu není pozornost této skupině speciálně vymezena a skupina je vnímána jako organizace Čechů žijících v zahraničí, neboť svými cíli a zájmy se čistě etnicky vymezené skupině podobá. Obdobným způsobem lze přistupovat i k vybraným skupinám obyvatel jiných států, kteří mají k ČR historicky podmíněné vazby, aniž by jejich mateřským jazykem byla čeština (např. Lužičtí Srbové, případně i sudetští Němci). Předpokladem je pozitivní zájem o dnešní ČR a možnost využívat k jeho podpoře alespoň některé z existujících nástrojů MZV pro práci s Čechy v zahraničí.

1.2. Důvody pro udržování kontaktů s Čechy v zahraničí

V dlouhodobém horizontu je v zájmu českého státu udržovat kontakty s českou komunitou v zahraničí kvůli snaze o udržování vlastní kulturní identity i získání potenciálu podpory v době politického klidu i krize. Češi v zahraničí sehráli zásadní roli při vzniku československého státu v roce 1918 (podpora Masarykovy politické akce v zahraničí) i v boji s autoritářskými režimy – s fašismem (československá exilová vláda, čeští letci v RAF, československá zahraniční armáda atd.) a komunismem (exiloví spisovatelé a vědci). Při  zachovávání českých tradic a zvyků mají velkou důležitost převážně venkovské komunity ve východní Evropě. Češi v zahraničí mají svou jedinečnou roli i v současnosti při podpoře českých zájmů v kulturní a politické oblasti.  Komunity v západních zemích a především ve Spojených státech amerických jsou (a mohlyby být více) využívány při prosazování českých politických priorit. Úspěšná, fungující a bohužel těžko opakovatelná aplikace politické zájmové skupiny (caucus) v americkém Kongresu ukazuje, že potenciál politického využití krajanů existuje.

Krajanská komunita podporovala v minulosti české zájmy i finančně. Dělo se tak v dobách, kdy američtí Češi podporovali T. G. Masaryka, dělo se tak v průběhu obou světových válek a též v nedávné historii po roce 1989, kdy do ČSFR byla zasílána výpočetní technika a literatura. Využití tohoto přístupu je všeobecně v dobách mimo krize omezenější, ač sbírky v době povodní ukazují, že Češi žijící v zahraničí v případě náhlé potřeby dokáží státu svého původu vypomoci.

1.3. Vliv změn v posledních dvaceti letech

Po roce 1989 nastává nová situace. Češi, kteří odcházejí v těchto letech do zahraničí, tak již nečiní proto, že by byli politicky nuceni. Odcházejí s vědomím, že se mohou kdykoliv vrátit. Jedná se buď o osoby, které z ČR odcházejí navždy či se v zahraničí usazují většinou z pracovních důvodů krátkodobě. V posledních letech se jedná především o země jako jsou Belgie, Velká Británie, Austrálie, Nový Zéland, Spojené státy americké. Kvůli současným komunikačním možnostem se u těchto jednotlivců výrazně omezuje zájem o tradiční krajanskou spolkovou činnost. Jako svorník různých zájmů však působí snaha rodičů udržet český jazyk, což je rovněž zájmem českého státu bez ohledu na fakt, zda se tato generace jednou do ČR vrátí či nikoliv.

2. Současné postavení a náplň práce pracoviště ZKZ 

2.1. Postavení pracoviště ZKZ v rámci MZV

Pracoviště ZKZ navazuje na činnost Střediska pro nevládní styky (SNS) z let 1990–1992, Odboru pro krajanské a nevládní styky (OKNS) z let 1993–1997 a oddělení v Odboru pro krajanské a kulturní vztahy (OKKV) z let 1997–2007. V roce 2008 bylo pracoviště pro krajanské záležitosti zahrnuto do Odboru pro kulturu, komunikaci a prezentaci (OKKP) a od téhož roku je vedeno zmocněncem pro krajanské záležitosti, který byl členem týmu prvního náměstka. Rozhodnutím ministra č. 22 z 20. září 2010 je pracoviště ZKZ zařazeno s účinností od 1. ledna 2011 do sekce ekonomické spolupráce a zahraniční prezentace (SEP).

