Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Ukrajina

 

Krajané na Ukrajině

Podle sčítání lidu v roce 2001 se k české národnosti hlásilo 5 917 osob. Ještě v roce 1989 se k české národnosti hlásilo 9 122 osob. Odhadujeme, že na území Ukrajiny žije cca 10 tisíc českých krajanů, ale jenom 30% z nich považuje češtinu za svůj rodný jazyk. V letech 1991 - 1993 Česká republika přestěhovala v rámci humanitární evakuace přibližně 1 700 krajanů z oblastí, které byly postiženy v roce 1986 černobylskou jadernou havárií. Repatriace krajanů z černobylské zóny byla výjimečnou humanitární evakuací, kde stát zajistil vše od udělení trvalého pobytu až po zajištění dopravy do ČR. Od té doby se česká komunita na Ukrajině zmenšuje, a to v důsledku stěhování do České republiky. Repatriaci umožňuje usnesení vlády č. 72/1996 o zásadách politiky vlády ČR ve vztahu k přesídlování cizinců s prokázaným českým původem a splnění podmínek cizineckého zákona.

Nynější české komunity na Ukrajině jsou pozůstatkem dříve poměrně početného českého osídlení, vzniklého v důsledku vystěhovalectví z českých zemí převážně
v 2. polovině 19. století. Čeští kolonisté přijížděli do země, ve které bylo nedlouho před tím (1861) zrušeno nevolnictví. Do roku 1930 se v lokalitách Čechů vyučovala čeština. V roce 1925 bylo na Ukrajině 19 českých škol a 2 české školy na Krymu (v Olexandrivce a v Bohemce). Počátkem třicátých let došlo na Ukrajině k politickým procesům s českými učiteli, řada z nich byla odsouzena k smrti či k nucenému pobytu na východní Sibiři. Od roku 1937 byly školy s menšinovým vyučovacím jazykem zakázány. Víc než půlstoletí sdružování na národnostním základě nepřicházelo v úvahu.

Ryze národních českých vesnic zůstalo na Ukrajině málo. Jsou v Žytomyrské oblasti - Malá Zubovština (založena 1871) a Malynivka, v Oděské oblasti - Veselynivka, Malá Olexandrivka, ve Vinnycké oblasti - Mykolajivka, v Záporožské oblasti - Novhorodivka (původní název Čechohrad, založena 1869), v Mykolajevské oblasti - Bohemka a na Krymu Alexandrovka /Oleksandrivka/ (založena 1864) a Lobanovo (původní název Bohemka, založena 1861). V těchto vesnicích žije cca 3 000 Čechů, kteří si v běžném životě zachovali český jazyk, obyčeje a náboženské obřady.

Češi na Krymu

Česká emigrace na Krym je těsně spojená s přesídlením Čechů do ruského impéria, konkrétně na Ukrajinu do Volyňské, Podolské, Jekatěrinoslavské, Kyjevské a Tauridské gubernie (Krym). V důsledku krymské války (1853-1856) opustil krymský poloostrov značný počet obyvatel, převážně krymských Tatarů. Po jejich masovém odchodu z poloostrova zpustlo množství půdy, Krym se měnil v poušť a byla potřeba pracovních sil. Carské Rusko vyzývalo k přesídlení, především Slovany („Slovan - Čech, Moravan, Slovák - za měsíc začne mluvit rusky a jejich děti nerozeznáš od ruských" - napsal v té době Russkij věstnik). Čeští přesídlenci, především zemědělci, se zde objevili počátkem roku 1861. Usazovali se kompaktně a založili 4 české kolonie v Perekopském újezdu /severovýchod poloostrova Krym/ - Tábor (nyní Makarovka), Bohemka (Lobanovo), Carekvič ( Puškino), Alexandrovka (Oleksandrivka).

Krajanské spolky

První krajanské spolky se opět začaly obnovovat po roce 1990. Příslušníci jednotlivých krajanských komunit na Ukrajině začali projevovat v různé míře zájem o styky
s českým jazykovým a kulturním prostředím. V květnu 1995 byla ustavena společná krajanská organizace Česká národní rada Ukrajiny (ČNRU). Sdružuje 21 obnovených krajanských spolků z různých oblastí Ukrajiny (Novhorodkivka, Záporoží, Melitopoľ, Oděsa, Mykolajivka, Veselinyvka, Bohemka, Berezivka, Luck, Dubno v Rovenské oblasti, Simferopoľ, Lobanovo, Oleksandrivka, Žytomyr, Korosteň, Malyn, Malynivka, Kyjiv, Ľviv, Užhorod). Cílem jejich národně - kulturního obrození je zachování českého jazyka, obnovení českých škol, vydávání českých novin, příprava učitelů a obrození náboženství.

Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí

Krajanské komunity na Ukrajině se intenzivně zapojily do programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí, který schválila vláda ČR. Pravidelně jsou jim poskytovány peněžní dary na podporu krajanskému hnutí a na opravy škol, kulturních zařízení českých krajanských komunit. Od školního roku 2000/2001 působí pravidelně každým šk. rokem v obci Novhorodkivka, původní název Čechohrad, učitel/ka českého jazyka. Nejvyšší počet zájemců o čtyřtýdenní kurz českého jazyka v Dobrušce nebo o semestrální studijní pobyty na veřejných školách v ČR je právě mezi krajany žijícími na Ukrajině.

Ozdravné a vzdělávací pobyty krajanů v ČR

200 krajanských dětí z černobylské zóny se již několik let zúčastňuje ozdravných pobytů v České republice, které organizuje nevládní Česko-ruská společnost na základě účelové dotace Ministerstva zdravotnictví ČR a 40 dětí vzdělávacího pobytu ve škole v přírodě, který rovněž organizuje tato společnost v tomto případě za finančního přispění MZV ČR. Kromě toho, že tyto pobyty přispívají k celkovému ozdravení organizmu, jsou také velkým přínosem ke zdokonalování češtiny a navazování osobních kontaktů s českými dětmi.
Centrum humanitární pomoci krajanům na základě účelové dotace MZV ČR tradičně organizuje měsíční výuku českého jazyka ve spolupráci se studenty Masarykovy a Karlovy univerzity v období letních prázdnin, eventuálně v září a říjnu, dle požadavků jednotlivých lokalit.

Cena Gratias agit
V roce 2001 byl oceněn Ing. Alexandr Drbal, krajanský aktivista z Ukrajiny.

 

Z historie krajanů na Ukrajině:

● Kazatelé Pujmanovi

● Čeští průmysloví průkopníci

● Dějipisný a soudobý kalendář ukrajinských Čechů na rok 2011


Velvyslanectví České republiky v Kyjevě

přílohy

KazatelePujmanovi 80 kB doc (Word dokument) 22.12.2010

CestiPrumysloviPrukopnici 69 kB doc (Word dokument) 22.12.2010

_2011_KalendarUkrajina 299 kB pdf (Acrobat dokument) 18.1.2011

.