Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Filipíny - 300 let spolupráce

 

(Archivní článek, platnost skončena 27.09.2019.)

Prvními Čechy na Filipínách, o kterých máme zprávy byli jezuitští misionáři, kteří se z českých zemí do Manily vydali ve dvou výpravách přes Mexiko v letech 1687 (lékaři a farmaceuti Gregor Kamel, Jan Halley, Vilém Illig, Jan Keller, Paul Klein a Jan Verdier) a 1729 (Vavřinec John, Ignác Keller, Jan Kleisinger, Antonín Malínský, Ignác Märckl a Jan Rossi). Filipíny se tak pro jezuity z našeho území staly druhou největší destinací po Mexiku.

Z jezuitských misionářů byl nejznámějším brněnský rodák, misionář, lékárník a botanik Gregor Joseph Kamel, po kterém Linné pojmenoval známý rostlinný rod kamélií (Camellia japonica). Kamel působil od roku 1689 v manilské koleji sv. Ignáce. Kromě kamélií jej proslavila i bohatá a publikovaná korespondence s britskými přírodovědci. Jedná se o jedny z prvních přírodovědných kreseb a popisů rostlin z Filipín (viz obrázek dole). Kamel zemřel v Manile na tropické parazitární onemocnění v pouhých 45 letech v roce 1706. Nebyl však posledním českým badatelem se zájmem na území Filipín. O století později, v roce 1792, navštívil Filipíny a jeho ostrovy Luzon a Mindanao známý botanik Tadeáš Haenke.

 
 Kamel kresba
Kamelova kresba primáta

Na Filipínách nejznámějším symbolem spolupráce je přátelství mezi filipínským národním hrdinou José Rizalem (popraven Španěly v roce 1896) a litoměřickým učitelem Ferdinandem Blumentrittem, podložená bohatou korespondencí včetně posledního dopisu před popravou a také osobní návštěvou Rizala v Litoměřicích roce 1887. Po Blumentrittovi je na Filipínách pojmenována celá řada míst, včetně jedné z hlavních tříd v Manile, parky, stanice metra, vlakové nádraží, ulice, trh aj. I proto patří Litoměřice vedle kostela Panny Marie Vítězné („Pražského jezulátka“) na Malé Straně mezi místa nejvíce navštěvovaná filipínskými turisty.

Pražské jezulátko, které je svým původem propojeno s Jezulátkem z Cebu (Santo Nino de Cebu) je v současnosti snad nejčastějším cílem filipínských turistů a účastníků poutí do Evropy, kteří cestu obvykle spojí s poutními místy ve Španělsku, Francii atp. Pokud hledáte symbol, který Vám na Filipínách otevře dveře, tak je to právě jezulátko, o jehož vazbě na Prahu ví mnoho Filipínců.   

Přestože Filipíny byly do roku 1946 pod americkou kontrolou, v Manile od roku 1927 působil honorární konzulát Československa pod vedením Leo Schurnmachera, obchodníka tehdy pověřeného z československou vládou. Součástí honorárního konzulátu se stala i exportní kancelář, pro kterou pracoval i Jan Bžoch, který zahynul v rámci Bataanského pochodu smrti za 2. světové války.

V roce 1941 se společnost Baťa rozhodla zahájit výrobu na Filipínách a do země tak odcestovala skupina Čechů, kteří zde baťovky vyráběli pod názvem Gerbec, Hrdina, Inc. a prodávala v obchodech G&H Shoe Company. V plné míře však podnik mohl pracovat jen krátkou dobu, neboť Japonci zaútočili po Pearl Harbouru v listopadu i na Filipíny. Válečných akcí USA za 2. světové války se tak zúčastnil i Jaroslav Hrdina.

Válečných operací se od konce roku 1941 zúčastnilo i 14 československých občanů dobrovolníků, z nichž 7 válku a následující útrapy v zajetí nepřežilo, přičemž někteří zahynuli až počátkem roku 1945. Českými padlými v této válce tak byli Jan Bžoch, Pavel Fuchs, Leo Heřman, Jaroslav Hrdina, Fred Lenk, Josef Vařák a diplomat Antonín Volný. Na hřbitově v Capas mají čeští hrdinové svůj samostatný památník.Důležitou historickou vazbu mezi Čechy a Filipínci vytváří Pochod smrti, zahájený dne 9. dubna 1942, který byli nuceni uskutečnit evakuovaní američtí a filipínští obránci z ostrova Corregidor po vzdání se japonské převaze spolu s několika Čechy. Na výročí pochodu se obvykle v dubnu pořádají pietní shromáždění na hoře Samat. „Týden veteránů“ poté pokračuje na hřbitově v Capas, kde jsou uloženy ostatky obětí války a Pochodu smrti. Aktivit se účastní filipínští představitelé spolu s velvyslanci USA, Japonska a České republiky.

První československé velvyslanectví v Manile bylo založeno až v roce 1980, od roku 1993 zde působí i Velvyslanectví ČR v Manile.

Kamelovy záznamy a kresby (včetně té na obrázku) jsou nyní uchovávány v belgické Katolické univerzitě v Lovani a dále v Britském muzeu v Londýně. Kopie vlastní Archiv města Brna.

Češi na Filipínách v současnosti
Zpracoval Jakub Černý

Současná česká krajanská komunita žijící na Filipínách není ve srovnání s jinými zeměmi nijak rozsáhlá, na druhou stranu není ani zcela zanedbatelná a při troše štěstí můžete na Čechy narazit jak v hlavním městě, tak i na leckterém zapadlém ostrůvku. Někteří z krajanů jsou cestovatelé, a tak trochu založením dobrodruzi, kteří na Filipínách nalezli svůj zapomenutý ráj, odlehlý kousek země, vzdálený ostrůvek, romantickou pláž. Mnozí jsou obdivovatelé zdejší přírody, milovníci moře, případně vášniví potápěči, kterým Filipíny skýtají neobyčejnou paletu z oblastí jejich zájmů. V poslední době přibývá také Čechů přijíždějících na Filipíny, za prací,  většinou jako zaměstnanci a manažeři nadnárodních společností. Mnozí z nich zůstávají v zemi i několik let, usazují se zde, přivážejí sebou své rodiny a česká komunita se tak dále rozrůstá.

Někteří z krajanů jsou s velvyslanectvím v Manile v aktivním kontaktu, někteří zůstávají v ústraní, o někom se ambasáda dozví až ve chvíli, kdy krajan musí řešit životní situaci vyžadující úřední úkon, nebo asistenci.  Odhadovaný počet Čechů trvale se zdržující v zemi se pohybuje okolo stovky. Řada dalších našinců do země přijíždí, často i opakovaně, aby zde trávili tu delší tu kratší část roku. Někteří si takový dočasný pobyt protáhnou i na dobu několika  měsíců až celého roku, další pak tráví českou zimu na Filipínách, aby pak prchli před zdejším obdobím dešťů zpět do letního období v Čechách. A neopomenutelnou skupinu tvoří turisté, kteří začínají objevovat krásu vzdálené exotiky Filipín a jejichž počet rok od roku roste. V minulém roce  navštívilo Filipíny celkem 3.300 Čechů, tedy asi o 10% více než v roce předchozím.

Další informace

.