Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Uruguay

 

Ve Východní republice Uruguay žije v současné době nanejvýš 100 českých krajanů, největší počet v hlavním městě Montevideu, jinak rozptýleně. Převažují vystěhovalci z období po roce 1948, výjimečně i po roce 1968. Mezi sebou komunikují česky, je dokonce zájem o zdokonalování se v češtině s pomocí učebnic poskytovaných OKKV MZV ČR.

První krajanský spolek zanikl v roce 1941 oddělením slovenské části, která tvořila cca 80% spolku. Sdružoval příslušníky největší vlny české emigrace do Uruguaye, jež trvala od roku 1926 do roku 1934. Po válce v Montevideu působil Československý kroužek (Circulo Checoslovaco del Uruguay). Jeho členové každý rok kladli v den výročí lidické tragédie věnce u Lidického pomníku na Lidickém náměstí. (Památník lidické události stojí v Uruguayi také ve městě Canelones.) 5. července 1971 oslavil kroužek 30. výročí své existence. O další spolkovou a sokolskou činnost se zasloužil zejména rodák Jan Lebeda, který bohužel zemřel v důsledku autonehody v roce 1995. Jeho snahy vzaly za své v důsledku nastolení vojenského režimu v Uruguayi a s tím spojeným odchodem velké části českých starokrajanů z Uruguaye.

Jedním z hybatelů krajanské činnosti v Uruguayi je Martín Forteza Racin (Rašín), pravnuk "muže 28. října" Aloise Rašína, který byl autorem návrhu prvního zákona, jímž Národní výbor v Praze 28. října 1918 vyhlásil samostatný československý stát. V nové republice se stal velmi populární osobností jako ministr financí. Otec Fortezy, Dr. Miroslav Rašín, byl v letech 1947-48 československým velvyslancem v Uruguayi.

K dobře v Uruguayi zapsaným lidem českého původu patří Oldřich Haselman, který bydlí ve Francii, ale letní měsíce tráví v Montevideu, kde působil ve funkci předsedy Uruguaysko - československé obchodní komory. Haselman obdržel v roce 2000 Cenu Jana Masaryka Gratias agit, mimo jiné za to, že nechal v Brně vybudovat Mahenův památník. Haselman je synovec vdovy po českém spisovateli Jiřím Mahenovi.

Za dnešní situace je možnost obnovení krajanského sdružení málo reálná. Chybí přirozená vůle krajanů se pravidelně setkávat - natolik už srostli s novým prostředím - a zároveň mezi nimi není vůdčí charismatická osobnost, která by dokázala dát je dohromady. Velvyslanectví ČR eviduje 35 krajanů. Svolává je 2 - 3krát do roka k neformálnímu setkání s kulturním programem, půjčuje jim knihy, videokazety, iniciuje výuku češtiny, nastudování programů českých písní apod. Existuje určitý zájem o pravidelný poslech krátkovlnného krajanského vysílání Rádia Praha, avšak jeho slyšitelnost není optimální. K udržování krajanského povědomí napomáhá rovněž česká honorární konzulka v Punta Ballena Irena Mayer-Sloupová.

Koncem roku 2002 se zaregistrovala u tamější vlády Asociace přátel ČR v Uruguayi, jejíž duší jsou MUDr. Věra Kreclová a Marys Procházková. Asociace sdružuje 50 krajanů a uruguayských přátel naší země. Nový krajanský spolek už v samotném názvu vhodně vyjadřuje současný trend vpravdě "živých" občanských sdružení tohoto druhu: Asociace přátel.Tím trendem je neizolovat se v krajanské obci, nýbrž pěstovat přátelství ke staré vlasti krajanů společně s lidmi, kteří od nás nepocházejí a svůj vřelý vztah k Česku si vypěstovali jinak, například při poznávání naší kultury, realizací podnikatelských záměrů, anebo prostě obdivují náš fotbal nebo sbírají naše známky.

.