2.2. Poskytování peněžních darů, realizace krajanského vzdělávacího programu, vydávání potvrzení o příslušnosti k české krajanské komunitě

Pracoviště ZKZ realizuje usnesení vlády č. 262 z 9. dubna 2010 o podpoře českého kulturního dědictví v zahraničí, které navazuje na předchozí usnesení (1622/2005, 1306/2000 a 217/1995). V rámci plnění tohoto vládního usnesení pracoviště ZKZ podporuje práci krajanských spolků po celém světě a to:

a) poskytováním peněžních darů na kulturní projekty krajanských spolků (včetně podpory projektů České školy bez hranic), případně na údržbu a opravu krajanských škol, kulturních zařízení a drobných památníků,

b) realizováním krajanského vzdělávacího programu, který spočívá v

  • kurzu českého jazyka pro krajany v Dobrušce,
  • semestrálních studijních pobytech na veřejných vysokých školách v ČR,
  • kurzu metodiky výuky českého jazyka,
  • vysílání učitelů k českým krajanským komunitám.

Dále vydává potvrzení o příslušnosti k české krajanské komunitě, které je v případě Čechů v zahraničí využíváno jako jeden z podkladů přikládaných k žádosti o povolení trvalého pobytu na území ČR.

Pracoviště ZKZ rovněž vede adresáře krajanských spolků a informace o Češích v zahraničí, které jsou zveřejňovány na internetových stránkách MZV v rubrice „Krajané“.

2.3. Spolupráce s dalšími subjekty

V úzké spolupráci s OVD pracoviště ZKZ uděluje dotace nevládním neziskovým organizacím (NNO) na projekty se zaměřením na krajany a spoluorganizuje předávání ceny Gratias Agit. Při své činnosti také spolupracuje se zahraničním vysíláním Českého rozhlasu (ČRo 7) – Radio Praha, které kromě vysílání provozuje též internetový portál www.krajane.net.

Kromě spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a jeho příspěvkovou organizací Domem zahraničních služeb (DZS) spolupracuje pracoviště ZKZ se Stálou komisí Senátu Parlamentu ČR pro krajany žijící v zahraničí a Podvýborem pro styk s krajany, prezentaci ČR v zahraničí a vnější ekonomické vztahy při Zahraničním výboru Poslanecké sněmovny.

3. Priority činnosti ZKZ ve střednědobé i dlouhodobé perspektivě

3.1. Podpora výuky českého jazyka – projekt České školy bez hranic

Důležitou součástí práce ZKZ je podpora výuky českého jazyka a českých reálií, což prohlubuje vztah se zemí původu. Dle § 8 tzv. školského zákon č. 561/2004 Sb. má MZV možnost zřizovat „školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu“ ČR jako součást těchto úřadů (v současnosti jedinou takovou školou je škola při ZÚ Moskva). Vzhledem k finanční náročnosti zřízení tradiční školy je nepravděpodobné zřizování dalších takových  škol. Česká třída v rámci Evropské školy s velmi omezeným počtem míst sice existuje např. v Bruselu a Lucemburku, ale přijetí jiných dětí mimo dětí pracovníků Evropské komise je nereálné (i když by měly být přijímány i děti pracovníků stálých reprezentací a dalších zastoupení). Krajanské české školy existují tradičně u komunit ve Vídni, v Rumunsku a v Chorvatsku. ČR vysílá 12 učitelů ke krajanským komunitám v Chorvatsku (2), Rumunsku (2), Ukrajině (1), Srbsku (1), Rusku (1), Argentině (2), Paraguayi (1) a Brazílii (2).

Tato síť však nesplňuje potřeby komunity, která vznikla v posledních dvaceti letech. Zatímco některé ze států západní Evropy s minoritními jazyky (např. Nizozemí, Švédsko) podporují výuku mateřského jazyka v zahraničí, v ČR tento nástroj práce s komunitami v zahraničí neexistuje. Potenciál k rozvinutí má projekt České školy bez hranic (ČŠBH), který vznikl z iniciativy pařížského krajanského spolku Entract en France. Tento projekt se zaměřuje na víkendovou výuku českého jazyka, zeměpisu a dějepisu a výuku češtiny pro děti předškolního i školního věku. Centrála ČŠBH zpracovala osnovy a v současné době český stát podporuje ČŠBH třemi způsoby: MŠMT dodáváním pomůcek, MZV financováním z prostředků na krajanské dary a některá ČC a ZÚ poskytnutím prostor. Přínosem tohoto projektu je spontánnost vzniku, nastavení vysokých standardů výuky a jeho malá finanční náročnost. Výdaje na jednoho učitele v rámci ČŠBH jsou řádově několikanásobně nižší než výdaje na učitele vyslaného z ČR.

Ze strany ČC a ZÚ by podpora výuky českého jazyka (v současnosti nejlépe rozpracované v projektu ČŠBH) měla probíhat především prostřednictvím poskytnutím prostor v místech, kde to bude možné z hlediska vhodnosti prostor i z hlediska bezpečnostních předpisů. Prostory by měly být poskytovány k výuce českého jazyka bezúplatně. Na možnost eventuelního využití prostor pro výuku českého jazyka by mělo být myšleno i při rekonstrukcích ZÚ tak, aby vznikaly víceúčelové prostory.

3.2. Přispění k pozitivnímu vnímání Čechů v zahraničí ze strany veřejnosti v ČR

Pro krajanskou komunitu je charakteristickým prvkem částečně oprávněná stížnost na nedostatečné docenění v českém prostředí. Zájmem ZKZ je přispívat k větší pozitivní viditelnosti zahraničních Čechů v českém prostředí. Mělo by k tomu být využíváno i nadále setkávání s  krajany a během cest představitelů MZV do zahraničí.  

Za důležitou složku této činnosti je pokládána institucionální podpora projektů, které v médiích zviditelňují význačné Čechy v zahraničí (např. dokument o českých architektech v zahraničí Šumné stopy). ZKZ si bere za cíl podporovat i další mediální výstupy o krajanech, které budou v příštích letech vznikat. Příspěvkem k tomuto bodu by mohlo být i silnější zviditelnění ministrových záštit.

Za důležitý střednědobý projekt je považováno spojení tématu Čechů v zahraničí se dnem české státnosti slaveným 28. září v roce 2012 (Sv. Václav), který organizuje obecně prospěšné sdružení Dny české státnosti ve spolupráci s Národním divadlem, ČC, Českou televizí, Českým rozhlasem a dalšími subjekty. ZKZ spoluvytváří koncept projektu a organizačně se podílí na jeho realizaci. 

3.3. Zvýšení zájmu Čechů žijících v zahraničí o ČR

Důležitým rozměrem činnosti pracoviště ZKZ je snaha o zvýšení zájmu Čechů žijících v zahraničí o ČR. Ze zkušeností se ukazuje, že pokud jsou čeští krajané pozitivně motivováni a jejich práce je oceněna, jsou ochotni ČR pomoci. Prostředků, jak dosáhnout zvýšení jejich zájmu o ČR, je celá řada. Pracoviště ZKZ se bude soustřeďovat jen na několik z nich.

V současné době je ve stádiu přípravy nový design a struktura webových stránek ZKZ o Češích v zahraničí, které budou nově obsahovat i graficky přehlednou mapu světa krajanů a Čechů v zahraničí. Cílem ZKZ je tradiční adresář doplnit o medailony význačných krajanů (zařazeni by měli být i ti, kdo odešli teprve nedávno) a tím je ocenit, pozitivně motivovat a zároveň poskytnout nový materiál pro česká média a veřejnost. Texty medailonů budou (pokud osoba stále žije) autorizovány.

Dalším záměrem ZKZ je odstranit duplicitu, kterou způsobují paralelně vedené databáze a texty o krajanech na MZV a na ZÚ tak, že o Češích v jednotlivých zemích bude vždy pouze jeden článek s možností editace jak ze strany příslušného ZÚ, tak ze strany ZKZ.  

Jednou z variant, jak podpořit důležitost nabytí českého občanství (jak u dětí, tak u dospělých), je organizace setkání nových občanů na zastupitelských úřadech ve spolupráci s KO a se zvláštní matrikou v Brně při jeho udělení. ZKZ prozkoumá tuto možnost a ve spolupráci s KO provede návrh podoby takového aktu za využití zkušeností ZÚ Brusel. Optimálním doporučitelným datem je říjen v návaznosti na státní svátek.

V posledních letech se též velmi osvědčila komunikace s Čechy v zahraničí prostřednictvím komunit víry. Byla to především spolupráce s vysílaným kazatelem Českobratrské církve evangelické ke krajanským komunitám ve východní Evropě. Oproti této relativně známé práci s krajanskými evangelickými komunitami je vhodné se rovněž zabývat otázkou spolupráce s Čechy v zahraničí prostřednictvím i dalších církví a náboženství. Výzvou je spolupráce s představitelikatolické církve, kteří působí v zahraničí. Převážně v severní části amerického kontinentu a v západní Evropě působí více než dvacet duchovních, kteří pracují s českou katolickou komunitou. Organizačně tyto duchovní řídí Česká biskupská konference. Pracoviště ZKZ se pokusí navázat užší komunikaci s Českou biskupskou konferencí na toto téma.

Důležitou součástí práce s krajany je již existující podpora nevládních neziskových organizací zabývajících se práci s krajany (některé z cílů jsou jednodušeji dosažitelné prostřednictvím NNO). Tuto podporu považujeme za nutnou a je vhodné se jí nadále věnovat.  V příštích letech bychom chtěli v rámci NNO finančně podpořit kupříkladu vznik projektů letních táborů v ČR pro děti žijící v zahraničí zaměřených na kultivaci českého jazyka a rozvoj znalostí českého zeměpisu a dějepisu.

Ve spolupráci se zmocněncem pro vědu a techniku (ZVT) se bude pracoviště ZKZ podílet na vzniku databáze českých krajanů – vědců českého původu a dalších odborníků a sympatizantů s ČR v zahraničí. Důraz bude na osoby, které zastávají významná místa v systému vědy, výzkumu a inovací (VaVaI) v technologicky klíčových regionech a zemích. Databáze vznikne ve spolupráci se ZÚ a na základě informací od českých badatelů a institucí. Za cíl bude mít ocenit tyto často velmi úspěšné vědce v zahraničí, uvést je ve známost u české veřejnosti a umožnit tak budoucí komunikaci a případnou spolupráci s nimi na individuální bázi.

Ekonomické využívání české komunity v zahraničí ve smyslu podpory standardních ekonomických vztahů je logickým a nepřetržitě probíhajícím procesem. Dochází tak k zvýšení možností českých exportérů při oboustranné ekonomické výhodnosti i pro Čechy v zahraničí. Jedná se o standardní nástroj diplomacie jednotlivých ZÚ, nicméně dle názoru autorů této koncepce je složité jej systematicky podchytit. Vhodnou inspirací by mohlo být například i založení Business Clubu při ZÚ Londýn, který umožňuje setkávání a diskuze českých podnikatelů, bankéřů a britských obchodníků se zájmem o obchod s ČR.

Pracoviště ZKZ se obrátí na fakulty sociologie a historie s návrhem na diplomové práce s krajanskou tématikou – jako např. „Sociologické, historické a psychologické důvody asimilace Čechů v zahraničí“. Tyto diplomové práce budou moci být na základě dobrovolnosti a se souhlasem autora uveřejňovány na webových stránkách pracoviště ZKZ. Zároveň bude ZKZ podporovat vznik grantových projektů s krajanskou tématikou.

Pracoviště ZKZ bude motivovat ZÚ k zmapování nové generace Čechů v zahraničí ve svých destinacích formou vytváření seznamů kontaktů za používání nových komunikačních prostředků (facebook.com, meetup.com a další) a neformálních setkání. Snahou bude navázat nové vztahy s touto komunitou a udržovat je na bázi ne nutně stávajících krajanských spolků.

Pracoviště ZKZ bude podle potřeby postupně aktualizovat existující nástroje k podpoře Čechů v zahraničí.

Koncepce vztahu MZV k Čechům v zahraničí byla schválena kolegiem ministra zahraničních věcí dne 28. června 2011.

.